Úvod do dějin architektury
Architektura v systému „kresebných umění“
Toskánsko, polovina 16. století
Disegno interno
Architettura Scultura Pittura
Disegno esterno
Stavba, architektonické dílo
(dvě strany jedné mince)
Užitkovost - Funkce
n  je v ní nabízen bohům příbytek na zemi a člověku místo k jejich uctívání a vykonávání
kultovních obřadů;
n  je ochranou, opevněním a zaštítěním člověka před démony a nepřítelem;
n  představuje základní prvek spjatý s životem člověka a jeho rodiny:
a) chrání jej a jeho rodinu před nepohodou (např. kolem krbu a ohniště),
b) chrání jeho majetek a domácí zvířata v hospodářských stavbách;
n  je ochranou mrtvých na cestě k věčnosti.
Památník, monument
n  fr. monument architectural; lat. monumentum /od lat. monere/:
připamatovat, upomenout, vyzývat, vyžadovat pozornost.
Karel Eusebius z Liechtensteina,
mezi lety 1670-1680
n  „Vězte, že vznešené stavby předčí statky pozemské a zanechají věčnou
stopu daleko spíše, než veškeré lidské pachtění a skutky, neboť paměť
lidská je chatrná a historie se rozplyne v čase stejně jako tlející listí na
podzim. To ovšem pro architekturu neplatí…“
n  „… do vznešeného díla bychom chtěli vložit informaci, a to nikoli jen jako
odkaz našim vlastním potomkům, ale i jako poselství tomu, co přesahuje
náš vlastní práh a co potřebujeme vyjádřit mimo naše čtyři stěny a co si
zaslouží patřičné úcty, chvály a slávy, a co zůstane nesmrtelně v díle
vryto... Neboť právě toto je jedinou a nejvyšší příčinou vznešených a
krásných budov: ono nesmrtelné jméno, sláva a věčná památka, které po
sobě zanechají tvůrci-structores…“
Co je architektura?
I. Klasické definice
1. Marcus Vitruvius starověk řemeslo
2. Leon Battista Alberti raný novověk umění
3. Karl Bötticher novověk architektonika
4. Adolf Loos moderní umění utváření prostoru
Marcus Vitruvius (Pollio)
/Lucius Vitruvius Mamurra/
Architektura = technika (7 knih o stavitelství
+ vodní stavby a práce + astronomie a zhotovování hodin + strojírenství)
praxe (fabrica) - rozvaha (rationatio)
solertia – důvtipná znalost
Pratica
Rationatio
Solertia
„Jako totiž ve všem, jsou i ve stavitelství obsaženy dvě věci: to, co je předváděno, a to, co
předvádí. Předváděno je zamýšlené dílo, o němž se jedná (pratica/fabrica); předvádí je
demonstrace (rationatio), vysvětlená s důvtipnou znalostí (solertia)“
Vitruvius
Firmitas - Utilitas – Venustas
n  Objektivní cogitatio (promyšlení)
n  Subjektivní inventio (nápad)
Ordinatio (taxis) - seřazení článků podle modulu
Dispositio (diathesis) - vhodné rozmístění článků v
půdorysu, nárysu a průhledu
Eurythmia - vyváženost umístění článků
Symmetria - harmonický vztah mezi částmi a
celkem
Decor - správný vzhled, co se hodí ke stavbě podle zvyku a přirozenosti
Distributio (oikonomia) – rozvržení stavby z
hlediska pohodlnosti přebývání a kontroly nákladů
Thermos (Aitólie)
Heraion (tzv. „Bazilika“), 560/520 př. Kr.
