Potvrzením realizovatelnosti vybraného tématu je sestavení tabulky s ověřitelnými daty. Tabulka bude obsahovat údaje seřazení buď podle místa - v levém sloupci pod sebou kraje, státy, nebo dle času platnosti údajů - v horním řádku, případně kombinací obou.

Základní způsob třídění sledovaných dat je na kvantitativní a kvalitativní. Můžeme si toto třídění ukázat například na vzdělanosti. Obyvatelstvo můžeme rozlišit podle počtu zastoupených dle úrovně dosaženého vzdělání – základní, střední odborné, vysokoškolské …. Počet zástupců v jednotlivých skupinách představuje kvantitativní parametr, úroveň dosaženého vzdělání je parametrem kvalitativním. Obdobně rozlišujeme obyvatelstvo podle pohlaví, volebních preferencí, religiozity apod. Nejpočetnější volební preference (např. v krajích) pak jsou vyjádřeny jedinou kvalitativní charakteristikou.

Data je zapotřebí vztáhnout ke konkrétnímu místu. Pro naše účely jsou účelné administrativní jednotky a celky. Ty jsou stanoveny zákony a na vyšších územních úrovních mezinárodními dohodami. Data se budou tedy vztahovat např.:

-           na obce v kraji či státu (s výběrem podle počtu obyvatel, pozici v územní správě apod.)

-          Okresy, kraje (či v jiných státech jim velikostně odpovídající správní jednotky)

-          Státy

-          Společenství států (Evropská unie, země OECD aj.)

-          Regiony a kontinenty Země

Studenti při třídění informací zachovávají obecně přijímané a taxativně vymezené přiřazování. Například při řazení do skupin obyvatelstva podle věku na „předproduktivní, produktivní a postproduktivní“ respektujeme věk 15 a 65 let.

Významným a často opomíjeným požadavkem je stanovení hranic číselných intervalů. Věková struktura obyvatelstva po 5 letech nemůže současně zahrnovat stejné číslo v intervalech 0 – 5, 5 -10, 10 – 15 …..let. Tomuto lze vyhovět například stanovením hranic 5, 10 …..let.

Zpracování dat v tabulkovém procesoru

Pro potřeby dalšího hodnocení budou údaje setříděny do tabulky v některé z dostupných aplikací – z pohledu univerzálnosti je vyhovující tabulkový procesor Excel (MS Office). Níže uvedené postupy jsou jedněmi z možných, a byly vybrány pro účely využití v občanské výchově či výchově k občanství na základních a středních školách. Pro možnost porovnání a vzájemné spolupráce budou data vložena do tabulky následujícím způsobem:

Při znázorňování jevu podle místa

V prvním sloupci budou pod sebou následovat názvy územních jednotek nebo celků – Praha, Středočeský kraj, ………. apod.

Další sloupce napravo budou dle potřeby vyhrazeny sledovaným jevům – počet obyvatel, průměrný věk, vzdělanost …… Názvy těchto charakteristik pak budou v označeny v horním řádku pro každý sloupec samostatně.

Výše uvedený způsob zápisu územních celků a jim příslušných dat je nezbytný i pro další způsob jejich vyjadřování pomocí jednoduchých statistických map – kartogramů.

Pokud budou projekty zpracovány pro dané téma, ale v různých časových obdobích jednotlivými studenty, bude možná jejich snadná komparace a společné vyvození dalších interpretací. Dostupné informace tímto způsobem poskytnou další nové poznatky.

Podle stanoveného cíle většinou nejsou potřebná data k dispozici v požadované podobě. Pro posouzení např. počtu nově nemocných „Covidem 2019“ v krajích ve vybraném období je kromě absolutního čísla potřebné znát počet případů na počet obyvatel (např. na 10 tis.) Tento a další potřebné přepočty lze snadno získat zapsáním potřební funkce a jejího zkopírování do všech buněk v nově vytvořeném sloupci tabulky. Smyslem je poskytnout aktuální pohled na posuzovanou situaci.

Je zřejmé, že nikdy nemohou být médii poskytována všechna témata a údaje. Nové a v reálném čase hodnotící sociální jevy jsou nutné pro rozvíjení samostatného kritického myšlení a posílení pozornosti studentů.

Při znázorňování jevu podle času

Pokud bude zapotřebí vytvořit sled vývoje daného jevu (počet případů nakažených Covid 19 v jednotlivých měsících), bude tabulka v řádcích zaznamenávat data o např. krajích ve stanovených časových intervalech (např. měsících). Tedy v horním řádku budou měsíce a v levém sloupci kraje.

Při znázorňování jevu ve více vrstvách (např. časových)

Pokud budeme pracovat s výše uvedeným příkladem, už nebude možné jednoduché vyjádření vztahu dvou veličin v grafu. Dojde k prolínání dvou veličin ve více vrstvách – zde časové, v jednotlivých měsících. Ty budou označeny v levém sloupci pod sebou v časové posloupnosti.

Sloupce a řádky musí být v horním řádku, resp. v levém sloupci přesně popsány. To je podstatné pro další krok, kterým je první stupeň vizualizace získaných dat prostřednictvím grafů.