MALBA - ztvárnění emocí, vztahů, prožitků i skutečností světa; · utváření malířského projevu – vliv typologie (barevná popisnost x barevná nadsázka); · extravertní kreslířský typ (lokální barevnost) - vztah ke skutečnosti, je třeba podporovat volnější rámec (přidávat oblíbenou barvu, zesvětlovat, ztmavovat barevné tóny… nebránit svobodnému vyjadřování) · introvertní kreslířský typ – vcítění do výrazové řeči barev (lokální barevnost modifikována, někdy i opouštěna); Malba z představy: spojuje obsah a výraz výtvarné výpovědi; nevyžaduje soustředit se na linii, tvar, podobu, snaha procítit malířská projev – barva je prostředkem svébytné komunikace (nepopisuje okolní svět). Malba motivovaná skutečností: navazuje na kresbu podle skutečnosti; není věrným přepisem, je volnou parafrází viděného (každý objevuje jiné podněty – škálu barev, barevné kontrasty, vztah motivu a pozadí, jednoduchost nebo komplikovanost barevné skladby, dekorativní uspořádání –podněty, které zaujaly pozornost, jsou v malbě nosným prvkem). Malba návrhová: umožňuje hledat barevné varianty návrhů (etudy). Základní problémy malby Hry s malířskými materiály a instrumenty · zacházení s barevnými hmotami temper – hustá a řídká barva, spojení barev s bílou a černou, překrývání a prorývání barevných vrstev, přetiskování barevných skvrn; · hra s tekoucí barvou – malování, stříkání a lití barvy, stékání a mísení barevných skvrn, rozmývání barev; · pokusy s různými druhy a velikostmi nástrojů – štětců, stěrek, rukou, hadříků, houbiček aj. savých materiálů; · pozorování barevných stop pastelů – kresba, roztírání, vrstvení, práce na mokrém podkladu, rozmývání; · kombinování různých malířských a jiných materiálů; · gestický malířský projev na velkých formátech (uvolnění malířského rukopisu); · využití náhodných malířských objevů ve volné a dekorativní malbě, návrhové malbě, ve výtvarných etudách. Poznávání výrazových vlastností barev · vyhledávání, rámování a oceňování náhodných barevných událostí; · rozšiřování palety odstínů rozvíjení červených, modrých, žlutých či jiných tónů; · vžívání se do jednotlivých barevných odstínů – slovní charakteristiky pocitů a asociací, vyhledávání příbuzných barev a jejich spojování do sestav s podobnými výrazovými účinky; · individuální malířský projev – volné zacházení s malířskou paletou; · poznávání výrazových vlastností barev, odvozené od pokusů vyjádřit pocity či prožitky; · volné využívání harmonií nebo kontrastů – hra s barvami, spontánní přepis podnětu, výtvarná etuda; · pokusy o porušení barevné rovnováhy a intuitivní vnímání výrazových účinků kompoziční nerovnováhy.