Absence planetárního státu

·         Neexistuje žádný planetární stát pro tvorbu a prosazování mezinárodního práva.

Prameny mezinárodního práva

·         Mezinárodní právo představují zásady mezinárodního práva, mezinárodní obyčeje a zejména
mezinárodní smlouvy vytvořené soužití státům.

Vzájemnost jako hlavní důvod dodržování mezinárodního práva

·         Obvyklým důvodem pro dodržování mezinárodního práva je oboustranná nebo všeobecná
výhodnost (vzájemnost, reciprocita). Pro státy je výhodnější z hlediska politického, hospodářského
nebo jiného dodržování mezinárodních závazků.

Retorze

·         Bránit se proti porušování povinností vyplývajících z mezinárodního práva se mohou
oprávněné státy omezením či ukončením dobrovolné vstřícnosti (retorze) a snažit se tak stát přimět,
aby svou povinnost začal dodržovat a případně napravil či nahradil způsobenou újmu.

Represálie

·         Mezinárodní právo povoluje, aby oprávněný stát prosazoval vůči povinnému státu oprávnění
vyplývající z mezinárodního práva přiměřeným dotčením jeho mezinárodním právem chráněných zájmů
(represálie).

Sebeobrana a spojenectví

·         Soudobé mezinárodní právo povoluje použití ozbrojené síly vůči jinému vůči jinému státu
nebo na jeho území jen pro svou obranu. Státy se mohou spojovat ke společné obraně.

Různé možnosti jednotlivých států

·         Prosazování mezinárodního práva svépomocí je kvůli rozdílné lidnatosti, hospodářskému
výkonu, politickému vlivu a vojenské síle jednotlivých států světa rozdílně účinné.

Vyjednávání pro řešení sporů

·         Státy své spory řeší obvykle vyjednáváním, jehož průběh a výsledky jsou často utajené
nebo nezpřístupňované veřejnosti.

Mezinárodní soudy

·         Státy jenom zlomek svých sporů řeší před mezinárodními soudy, rozhodčími nebo smírčími
orgány. Předpokladem pro takové řešení sporů je shoda států vyjádřená mezinárodní smlouvou
předpokládající takové řešení před vznikem sporu, dodatečná dohoda ohledně takového řešení nebo
shoda prohlášení vůle řešit takto spory. Existují přesto stálé mezinárodní soudy – na prvním místě
Mezinárodní soudní dvůr při Organizaci Spojených národů nebo orgány řešení sporů Světové obchodní
organizace.

Neřešené spory a nejasnosti ohledně práv

·         Řada sporů mezi státy zůstává dlouhodobě nerozhodnuta. V řadě případů není tak rozsah
oprávnění a povinností vyplývajících z mezinárodního práva známý, výklady se nezřídka zásadně
odlišují.

Kolektivní bezpečnost

·         Organizace Spojených národů jako celosvětová mezinárodní organizace na ochranu míru a
bezpečnost může vůči proti státům, které ohrožováním míru a bezpečnosti porušují tedy základní
pravidla mezinárodního soužití, rozhodnout o mírových stejně jako o vojenských sankcích. Tyto
sankce nicméně vždy provádějí členské státy.

Omezené postavení jednotlivce

·         Jednotlivci se nemohou dovolávat většiny výhod, které pro ně vyplývají z oprávnění nebo
povinností jednotlivých států, dovolávat přímo před orgány mezinárodních organizací. Dodržení
mezinárodního práva se v jejich prospěch musejí dovolávat oprávněné státy či mezinárodní
organizace. Odlišné řešení může však stanovit mezinárodní smlouvy, např. (evropská) Úmluva o
ochraně lidských práv a základních svobod umožňuje jednotlivci stěžovat si Evropskému soudu pro
lidská práva při Radě Evropy.

Převzetí mezinárodního práva do vnitrostátního

·         Jednotlivé státy na základě svých ústavních či zákonných klausulí umožňují nicméně
jednotlivcům dovolávání se některých mezinárodních závazků před svými úřady a soudy.