i va pí" i ;1I:iiiiu"!ií Ikry íaliii::lkýii::lhi ľud iiinieiľá a I Nil II íl......I ^99999999999999^ ^99999999254 IHiilHH Jaká skupenství látek znáte? Jak se vzájemně liší? V plynném skupenství je kinetická energie tepelného pohybu částic tak velká, že jejich vzájemnou interakci můžeme zanedbat Rťpre.sťntaltan 3) Ca cP t>.i Liquid 00 —Bulling point- Mi ..i... point No Yes No Distribution oF molecules Statistka H y homo- PeriodÍĽa]ly homo-ffcncDU&J Physical properties Isotropic Anisotropic1 S klesající teplotou klesá kinetická energie a mezi částicemi se začínají více uplatňovat vazební interakce a látka přechází do skupenství kapalného. TfTTT Při ochlazení pod bod tuhnutí, je kinetická energie částic tak nízká, že jednotlivé částice jsou navzájem spojeny - vzniknou stabilní chemickévattii Mluvíme potom o skupenství pevném (tuhém). Pevné látky mohou být podle své struktury: AMORFNÍ I KRYSTALICKÉ ^9999999999999999999999999^9999999999 Jak můžeme charakterizovat látky amorfní? Jaké amorfní látky znáte? Seskupení atomů látek v pevném stavu může být náhodné a strukturní stav se podobá kapalinám, mluvíme o látkách amorfních. Pro amorfní látky je příznačná izotropie fyzikálních i chemických vlastností a nejednoznačná teplota tání (tání probíhá v širokém teplotním intervalu). V přírodě nejsou amorfní látky až tak vzácné, vznikají často při rychlém tuhnutí lávové taveniny. Postupně pak procházejí rekrystalizací a mění se na látky krystalické - tedy minerály. Ol ÍZ LU Temperature ^99999999999999999999999999999999999^ 59841947^303^191 5353484848234823234823234823232323232323232323232323232323 Jak můžeme charakterizovat látky krystalické? Jaké krystalické látky znáte? Látky krystalické jsou pevné látky: jejichž stavební částice jsou spojovány do stavebních jednotek a ty jsou v prostoru rozmístěny periodicky (pravidelně). _______"ľlt'- • Si ké Krystal je těleso tvořené krystalickou látkou. Pro látky krystalick 11 n F krystal v) Diati: líni rn tl má pevné chemické složení a ostrý bod tán erý je pro danou látku charakteristický, rystal má schopnost omezit svůj vnější tva chámi, které se sbíhají v Běžnými stavebními jednotkami v minerálech jsou například tetraedry Si04 nebo AI04 nebo oktaedry MgO Fe06 či AI06. Tyto polyedry jsou ách a rozích. iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiM 9999999999999999999999^ KRYSTALOVÁ STRUKTURA STRUKTURA MINERÁLU je tvořena ze dvou složek: symetrie krystalové mřížky báze Symetrii mřížky je definována kombinací základních prvků a operací symetrie, viz dále. Např.: KAISi308 K(MgjFe)3AISi3O10(OH)2 Bázi můžeme vyjádřit jako krystalochemický vzorec, který zahrnuje všechny prvky zúčastněné na stavbě struktury minerálu. ^9999999999999999799999^ 9999999999^ 9999999999999999999999999999^ 8999999999999999999999999999999999999999999^ 65441 lil C li! n i |:n,ji : I:. i ;!i i: Co je to symetrie a jak se projevuje? Operace symetrie je geometrické transformace, která zachovává vzájemné vzdálenosti v tělese. Prvky symetrie jsou geometrické prvky (bod, přímka, rovina), vůči nimž provádíme s tělesem příslušnou operaci symetrie. PIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIN Uzavřené operace symetrie jsou takové, při jejichž provádění zůstává alespoň jeden bod transformovaného tvaru nepohyblivý. nverze Czrcadlení Cjptace iiiiiiiiiiiii Otevřené operace symetrie vždy obsahují translaci a aplikované na libovolný objekt knetransformují tento nikdy do výchozí P°'°J]'y^ p translace Translační vektor ^9999999999999999999999^ 9999999999^ Střed symetrie nebo střed inverze (značení || Ci) je jednoduchýr prvkem symetrie, podle kterého provádíme operaci inverze. Střed symetrie není v reálné struktuře hmotným bodem. Rovina symetrie (m, a) je jednoduchým prvkem symetrie, podle kterého ^99999999999999999999999999999^ ^99999999999999999999999999999999999999999999999999^ 9999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999^ Ilú :