VODA V KRAJINĚ
RVP PV
VZDĚLÁVACÍ CÍLE:
seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního
vztahu k němu
pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a
zlepšovat, ale také poškozovat a ničit
vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, se živou i neživou přírodou,
lidmi, společností, planetou zemí
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY:
osvojovat si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro
ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další
učení a životní praxi
mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka,
uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují
vlastní zdraví i životní prostředí
uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít
povědomí o tom, jak se prakticky chránit (povodně)
SLOVNÍČEK POJMŮ
VODA - je nejdůležitější složkou přírodního prostředí na zemi – nejcennější tekutina. Planeta Země je ze 2/3
tvořena vodou, která je ale rozložena nerovnoměrně – na severní polokouli zaujímá větší rozlohu souš, zatímco
na jižní polokouli připadá větší rozloha vodním plochám. Voda zaujímá také klíčové postavení v životě i činnosti
člověka a její úloha roste s mírou rozvoje společnosti.
HYDROGEOGRAFIE - vědní obor, disciplína fyzické geografie, zabývající se vztahem mezi vodními útvary na
pevnině a ostatními krajinotvornými prvky
HYDROLOGIE - vědní obor zabývající se zkoumáním zákonitostí výskytu, oběhu, časového a prostorového
rozložení zásob vody na Zemi, jejího vzájemného působení s biotickými a abiotickými faktory s ohledem na její
fyzikální, chemické a biologické vlastnosti
VODNÍ TOK – vodním tokem se označuje voda tekoucí v korytě ohraničeném dnem a břehy, kterým se odvádí
srážková voda z určitého území, nebo podzemní vody vyvěrající do toku.
Podle velikosti toku rozlišujeme:
• Bystřina
• Potok
• Řeka
• Veletok
Zdroj obrázku: GORČÍKOVÁ, K., VÝCHODSKÁ H. Společnost 4. Učebnice pro 4. ročník základní školy. Nakladatelství Fraus, Plzeň 2019.
ŘEKA – v krajině vytváří vodní síť. Když porovnáváme řeky, nejčastěji nás zajímá jejich délka nebo průtok – tedy
kolik vody jimi protéká. Nejdelší řekou Česka je Vltava, která pramení na Šumavě a vzniká soutokem Teplé
Vltavy a Studené Vltavy. Protéká hlavním městem Prahou a u Mělníka se vlévá do Labe.
ROZLOŽENÍ VODY NA ZEMI – je nerovnoměrné. Největší zásoby sladké vody jsou soustředěny v pevninských
ledovcích, v podpovrchové vodě a v jezerech a řekách. Z rozložení sladkých vod na souši je zřejmé, že z jejich
celkového množství lze pro lidskou společnost využívat jen velice nepatrný podíl.
Zdroj: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pages/07-voda.html
POVRCHOVÁ VODA – se dělí na tekoucí a stojaté. Tekoucí povrchové vody představují řeky. Stojaté povrchové
vody můžeme vymezit podle vzniku na přírodní stojaté vody (jezera) a umělé vodní nádrže (vytvořené
člověkem). Mezi ty řadíme například rybníky nebo přehrady.
PODPOVRCHOVÁ VODA – voda ukrytá pod povrchem. Patří sem například prameny, voda v krasových
oblastech (podzemní říčky a jezírka), voda vázaná v půdě apod. Z podpovrchové vody je pro člověka
nejvýznamnější voda podzemní, neboť představuje zdroj pitné vody.
METODICKÝ KOMENTÁŘ
V rámci tématu voda v krajině očima geografů se věnujeme především geografickým náležitostem výskytu
různých forem vody v naší krajině. Vzhledem k poloze Česka – vnitrozemský stát střední Evropy – se
zaměřujeme především na sladkou vodu v krajině. Naše republika bývá nazývána „střechou Evropy“ neboť na
našem území řeky pramení a nepřitékají z okolních států. Proto se jako vhodná témata nabízí stavba řeky,
modelování vodního toku či návštěva vodní plochy v nejbližším okolí.
Vzhledem ke změnám v krajině bychom neměli zapomínat na témata spojená s povodněmi a tzv. velkou vodou.
