Průvodce začínajícího učitele

Agresivní žák/žákyně

Paní učitelku Danu hodně zajímalo, jak by měla pracovat s agresivním žákem. Její kolegyně totiž hodně mluví o jedné žákyni, která má přijít do sedmého ročníku, kde také učí, a která je prý často agresivní.

Úkol: Komunikace s agresivním dítětem

Zkuste si v bodech napsat principy verbální a neverbální komunikace s agresivním dítětem?

Prinicipy komunikace
Soubor otevřete až po vypracování výše zadaného úkolu

Agresivní žák/žákyně ve škole bývá nejčastěji tzv. situační agresor, tedy žák/žákyně, který/á je frustrovaný/á, může být v reakcích nezralý/á, anebo situací, kterou prožívá zahnaný/á do kouta. Na základní škole se někdy můžete setkat i s agresivním žákem/žákyní pod vlivem návykových látek, ale nebývá to v této věkové kategorii až tak časté. U agresivního žáka/žákyně je důležité vyhodnotit situaci a dle toho zvolit taktiku a následně začít komunikovat.

Taková situace je náročná i pro ostatní žáky a je důležité se tomu věnovat - ošetřit je. Nezapomeňte ošetřit i sami sebe, protože i vy jste byl/a rovněž v náročné situaci a je vhodné ze sebe setřást strach a stres, který vás v budoucnu může paralyzovat.

Je důležité celou situaci převést do modelu výhra-výhra (Vyjednávání), najít společný cíl a přejít od konfrontace k diskuzi. Cílem modelu výhra-výhra je vyřešit konflikt tak, aby byly zachovány vzájemné vztahy a obě strany dosáhly cíle. Uvědomíme-li si, že vznikl konflikt, tak je možné zareagovat vědomě, což může vést k zdárnému vyřešení vzniklé situace.

Pro zklidnění žáka/žákyně je možné využít několik postupů. 

První z nich je v případě, kdy situaci vyhodnocujeme jako život ohrožující. Je nutné jednat rychle, dostat ostatní žáky do izolace a získat k sobě další dospělé osoby. Zároveň v takové chvíli je nutné volat odbornou pomoc.

V jiném případě můžeme snižovat napětí postupným umluvením, za pomoci jiných zklidňovacích metod. U většího afektu však může být tato snaha kontraproduktivní. Takové situaci je možné předejít - tím, že žáky známe a vnímáme jejich momentální naladění.

Někdy stačí dítěti jenom získat čas - prostě potřebuje pauzu. A tak jej odvedeme z prostředí plného podnětů, sám/sama odejde z prostředí (není úplně bezpečné, je důležité vědět, za kým má jít/kdo se o něj postará a jak si předáme zprávu o tom, že tam dítě odchází), anebo izolací (odejdou ostatní děti).

Vhodné je mít pro tyto situace ve škole (ve třídě) vytvořené relaxační místo (ČOSIV), kde si žák/žákyně může od tlaku odpočinout / využít služby školního psychologa a poté se opět vrátit do výuky.

  • vyžádejte si individuální supervizi; 
  • prodiskutujte celou situaci s vedením školy, školním poradenským pracovištěm a všemi zainteresovanými pracovníky; 
  • to, že vás situace zaskočila, je normální. Je důležité ji přijmout, nebagatelizovat a nechat se opečovávat (supervize, konzultace s ŠPP).