Grafomotorika a její možné oslabení, možnosti rozvoje u dítěte předškolního věku.


Grafomotorika – soubor psychomotorických činností, které umožňuji jedincovi kreslit a psát a jejíž
stupeň vývoje významně ovlivňuje celkovou úroveň kresby a písemného projevu.

Z psychických funkcí se jedná hlavně o oblasti:

-          intelektové předpoklady,

-          zrakové vnímání,

-          vizuomotorická koordinace,

-          prostorové vnímání,

-          volní úsilí,

-          pozornost.


Význam kresby

?

V předškolním věku je dosažená úroveň jemné motoriky, senzomotoriky a grafomotoriky jedním z
důležitých kritérii při posuzování způsobilosti k zahájení školní docházky.

Jaké informace nám může kresba dítěte poskytnout?
 1. vývojová úroveň dítěte,
 2. úroveň jemné motoriky a grafomotoriky,
 3. úroveň zrakového a prostorového vnímání,
 4. úroveň vizuomotoriky,
 5. emocionalita dítěte, informace o vztazích a postojích,
 6. … je komunikačním prostředkem,
 7. … může být rehabilitačním a terapeutickým nástrojem.


Posouzení vývojové úrovně dítěte

Dětská kresba se využívá pro posouzení vývojové úrovně dítěte a jeho inteligence (nejznámější
kresba lidské postavy).

Kresbu můžeme posuzovat z hlediska obsahového i formálního.

Jakou má vypovídající hodnotu?

… setkáme se s dětmi, které mají průměrnou nebo nadprůměrnou inteligenci a jejich kresba je
podprůměrná,

… setkáme se s dětmi, které vcelku slušně kreslí a jejích zjištěný intelekt je podprůměrný.

O čem to vypovídá?

… kresba nemusí být vždy na stejné vývojové úrovni jako intelekt


Kresba je pro dospělého velmi inspirující cestou k dítěti.

Poskytnutí informací o vztazích, postojích, emocích, ale vyžadují odborné znalosti, zkušenosti,
vnímavost, citlivost a intuici.


Faktory ovlivňující vývoj a úroveň dětské kresby:
 1. mentální vyspělost dítěte,
 2. motorika,
 3. lateralita,
 4. zrakové vnímání,
 5. schopnost představivosti a reprodukce,
 6. paměť, pozornost.

Vývojová stadia kresby

Kresba je v dětském věku univerzální a lze konstatovat, že děti začínají kreslit přibližně stejným
způsobem, ve stejné posloupnosti.

První čmáranice … motorická hra – dítě črtá na papíře i mimo něj. Důležitější je, že
„se kreslí“ než „co se kreslí“.  Zpočátku dítě kreslí rozmachem celé paže, postupem času zapojuji i
loketní a zápěstní kloub.

Kolem třetího roku začíná kreslit kruhový tvar, nepravidelný ovál.
Zvládá i další prvky jako svislou i vodorovnou čáru.

… přípravné stadium pro skutečné kreslení.

První zobrazovanou formou v dětské kresbě je lidská postava. Jedná se o nepravidelný kruh, který
představuje hlavu, ke které je z některé strany přikreslená zvlněná čára představující ostatní tělo
(3. roky).


Postupně do kolečka dítě dokresluje nejdůležitější detaily lidské tváře (?) … hlava ducha bez těla.

Ve věku 3-4 let následuje dokreslování ostatních části těla – vertikální poloha … „hlavonožec“.
Následně navazuje pročleňování ve směru horizontálním – z hlavy nebo nohou vyrůstají ruce.

V pátém roce dítě znázorňuje hlavu, trup, končetiny. U některých dětí obohacená kresba např. o
prsty na rukou, vlasy, uši, pupík …

Kolem 6. roku je kresba proporcionálnější a jednotlivé části těla jsou lépe připojené
na správné místo. Je zřetelně členěná, ruce jsou nasazeny k trupu, hlava bývá pokryta vlasy,
obličejové detaily jsou vyznačeny. Kresba postavy se začíná „větvit“ na kresbu podle pohlaví.

V 7 roce dochází ke zpřesnění proporcí – nohy jsou umístněný blíže
k sobě, paže jsou ve výší ramen, bývá znázorněný krk, více propracované oblečení, vlasy …

Co dětí kreslí nejraději? …


Děti, které mohou vykazovat odlišnosti v kresbě a mohou mít problémy v oblasti grafomotoriky:
 1. děti se smyslovým postižením,
 2. děti s pohybovým postižením, neurologickými diagnózami,
 3. děti s ADHD,
 4. děti s nevyhraněnou lateralitou,
 5. děti s psychiatrickým diagnózami,
 6. děti s mentálním postižením,
 7. děti s PAS.


Lateralita

?
 1. tvarová asymetrie,
 2. funkční asymetrie.

