UČEBNICE REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE PRO ZŠ UČEBNICE OBECNÉ FYZICKÉ A SOCIOEKONOMICKÉ GEOGRAFIE CO OD NICH OČEKÁVAT A CO NE? E.H. CV_2 MODELOVÝ STÁT – JAPONSKO Příklad zpracování •Postup: 1.Nejlépe je pracovat s formátem papíru A3. 2.Vytisknete si stránky učebnice a můžete texty, obrázky, úkoly číslovat nebo jinak označit, vzájemně propojovat, když se doplňují a vpisovat nebo vlepovat komentáře. 3.Zbývá naskenovat a vložit do studijních materiálů. 4.Nebo pracujte v elektronické podobě. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Japonsko a učebnice RG ČGS •Souhrnné hodnocení: •1. Všechny texty se týkají většinou toho, jak je v Japonsku rozmístěno obyvatelstvo a průmysl. •2. Txt č. 1 (rozšiřující) se týká problematiky nahuštění obyvatel na příkladu pořízení automobilu. Má určitou spojitost s obrázkem č. 3. Stejně tak působí charakter i dalších textů 7,8 a 9. Je však škoda, že v textech není na obrázek zařazený úkol a i popisek pod obrázkem nevysvětluje, proč je obyvatelstvo soustředěno do uvedených částí ostrovů. •3. Txt č. 2 – typický pro hettnerovo schema, které ovšem jednotlivé složky nedává do souvislostí. •4. Obrázek samuraje a japonské zahrady je vytržený z kontextu včetně popisku. Daly by se k tomu zařadit alespoň učební úlohy. •5. Obrázek Japonských Alp by mohl mít s patřičným popisem lepší vypovídací hodnotu a dalo by se na něm vysvětlit, co je to anekumena a jak velkou část ostrova pokrývají. Bylo by zdůvodněné to rozmístění obyvatelstva. •6. Pokud bych měl pracovat s touto učebnicí, určitě bych hledal obrázky, které odpovídají více textům a dodělával bych k nim otázky, které by žáci měli řešit. •7. Učební úlohy za textem jsou rovněž úplně mimo to, co bychom mohli na příkladu této země žákům sdělit. A téměř vůbec se neshodují s tím, co autoři textem sdělují. Na tomto místě nám mohou pomoci právě očekávané výstupy nebo koncepty geografického vzdělávání. • • Otázky a úkoly •Zapamatování, s pomocí mapy jde o vyčtení informace z mapy. •Opět čtení mapy – není uvedeno, se kterou mapou mají pracovat – v textu tohle rovněž není, aby si alespoň zdůvodnili proč to mají vědět. •Zapamatování. •Zapamatování. •Chybí jak mořské proudy podnebí ovlivňují. •Vyčtou z textu – může to být i součát otázky, aby si žáci celý text o hospodářství přečetli. •Konečně otázka na porozumění popř. aplikaci v souvislosti s předchozí otázkou. •Záležitost občanské nauky – v textu uvedeno není. •Zapamatování. • Jak z toho ven, aby i takto zpracovaná RG nebyla popisná? •1. Určit si, k čemu mají poznatky o Japonsku sloužit. •2. Pomohou očekávané výstupy a koncepty. •Především se dá na tomto státu ukázat: •„Jak přírodní podmínky ovlivňují život, rozmístění a lidské aktivity v uvedném regionu“. • Z OV to bude především: •Z-9-1-01 organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů; •Z-9-3-03 porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států; •Z-9-4-04 porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit; •3. Pak je třeba doplnit vhodné obrázky a kartografické pomůcky. Obrázky •Oba obrázky se dají doložit k textu 1 a 2 a vhodně ho doplňují společně s dalšími tematickými mapkami. •Zdraoj: Geography enquiry 3. > Jsou to tematické mapky, které přímo dokumentují spojitost vyžití krajiny s hustotou obyvatelstva. V našich atlasech takové nenajdeme, mohly by být součástí učebnice, protože by kartografické pomůcky v tomto směru doplňovaly. Místo nich máme v učebnicích mnoho duplicitních map s atlasem v menším rozlišení. Na základě těchto podkladů můžeme přejít k analýze mapy, nejen ke čtení. (zdroj Geography enquiry 3) K dokreslení můžeme přidat i následující. (Zdroj. Geography enguiry3) Závěrem k učebnici ČGS 1.Není to rozhodně kritika autorského kolektivu i proto, že je z vybraných učebnic nejstarší a určitě se v dalším vydání zlepšila. 