ľlVJI\. Ultl/ULJ ľlUJIL, IM. v.
HV0Ü2 HUDEBNÍ PEDAGOGIKA, PSYCHOLOGIE A SOCIOLOGIE
základy sluchového vnímání
CoJe
se šín*
Sluchové ústrojí:
• vnější (zevní) ucho
• střední ucho
• vnitřní ucho
TÓNOVÁ VÍSKA
tónová víska
Psychologie vnímání výšky:
• tzv, místní teorie (von Béhésy): výkyvy basilární membrány dle tlaku
• kmitání o určité frekvenci dráždí konkrétní skupiny smyslových buněk na BM (dnes nejvíce přijímána x Helmholtzova teorie )
Fyzikálně = frekvence (absolutní)
x subjektivně = tónová výška; v hudebním
systému jako hudební výška (relativní)
Hudební výška (x tónová výška) je určena:
1. oktávovým opakováním
2. intervalovou strukturou
vy basilární
mkrétní
dnes nejvíce
diskriminační perceptuální práh'
= mez, po které jsme schopni rozlišit 2 různé výšky
• závisí na více okolnostech:
• Frekvenční oblast (huboké tóny potřebuji větší změnu)
• Délka znění (u kratších tónů nutná větší změna)
• Intenzita (u slabších tónů nutná větší změna)
• Náhlosti frekvenční změny
(neočekávané změny musejí být větší)
Hudba:
. pp (cca 40 < . fftutti orch (cca 90 dB:
schopnost
Hudební slucl
Hudební cítění ^
• schopnost = relativně stálá psychická vlastnost umožňující úspěšně vykonávat činnost, získaná dispozice (naučená) na základě vloh (vrozených dispozic)
Hudebně- 1*1 intelektové schopnosti
Hudebně tvořivé schopnosti
■1
hudební schopnost = vyšší psychická vlastnost vybudovaná: hudební výcho zkušenostmi a vlivem prostředí
hudební sluch
*=1
schopnost:
• vnímat hudbu
• zpracovávat akustické podněty
• orientovat se v tónovém prostoru
SUM
1
pro tzv. nezpěváky / lidi bez nud. sluchu:
• probouzení sluchového vnímání
• rozlišování vlastností tónu
• podpora zrakem i pohybem
teorie absolutního sluchu
• neurofyziologická podstata absolutního sluchu není dodnes plně objasněna
1. Absolutní sluch je vrozený
- vrozená a dědičná vlastnost (rodinné vazby)
- sluch funguje jako analyzátor frekvenci
2. Teorie učení
- vliv behaviorismu
- výsledkem víceméně náhodných okolností
3. Teorie vtištění (imprinting)
- v raném věku se vtiskne aktivní hudební činností
- objevuje se často u dětí, které hrály na nástroj již před 6. rokem života
y     ✓  V ✓
hudební citeni
= smysl pro hudební výrazové prostředky,
zejména:
• rytmické
• tonální
• harmonické cítěni
hudebne-intelektove schopnosti
hudební paměť
hudební představivost
hudební inteligence
hudební myšlení
Hudební tvorba = vrcholná tvůrčí činnost, jejímž výsledkem je originální dílo
Hudební tvořivost = trvalá vlastnost osobnosti (v elementární podobě patrná již v dětství)
Vlastnosti hudební tvořivosti:
novost, originalita, neopakovatelnost hudebních projevů,...
Uplatnění:
interpretace, improvizace, kompozice, aranžmá, didaktické hry,...