Peristasis – Enneastylos (9x18) - Adyton
Apollonion (tzv. Poseidonův chrám) – kol. 490/460
Peripteros (halový ochoz) – Hexastylos (6x14) – Opisthodomos (zadní síň)
Leone Battista Alberti
Architektura = tvůrčí, duchovní činnost
Architekt – Decorum – Concinnitas
Utilitas I. (všeobecná užitečnost architektury jako celku)
Firmitas Utilitas II. Venustas
(materiál, stálost, konstrukce) (důstojnost, účel stavby) (krása, ozdoby a dekorace)
Rozdělení látky in De re aedificatoria:
Základ architektury
n  I. kniha: O obrysech (delineamenta)
Materiál a konstrukce
n  II. O stavebním materiálu
n  III. O stavebních pracích
Užitečnost a účel
n  IV. O stavebních dílech pro všechny
n  V. O stavbách pro jednotlivce
Výzdoba a účel II
n  VI. O výzdobě
n  VII. O výzdobě staveb posvátných
n  VIII. O výzdobě staveb veřejných
n  X. O výzdobě budov soukromých
n  a) V čem spočívá úkol zkušeného stavitele
Opravy a rekonstrukce
n  X. O opravě stavebních děl
Karl Bötticher
Helénská tektonika:
propojení tělesné formy a umělecké formy v prostorotvorném organismu
Kernform (forma jádra) - Kunstform (umělecká forma)
Helénská stavba v půdorysu a nárysu se projevuje jako ideální organismus, který je rozčleněn uměleckým způsobem, aby
vytvořil prostorovost. Tento prostorotvorný organismus, od celku až po své nejmenší části, je myšlený: patří pouze síle
vynalézavosti lidské duše a nemá žádný předobraz v okolní přírodě. (Předmluva)
Princip, z něhož helénská tektonika utváří svá tělesa, je zcela identický s tvůrčím principem živé přírody: pojem, bytí a funkci
každého tělesa opatřit odpovídající formou, a přitom tuto formu vnějškově tak podat, aby onu funkci stále zcela zřetelně
prozrazovala.
(s. 6)
Adolf Loos
n  „Architektura probouzí v lidech nálady. Úlohou architekta proto je, tyto nálady
precizovat. Jestliže nalezneme v lese kopec šest stop dlouhý a tři stopy široký,
stoupající pyramidovitě do výšky, zvážníme - a poté nám něco v nás řekne: tady leží
někdo pohřbený. To je architektura.“
n  Architektura není primárně konstrukcí, ale prostorem, který vyvolává působení a
probouzí náladu v člověku…, …neboť to je ona velká revoluce v architektuře:
rozpustit půdorys v prostoru.
Raumplan - prostorový půdorys - myšlená architektura
Shrnutí:
(a) Architektura ve vztahu k ostatním „kresebným“ uměním
a) prvenství z hlediska sociální užitečnosti a objektivity - Leone Bat. Alberti
b) prvenství z hlediska funkčního propojení výtvarných umění - Gianlorenzo Bernini
c) prvenství z hlediska stylu – novodobé dějiny umění 19. a 20. století
b) Odlišnost architektury v konstruktu „umění“: 19. století
n  a) Styl vnějšku: hmota – tektonika (spojení tělesné formy a formy umělecké)
Karl Bötticher
n  b) Styl vnějšku a vnitřku: hmota – princip odívání v tektonických a stereotomních stylech
Gottfried Semper
n  c) Prostor je podstatou architektury, tj. architektura = prostorové umění
August Schmarsow
n  d) Hmota, Prostor, Čas, aneb hledání podstaty architektury pouze v jedinečnosti hmoty nebo
prostoru je příliš jednostranné
Dagobert Frey
c) Základní pojmy v architektuře
(pomohou nám porozumět architektonickému dílu)
n  „I když prostor a čas jsou pro architekturu značně důležité, místo a okamžik formy znamenají pro ní
mnohem více….“
Aldo van Eyck
Pochopit architektonickou stavbu, znamená prozkoumat ty základní pojmy, které se spolupodílejí na
tvaru provedené stavby: od funkce, přes ideový obsah, konstrukci, materiál až po užité prvky
dekorace a barvy.
Současnost: dějepis umění a architektury dnes
Základní pojmy
Hmota/Materiál Barva
Prostor Světlo
Funkce/ Zadání Funkce/ Architektonická úloha