Mgr. Petra Ryšková Logopedie Surdopedie Surdopedie • * 1983 oddělení od logopedie • Speciálně pedagogická disciplína zabývající se péčí o jedince s sluchovým postižením, jejich výchovou a vzděláváním. • Práce i s rodinou a okolím jedince se sluchovým postižením. Rozdělení sluchových vad Podle typu • Převodní • Percepční • Smíšené Podle stupně • Nedoslýchavý • Neslyšící • Ohluchlí Doby vzniku • Prenatální SP • Prelingvální SP (do 6. let) • Postlingální SP Komunikační systémy • Orální komunikace (mluvená, hlásková řeč) • Totální komunikace (Český znakový jazyk) • Bilingvální komunikace (znakovaná čeština) • Simultální komunikace (Jedná se o doslovný překlad mluvené řeči např. Prstová abeceda, pomocné artikulační znaky) Neslyšící X neslyšící • Neslyšící jako příslušník jazykové a kulturní menšiny, která využívá svůj vlastní jazyk (Český znakový jazyk) • neslyšící, jedinec se sluchovým postižením • Český znakový jazyk x znakovaná čeština Metody výuky • Úkoly zadávat postupně. • Důležité body napsat na tabuli. • Vždy zkontrolovat porozumění zadání. • Dopředu dát žákovy plán hodiny i s přípravou. • Zadaný úkol prakticky předvést. • Dělit zadání do menších celků. Organizace výuky • Dbát na multisenzoriální přístup. • Využívat názorných pomůcek/příkladů. • Využívat jednotný systém hodiny. • Dbát na správné posazení dítěte. • Využívat systém, kdy všichni na sebe vidí. Hodnocení výuky • Oddělit specifické a nespecifické chyby. Specifické chyby nezahrnovat do hodnocení. • Mírněji hodnotit chyby spojené s jazykovým citem. • Dbát na porozumění zadání. • Možnost využívat motivační hodnocení během výuky. Logopedie • ….definujeme logopedii jako vědní obor interdisciplinární charakteru, jehož předmětem jsou zákonitosti vzniku, eliminování a prevence narušené komunikační schopnosti. Logopedie v moderním chápání je vědou, zkoumající narušenou komunikační schopností z hlediska jejích příčin, projevů, následků, možností diagnostiky, terapie a pravence. (Lechta, 2002, s.11 in Pipeková 2010 s.117). • Komunikační schopnost jedince je narušená tehdy, když některá rovina (nebo několik rovin současně) jeho jazykových projevů působí interferenčně vzhledem k jeho komunikačním záměrům. Může jít o fonetickofonologickou, syntaktickou, morfologickou, lexikální, pragmatickou rovinu nebo o verbální i nonverbálmé, mluvenou i grafickouformu komunikace, její expresivní i receptivní složku (Lechta 1990, in Pipeková 2010 s. 122) Narušená komunikační schopnost Rozdělení řečových vad 1. Vývojová nemluvnost (vývojová dysfázie) 2. Získaná orgánová nemluvnost (afázie) 3. Získaná psychologická nemluvnost (mutismus) 4. Narušení zvuku řeči (rinolánie, palatolálie) 5. Narušení fluence (plynulosti) řeči (balbuties, tumultus sermonis) 6. Narušení článkování řeči (dyslalie, dysartrie) 7. Narušené grafické stránky řeči 8. Symptomatické poruchy řeči (sykavkové asymilace) 9. Poruchy hlasu 10. Kombinované vady a poruchy řeči Alternativní a augmentativní komunikace • Alternativní - náhrada mluvené řeči (Český znakový jazyk) • Augmentativní - podpora nedostatečné komunikační shopnosti • Systémy, které při komunikaci nevyžadují pomůcky (znak do řeči, Makaton) • Systémy, které přo komunikaci vyžadují pomůcky (VOKS, piktogramy) Metody výuky • Dbát na porozumění zadání. • Dbát na dostatek času na vypracování úkolu. • Umožnit žákovi alternativní způsoby komunikace. • K žákovi přistupovat s pedagogickým taktem (jemně, citlivě, důsledně a jasně). Organizace výuky • Do hodin zařazovat relaxační a dechová cvičení. • Dbát na dobrý vzduch ve třídě. • Dle domluvy s žákem nevyvolávat žáka v hodině. • Poskytnout dostatek času na vytvoření slovní odpovědi. Hodnocení ve výuce • Zohlednit chyby vyplývající z NKS. • Ústní zkoušení přizpůsobit potřebám žáka např. přezkoušení v kabinetě.