POHYBY KONTINENTŮ
LITOSFÉRICKÉ DESKY A JEJICH ROZHRANÍ
GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY
• výzkum zaměřen na příčiny
látkového složení zemského tělesa
stavba Země
objasnění procesů v zemské kůře
• Wegenerova teorie kontinentálního driftu – teorie o stěhování litosférických
desek
PŘEDMĚT STUDIA
• 1910 - Wegener - hypotéza: na počátku druhohor - prakontinent Pangea
důkaz: geologický – zpočátku hypotéza nepřijata restart v 60. letech 20.
století
VÝVOJ KONTINENTŮ
PANGEA
PANGEA
PANGEA
PANGEA
VÝVOJ KONTINETŮ
TEORIE LITOSFÉRICKÝCH DESEK
• nová globální tektonika - opírá se o:
• světový riftový systém
• hlubokooceánské příkopy
• Wadatiovy-Beniofovy zóny
• charakter oceánského dna s pásovými magnetickými anomáliemi
• existenci astenosféry - litosféra je rozdělena v řadu desek - rozdíly: složení,
stavba, velikost
TEORIE LITOSFÉRICKÝCH DESEK
• vymezení desek Le Pichon (1973) - 6 hlavních desek Galuškin, Ušakov (1978)
- 13-ti deskový model v současnosti 14 - 16 deskový
• typy desek • rychlost pohybu desek
• typy rozhraní: konvergentní divergentní transformní (střižně-zlomové)
POHYBY DESEK
• pohyb celých desek (drift - pouze kontinentů) • SA deska (západní část
Atlantiku + pevninská kůra SA - je i kontinentální drift) • rychlost pohybu
(oboustranné): - rychlost rozpínání Středoatlantského hřbetu: 40 mm/rok Pacifická
deska: 80 mm/rok - Indická subdeska (svrchní křída - spodní
oligocén): 100 - 180 mm/rok - Euroasijská - Africká - za posledních 9 milionů
let se desky přiblížily o 100 km (10 mm/rok)
KONVENČNÍ PROUDĚNÍ V BUŇCE
http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-lit-desky.htm
TROJNÝ BOD
http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-lit-desky.htm
DĚLENÍ LITOSFÉRY
• dělení litosféry: - na místem konvekčního proudění: riftové struktury ⇒
rozčlenění litosféry na desky → subdesky 1. rift 2. středooceánský hřbet vznik
nové zemské kůry - středooceánské hřbety - vytváří globální systém navzájem
propojený př. Středoatlantský hřbet Východopacifický hřbet
LITOSFÉRICKÉ
DESKY
LITOSFÉRICKÉ DESKY
ROZHRANÍ LITOSFÉRICKÝCH DESEK
HTTP://CDN.SCI-
NEWS.COM/IMAGES/ENLARGE3/IMAGE_4473E-OCEAN-
CRUST.JPG
PEVNINSKÁ ZEMSKÁ KŮRA
https://www.ig.cas.cz/wp-content/uploads/2020/11/brozura_zemetreseni.pdf
• Tvoří kontinety, kontinentální svahy a šelfy
• Mocnnost 20-80 km, průměrně se udává 40 km
• Skláda se ze 3 vrtev:
Sedimentární- sedimenty
Žulová (granitová)- kyselé a neutrální vyvřeliny
Čedičová (bazaltová) - komplexy bazických hornin
Žulovou a čediřovou vrstvu rozděluje Conrandova plocha diskontinuity
OCEÁNSKÁ ZEMSKÁ KŮRA
• Tvoří dna oceánů, příkopů a pánví
• Mocnost 6-15 km
• Skládá se ze 3 vstev:
Svrchní- nezpevněné sedimenty
Prostřední- zpevněné sedimenty, bazaltové horniny
Spodní- ultra bazické horniny, bazalty, gabra, amfiboly
PŘECHODNÁ ZEMSKÁ KŮRA
• Představuje přechod mezi pevninskou a oceánskou kůrou
• Mocnost okolo 35 km
• Nachází se na okrajích kontinentů, v kontinentálních mořích a tvoří vulkanické
ostrovní oblouky
• Tvořena sedimentární vrstvou a čedičovou (bazaltovou) vrstvou
STAVBA ZEMSKÉ KŮRY
MAGMATICKÉ HORNINY
Hlubinné - Žula (českomoravská vrchovina, šumava) – diorit
Výlevné – čedič (české středohoří, Doupovské hory) – znělec (Milešovka, Želenický vrch)
Žilné - pegmatit (Domažlicko, okolí Písku) – žilný křemen (Český les, domažlicko)
SEDIMENTÁRNÍ HORNINY
KLASTICKÉ
• psefity (nad 2 mm)
• psamity (0,063-2 mm)
• aleurity (0,004-0,063 mm)
• pelity (pod 0,004 mm)
NEKLASTICKÉ
• chemogenní
• organogenní
METAMORFOVANÉ HORNINY
• kontaktní (přímí kontakt se zdrojem tepla) a regionální (ovlivněna hlubinným
teplem při poklesu velkých zemských bloků do hlubin
• regionální – dochází k němu při vrásnění v důsledku kolize litosférických
desek
Mramor pararula fylit
Svor ortorula serpentinit
• Děkuji za pozornost