V rámci kvantitativní analýzy dat můžeme používat několik základních postupů pro analýzu. V následujícím textu si představíme některé z nich. 

Pozorovací arch 

Pozorovací arch je vždy vytvořen před sběrem dat (může být upravován na základě předvýzkumu). Pozorovací archy zaměřují pozornost pozorovatele. Může se jednat o tzv. frekvenční tabulky, které zaznamenávají výskyt jistých činností čárkou. Výsledkem takové frekvenční tabulky může být např. následující (zdroj: Bower, M., Stevenson, M., Falloon, G., Forbes, A., Hatzigianni, M. (2018). Makerspaces in Primary School Settings – Advancing 21st Century and STEM capabilities using 3D Design and 3D Printing. Sydney, Australia: Macquarie University. https://primarymakers.files.wordpress.com/2019/06/makerspaces-in-primary-school-settings-full-report-2018v2.pdf):

Pozorovací archy, které zaměřují pozorování na určitý výsek sledované reality, jsou obvykle přílohou výzkumné zprávy. (Zdroj: Mrázková, J., Kucharská, A. (et al.) (2014). Spolupráce školního speciálního pedagoga a asistenta pedagoga ve školách zapojených v projektu RAMPS-VIP III. Praha: NÚV)

Pozorovací systémy 

Pozorovací systémy fungují jako nástroje pro strukturované pozorování, v současnosti jich existuje nepřeberné množství. Jejich použití je výhodné u organizovaných činností, například volná hra dětí se strukturovaně pozoruje hůř. 

Při použití pozorovacích systémů může docházet ke kódování intervalovému nebo přirozenému. Intervalovým kódováním označujeme kódování, kdy za určitý časový úsek (3 vteřiny, 5 vteřin) přiřazujeme kategorie, které se právě vyskytují (viz Flandersova interakční analýza). Přirozené kódování pak znamená, že kódujeme na začátku pozorované kategorie. 

Můžeme sledovat jednak jednotlivé kategorie a jejich četnost nebo i to, jakým způsobem následují kategorie za sebou.  

Flandersova interakční analýza

Flanders mezi lety 1960 a 1970 vytvořil nástroj, který přispívá k analýze komunikace vyučovací hodiny. Je velmi jednoduchý, v původním formátu obsahuje jen 10 kategorií (zácvik pozorovatelů je jednodušší než u jiných systémů). Problematické jsou jeho žákovské kategorie, které jsou méně strukturované - viz počet kategorií pozorovaných u učitele a u žáka. 

Pozorované kategorie

Aktér	Pozorovaná kategorie
Učitel	1. akceptuje žákovy city
	2. chválí a povzbuzuje
	3. akceptuje žákovy myšlenky nebo je rozvíjí
	4. klade otázky
	5. vysvětluje
	6. dává pokyny
	7. kritizuje, prosazuje vlastní autoritu
Žák	8. odpovídá
	9. hovoří spontánně
Šumy	10. ticho, nesrozumitelná komunikace, zmatek, pauzy

Kategorie jsou zaznamenávány v 3 vteřinových intervalech, kdy pozorovatel zapisuje do sloupce jednotlivé pozorované kategorie, v průměru se jedná asi o dvacet čísel za minutu. Jedná se o poměrně složitou aktivitu, takže je obvykle potřeba, aby pozorovatel nejprve prvních 5-10 minut sledoval situaci bez kategorizace. Spolupracují 2-3 pozorovatelé, přičemž je cílem, aby se při kategorizaci shodovali (shoda by měla být kolem 80 %). 

Bellackova mikroanalýza komunikace učitel - žák

Bellackova analýza umožňuje zachycovat dění ve třídě při vyučovací hodině a zapisovat je simultánně při pozorování, autor se zaměřil na interakci učitelů a žáků a jejich verbální projevy. Tyto projevy nazývá "verbální hrou". Základní jednotkou pro popis je "pedagogický tah". Tyto tahy jsou klasifikovány do čtyřech kategorií podle pedagogické funkce v diskusi ve třídě. Jednotlivé tahy se v jistých cyklech opakují a na jejich základě můžou být vytvářeny takzvané "výukové cykly". 

Typ tahu	Popis
Strukturovací	Cílem tohoto tahu je nastavení kontextu  - učitelé často začínají hodinu tímto typem tahu, kdy zaměří pozornost na určité téma nebo problém.
Nabízecí	Tahy v této kategorii mají podnítit k účasti v diskusi nebo odpovědi. Patří sem otázky, příkazy, imperativy, ale i požadavky.
Reagující	Tyto tahy jsou ve vzájemném vztahu k nabízecím tahům, mají podpořit naplnění nabízecích tahů. Patří sem například studentské odpovědi na otázky učitelů .
Zpětná vazba	Tyto tahy jsou způsobeny strukturovacími tahy, ale nejsou jimi přímo vyvolány. Jejich cílem je upravit (vysvětlením, syntézou, nebo expanzí) a/nebo hodnocení (pozitivně nebo negativně) toho, co bylo řečeno. Reagující typ na rozdíl od zpětné vazby vždy navazuje na nabízecí, Patří sem například učitelovo hodnocení studentovi odpovědi.

Kódování v tomto případě vychází z transkriptu, jedná se o poměrně podrobnou aktivitu. Její detailní popis můžete naleznout od strany 24 zde (Zdroj: Bellack, A.A. (1968). Methods for Observing Classroom Behavior of Teachers and Students. Columbia University. https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED040113.pdf)