Průvodce začínajícího učitele

Slovníček vybraných pojmů

Asistent pedagoga (Teacher assistant)

pedagogický pracovník působící ve třídě nebo skupině, v níž je vzděláván žák nebo žási se speciálními vzdělávacími potřebami. Zřizuje ho ředitel školy na základě ustanovení školského zákona. V případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení. Podle novely školského zákona je AP jedním z druhu podpůrných opatření.

(Valenta a kol. (2015) Slovník speciální pedagogiky)

Individuální vzdělávací plán (Individual education plan)

plán, který se stanoví za podmínek stanovených školským zákonem dětem, žákům nebo studentům se speciálními vzdělávacími potřebami a je součástí dokumentace žáka. Vychází z RVP (ŠVP) příslušné školy, závěrů speciálněpedagogického (případně i lékařského) vyšetření a souhlasu zákonného zástupce žáka. Za vytvoření IVP je odpovědný ředitel školy, zpravidla jej vytváří třídní učitel za podpory pracovníka ŠPZ a v součinnosti s rodiči a případně dalšími odborníky. Obsahuje především cíle, obsah vzdělávání, rozsah a časové rozvržení učiva, způsoby hodnocení žáka, seznam kompenzačních a učebních pomůcek, závěry vyšetření, předpokládané navýšení normativu, způsob kontroly plnění plánu a spolupráce se školským poradenským zařízením.

(Valenta a kol. (2015) Slovník speciální pedagogiky)

Katalog podpůrných opatření

soubor praktických opatření, prostředků, metod, forem, pomůcek a postupů poskytovaných pedagogickými pracovníky dětem, žákům a studentům se SVP, kterým byl školským poradenským zařízením přiznán určitý stupeň opatření podpůrných nebo jim škola poskytuje podpůrná opatření v I. stupni.

(Valenta a kol. (2015) Slovník speciální pedagogiky)

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program je konkrétní dokument školy zaměřený zejména na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností. Minimální preventivní program je založen na podpoře vlastní aktivity žáků, pestrosti forem preventivní práce s žáky, zapojení celého pedagogického sboru školy a spolupráci se zákonnými zástupci žáků školy. Minimální preventivní program je zpracováván na jeden školní rok školním metodikem prevence, podléhá kontrole České školní inspekce, je průběžně vyhodnocován a písemné vyhodnocení účinnosti jeho realizace za školní rok je součástí výroční zprávy o činnosti školy.

(Pražské centrum primární prevence, Manuál pro tvorbu Minimálního preventivního programu, 2010, https://www.msmt.cz/file/16437?highlightWords=minimáln%C3%AD+preventivn%C3%AD+program) 

Plán pedagogické podpory

Je dokument, který škola zpracovává pro žáka, pokud nepostačuje zohlednění individuálních vzdělávacích potřeb dítěte. Jedná se o dokument, do kterého škola zpracovává podpůrné opatření prvního stupně. PLPP obsahuje popis obtíží dítěte, stanovení cílů podpory a způsobů vyhodnocování naplňování plánu. PLPP vyhodnocuje škola nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrného opatření. Závazný formulář pro tvorbu PLPP platná legislativa v současné době nevymezuje.

(https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=11994)

Podpůrná opatření (Support measures)

pojem školské legislativy a zároveň kompendium speciálněpedagogických forem a metod práce a podpory či potřebných úprav při vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta se speciálními vzdělávacími potřebami. PO se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka, nebo studenta. Existuje 5 stupňů PO podle rozsahu, obsahu, náročnosti a míry znevýhodnění, na níž reagují.