2.Ukazuje to rovněž na stav, že i učebnice stárnou a učitel si podle dobrého vzoru může a hlavně by měl svoje přípravy obměňovat podle aktuálního dění. 3.Na internetu najde dostatek vhodných materiálů, a které tam nejsou, může si je prostřednictvím informačních technologií dotvářet. 4.Základem je ovšem tvorba geografických otázek a hledání odpovědí. 5.Z hlediska dopadu na žáky a zejména pro zpětnou vazbu učitele je to pak tvorba učebních úloh. Červená loď zakotvená u mola na řece se stromy podél břehu a modrou oblohou v pozadí Případová studie – kontrasty osídlení v Číně - migrace Příprava se odehrává v kruhu: Koncept případně OV, CÍL, ÚLOHA, HODNOCENÍ • •Výukový cíl: •1. Žáci pomocí analýzy předložené mapy lokalizují do slepé mapy migraci lidí v Číně a popisují základní faktory migrace. •2. Žáci vysvětlí, kde se nacházejí jádrové a periferní oblasti v Číně. •3. Žáci objasní příčiny migrace mezi periferiemi a jádry v Číně. •4. Žáci pomocí dedukce a analogie lokalizují mezinárodní migraci z blízkých států a kontinentů do zemí EU a vysvětlují příčiny této migrace. •5. Žáci pomocí argumentace diskutují o pozitivech a negativech migrace obecně. Např. o dopadech na krajinu, místní komunitu, kulturu… •6. Žáci prezentují své výroky a obhajují je.) •(Klíčové kompetence – komunikační, sociální – prezentační, pracovní - přípravy) • • •Pojmy opěrné: hustota obyvatelstva, obyvatelstvo, ekonomika. •Pojmy nové: migrace, vnitřní a vnější migrace, urbanismus, jádra, periferie… • Učební úloha – na čem se to učí! [1. Jaká je hustota obyvatelstva fotografovaných míst (1,4,5). 2. Najděte větu, která uvádí důvod odchodu do Šanghaje (2,4). 3. Jak je na mapě znázorněná migrace lidí z venkova (2,3). Upravte 4. Napište krátký text, který vysvětluje: -V jakém prostoru se koncentruje čínská populace; -Proč tento prostor přitahuje stále více lidí. [1. Jaká je hustota obyvatelstva fotografovaných míst (1,4,5). 2. Najděte větu, která uvádí důvod odchodu do Šanghaje (2,4). 3. Jak je na mapě znázorněná migrace lidí z venkova (2,3). Upravte 4. Napište krátký text, který vysvětluje: -V jakém prostoru se koncentruje čínská populace; -Proč tento prostor přitahuje stále více lidí. •Formativní hodnocení: volím, jelikož se jedná o stěžejní téma. O co se jedná? Jedná se o analytickou popisnou zpětnou vazbu (vztažená k KK pracovní – dospěli k závěrům, jelikož dodrželi postup). •Kritéria: věcná správnost znalosti, dovednosti: odůvodňování, práce se zdroji, práce s mapou, formulování myšlenek, přenášení znalosti • •Představte si postup: •1. Věcná správnost v lokalizování (lokalizují/nelokalizují). Otázky, proč lokalizoval, tak jak lokalizoval. •Indikátory: orientačně ví, kde se místo nachází; určuje v mapě významné lokalizační prvky (dle migrace), určí, jak zaznačí…; Kdyby analyzoval, tak by správně lokalizoval (tj. ptám se, z čeho usuzuje na lokalizaci) • •2. Vysvětlí nové pojmy (vysvětlí/nevysvětlí) – není potřeba (pojmy jsou sekundárním produktem práce). Musí je používat při obhajobě postupů a výsledků. Předložit mnemotechnickou pomůcku, jak si zapamatovat, když nebude vědět (změna strategie). Cílem výuky (výukový, dílčí cíl) je: 1. Žáci pomocí analýzy předložené mapy lokalizují do slepé mapy migraci lidí v Číně a popisují základní faktory migrace. 2. Žáci vysvětlí, co jsou jádrové a periferní oblasti (jádra a periferie) v Číně. 3. Žáci objasní příčiny migrace mezi periferiemi a jádry v Číně. 4. Žáci pomocí dedukce a analogie lokalizují mezikontinentální (mezinárodní) migraci z blízkých států a kontinentů do zemí EU a vysvětlují příčiny této migrace. 