PROBLEMATIKA HODNOCENÍ V OV HODNOCENÍ VE ŠKOLE JE ¢ ¢ ¢zaujímání a vyjadřování kladného nebo záporného postoje k různým činnostem a výkonům žáků ve vyučování (SKALKOVÁ, J. Aktivita žáků ve vyučování.) ¢ FORMATIVNÍ HODNOCENÍ – VHLED DO PROBLEMATIKY ¢vychází z teorie mastery learning/zvládací učení (B. Bloom) ¢ ¢slouží pro podporu efektivního učení žáků tím, že se jim poskytuje užitečná zpětná vazba – formativní zpětná vazba. Primárně tedy slouží žáku samotnému. Ukazuje mu, kde se v rámci dosahování cílů nachází a jak se zlepšit. ¢ ¢Může pomoci i učiteli – aby mohl lépe vycházet potřebám žáků. Kromě odhalování pozitiv slouží rovněž k identifikaci chyb a obtíží v práci žáka aby mohl poskytnou oporu/facilitaci zaměřenou na zlepšení jeho budoucích výkonů. ¢ ROZDÍLY MEZI SUMATIVNÍM A FORMATIVNÍM HODNOCENÍM Laufková, V. (2016). Formativní hodnocení. (Disertační práce). Praha: PedF UK. ¢ ¢Pro formativní hodnocení klíčových kompetencí lze využít metodu škálování kritérií založenou na použití příslušných indikátorů a sebehodnocení – self-reportu každého žáka, ¢ ¢žák (např. před příslušným tematickým blokem) vyplní danou tabulku – samozřejmě co nejvíce autenticky – toto bude zejména pro něj informací, na jakém stupni se nachází. Následně, po bloku aktivit, se k tomuto znovu vrátí a zjistí, zda u nej došlo k nějakým změnám. ¢ UKÁZKA ŠKÁLOVACÍCH MOŽNOSTÍ: Zdroj: Rozvíjení personální, sociální a občanské kompetence učitelů, studentů a žáků. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2020. 123 s. ISBN 978-80-210-9612-7. UKÁZKA – PRÁCE S MATERIÁLEM ¢ ¢ ¢ ¢Viz materiál „Sebepoznávací aktivity“ (škála vstupní, aktivita JMÉNO, škála výstupní) ¢ PRÁCE S CHYBOU – VYUŽITÍ PŘI FORMATIVNÍM HODNOCENÍ ¢Fáze ¢Detekce – zjištění chyby, ¢Identifikace – její konkretizace, v čem byla učiněna ¢Interpretace – nalezení příčin, proč k ní došlo, ¢Korekce – vlastní náprava chyby. ¢ ¢Při práci s chybou postupně vést žáka k participaci na jejím odhalování i nápravě (autokorekci ). ¢(Slavík, 1999, s. 138) ¢ NÁSTROJE PRO FORMATIVNÍ ZPĚTNOU VAZBU ¢Mapa učebního pokroku (MUP) – vytvoření analytické sady kritérií pro mapování aktuální úrovně žáka a určení činností pro jeho další postup. ¢ ¢MUP dostupné zde: https://mup.scio.cz/ ¢ ¢Technika semaforu – kartičky (zelená – plně rozumím, oranžová – nejsem si jist, červená – neporozuměl jsem). Varianta – odpověďové karty, mazací tabulky. ¢ ¢ ¢ ¢ NÁSTROJE PRO FORMATIVNÍ ZPĚTNOU VAZBU ¢Červeno /zelené karty – zelená (mám hotový úkol), červená (ještě pracuji). Variace (zelená – pracuji, červená – potřebuji pomoc). ¢ ¢Variace práce s chybou ¢Tečka na konci řádku – tečkou je učitelem označen řádek, kde je chyba, žáci hledají konkrétní chybu. ¢ ¢Tři otázky – učitel do písemné práce žáka vpisuje čísla na místech, kde by se měl žák nad něčím zamyslet (chybou, myšlenkou. Tato čísla poté napíše pod text práce – žák následně k číslům píše svoji odpověď (variace – k číslům je doplněna učitelem konkrétní otázka). ¢ JAK HODNOTIT FORMATIVNĚ ¢ ¢ ¢Publikace – Výchova k občanství 2 ¢https://odpovedneobcanstvi.cz/wp-content/uploads/2020/09/V%C3%BDchova-k-ob%C4%8Danstv%C3%AD-2-web- 1.pdf Formy hodnocení ¢Klasifikace – forma kvantitativního hodnocení ¢ ¢Slovní hodnocení – forma kvalitativního hodnocení ¢ ¢KLASIFIKACE – kvantitativní, kodifikovaná forma hodnocení (zákon č. 561/2004 Sb., Vyhláška č. 48/2005, vyhláška č. 256/2012 Sb.), vychází z oficiálních dokumentů, upravena v ŠVP a klasifikačních řádech. ¢ ¢Pro potřeby klasifikace se předměty dělí na předměty: ¢ ¢s převahou teoretického zaměření, ¢s převahou praktických činností, ¢s převahou výchovného zaměření. ¢ ¢ PODLE USTANOVENÍ § 52 ODST. 1 ŠKOLSKÉHO ZÁKONA (ZŠ) ¢Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí. ¢ ¢ https://www.msmt.cz/dokumenty-3/skolsky-zakon-ve-zneni-ucinnem-ode-dne-27-2-2021 Portál o školství a vzdělávání INFO.EDU.CZ provozovaný Ústavem pro informace ve vzdělávání ¢Komentář ke školskému zákonu k tomuto problému uvádí: "Slovní spojení "předměty výchovného zaměření stanovené rámcovým vzdělávacím programem" je nepřesné, neboť RVP pro základní vzdělávání nestanoví předměty, ale pouze vzdělávací oblasti a vzdělávací obory. Předměty výchovného zaměření je tedy nezbytné stanovit s ohledem na to, jaké vzdělávací oblasti a vzdělávací obory jsou těmito předměty naplňovány (v praxi půjde především o vzdělávací obory Výchova k občanství, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Výchova ke zdraví a Tělesná výchova). Hodnocení z těchto předmětů výchovného zaměření tedy nemá vliv na postup žáka do vyššího ročníku. Uvedené vychází z toho, že žák může svůj výkon v těchto předmětech ovlivnit pouze částečně s ohledem na své vrozené dispozice či nadání." ¢ Důvodová zpráva aplikace školského zákona ¢ ¢ ¢V předmětech výchovného zaměření (například výtvarná, hudební, tělesná výchova nebo pracovní činnosti) bude prováděno jen slovní hodnocení, nebudou známkovány (klasifikovány). Výjimkou z uvedeného principu bude předmět občanská výchova (pokud bude jako samostatný předmět), což bude také uvedeno v rámcovém vzdělávacím programu. § 69HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ (SŠ) ¢(4) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. Hodnocení žáka v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech, se uskutečňuje po vykonání komisionální zkoušky. ¢ ¢SLOVNÍ HODNOCENÍ – kvalitativní forma hodnocení, slovní vyjádření o výkonu žáka, informuje o sociální kvalifikaci (procesy vedoucí k dosažení cíle). ¢ ¢Formy slovního hodnocení: ¢ústní ¢písemná (sumativní - viz) ¢ ¢ ¢Sumativní slovní hodnocení: ¢uvedení úspěchů ¢vymezení nedostatků, neúspěchů, problémů ¢sdělit možnou cestu k nápravě Klady a zápory ¢Klasifikace: jednoduchost, umožňuje srovnávat, statistické zpracování, ¢ nepostihuje širší sociální dovednosti, nesděluje příčiny neúspěchu, „škatulkování“. ¢ ¢ ¢Slovního hodnocení: vyšší informační hodnota, povzbuzuje žáka ke zlepšení, přibližuje se individualitě žáka, ¢ časově náročné, neumožňuje porovnávat, riziko schematismu. Obecné charakteristiky hodnocení ¢Vybrané typy hodnocení: ¢Kriteriální – hodnocení žáka ve vztahu ke kritériím (limitům/bodům), bez ohledu na výkon ostatních žáků. ¢Normativní – hodnocení výkonu žáků ve vztahu k výkonu jiných žáků (nevztahuje se ke kritériím). ¢Sumativní a formativní (viz slide 3-4). Obecné charakteristiky hodnocení ¢Funkce hodnocení: ¢Motivační – pobídka k další práci, ¢Informativní – zpětná vazba pro žáky/rodiče. ¢Regulativní – vliv na další kvalitu práce. ¢Výchovná – formuje pozitivní vlastnosti a postoje žáků (ne jako prostředek řešení kázeňských problémů). ¢Prognostická – predikce studijní perspektivy. ¢Diferenciační – selektování žáků dle výkonu. ¢ DIDAKTICKÁ DIAGNOSTIKA ¢Diagnostické metody užívané při hodnocení: systematické pozorování, analýza výsledků činnosti žáků, ústní a písemné zkoušení. ¢ ¢Častým nástrojem didaktické diagnostiky je didaktický test (učitelem sestavený tzv. nestandardizovaný test úrovně kognitivních dovedností). ¢ ¢Další typy testů dle Byčkovského (BYČKOVSKÝ, P. Základy měření výsledků výuky. Tvorba didaktického testu. Praha: ČVUT, 1982.) ¢ OTÁZKY ¢jsou specifickým typem učební úlohy, formulována v tázací podobě – je impulsem ze strany učitele, vede žáky k novému poznání, aktivitě, prohlubování vědomostí. ¢Otázky uzavřené ¢Jak se jmenoval první prezident Československé republiky? ¢Jste pro zavedení trestu smrti? ¢Otázky otevřené ¢Proč je poptávková křivka klesající ? ¢Jaké jsou příčiny vzniku šikany ? ¢Jak můžeme vysvětlit fungování tržního mechanismu? OTÁZKY DLE JEDNOTLIVÝCH ÚROVNÍ BLOOMOVY KOGNITIVNÍ TAXONOMIE ¢Znalost: KDO, CO,KDE, KDY… . ¢Porozumění: CO ZNAMENÁ, VYSVĚTLI… . ¢Aplikace: UVEĎ PŘÍKLADY, NAČRTNI OBRÁZEK (schéma, graf) ¢Analýza: JAKÉ JSOU ČÁSTI, ZNAKY, DŮKAZY… . ¢Hodnocení: PODLE ČEHO POSUZUJETE, HODNOTÍTE, CO SI MYSLÍTE O… . ¢Syntéza (tvorba): JAK BYCHOM MOHLI PŘISPĚT, NAVRHNOUT, VYŘEŠIT… . KONSTRUKCE DIDAKTICKÉHO TESTU - TAXONOMIE UČEBNÍCH ÚLOH PODLE D. TOLLINGEROVÉ ¢1. Úlohy vyžadující pamětní reprodukci poznatků 1.1. na znovupoznání 1.2. na reprodukci jednotlivých čísel, faktů, pojmů 1.3. na reprodukci definic, norem, pravidel 1.4. na reprodukci velkých celků, básní, textů ¢(př. aktivních sloves: Definuj.., Uveď charakteristiku…, Přednes báseň…, Jaký je vzorec pro…aj.) ¢2. Úlohy vyžadující jednoduché myšlenkové operace s poznatky 2.1. na zjištění faktů (měření, vážení, jednoduché výpočty) 2.2. na vyjmenování a popis faktů (výčet, soupis atd.) 2.3. na vyjmenování a popis procesů a způsobů činností 2.4. na rozbor a skladbu (analýzu a syntézu) 2.5. na porovnávání a rozlišování (komparaci a diskriminaci) 2.6. na třídění (kategorizaci a klasifikaci) 2.7. na zjišťování vztahů mezi fakty (příčina- následek, cíl- prostředek, vliv, funkce, užitek, nástroj, způsob) 2.8. na abstrakci, konkretizaci, zobecňování 2.9. na řešení jednoduchých příkladů (s neznámými veličinami) ¢(př. aktivních sloves: Zjisti…, Vyhledej…, Vyjmenuj…, Z čeho se skládá…, Porovnej…, Který z objektů…, Uveď příklad…, Rozděl do skupin…, Co je příčinou…, Co se stane, když…, Proč…, Popiš fáze…aj.) 3. Úlohy vyžadující složité