Za soustředění je zodpovědný dopamin.

Každý člověk má míru pozornosti různou, ale pokud nemáme žádnou poruchu, tak se na činnost vždy zaměříme, pozornost chvíli udržíme a pak ale potřebujeme na chvíli změnit aktivitu (protáhnout se, podívat na mobil - vzpomeňte si na sebe na nějakém kurzu, co děláte, když potřebujete změnit “polohu pozornosti”), abychom se mohli nadále soustředit na to co nás zaujalo, i když už o trošku méně (dáno denní dobou, fyzickým a psychickým stavem jedince)

Mozek obr 1

Lidé bez ADHD dokážou změnit pozornost nenápadně, může za to právě zásoba dopaminu, která nám umožňuje fungovat v běžných činnostech. U dítěte s ADHD dochází k prudkému střídání zaměření pozornosti (hyperfocusu) a propadu pozornosti. Nejsou schopni to udělat nenápadně. Jejich vyplavování serotoninu a dopaminu, které nám napomáhají v učení, soustředění a motivaci, je odlišné.

Graficky je jejich stav znázorněn v obrázku 2. Polohu nad čárou – je pro ně velmi příjemná, ale pod čárou už vás nejsou schopni ani slyšet.

Mozek obr 2

• Tady většinou na řadu přichází pedagog nebo asistent pedagoga a temnou chvíli pod čarou ještě zhorší. Často na dítě začnou mluvit/křičet "Karle, ty zase čučíš z okna." "No tak, pracuj!"
  
• Karel Vás však nevnímá. Potřebuje prostor pro zotavení.
  
• Pokud si nedáme jako pedagogové říct, tak se náš Karel zase pěkně naštve a už neudělá nic (v lepším případě), anebo rozloží celou třídu i vás.
  
• Dejte prostor žákovi/žákyni udělat změnu, která nesouvisí s tématem. Ať vám něco donese, rozdá papíry, aktivizujte všechny žáky - udělejte krátkou rozcvičku, atp.
  • Pokud už je v afektu, změna aktivity nemá smysl. 
  • Většinou potřebuje si oddechnout, zrelaxovat bez zbytečného komentování.
• A kdy teda máte začít mluvit?
• Až se na vás podívá, tak ho oslovte. Většinou potřebuje 2-3 minuty.