5. Žáci pomocí argumentace diskutují o pozitivech a negativech migrace obecně, o dopadech na krajinu. Hodnocení a kritéria a indikátory hodnocení Sumativní hodnocení: Kritéria: věcná správnost znalosti Představte si postup: 1. Věcná správnost v lokalizování (lokalizují/nelokalizují) – 1 bod 2. Vysvětlí nové pojmy (Vysvětlí/nevysvětlí) – 1 bod 3. Vyjmenuje alespoň 4 příčiny migrace (vyjmenuje/nevyjmenuje) – 4 body 4. Vyjmenuje státy, kterých se týká mezinárodní a mezikontinentální migrace v souvislosti s EU (vyjmenuje/nevyjmenuje) – max. 5 států – max. 5 bodů 5. Vyjmenuje pozitiva a negativa migrace – max. 6 (3 a 3) – 6 bodů Celkem 15 bodů – 100% úspěšnost (rozdělení procent) Cílem výuky (výukový, dílčí cíl) je: 1. Žáci pomocí analýzy předložené mapy lokalizují do slepé mapy migraci lidí v Číně a popisují základní faktory migrace. 2. Žáci vysvětlí, co jsou jádrové a periferní oblasti (jádra a periferie) v Číně. 3. Žáci objasní příčiny migrace mezi periferiemi a jádry v Číně. 4. Žáci pomocí dedukce a analogie lokalizují mezikontinentální (mezinárodní) migraci z blízkých států a kontinentů do zemí EU a vysvětlují příčiny této migrace. 5. Žáci pomocí argumentace diskutují o pozitivech a negativech migrace obecně, o dopadech na krajinu. -Příklad z pojetí tématu z okruhu Přírodní obraz Země z učebnice zeměpisu pro ZŠ Obr.1 Text začíná obrázky, které mají pouze ilustrační charakter, dál se s nimi nepracuje. Podobnou roli má i dalších 16 obrázků v této kapitole. Není rovněž uvedeno, odkud snímky pocházejí a chybí k tomu i přehledová mapka, aby si žáci upevňovali povědomí o regionálních aspektech. Motivační otázka „Vysvětlete, jak závisí vzhled krajiny na složení půdy“ se k obrázkům může vztahovat a nemusí, ale je pojata velmi široce a hodila by se spíše nakonec celé kapitoly. Text pod obrázky a úlohy se týkají mezipředmětových vazeb. Následuje stručný text o historickém významu půdy. Celkem se v učebnici věnuje půdě 6 stran. Motivační otázky pro samostatné řešení chybí, kromě těch v úvodu, jejichž je hodně otevřené. Po úvodu následuje vznik půdy a její složky. V dalším nastupuje zmíněný environmentální aspekt o ubývání půdy z různých příčin. Vše za naprosté absence cílených příkladů z regionů. Následuje souhrn učiva a otázky a úkoly. Citelně tomu chybí příklady a konkrétní úlohy z místní krajiny. Ten se objevuje až na straně 59 – pokus k určení zrnitosti půdy. Práce s mapou se objevuje až na straně 60. Z celkových 18 obrázků je jen u dvou uvedeno, odkud jsou. Tematická půdní mapa nebyla zmíněna. A práce s mapou místa okolí školy se nepracuje rovněž. V souhrnném opakování je jen jedna otázka na práci s mapou a ani jedna otázka se netýká spojení půd s nějakými příklady z regionu. 12 Obr. 2 Z hodnocení učebnic podle strukturních prvků by učebnice vycházela dobře. - -Má hodně obrázků, obsahuje blok diagramy, má otázky v textu, text obsahuje shrnutí, má marginálie, kde jsou odkazy na mezipředmětovou propojenost. Kvalita a funkčnost verbálních i nonverbálních prvků učebnice, zpracování navržených učebních úloh je však na nízké úrovni. Propojenost tematického celku s očekávanými výstupy je nejasná a propojenost jednotlivých tematických okruhů předmětu zeměpis chybí (viz schéma č. 4 a 4.a. V Powerpointové prezentaci o půdě v IS MUNI je uvedený příklad pro skupinovou práci a mapou. Ve cvičení v Didaktice geografie 2 jste pracovali i s využitím map krajiny z dostupných portálů a s využitím fotodokumentace z místní krajiny (materiály IS MUNI). 13 - Příklad z tradičního pojetí tématu z tematického okruhu Regiony světa a možno NA SEDMI STRANÁCH JSOU JEN DVĚ OTÁZKY NA PRÁCI S MAPOU. Souvislosti s ostatními geografickými disciplínami jsou dány jen s živorním prostředím. Ukázky z míst jsou většinou obecné a nepopsané. Závěrem •To, že jsem vybral příklad Japonska není náhodou, protože se tímto regionem zabýváme už delší dobu. •Učebnice ostatních nakladatelství jsou trochu odlišnější, ale ty jsemv této ukázce neanalyzoval. • •E.H.