Taktilní a olfaktorická stimulace Hmat - Schopnost kožního a pohybového analyzátorů reflektovat (vnímat/analyzovat/reagovat na) prostorové a fyzikální vlastnosti a kvality objektů - Hmatáme celým povrchem těla (kůží), rukou, ploskami nohou, ústy - Při práci s dětmi je nutné chápat odlišnost smyslového vnímání: o Zrakové vnímání je analytické = dítě vnímá objekt jako celek a pak jej analyzuje na dílčí části o Hmatové vnímání je syntetické = dítě hmatem získává nejdříve informace o dílčích specifických aspektech objektu, které spojuje do celku - Zrakové vnímání určuje vývoj hmatového vnímání o Až od 6 let je dítě schopné hmatově rozpoznat objekt bez využití zraku Typy hmatu - Hmat pasivní o Hmat za relativního klidu objektu a povrchu receptoru = např. položení ruky na objekt. Přijímáme tak řadu informací o fyzikálních charakteristikách objektu (fyzikální, prostorové a časové souvislosti), nevzniká ale celkový obraz. - Hmat aktivní o Aktivní ohmatávání objektu, kdy získáváme jasné informace o objektu (povrch, struktura, tvar, váha, teplota, apod.) a vytváříme celkový obraz o objektu. - Hmat instrumentální (zprostředkovaný) o Hmat zprostředkovaný skrze nástroj – tj. např. ukazovátko, bodec, hůlku nebo slepecké hole o Není tak přesná jako aktivní hmatání - Jednoruční vs. obouruční hmatání o Obouruční hmatání přesnější, podrobnější, rychlejší - Stimulace hmatového (taktilního) vnímání je úzce spojena s rozvojem jemné motoriky Zásady rozvoje hmatu - Při rozvoji hmatu je velmi důležité rozvíjet jej od začátku dítěti co nejpříjemnějšími pocity, abychom dítě neodrazovali od hmatových aktivit (Štréblová, 2002) - Při rozvíjení hmatového vnímání je třeba se nejvíce zaměřovat na: o Získání dovednosti hmatání prsty o Hmatovou citlivost o Rozpoznávání detailů o Rozvíjení hmatové pozornosti (Ludíková, 2004). - Při výcviku je nutné si pamatovat, že: o Různé části pokožky se liší v citlivosti, při příliš silném tlaku na kůži vzniká nepřesný hmatový dojem o Při pomalém pohybu po kůži se vnímání zpřesňuje o K vytvoření správné představy o předmětech a prostoru je vhodný přesný slovní popis Cvičení k rozvoji hmatu - Prolínají se celkovým rozvojem HM a JM - Rozvoj hmatu skrze rozvoj úchopu o Manipulace s různě velkými objekty – kostky- koule – kuličky - korálky/ židle – polštáře – velké míče apod. až k manipulaci se špetkovým úchopem - Poznávání hranic těla o Hry s poznáváním vlastního těla – děti ve dvojicích stojí/sedí proti sobě, ukazují (pokládají ruku) na určenou část těla (ruka, nos, uši, apod.) - Rozvoj hmatu při manipulaci s objekty o Ohmatávání hraček, objekt každodenní potřeby… o Řízené hmatávání objektů s důrazem na povrch – přírodniny, chladné - teplé, apod. o Děti mohou spolupracovat ve dvojicích, popř. jednotlivě o Jedno – obouručně/ S otevřenýma – zavřenýma očima - Cvičení na rozvoj hmatu (Ludíková, 2004) o Na třídění podle tvaru, velikosti, hmotnosti, teploty a struktury. o Cvičíme navlékání na tyč, tkanici, provázek, o Vkládání tvarů do příslušných matic, o Práci s jednoduchými konstrukčními stavebnicemi, o Práce s perličkovou mozaikou, o Modelování, trhání, mačkání a lepení papíru, o Různé aktivity s pískem a vodou - Příklady rozvoje hmatového vnímání v předškolním věku (Fišerová & Gošová, 2011) o Magické pytlíčky § Vezmeme pytlíček z neprůhledné látky o velikosti 20x30 cm. Připravíme si dvě dvojice tvarově rozdílných předmětů (dvě kostky, dvě autíčka). Do pytlíčku dáme jednu kostku a jedno autíčko. Dítě vidí, co do pytlíku vkládáme. Pak dostane instrukci, vyndej autíčko, nebo vyndej kostku. Postupně dáváme do sáčku předměty různých tvarů i velikostí. Instrukce pak zní: „Vyndej velké auto“. „Vytáhni větší kostku“. § Obměnou tohoto cvičení je cvičení postavené opačně. V tomto případě dítě nevidí, co do sáčku vkládáme a jeho úkolem je poznat, co v sáčku je § Dalším krokem je hledání tvarů. Dítě hledá ne trojrozměrné předměty, ale jen dvojrozměrné. Z tvrdého kartonu si vystřihneme v prvním kroku základní tvary – kruh, čtverec, trojúhelník a v dalším kroku můžeme použít auto, psa, žirafu. Dítě hledá dle pokynu daný tvar. o Hmatové destičky § Na dřevotřískové destičky o velikosti 10x10 cm nalepíte různé materiály (koberec, manšestr, bavlněnou látku, flís, vatu, umělou kožešinku, pleteninu, molitan, ale i písek, ostré a větší kamínky, rýži, čočku – prostě jen co fantazie a co domácnost dovolí). Destičky jsou vždy po dvou stejné a opět přichází na řadu pytlík. Do pytlíčku vložíme jednu destičku, kterou si dítě osahá a z druhé sady vybere stejnou Olfaktorická a orální stimulace – stimulace čichu a chuti Chuť a jazyk - Jazyk = všestranný orgánem našeho těla. - Vykonává široké spektrum pohybů při žvýkání, sání, polykání či při modulaci řeči. - Především je jazyk citlivým orgánem pro vnímání chuti a ro vnímání doteků - V prvních dvou třetinách jazyka (část, kterou vidíme při vypláznutí) jsou umístěny papily s chuťovými pohárky. o Rozlišujeme tři typy papil. Kuželovité papily nitkovité jsou citlivé na kyselé chutě. o Houbovité papily s plochým vrcholem reaguji jak na sladké, tak i na kyselé chuťové podněty. o Pohárky ohraničujících papil, reagují na chutě hořké Význam chuti - „Chuťové počitky dětí jsou ve srovnání s dospělými silnější a také jejich spektrum je mnohem širší.“ (Keblová, 1999, s.8) - Vnímání chutí ovlivňuje: o Chemické složení látky a rozpustnost ve slinách a ve vodě o Koncentrace látky – se stoupající koncentrací mohou být původně libé chutě vnímány jako nelibé o Teplota látky (do 30-40°C účinek vnímání chuti stoupá) o To, co a před jak dlouhou dobou bylo naposled chutí vnímáno – např. dlouho přetrvává v ústech chuť mentolu Chuť a její stimulace - Cílem rozvoje chuti u dětí by mělo být posílení schopností určit a rozeznávat : o Chuť libou a nelibou; o Druhy chuti (sladké, slané, kyselé, hořké, trpké); o Intenzitu chuti; o Původ chuti; o Jednotlivá jídla, jejich vlastnosti, popis a určení jejich chuti; o Suroviny z nichž se potraviny připravují; o Správně ochucenou stravu - K rozvoji chuti je dobré požívat veškeré potraviny, které máme. o Ovoce a zelenina, pečivo, luštěniny, mléčné výrobky, maso a masné výrobky, sladkosti, atd. o Pracovat s nimi můžeme formou poznávání, hádání, srovnávání, třízení, přiřazování apod. - Také můžeme s dětmi připravovat jídlo podle různých receptů na začátku s ochutnávkou jednotlivých surovin a přípravu zakončit ochutnávkou hotového výrobku Aktivity - Hra – co mám rád? - Hra s pochutinami o Jejich ochutnávání se zavřenýma očima o Popisovaní dané potraviny a její uhádnutí - Propojení chuti se specifickými vzpomínkami o Maminka/babička vždy peče/vaří…. o Oblíbené pochoutky, a kdy je dítě jí - Jídla neoblíbená, nepříjemné chutě apod. Čich - Čichové buňky jsou soustředěny v čichovém poli o ploše 2,5-3cm². Životnost čichových buněk je jen asi 60 dnů. Nové vznikají z buněk bazálních (Orel, Facová, 2007). - Rozeznáváme čtyři základní druhy vůní–pachů: sladkou, kyselou, spálenou a pižmovou (štiplavě živočišnou). - Čich se vyznačuje rychlou adaptací na dlouhodobé podněty – s narůstající dobou vnímání podnětu klesá intenzita vnímání daného podnětu Zásady stimulace čichu - Při samotném výcviku je nutné si uvědomit, že děti jsou většinou mnohem citlivější vůči pachům, než je tomu u dospělých - Každý jedinec čichové podněty vnímá subjektivně a to, co je příjemné jednomu, nemusí být příjemné druhému - I dovednost rozeznávat jemné odstíny vůní či pachů je individuální, ale lze ji dobře ovlivnit včasným a systematickým výcvikem (Ludíková, 2004) - Vůně podporuje také paměť: o Dítě vnímá parfém, který užívá matka, otec nebo kdokoli jiný s nímž přichází do styku. Uvědomuje si jak voní pekárna, lékařská ordinace, mateřská škola apod. „Výcvik“ čichu - Při výcviku je nutné nejdříve dítě naučit správně čichat - Cílem rozvoje je naučit dítě vnímat: o Čichové vjemy libé a nelibé (a rozlišovat je); o Zachytit čichové vjemy, lokalizovat je a stanovit jejich původ; o Stanovit intenzitu vjemů; určovat typické vůně; o Rozeznat všechny běžné potraviny; o Rozlišit druhy koření; rozeznat rostliny a houby; o Identifikovat nebezpečné nebo zdraví škodlivé látky; o Využívat čichu při hodnocení čistoty prádla, oděvů i těla apod. Posilování čichu - Pro rozvoj čichu můžeme vyrobit spoustu pomůcek – Využít lze nejrůznější aromatické předměty - Použít lze sady skleniček s různými výtažky vůní a zápachů, - „Čichací vycházky“ - Keblová (1999) o Ovoce (citrón, pomeranč, jablko, apod.), o Zelenina (cibule, česnek, brambor, paprika, okurek), o Koření (hřebíček, pepř, kmín, majoránka, anýz, paprika,badyán, fenykl,atd.), o Bylinky (mateřídouška, máta, levandule,heřmánek) a o Další potraviny, mýdlo, parfémy, vonné svíčky, aromalampy, líh, benzín, olej, lak, kousky dřeva, apod. Příklady her na rozvoj čichu - Poznávací hry (čichací skleničky) - Popisování pachů dle míst, v nichž se děti pohybují o Propojení aktivit – např. pečení – perníková vůně; zahrada – vůně růží, apod. - Vyjadřování libých a nelibých pachů - Poznávání potravin dle vůně o Cvičíme se zavřenýma očima - Relaxační cvičení s využitím různých vůní o Posilování správného dýchání, uklidnění