Paní učitelku Danu toto téma velmi zajímá, protože se stále u některých žáků a kolektivů setkává s určitou opozicí, odporem, který bývá pro ni náročný, a proto se začala zajímat, co za takovým chováním může stát.
Průvodce začínajícího učitele
Náročné situace v třídním kolektivu
Náročné situace bývají i v kolektivech, o které se učitelé společně s žáky starají. A existují i třídy, kde i přes veškerou snahu a vloženou energii do zlepšení vztahů a vazeb mezi žáky a mezi žáky a pedagogy to prostě stále drhne a když se začíná pomalu dařit, tak se něco stane a vše se sesype jako domeček z karet. Přesto je důležité nevzdávat se, protože i malý krůček na cestě k cíli je v případě tak živého organismu jako je třída úspěchem.
Určitě jste slyšeli pojem Maslowova pyramida. Zkuste se zamyslet, proč ji paní učitelka Dana zařadila do výčtu informací spojených s náročnými situacemi ve třídě.
Zdroj: Helus, Z. (2011). Úvod do psychologie: učebnice pro střední školy a bakalářská studia na VŠ. 317 s.
Možná vás napadlo, že pokud žák/žákyně nemá naplněné potřeby v nižších patrech pyramidy, tak se jen velmi těžko může rozvíjet. A právě mnohdy děti upozorňují na nějaké deficity ve svých potřebách pro nás dospělé nevhodným chováním.
Paní učitelce Daně se vybavilo hned několik dětí ze třídy.
- Chlapec bubnující na tamburínu celých 45 minut. (Jeho rodiče se dlouhodobě hádali a on najednou nebyl středobodem jejich bytí).
- Chlapec s ADHD, který neustále vyrušoval a “kazil” i to, co mu dříve šlo. (Učitelé a ani rodiče ho nechválili, byl neustále považován za toho neukázněného, zlobivého, uřvaného, vykřikujícího, nerespektujícího chlapce).
- Dívka ze socio-ekonomicko znevýhodněného prostředí nemá pravidelné svačiny. Již po první hodině je velmi unavená a apatická.
Příčiny náročných situací, které ve třídě vznikají mohou být různé. Obecně je můžeme rozdělit do čtyř rovin (.pdf):
Učitel/ka není psycholog, ale je s žáky velkou část jejich dne, a proto by měl/a být schopný/á identifikovat/vypozorovat příčiny chování žáka/žákyně a navázat s ním/ní kontakt a případně předat do rukou školního psychologa/výchovného poradce.
Můžete být totiž první, kdo se o dítě bude zajímat. Kdo se ho zeptá, co za jeho/jejím chováním stojí. Proč došlo k tak náhlé změně.
Více informací o náročných situacích
Paní učitelka Dana si vzpomíná na náročnou situaci se šesťáky, kde učí nejvíce hodin. Třída byla hodně hlučná, v podstatě nezaregistrovala příchod paní učitelky Dany. A ve chvíli, kdy se paní učitelka snažila mluvit musela hodně zvyšovat hlas, což vedlo k tomu, že i hluk ze třídy se postupně zvyšoval. Paní učitelka už chtěla začít křičet. Ale zastavila se a vzpomněla si na vědomé a nevědomé jednání, které může krizi minimalizovat, anebo naopak může vést k jejímu zvětšení. Uvědomila si, co se děje v jejím těle a začala mluvit velmi potichu, s žáky průběžně udržovala oční kontakt a po chvíli došlo k jejich ztišení. A ten moment paní učitelka využila a začala hodinu. Celá “akce” trvala asi 7 minut. Ale uvědomila si, že kdyby na třídu začala řvát, tak by to trvalo asi celou hodinu.
Připojit se k žákům v náročné situaci můžete:
- identicky - děláme zrcadlo (žáci křičí, tak křičím taky - ale ne na ně! TO JE VELKÝ ROZDÍL);
- opakem - dělám přesný opak toho, co žáci (žáci křičí / já mluvím potichu);
- dělám doplněk - zde opatrně, musíme dobře vyhodnotit situaci, ale u žáků to může zmírnit tenzi (žáci křičí, já si zacpávám uši; žák hází s věcmi, tak mu podám další /volit vhodné věci/ ).
Úkol: Nepříjemná situace
Vzpomeňte si na nějakou nepříjemnou situaci, o které jste si mnohokrát řekli, že jste měli reagovat jinak. (Není to terapie, vyberete nějakou z každodenního života).
Zkuste si vzpomenout, co se dělo ve vašem těle. Uvědomte si, kde jste "to nepříjemné" cítili. Zkuste se zamyslet, jak jednat jinak a sami pro sebe tak udělejte. Cítíte úlevu? Ve zkratce popište nepříjemnou situaci a to jaký způsob vědomého jednání vedoucího k souhrn jste použili. Rovněž zreflektuje vaše pocity z přehrané situace a jejího nového řešení (max. A4, 1 800 znaků).
Nezapomínejte, že každý/á žák/žákyně vstupuje do třídy s jiným příběhem a jinou startovní pozicí. Nebagatelizujte jejich projevy, nepřehlížejte je, ale zkuste pro žáky/žákyně vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém se mohou chovat přirozeně a mohou sdílet své problémy.
Kdo mi může pomoci?
Kdo mi může pomoci
Kontakty na odborníky ve vašem okolí by mělo mít školní poradenské pracoviště. Zkuste se na ně obrátit, pokud hledáte pomoc.
Obrátit se můžete na:
- krizová centra;
- neziskové organizace dle zaměření problému;
- OSPOD;
- Pedagogicko-psychologické poradny;
- Střediska výchovné péče;
- Fond ohrožených dětí - Klokánek;
- Centra duševního zdraví.
Hledejte vždy dle okresu/kraje, kde působí vaše škola. Ptejte se i kolegů z jiných škol, s kým mají dobrou zkušenost.