Jazyková chyba z pohledu současné lingvistiky

Studenti byli seznámeni s pojmy jazyková správnost, jazyková chyba a hyperkorektnost z pohledu současné lingvistiky.

Jazyková chyba

• v českém prostředí se tradičně chápe jako odchýlení od kodifikace (spisovnosti),
• spjata s pojmem jazyková správnost – to, co není správně, je špatně / je chyba,
• tradiční školní prostředí se zaměřuje na jazykovou nesprávnost (jazykové chyby), otázky typu: „Kolik jste měli chyb?“ (namísto možného „Kolik toho máte správně?“),
• různé chyby mají různou míru tolerance (krabyčka vs. za ušimi) a různý dopad na komunikaci,
• jazykové správnosti je dosaženo správnými jazykovými prostředky,
• avšak hranice mezi správnými a nesprávnými jazykovými prostředky nemusí být vždy ostrá:
  • neužívání zájmena svůj, např. Máte rádi vaši* práci?
    
  • dvě předložky vedle sebe, např. narazil do* před* ním stojícího auta,
    
  • některé spojky/částice ve spojení s negací, např. nehrál i* v sobotu; aniž* se nezeptal,
    
  • stylové varianty vhodné pro různé komunikace,
    
• vedle rozlišování „správné – nesprávné“ lze zavést též rozlišování „vhodné – vhodnější – nevhodné“, v takovém případě je na místě položit si otázku, zda se stále jedná o chybu?

Hyperkorektnost

• nespisovný jev,
• mluvčí se snaží utvořit formálnější spisovný tvar, ale jako vzor si vybírá jinou (nesprávnou) skupinu jazykových jevů,
• příklady chybně utvořený tvarů: barmané* (po vzoru občané), pod dvěmi* knihami (po vzoru ostatních číslovek).