(Valenta a kol. (2015) Slovník speciální pedagogiky)

Přípravný týden

znamená pro učitele nástup do školy na konci srpna… ... Velmi pravděpodobně vás čeká porada, to znamená setkání všech učitelů/zaměstnanců školy, kde bude vedení vyprávět o tom, co se stalo a změnilo přes prázdniny a jaké jsou plány na další školní rok. Zároveň se tu rozdají úkoly na přípravný týden. Ale samozřejmě vás čeká představení. … ...přípravný týden tradičně zaplněn školeními (bezpečnost, první pomoc), výzdobou tříd (hlavně na základní školách, týká se jen třídních učitelů) a papírováním, především psaním tematických plánů. Také se schází předmětová komise, kdy si učitelé jednoho předmětu připomínají, kam se pojede na exkurzi, kdo zorganizuje olympiádu, jestli udělat například nákupy nových odborných knih nebo změnit ŠVP či maturitní otázky apod. … ...Pomáhat by vám měl uvádějící učitel. Speciálně navržená funkce, kterou má plnit zkušený učitel a jejíž účel je pomáhat nováčkům ve škole. Problémem je, že pětina škol tuto funkci vůbec nemá a začínající učitel tedy neobdrží žádnou oficiální pomoc.

(https://www.zacniucit.cz/pripravny-tyden/)

Sociální pedagog

Sociální pedagog řeší sociální situaci žáků a její negativní dopady na vzdělávání, pravidelnou školní docházku, fungování základních společenských mechanismů v rodině a přítomnost základních sociálních a hygienických návyků u žáků. Sociální pedagog je členem širšího poradenského týmu, který souhrnně řeší na první úrovni sociální, psychologické a vzdělávací předpoklady žáků, na druhé úrovni pak výchovné problémy a dopady školní absence na vzdělávání a rozvoj žáka. ČEMU POMÁHÁ: Je poradním orgánem školy usilujícím o zmírnění důsledků nebo přímo eliminaci dopadu sociokulturně znevýhodněného prostředí na žáka. Navrhuje a spolurealizuje podpůrná opatření zaměřená na pomoc a podporu žákovi při jeho vzdělávání a společenském rozvoji. Úzce spolupracuje především s rodiči a pedagogy, tedy s lidmi klíčovými pro vzdělávání a celkový rozvoj žáka. Konzultuje s pedagogy, jak se nejlépe vypořádat s negativními dopady sociální zanedbanosti, a radí rodičům, jak reagovat na tíživou sociální situaci, aby nebránila nejen intelektuálnímu rozvoji žáka. Oslovuje jménem školy různé organizace, možné sponzory a úřady s prosbami o pomoc s řešením konkrétních případů sociální tíže. Úzce spolupracuje s kurátory a různými dobrovolníky ve snaze usnadnit rodině fungování nejen v oblasti vzdělávání, ale také v jiných společenských oblastech.

(http://katalogpo.upol.cz/obecna-cast/personalni-podminky/12-2-7-socialni-pedagog/)

Speciální vzdělávací potřeby (Special education needs)

pojem školské legislativy i praxe označující potřeby dětí, žáků a studentů, jimž je třeba poskytnout nezbytné úpravy ve vzdělávání spočívající např. v použití zvláštních forem a metod, jež odpovídají jejich vzdělávacím možnostem.

(Valenta a kol. (2015) Slovník speciální pedagogiky)

Speciální pedagog

Speciální pedagog je odborník, který se zabývá pedagogickou, diagnostickou, terapeutickou, logopedickou a poradenskou činností. Vyhodnocuje nápravné, reedukační a kompenzační postupy u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Spolupracuje s rodinami a rodiči postižených dětí a mládeže během realizace nápravných metod. Může poskytovat speciálně pedagogické služby. 

(Slowík, J., (2007) Speciální pedagogika; Valenta, M. a kol. (2014) Přehled speciální pedagogiky)

Školní speciální pedagog

Zabývá se především včasnou identifikací žáků s potřebou podpůrných opatření a vytvářením (případně i realizací) strategií a postupů vedoucích k odstranění či zmírnění výukových problémů. Na rozdíl od speciálního pedagoga v ŠPZ nemůže ŠSP uskutečňovat speciálněpedagogickou diagnostiku za účelem vytvoření doporučení k integraci žáka vedoucí k finanční částce se vzděláváním žáka normativně svázané. Při dobré komunikaci s pedagogickým sborem však může být ŠSP významným pomocníkem a rádcem pedagogů v otázkách vzdělávání dětí a žáků, kteříčasto neplní představy běžných pedagogů. ČEMU POMÁHÁ: Vzdělávání heterogenních skupin žáků v jednom třídním kolektivu. Vzdělávání žáka se závažným stupněm potřeby podpůrných opatření (neschopného plně se zapojit do spolupráce se třídou) v kolektivu intaktních žáků. Vytvoření podmínek pro týmovou spolupráci. Více příležitostí k individuální práci se žákem (i s ostatními žáky ve třídě). Možnost lépe poznat osobnost žáka (žáků).

