6. Rozmístění obyvatel na Zemi Ze0132 Geografie obyvatelstva a sídel Rozmístění obyvatelstva na Zemi §základní součástí předmětu studia geografie obyvatelstva, aplikují se při tom metody a techniky studia dvojího charakteru: §informace o velikosti a rozmístění obyvatelstva v jednotlivých prostorových útvarech (kontinenty, státy a další regiony) a výsledkem jsou poznatky o rozložení obyvatelstva (zpravidla v absolutních údajích podle určitého systému teritoriálních jednotek) §rozmístění obyvatelstva se studuje ve vztahu k jiným geografickým prvkům prostoru (rozmístění podle nadmořské výšky, podle klimatických pásů, dopravních systémů atd.) § Rozmístění obyvatelstva §Prostorovost se považuje nejen za jeden z významných aspektů poznávání všech jevů a procesů geografie obyvatelstva §Jednou z hlavních charakteristik v rozmístění obyvatelstva na Zemi je mimořádná nerovnoměrnost §Ekumena – trvalá sídla, území, které je člověkem hospodářsky využívané, 43 % souše, 64 mil. km2 §Subekumena/semiekumena – území osídlené dočasně (např. pastva dobytka), 37 % souše, 55 mil. km2 §Anekumena – území trvale neosídlené a hospodářsky nevyužívané lidmi – pouště, zaledněná území, vysokohorské oblasti apod. §Na jižní polokouli žije pouze 10 % obyvatel Země, i když plocha souše zde představuje 25 % celosvětové §Přibližně ½ obyvatel Země žije na 5 % plochy souše, ¾ obyvatel žije na 7 % plochy souše Rozmístění obyvatelstva §Ve vztahu k přírodním a socioekonomickým faktorům §Spjatá s mnohými historickými, přírodními, ekonomickými a politickými jevy a procesy, které se odlišně a v různé míře uplatňují v různých regionech §Faktory a skutečnosti, které diferencují rozmístění obyvatelstva, můžeme rozdělit do čtyř základních skupin (E. WEBER a B. BENTHIEN, 1976): §stupeň ekonomického vývoje včetně nadstavbových funkcí (politická organizace, vliv náboženství apod.) §fyzickogeografické faktory (klima, vegetace, morfologie, půdy, nerostné bohatství, geografická poloha aj.) §zvláštnosti historického vývoje (např. dávnější osídlení a nově osídlená území) §populační faktory, zejména regionální diferencovanost přirozeného a mechanického pohybu obyvatelstva svet1900 svet1998 svet2050 https://www.worldometers.info/geography/7-continents/ Počet obyvatel podle kontinentů Počet obyvatel podle zemí https://www.prb.org/2017-world-population-data-sheet/ Přírodní faktory rozmístění obyvatelstva §Vzdálenost od pobřeží - většina hlavních prostorů koncentrace obyvatelstva se rozkládá na okraji kontinentů, vnitrokontinentální prostory jsou většinou osídlené řidším způsobem §Do 50 km žije 28 % obyvatel (12 % rozlohy kontinentů) §Do 200 km žije 50 % obyvatel (16 % rozlohy kontinentů) §Vnitrokontinentální prostory (více než 1000 km od moře), 20 % rozlohy souše, jen 8,5 % obyvatel §Evropa – největší část obyvatel ve vzdálenosti 200 – 500 km, souvisí s vývojem ekonomických aktivit §Austrálie – 80 % obyvatel 50 km od pobřeží § Přírodní faktory rozmístění obyvatelstva §Nadmořská výška území – všeobecně se konstatuje, že výška do 200 m n. m. je pro člověka a osídlení nejpříznivější §Do 200 m n. m. žije téměř 60 % obyvatel (28 % rozlohy souše) §Do 500 m n. m. žije 80 % obyvatel (57 % rozlohy souše) §Výjimka – kontinenty s převahou tropického klimatu (Afrika, Jižní Amerika) – méně