Typy laterality - podle stupně:
 1. vyhraněná pravorukost,
 2. méně vyhraněná pravorukost,
 3. nevyhraněná lateralita,
 4. méně vyhraněná levorukost,
 5. vyhraněná levorukost.

Podle vztahu mezi lateralitou roky a oka:
 1. lateralita vyhraněná,
 2. lateralita neurčitá nebo nevyhraněná,
 3. lateralita zkřížená.


Rozvoj grafomotorických dovedností … KDY?

Do 4 let není nutné vést dítě záměrně ke grafomotorickým cvičením – zaměřit se na rozvoj hrubé
motoriky, dávat dostatek podnětů v oblasti jemné motoriky a vytvářet možnosti
ke kreslení.

Po 4 roce nabízet dítěti PL se základními prvky v nejjednodušších variantách.

Kolem 5 roku je vhodné zařazovat pravidelná, systematická grafomotorická cvičení dle náročnosti a
posloupnosti př zobrazení jednotlivých prvků.


JAK pomoci dítěti navodit nezvládnutý prvek?

Podpůrné techniky:
 1. slovní opora, instrukce,
 2. zraková opora,
 3. opora hmatová.

Zvyšování obtížnosti prvku:

… od nejjednoduššího k obtížnějšímu

-          zmenšení velikosti,

-          zvýšení hustoty čar,

-          snižování/odstranění podpůrných technik,

-          střídaní velikosti,

-          střídaná tvarů,

-          přesnost provedení tvaru.


Jak pomáhat dítěti v rozvoji grafomotorických dovednosti?
 1. Rozvoj hrubé motoriky – základní pohyby při psaní a kreslení vychází
z hrubé motoriky a pohybu velkých kloubu.
 2. Rozvoj jemné motoriky.
 3. Vytváření dostatek prostoru pro kreslení + motivace.


Činnosti rozvíjející hrubou motoriku:

-          skákání, seskakování, lezení, přelézání, podlézání, chytání, házení, udržování rovnováhy
při chůzi přes lavičku, chůze po schodech, skákání na jedné noze …

Činnosti rozvíjející jemnou motoriku:

-          skládání kostek, mozaiek,

-          vkládání kuliček, korálek do lahví,

-          navlékání korálků, knoflíků,

-          stavění řad z knoflíků, korálků, přírodních materiálů,

-          práce se stavebnicemi,

-          šroubování, montování, práce s nářadím,

-          provlékání šňůrek,

-          úkony spojené se sebeobsluhou,

-          listování v knize po jednotlivých stránkách,

-          modelování,

-          stříhání, vytrhávání tvarů z papíru, skládání z papíru,

-          puzzle …

Cvičení s prsty:

-          „hra na klavír“ „psaní na klávesnici“ „solení polévky“ „déšť“ „tleskání s prsty“


Pracovní návyky při kreslení a psaní

K pracovním návykům patří:

Ø  držení těla,

Ø  úchop psacího náčiní,

Ø  postavení ruky při psaní,

Ø  uvolnění ruce při psaní,

Ø  plynulost a vedení čar.


Sledované oblasti ve grafomotorice a kresbě u dětí předškolního věku

Ø  spontánní kresba,

Ø  grafomotorické prvky,

Ø  návyky při kreslení,

Ø  vizuomotorika,

Ø  lateralita.


Projevy nevyzrálosti jemné motoriky a grafomotoriky u dítěte předškolního věku

nevyhledává činnosti vyžadující obratnost a koordinace jemných pohybů

Ø  nevyhledávání kreslení, malování,

Ø  linie kresby jsou často kostrbaté, čára bývá vedena nerovnoměrně, neplynule,

Ø  chudší obsahová stránka kresby,

Ø  nevyhledává činnosti vyžadující obratnost a koordinace jemných pohybů.


Dopad oslabené jemné motoriky a grafomotoriky
u dětí školního věku

Ø  obtížné osvojování tvarů písmen,

Ø  snížení úpravy písemného projevu – neplynulost při psaní, kolísání velikosti a sklonu písma,
nečitelnost,

Ø  snížená rychlost psaní,

Ø  zvýšenou chybovost,

Ø  nečitelnost vlastních zápisků – potíže při učení z vlastních zápisů.


Literatura

Bednářová, J. & Šmadová, V. (2006). Rozvoj grafomotoriky.
Jak rozvíjet kreslení a psaní). Computer Press.

Bednářová, J. & Šmardová, V. (2011). Školní zralost. Co by mělo umět dítě před vstupem
do školy. Computer Press.

Looseová, A., Piekertová, N. & Dienerová, G. (2007). Grafomotorika pro děti předškolního věku.
Portál.

Matějček, Z. & Žláb, Z. Test laterality. Psychodiagnostika s.r.o.