Rozvoj hudební tvořivosti dětí/žáků
6115
rysy tvořivosti
Senzitivita (citlivost) - v oblasti hudebních prožitků, pocitů, nálad
Fluence (plynulost) - schopnost vytvářet v rychlém časovém sledu mnohotvárné hudební útvary
Flexibilita (pružnost) - schopnost měnit způsoby hudebního myšlení, přizpůsobovat ho novým situacím, překonávat setrvačnost návyků
Originalita (původnost) - schopnost vytvářet nové a nekonvenční hudební obraty
Elaborace (zpracování) - rozvinutí hudebního nápadu a jeho propracování až do konečné detailní podoby
Integrace - schopnost odstranit útržkovitost a vytvořit hudební útvar, který je strukturovaný
Restrukturace - revize konečné podoby hudebního díla
schopnost
schopnost = relativně stálá psychická vlastnost umožňující úspěšně vykonávat činnost, získaná dispozice (naučená) na základě vloh (vrozených dispozic)
hudební schopnost = vyšší psychická vlastnost vybudovaná: hudební výcho zkušenostmi a vlivem prostředí
nadání vs. talent vs genialita
• nadání = nadprůměrně rozvinuté (zejména) intelektové schopnosti
• talent = vysoká úroveň specifické schopnosti, např. umělecké, sportovní, matematické apod
• genialita = nejvyšší stupeň rozvinutí schopností (vytvoření mimořádných výkonů)
hudební talent
kvalitativně vyšší projev hudebních schopností. Typickejšou nadprůměrné až profesionální výkony.
různé oblasti:
• Interpretační • Dirigentská
• Skladatelská (kompoziční) • Teoretická
vliv dědičnosti, prostředí, vytrvalosti a píle, zkušeností apod.
Standardizované testy: Carl Seashore Arnold BentLey, Herbert Wing,...
hude8n0st
(Vladimír helfert)
= souhrn předpokladů zajišťující interakci s hudbou
znaky p
základni znaky
hudební sluch
(absolutní/relativní)
rytmické cítění
hudební paměť
hudebnost
(Vladimír heifeki)
= souhrn předpokladů zajišťující interakci s hudbou
• druhy hudebnosti: • evidentní = aktivní
latentní = receptivní
(uvědomělá x neuvědomělá)
Helferť.
Latentní neuvědomělá
hudebnost je dána všem
lidem.
NJUOtl NA HUDEBNOST
Otázka hudebnosti historicky často spjata
s trancendentálním podmíněním (hudba
a schopnost ji tvořit/provozovat ■ dar od boha).
Někteří autoři považovali hudebnost za melodickou vynalézavost (děti). Dnes důležitá ve smyslu hudební tvořivosti, ovšem někdy jen jako mechanické napodobování, nikoli hudební představivost.
Géza Révész ztotožňoval hudebnost se schopnosti reprodukovat melodii, došel k závěru, že hudebnost je něco exkluzivního.
Řada teorií se opírá o dílčí hudební schopnosti, ale nenahliží na hudebnost jako na celek. Často podceňuji otázku receptivní hudebnost,, kterou Helfert považuje v HVza nejdulezttejsi.
V současnosti panuje pluralita názorů na hudebnost v závislosti na vzdělávacím systému, hulturně-společenském nastaveni dané země apod. U nás jsou stále aktuální Helfertovy teorie.
^615
Helfert:
Latentní neuvědomělá
hudebnost je dáno všem
lidem.
Možnost rozvíjet "udebnost u všech l/dí bez rozdílu.
hudebnost
(Vladimír helfert)
= souhrn předpokladů zajišťující interakci s hudbou
• druhy hudebnosti: • evidentní = aktivní
latentní = receptivní
(uvědomělá x neuvědomělá)
úkol HV = rozvoj latentní hudebnosti, docílení přechodu od neuvědomělé k uvědomělé
propojení s hudebními činnostmi *
(percepce, reprodukce, produkce)
Nezaměňovat hudebnost za zproduktivní ^ schopnost;
Emoce
Konsonance
x
disonance Paměť
Behavi
tonaW
Hudební vývoj —"orální a soc
Schémata / prototypy / archetypy
vo^
70 casu
Hudba v každodenním životě
SCHÉMATA / PROTOTYPY / ARCHETYPY
i
příklady:
i. hudební ladění (temperatura)
• různé standardy dle epochy, země,... (440 Hz vs 415 Hz vs ?)
• kuLturně-historicky podmíněné Ladění (pythagorejské, středotónové, rovnoměrně temperované, ladění exotikých kultur,...)
vývojově podmíněné archetypy ("na co jsme zvyklí")
r
2. hudební charakteristiky a výrazové/náladotvorné prostředky
• konsonance x disonance / vnímání dur-moll / tónový systém
• nálada (vesele, smutně, melancholicky,...) - srov staré modálni systémy
• atraktivita hudebních prostředků - dramatičnost, energie,... ?