(http://katalogpo.upol.cz/obecna-cast/personalni-podminky/12-2-3-skolni-specialni-pedagog/)

Školní metodik prevence

Školní metodik prevence pracuje v oblasti prevence sociálně patologických jevů. Zajišťuje metodickou, koordinační a poradenskou činnost v problematice prevence rizikového chování, jako jsou např. šikana, užívání návykových a psychotropních látek, záškoláctví, agresivita, rizikové sexuální chování, rizika školního neúspěchu aj. Zvyšuje všeobecnou informovanost mezi rodiči, učiteli a žáky tak, aby byla zajištěna maximální primární prevence těchto jevů. Úzce spolupracuje se třídními učiteli a podporuje bezpečné a zdravé klima ve třídě a ve škole. Vyhodnocuje varovné signály spojené s možností výskytu rizikového chování a poskytuje poradenskou činnost. Podílí se na tvorbě a naplňování Minimálního preventivního programu školy. Organizuje přednášky a besedy spojené s uvedenou problematikou.

(http://www.nuv.cz/projekty/rspp/skolni-metodik-prevence)

Školní poradenské pracoviště (School counselling)

Soubor poradenských služeb poskytovaných školami na základě vyhlášky č. 72/2005 Sb. Zahrnuje působnost výchovného poradce, školního metodika prevence a školního speciálního pedagoga a školního psychologa, jsou-li tyto profesní pozice ve škole zřízeny

(Valenta a kol. (2015) Slovník speciální pedagogiky)

Školské poradenské zařízení (School counselling centre)

poradenské zařízení s působností ve vzdělávání. Zajišťuje pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné spceiálně-pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně-výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravě na budoucí povolání.

(Valenta a kol. (2015) Slovník speciální pedagogiky)

Výchovný poradce

Výchovný poradce je „základním stavebním kamenem“ školního poradenského pracoviště. Tato specializovaná činnost je povinně ustanovena na každé základní a střední škole. Školský zákon v § 21 odst. 6 uvádí právo žáků na informace a poradenskou pomoc školy. Konkrétní vymezení školních poradenských služeb uvádí v § 7 vyhláška č. 72/2005 Sb. V příloze č. 3 této vyhlášky jsou vedeny standardní činnosti výchovného poradce: Výchovný poradce získává kvalifikační předpoklady pro výkon své činnosti studiem v rámci programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole v rozsahu 250 hodin. … … Hlavní rolí výchovného poradce v tomto procesu je koordinace činností souvisejících se vzděláváním žáků s potřebou podpůrných opatření (SVP). Úkolem výchovného poradce je: Koordinovat mezi vyučujícími různých předmětů tvorbu a konečnou podobu dokumentů (IVP). Kontrolovat, zda vyučující zohlednil ve své části zpracovávaného IVP všechna doporučení ŠPZ. Dohlížet na realizaci podpůrných opatření doporučených danému žákovi v praxi. Koordinovat spolupráci školy a školského poradenského zařízení nebo dalších institucí podílejících se na vzdělávání a výchově žáka.

(http://katalogpo.upol.cz/obecna-cast/6-skola-a-podpurna-opatreni/6-7-vychovny-poradce/)

Tandemová výuka

Tandemová (či párová) výuka je výuka, při které 2 učitelé sdílí odpovědnost za plánování realizaci a evaluaci výuky – v kontextu praxe studentů se jedná o spolupráci zkušeného (provázejícího) učitele a studenta učitelství

(https://www.ped.muni.cz/pedagogika/tandemova-vyuka/)

Následující