myšlenkové operace s poznatky 3.1. na překlad (translaci, transformaci) 3.2. na výklad (interpretaci), vysvětlení smyslu, významu, zdůvodnění ap. 3.3. na vyvozování (indukci) 3.4. na odvozování (dedukci) 3.5. na dokazování a ověřování (verifikaci) 3.6. na hodnocení ¢(př. aktivních sloves: Vyjádři graficky…, Podle schématu řekni, jak…, Zdůvodni…, Vysvětli…, Odvoď postup…, Ověř správnost…, Posuď…, V čem jsou klady…, Udělej závěr…aj.) 4. Úlohy vyžadující sdělení poznatků 4.1. na vypracování přehledu, výtahu, obsahu apod. 4.2. na vypracování zprávy, pojednání, referátu apod. 4.3. samostatné písemné práce, výkresy, projekty atd. ¢(př. aktivních sloves: Zpracuj přehled…, Udělej stručný výtah…, Napiš referát…, Narýsuj…, Napiš výpověď o své činnosti…, Vypracuj zprávu…aj.) ¢5. Úlohy vyžadující tvořivé myšlení 5.1. úlohy na praktickou aplikaci 5.2. řešení problémových situací 5.3. kladení otázek a formulace úloh 5.4. na objevování na základě vlastního pozorování 5.5. na objevování na základě vlastních úvah ¢(př. aktivních sloves: Vymysli praktický příklad…, Zjisti, jak se v praxi uplatňuje…, Dobře si prohlédni a potom řekni…, Na základě vlastního pozorování…, Promysli…, Navrhni…aj.) ¢(KALHOUS, Z a kol.: 2002, s.330-332) ¢ ¢ ¢ ¢Další příklady aktivních sloves – viz materiál: ¢Taxonomie učebních úloh – otázky, pomocná slova: ¢ ¢https://is.muni.cz/el/phil/jaro2017/VIKMB35/um/Taxonomie_ucebnich_uloh_otazky_pomocna_slova.pdf ¢ ¢Rozčlenění testových úloh dle Byčkovského (viz BYČKOVSKÝ, P. Základy měření výsledků výuky. Tvorba didaktického testu. Praha: ČVUT, 1982.) KLASIFIKACE DIDAKTICKÝCH TESTŮ SEDLÁČKOVÁ, 1993. KLASIFIKACE DIDAKTICKÝCH TESTŮ CHRÁSKA, Miroslav. Didaktické testy: příručka pro učitele a studenty učitelství. Brno: Paido, 1999. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-85931-68-0, s. 71. PŘÍKLADY KRITERIÍ HODNOCENÍ ¢Skupinové práce ¢Hodnocení spolupráce uvnitř skupiny ¢Hodnocení spolupráce člena uvnitř skupiny ¢ ¢ ¢Hodnocení ústního projevu (prezentace, aktuality) ¢ ¢Viz materiál „kriteria hodnocení Street -Law Street -Law SHRNUTÍ POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍ ZDROJE ¢ ¢Byčkovský, P. Základy měření výsledků výuky. Tvorba didaktického ¢Čapek, R. Odměny a tresty ve školní praxi: kázeňské strategie, zásady odměňování a trestání, hodnocení a klasifikace, podpora a motivace žáků. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2014. ¢Chráska, M. Didaktické testy ve školní praxi. Brno: Paido, 1999, 2002. ¢Kalhous. Školní didaktika. ¢Kolář, Šikulová. Hodnocení žáků. Praha 2005 ¢Laufková, V. (2016). Formativní hodnocení. (Disertační práce). Praha: PedF UK. ¢Petty. Moderní vyučování ¢Sedláčková, J.: Diagnostické metody ve vyučování matematice. Olomouc, Přírodovědecká fakulta UP 1993. ¢Skalková, J. Aktivita žáků ve vyučování. ¢Skalková. Obecná didaktika. ¢Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha1999. ¢Wiliam, D. Zavádění formativního hodnocení: praktické techniky pro základní a střední školy. ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