Co tedy (ne)dělat?

• Nedoporučují se aktivity na výkon, pozornost k jedné věci je pro ně velmi těžké, min. 20 minut je nechat, pokud bychom dělali rychlé přechody, ztratí pozornost.
• Při komunikaci je důležité vysvětlovat proč, aby měli na výběr (můžeš dělat tohle, pokud nechceš, koukej se), pokud má dítě na výběr, nestává se, že by nepracovalo.
• Zařazovat aktivity, kde nemusí být první, kde není možnost prohry, zklamání, jsou pak vstřícnější.
• Zapojovat je, i když nejsou zapojení (například aspoň něco držet - přesýpací hodiny, přečíst něco – nemohl bys mi to přečíst, nevzala jsem si brýle nebo něco mi spadlo do oka).
• ADHD se musí učit zážitkem nebo zkušeností, mluvit o prohře, že je to normální, je potřeba mít zkušenost, aby to viděli, zažili, že taky někdo jiný něco nezvládá (aha, tady mu něco spadlo nebo tobě – ukázat).
• Je dobré používat zrcadlení – já (lektor)se vzteká a oni se nás snaží uklidnit, aby viděli, že je to normální (berou víc člověka, kterému taky něco nejde).
• Používáme – TY sdělení přetvoříme do já sdělení:
• 1. ty jsi skutečně zlobivý → teď mě rozzlobilo, jak ses zachoval, proč se zlobíš, stalo se něco špatně?
• 2. Zase jsi mi položil mokrý ručník na postel, kolikrát ti mám opakovat, abys ho tam nedával → Haló Haló tady je mokrý ručník, co tady dělá
• Reakce musí být vždy autentické, neříkat, co necítíme, věci vzít spíše do srandy

Při práci s třídou, kde je dítě s ADHD bych

• Měl/a mít rozmyšlené, co chceme dělat
  
• Dítě s ADHD bude testovat naše hranice – je potřeba zareagovat dobře, jinak nám často hodinu rozbourají (a pak i ty další). Je dobré přistupovat k dětem otevřeně – dáme si deset minut (stanovení jasné hranice) a pak uvidíme, jak nám to půjde. Když se nám něco nebude líbit, tak to společně pokusíme změnit. (proklik na práci se třídou Kdo jsem já/kdo jsou oni v e-kurzu)
  
• Dítě s ADHD by mělo být vždy minimálně zapojené – i když jen trošku, tak to stačí, je to v pořádku (rychleji se adaptuje).
  
• Ve třídách jsou důležitá pravidla.
  
  • Na nižším stupni je určuje učitel – měli bychom sledovat, jak na ně dítě reaguje, jak je dodržuje. Ale PLATÍ, že pravidla slušného chování bude dodržovat všechna. Vést je k tomu, že to vypovídá o nich.
    
  • Pravidla stačí tři základní (Zkuste si je stanovit).
    
• Pokud dítě „zlobí“, tak se zeptat, co se děje (nezačít hned řvát).
  
• Na dítě s ADHD často upozorňují „oblíbenci učitele“. Je důležité je pochválit za snahu, ale říct jim, že tohle budete řešit vy a ať si hledí své práce (hezky, abychom ty hodné děti nějak netraumatizovali).
  
• Je vhodné si všímat maličkostí na dítěti/dětech. Pomáhá to v navazování důvěry.
  
• Mít připravené aktivity, kterými děti zabavíme, které nabídneme, když se začnou nudit.
  
  • Důležité jsou i relaxační techniky.
    
  • Dítě s ADHD by nemělo být přehlceno pohybovou aktivitou – pak může „zlobit“ ještě více, když je unavené
    
  • Mějte i pomůcky ke zmírnění psychomotorického neklidu - např. ČOSIV: Uvolnění psychomotorického neklidu
  • Zkuste svalovou progresivní relaxaci (.pdf) – ta je vhodná pro děti s ADHD a ostatní baví 😊. 
    
• Nebát se říct dítěti, že už vás štve – ale musíte konkrétně popsat, co to je. (Mnohdy nás štve to, že jste se špatně vyspali a svádíme to na dítě s ADHD).
• Stanovme si minimální cíle – přehnané nároky nás mnohdy stresují, což se odráží i na třídě. Věřte jim a uvidíte ty pokroky.

Zajímavé odkazy a literatura: