Možná se ptáte, jak máte zvládnout pracovat se třídou, ve které se setkávají žáci s tolika různými zdravotními diagnózami. Odpověď zní možná až příliš jednoduše…

A to stejné byste měli udělat v jakékoliv třídě. Nehledejte strašáky tam, kde nejsou. Zkuste být přirození a vnímejte, pracujte s přirozeností žáků a žákyň. Udělejte z jinakosti přednost, která může být užitečná. Pokud se vám podaří pracovat s postoji žáků vůči jinakosti tak, aby ji vnímali jako přirozenou věc, vytvoříte předpoklad pro prostředí, kde se všichni (včetně vás) budou cítit dobře.

Pokud ani vy nebudete dělat z komára velblouda, nebudou se o to snažit ani žáci.

Možnosti pro práci s postoji:

Poruchy autistického spektra se u dítěte projeví většinou během prvních let života dítěte, avšak cesta ke správné diagnóze bývá často zdlouhavá a může trvat i několik let. Vše záleží na konkrétních projevech a jejich hloubce, sociálním zázemí dítěte a na povědomí odborníků (v prvé řadě praktických lékařů) o autismu a jeho rozpoznání. Projevy mohou být různé u chlapců a dívek, u kterých často dochází ke špatné diagnostice.

Ke správné diagnostice je třeba přítomnost určitého počtu symptomů ve všech třech oblastech tzv. autistické triády

• obtíže v oblasti komunikace,
• sociální interakce
• a v oblasti představivosti a hry.

Na základních školách se nejčastěji jako učitelé a učitelky setkáte se žáky/žákyněmi s Aspergerovým syndromem. Hlavním rysem tohoto syndromu je porucha sociální interakce. Už u malých dětí se objevuje porucha neverbální komunikace a neobvyklé reakce na emoce druhých lidí, vykazují často obtíže v navazování vztahů se svými rodiči a vrstevníky. Pokusy o kontakt mohou být neobratné, nepřiměřené a může se objevovat i agresivita. Děti si uvědomují tento neúspěch, ale nechápou příčinu, v důsledku čehož se mohou uzavírat do sebe a trpět depresemi.

Ve školním prostředí může být častým problémem verbální projev a to v oblasti pragmatického užívání řeči. Nedokážou se zapojit přirozeným způsobem do rozhovoru, neudrží směr hovoru a velmi často ulpívají na tématu vlastního zájmu bez ohledu na reakce druhé strany. Nerozumí humoru a nerozpoznají ironii, což může vést k nepřiměřenému chování a odlišnému chápání sociálních situací (toto je často výzva pro pedagoga v práci se třídou na druhém stupni ZŠ). Mezi jejich zájmy patří oblasti, ve kterých lze najít pravidelnost a řád. Setkáváme se s fascinací čísly, mapami, dopravními značkami, jízdními řády nebo programováním. Lidé s Aspergerovým syndromem upřednostňují a někdy až vyžadují dodržování rituálů, ať už se to týká režimu dne nebo způsobu, jakým dělají některé věci (příprava pokrmu, cestování, volnočasové aktivity atp.). Narušení těchto zavedených způsobů je pro ně náročné a mohou ho špatně snášet. Je tedy dobré změny a odchylky avizovat dopředu a zároveň flexibilitu cvičit a posilovat. Právě pro odlišnosti a obtíže v komunikaci a stereotypní projevy se mohou stát obětí šikany. Nejlepším preventivním krokem je práce s třídním kolektivem, budování respektu k odlišnostem a respektu k druhým lidem (srov. Thorová, 2006; Gillberg, Peeters, 1998).

Práce s dítětem s Aspergerovým syndromem

V případě, že máme ve školní třídě zařazeného žáka/žákyni s Aspergerovým syndromem. Je důležité se seznámit s tím, co přesně u daného žáka/žákyně diagnóza znamená pro vzdělávací a výchovný proces. Oslovte pracovníky školního poradenského pracoviště, pozvěte na setkání i rodiče žáka/žákyně, kteří vám mohou pomoci v utváření základního režimu, tak aby žák/žákyně nebyl/a zbytečně ve školním prostředí stresován/a. Nezapomeňte do diskuze zapojit i asistenta pedagoga, který bude ve třídě s žákem/žákyní pracovat.

Velmi důležitá je práce se třídou. K přijetí mezi žáky a k přijetí spolužáků je důležitá komunikace a socializace. Zeptejte rodičů, zdali můžete třídu seznámit s tím, že žák/žákyně má tuto diagnózu a co to znamená. Rodiče mohou být touto otázkou zaskočení, ale zkuste jim sdělit důvody, proč může být toto seznámení vhodné v péči o třídní kolektiv a jejich dítě. S tímto by měl souhlasit i žák/žákyně, které se to týká a měl/a by být na tuto aktivitu dopředu připraven/a. Mezi takové důvody například patří:

• “vzít vítr z plachet” - žáci se často odvolávají na to, proč někdo něco musí/nemusí. Pokud už od začátku budou vědět, že žák/žákyně s AS má individuální vzdělávací plán a co to v praxi znamená, nebudou mít vyšší potřebu na to upozorňovat.
  
• “učení respektu a toleranci” - žáci budou seznámeni s tím, co to je AS a budou se tak minimalizovat třecí plochy, které by z nepochopení chování žáka/žákyně mohly vznikat.
  

Pokud vám to rodiče a žák/žakyně dovolí nebojte se pozvat i odborníka na danou problematiku, který by pro třídu udělal program. Pokud nikoho neseženete, vezměte si na pomoc rodiče (se souhlasem vedení), anebo pracovníka školního poradenského pracoviště. Zkuste společně vytvořit aktivity, které se zaměří nejen na samotnou diagnózu, ale jedinečnost každého žáka. Cílem setkání by mělo být nejen informovat, ale i vést žáky k uvědomění si své vlastní jedinečnosti a případných “nedostatků”. I v tomhle případě je možné využít profilu na jednu stránku, který pomůže žákům si uvědomit v čem jsou dobří a v jakých oblastech potřebují podporu od ostatních.

Základní principy ovlivňující úspěšnost žáka s Aspergerovým syndromem

Mezi základní principy ovlivňující úspěšnost žáka s Aspergerovým syndromem v edukačním procesu jsou (Pospíšilová, 2008):

• motivace - využijte v rámci edukačního procesu zájmů žáka/žákyně
  
• strukturalizace - buďte předvídatelní (viz podkapitola 4.3.). Nejen žák/žákyně s AS se bude lépe ve vašich hodinách orientovat. Na případné změny upozorňujte s dostatečným předstihem. V rámci strukturalizace prostředí, času a činností se pokuste vytvořit systém, který odpovídá na otázky “Kdy, kde, co, jak a jak dlouho?”
  
• vizualizace - se týká především časového rozvrhu činností.
  
• individualizace - zapojení asistenta pedagoga dle potřeb žáka/žákyně.
  
• práce dle IVP - mělo by dojít ke konkretizaci výchovně-vzdělávacího procesu žáka.
  
  • jak bude upraveno prostředí
    
  • jaký bude mít žák denní režim
    
  • jak uplatnit metody a postupy v rámci výchovně vzdělávací intervence
    

To, jakým způsobem žák/žákyně s AS zvládne školní docházku záleží na mnoha faktorech, z nichž některé můžeme ovlivnit více a jiné méně. Důležité je však v edukačním procesu působit preventivně a vyhnout se situacím, které mohou negativně působit na samotného žáka/žákyni s AS, ale rovněž na celý třídní kolektiv.

Literatura a zajímavé odkazy