Vodě ve školce věnujte klidně celý měsíc nebo i celý rok. Učit se o vodě
znamená učit se o svém těle, o přírodě, o světě. O sobě samém.
Ing. Martin kříž, chaloupky o.p.s.
ODKAZ NA LITERATURU
Kolektiv autorů: Krajina nápadů. Chaloupky, Třebíč 2016.
Rajnošková, M., Kříž, M.: Rok v přírodě s mrňaty. Lipka, Brno 2017.
Sekaninová, Š., Tůma A.: Atlas řek pro děti. Albatros, Praha 2021.
Ruda, A.: Klimatologie a hydrogeografie pro učitele. Masarykova univerzita, Brno 2014.
Gorčíková, K., Východská H.: Společnost 4 – Učebnice pro 4. ročník základní školy. Nakladatelství Fraus, Plzeň
2019.
Obůrková, E.: Kudy teče řeka. Albatros, Praha 2015.
Brukner, J. Samá voda. Albatros, Praha 2007.
DALŠÍ INTERNETOVÉ ZDROJE:
https://mshalasova.cz/jarni-bublani
Smejko a tanculienka: https://www.youtube.com/watch?v=Bm7RQhqHlzE
Mapa studánek: https://www.estudanky.eu/
https://www.otevrenazahrada.cz/
https://ekoskola.cz/_files/userfiles/final_nahledy/final_verze_publikaci/4-Voda_zkracena.pdf
PÍSNIČKY A BÁSNIČKY K TÉMATU
• Prší, prší
• Holka modrá
• Hradišťan: Modlitba za vodu
• Míša růžičková: námořnická
• Svěrák, uhlíř: Hlavně, že jsme na vzduchu
PŘÍKLADY AKTIVIT
AKTIVITA: VODNÍ CYKLUS
Druh aktivity: prožitek, drama
Cíle: dítě předvede jak vznikají řeky v krajině a jak se mění jejich tok.
Popis činnosti: Pohybová hra při které děti na motivy básničky divadelně ztvární tok vody v přírodě.
Materiál/pomůcky: -
Postup: Předčítáme básničku:
NA POČÁTKU KAPIČKA (každé dítě samostatně stojí)
Z KAPIČKY ŘÍČKA MALIČKÁ (děti se chytají postupně za ruce, tvoří například čtveřice)
A KDYŽ ŘÍČKA S ŘEKOU SPLYNE, (postupně se dávají dohromady, až se drží všechny děti v jedné řece)
PŘIDAJÍ SE DALŠÍ, JINÉ
VODY ZE VŠECH STRAN (děti se spojí do kruhu)
A Z KAPKY JE OCEÁN.
Děti na každou část básničky dělají pohyb dle instrukcí v závorce.
AKTIVITA: 100 CHUTÍ VODY
Druh aktivity: poznávací, experiment
Cíle: dítě popíše chuť vody z různých zdrojů a roztřídí vzorky
Popis činnosti: děti ochutnávají vodu z různých dostupných zdrojů, které jsou ověřené a vyskytují se v blízkosti
obce.
Materiál/pomůcky: vzorky vody z různých zdrojů: pramen, studánky, kohoutková voda, balená voda – s i bez
bublinek, slaná voda, sladká voda apod., kelímky, případně hodnotící stupnice
Postup:
Učitel se ptá dětí, jakou znají vodu a kde všude ji najdou
Učitel nechá děti vyjmenovat různé druhy vody v krajině, které děti znají
Děti ochutnají vzorky vody, které učitel připravil a zařadí, která voda patří k jakému zdroji.
Učitel s dětmi diskutuje, proč se takto rozhodly a co je k tomu vedlo, následně představí výsledek – odkud tedy
jednotlivé zdroje vody pochází
Pokud máme čas, můžeme připravit ještě hodnotící (degustační) arch – například dle vinařů. Děti budou
vybarvovat smajlíky podle toho, jak jim voda chutnala.
AKTIVITA: POJĎME K VODĚ – BUĎME S VODOU V KONTAKTU
Druh aktivity: prožitek, poznávání
Cíle: prožít vodu, užít si den u vody
Popis činnosti: děti využívají takové aktivity, aby byly v kontaktu s vodou a mohli s ní pracovat a prožít ji –
hmatem, čichem. Nedoporučujeme zde zařadit ochutnávání.
Materiál/pomůcky: gumáky, ručníky, případně pomůcky pro lovení či stavbu mlýnku na potoce
Postup:
• BRODĚNÍ A BAHNĚNÍ v potoce
• Přeskakování kalužin nebo říčky / potoka
• Tvoříme v potoce: Budování dočasných přehrad, stavění mlýnků a pozorování, kdy a jak se točí
• Výlet k našemu potůčku – jak to u něj vypadá?
• Návštěva a Čištění studánky
AKTIVITA: MODELOVÁNÍ – KRAJINA V OKOLÍ VODNÍ PLOCHY
Druh aktivity: poznávací, prožitková
Cíle: dítě vytvoří model vodní plochy a okolní krajiny
Popis činnosti: děti popisují krajiny v okolí vodních ploch, porovnávají je a následně modelují vlastní krajinu
v okolí vybrané vodní plochy.
Materiál/pomůcky: fotografie krajin v okolí rybníku, jezera a moře; omalovánky a pastelky, přírodní materiály,
stavebnice
Postup:
• děti pracují s fotografiemi krajiny v okolí jezera, rybníku a moře a popisují, porovnávají, jak se krajina
v okolí jednotlivých vodních ploch mění, či v čem je stejná.
• Povídáme se s dětmi, jak se krajiny liší a co je pro jednotlivé krajiny typické. Kde najdeme domy,
plamy, stromy, přírodu apod.
• Vysvětlíme rozdíl mezi sladkými a slanými vodními plochami; vysvětlíme rozdíl mezi rybníkem (umělá
vodní nádrž) a jezerem (přírodní vodní nádrž)
• Vyberou si obrázek své vodní plochy a domalují okolo ní krajinu, jak si ji pamatují
• Na závěr pomocí přírodního materiálu a kostek modelujeme společně krajinu v okolí vodní plochy
AKTIVITA: MODELUJEME VODNÍ TOK
Druh aktivity: venkovní, experiment,
Cíle: děti rozliší rychlost průtoku v narovnaném a přírodním vodním toku
Popis činnosti: děti vymodelují různé druhy vodního toku a porovnávají chování vody v krajině po přívalovém
dešti
Materiál/pomůcky: modelovací hmota (plastelína, ale ve velkém množství), písek, štěrk, mech, velké podložky,
voda + různé nádoby
Postup:
• Na podložku vymodelujeme tři typy vodního toku: rovný (napřímený), mírně zvlněné, meandrující.
Všem korytům dejte sklon 30°
• Pokus: kterým korytem proteče voda nejrychleji?
• Výsledek: rychlý průtok narovnaným vodním tokem neznamená jen rychlé povodně, ale také sucho v
krajině!
• Varianty: vezměte dvě stejná koryta, pokryjte dno řeky pískem, mechem apod. – kudy poteče voda
rychleji?
AKTIVITA: VODA – DOBRÝ SLUHA, ALE ZLÝ PÁN
Druh aktivity: poznávací, prožitková
Cíle: děti vyhledají místa zasažená povodněmi v jejich obci, vyhledají riziková místa a porovnají, jak se měnil
vodní tok v historii.
Popis činnosti: děti zjišťují informace o povodních v jejich obci a řeší, jak se povodně v obce objevili a jaké byly
vybudovány opatření proti případným dalším povodním.
Materiál/pomůcky: modelovací hmota (plastelína, ale ve velkém množství), písek, štěrk, mech, velké podložky,
voda + různé nádoby
Postup:
• Motivační aktivita: život na ostrůvku – děti stojí na ostrově (látka), na hudbu ostrůvek opouští
a pohybují se mimo, na vypnutí hudby se na ostrov vrací. Postupně ostrov zmenšujeme –
zaplavujeme. Jak můžeme ostrov zmenšit, aby se tam děti ještě vešly?
• Povodně v naší obci: zjistěte, zda ve vaší obci byly povodně. Vyhledejte fotografie povodní a
vydejte se prozkoumat místa, kde byly povodně.
• Povídání s pamětníky – povídejte si s těmi, kdo povodně zažili
• Pokus: síla vody – povodně v pískovišti – vybudujte město a nechejte si ho zaplavit