než 50 % obyvatel (do 200 m n. m.) §Do výšky 500 m n. m. – Evropa 92 %, Austrálie 91 %, Afrika a Jižní Amerika 57 %, ale poměrně vysoký podíl obyvatelstva ve výškách 500 až 1000 m n. m. §Peru – polovina obyvatel nad 2000 m n. m. §Prohlubování těchto rozdílů § § Přírodní faktory rozmístění obyvatelstva §Klimatické podmínky – základní podmínka rozložení obyvatelstva, protože jeho existence je podmíněna výskytem rostlinstva (teplota, srážky) §Více než polovina obyvatel žije v oblasti mírně teplého podnebí, jejich rozloha je jenom 17 % - nejvyšší hustota obyvatel §Naproti tomu stepní, pouštní a tundrové podnebí – 38 % rozlohy, ale jenom 8,4 % obyvatel §Rozdíly pasátových a monzunových pobřeží – západní pobřeží, nehostinné prostory, řídce obydlené (severní Chile) x východní monzunová pobřeží, hustě osídlené (Rio de Janeiro) §Nepůsobí samostatně, ale uplatňoval se zejména prostřednictvím zemědělské produkce § § Faktory rozmístění obyvatelstva §Socioekonomické §Zemědělská výroba – oblasti podél Nilu, Gangy, Východoevropská nížina §Manufakturní a tovární průmyslová výroba – Porýní, Horní Slezsko, jižní a střední Anglie, región Ósaky §Provázanost obchodu, průmyslu a dopravy (přístavy, sklady, překladiště) – pobřežní i vnitrozemské regiony – Hamburk, Singapur, Hongkong, Rio de Janeiro, Vancouver §Cestovní ruch – přímořské regiony – Florida, středomoří §Provázanost průmyslové i nevýrobní základny (administrativa, služby, informace, výzkum a vývoj) – metropolitní regiony – okolí Paříže, Londýna, Tokia, Bos-Wash §Dopravní poloha – vliv dopravních sítí a zařízení § https://www.datagraver.com/case/world-population-distribution-by-latitude-and-longitude-2015 Hustota zalidnění §Strukturní charakteristika území, která poskytuje možnost jak pro prostorové, tak i časové srovnání rozmístění obyvatelstva. §Výrazné výkyvy během dne, proto se používá noční a denní hustota §Obecná hustota zalidnění (h) §Absolutní ukazatel §Počet obyvatel (O) a plocha území (P) §Specifická hustota zalidnění: §Fyziologická hustota: celková populace / plocha orné půdy §Zemědělská hustota: zemědělská populace / plocha zemědělské půdy §Rezidenční hustota: městská populace / plocha obytné zástavby ve městě §Urbánní hustota: městská populace / rozloha města §Ekologické optimum: hustota zalidnění, která je únosná pro přírodní zdroje oblasti •ČR má průměrnou hustotu zalidnění 134 obyvatel/km² •Svět jako celek dosahuje hodnoty 13 obyvatel/km² •Nejvíce ministáty (Monako – 23 660 obyvatel/km²) •Nejméně – Mongolsko (1,7 obyvatel/km²), ze závislých území pak Grónsko (0,026 obyvatel/km²) • Areály maximálního zalidnění §Důležité pro vymezování sídelních aglomerací §Stanovení kritéria hustoty zalidnění (obvykle x-násobek průměrné hustoty v daném státě, počítají se areály na 20x, 10x nebo 5x průměrné hustoty), nejpoužívanější je 10x §Pro města nad cca 50 tis. obyvatel SVĚTOVÉ AGLOMERACE Světové aglomerace http://citypopulation.de/world/Agglomerations.html Populační politiky §Souhrn schémat, teorií a praktických postupů státu, kterými se snaží cíleně ovlivňovat množství populace §Přístupy: §kvantitativní (početní) – sleduje početní vývoj obyvatelstva §pronatalitní, která podporuje růst porodnosti (natalitu), v současnosti je aplikována zejména ve vyspělých státech světa, kde je přirozený přírůstek nízký a průměrný věk obyvatelstva se zvyšuje §protinatalitní, která podporuje snižování míry porodnosti, je aplikována vládami zejména v rozvojových zemích tzv. třetího světa, kde je přírůstek obyvatelstva vyšší, velmi tvrdými protinatalitními opatřeními se v 80. letech 20. století prezentovala např. Čína, kde byla uplatňována tzv. politika jednoho dítěte §migrační – sleduje vývoj v migraci (imigrace/emigrace) obyvatelstva, kterou lze státními zásahy ovlivňovat § Prognózy vývoje obyvatel §Většina prognóz obyvatelstva pomocí matematicko-statistických metod používá v současnosti pro výpočet dalšího vývoje logistickou křivku. §Pro její charakteristický tvar ji nazýváme „S-křivka“ §3 části: §v první části probíhá esovitě od dolní asymptoty (většinou nulové hodnoty) §v prostřední části se její růst prudce zrychluje §v poslední části se opět zpomaluje a křivka se blíží k horní asymptotě § §Plochá S křivka §Žádná populace neroste věčně, narazí na možnosti prostředí = nosná kapacita §Nezahrnuje zlepšování zdravotní péče, potravy, technologií §Pro dosažení nulového růstu musí lidé projít demografickou revolucí Populační projekce §Prostorové hledisko: projekce celostátní, republikové, okresní nebo sídelní jednotky §Časové hledisko: §krátkodobé projekce (do 10 let) §střednědobé (10–25 let) §dlouhodobé (nad 25 let) §Formální extrapolace celkového počtu obyvatel a extrapolace doplněná odhadem věkové struktury – používá různé exponenciální funkce §Jednovariantní a vícevariantní projekce (např. nízká, střední, vysoká) § Populační projekce - postup §Pro sestavení populačních projekcí komponentní metodou potřebujeme: §věkovou strukturu k výchozímu okamžiku projekce odděleně pro obě pohlaví §řád vymírání, vyjádřený úmrtností tabulkou §řád rození, vyjádřený mírami plodnosti podle věku § §Nejjednodušší metodou je zde metoda posouvání věkových skupin §Komponentní metoda s uvažováním budoucí migrace Stav obyvatelstva §Počáteční stav obyvatelstva: počet obyvatel daného území k počátku sledovaného období, nejčastěji kalendářního roku, ale i pololetí, čtvrtletí, měsíce §Střední stav obyvatelstva: počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období §Koncový stav obyvatelstva: počet obyvatel daného území v okamžiku, kterým končí stanovené období. U kalendářního roku koncový stav obyvatelstva vyjadřuje počet obyvatel ve 24:00 hodin 31. prosince stanoveného roku Aktuální tendence a trendy §Rostoucí rozdíly mezi bohatým a chudým světem §Vytvářeny nerovné podmínky pro řešení ekonomických, sociálních a politických problémů §Neexistence volné soutěže a přístupu k „vysokým technologiím“, které jsou v rozhodující míře monopolizovány zeměmi Bohatého severu §Suroviny a kreativní lidské zdroje jsou naopak z nejchudších zemí světa odčerpávány §Vysoké dluhy nejchudších zemí §Vynakládání vysokých finančních částek na reklamu a zbrojení zemí Bohatého Severu a nedostatek finančních prostředků ke zlepšení vzdělanosti, zdravotního stavu obyvatel a odstranění hladu a bídy nejchudších zemí světa §Konzumní způsob života orientovaného na hromadění peněz a majetku §Vztah člověka z ŽP §Mezinárodní vztahy §Populační geopolitika §Udržitelnost a kvalita života §Mezinárodní migranti §Rodiny, partnerství a rodičovství §Stárnutí populace §