Základy občanského práva pro učitele

5. téma: Plná moc a zastoupení

PŘED SEMINÁŘEM

Cíl semináře

Dále se podíváme, pokud bude zájem, na část filmu Vlastníci od režiséra Jiřího Havelky. 

Seznámíme s dalším institutem občanského práva, to je plná moc.

  • dozvíte se, co je to plná moc, kdo ji uděluje a kdo ji přijímá
  • co by mělo být obsahem plné moci
  • rozlišíte generální a speciální plnou moc
  • seznámíte se s tím, zda musí být úředně ověřená či nikoliv (případně kde ji nechat ověřit)
Příprava na seminář
Zamyslete se také, zda jste někdy někomu udělili plnou moc, v jakém to bylo případě a zda jste měli či neměli problém s jejím uplatněním.
Studijní materiály

Studijní text vyučujícího.

Prostudujte si také následující ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - pro plnou moc zejména ustanovení § 436, 441, 442, 444, 446 a 449. 

NA SEMINÁŘI

PRÁVNÍ PŘEDPISY

Studijní text vyučujícího

Zastoupení

Smyslem zastoupení obecně je, že jedna osoba je oprávněna právně jednat za jinou osobu. Osoby se označují jako zástupce (ten, kdo právně jedná za jiného) a zastoupený (ten, za koho je právně jednáno). Zástupce jedná na účet zastoupeného, tedy účinky dopadají přímo na zastoupeného. Každému musí být zřejmé, s kým právně jedná, současně zájmy zastoupeného a zástupce nesmějí být v rozporu. Zastoupení je dálo postaveno na principu osobního jednání zástupce a principu, že zástupce nesmí překročit své oprávnění, které má. Zástupcem i zastoupeným může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba.

Občanský zákoník rozlišuje několik druhů zastoupení, jsou jimi smluvní zastoupení, zákonné zastoupení a opatrovnictví (které se rozlišuje na opatrovnictví člověka a opatrovnictví právnické osoby). 

Smluvní zastoupení. Plná moc.

Pozornost je věnována dále smluvnímu zastoupení. To je upraveno v ustanovení § 441 a násl. občanského zákoníku. Základem je tedy dobrovolné zastoupení na základě dohody o plné moci - jinými slovy uzavírá se smlouva o zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem. Předmětem dohody jsou práva a povinnosti těchto stran. Plná moc je projevem toho, co bylo ujednáno. Plná moc sama o sobě je pouze jednostranné právní jednání zmocnitele. Plnou mocí je dáno oprávnění zmocněnce vymezené zmocnitelem vůči třetím osobám. 

Rozlišujeme plnou moc generální (všeobecnou) a speciální (zvláštní). Liší se podle rozsahu oprávnění zmocněnce. Generální plná moc znamená, že je udělena ke všem právním jednáním, která by mohl činit zmocnitel. Speciální plná moc je speciální proto, že je udělena jen k jednomu či několika určitým právním jednáním, která jsou v plné moci specifikována - např. k vyzvednutí knížek z knihovny, k zastoupení při vyřizování řidičského oprávnění, k zastoupení při schůzi vlastníků jednotek apod. Rozsah doporučujeme vždy přesně vymezit, aby zmocněnec nemohl jednat v oblastech, ke kterým není zmocněn. Vhodné je uvést i dobu, kdy může zmocněnec uplatnit plnou moc (např. po dobu schůze vlastníků jednotek apod.). Při zmocnění právnické osoby náleží výkon zástupčího oprávnění do působnosti jejího statutárního orgánu.

Pokud jde o formu plné moci, pak pokud se netýká zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Jinými slovy, pokud se týká jen určitého právního jednání, není písemná forma nutná. Což v praxi činí potíže s prokazováním, protože třetí osoba, které je plná moc ukázána, nemusí věřit, že byla skutečně udělena, pokud je udělena ústně. Pokud se vyžaduje pro určité právní jednání písemná forma (např. pro převod nemovitosti), pak musí i plná moc mít písemnou formu. Jinými slovy tam, kde zákon stanoví nutnost písemné formy pro právní jednání, musí i plná moc být písemně. 

Co když zmocněnec překročí oprávnění, tj. bude jednat mimo vymezení oprávnění? Pokud s tím zmocnitel nesouhlasí, musí to oznámit bez zbytečného odkladu osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, jakmile se o takovém jednání dozvěděl. Pokud zmocnitel nic neudělá, platí, že takové jednání schválil. Výjimku z tohoto pravidla představuje situace, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje. 

Zmocnění zanikne: a) vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno; b) zmocnitel odvolá zmocnění; c) zmocněnec vypoví zmocnění; d) smrtí zmocněnce nebo zmocnitele, ledaže bylo ujednáno něco jiného. Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec zmocnění, učiní zmocněnec ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu. 

Zvláštní plná moc, kterou zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, se nazývá prokura. Týká se tak obchodního práva.

Zákonné zastoupení a opatrovnictví

Vedle smluvního zastoupení existuje zastoupení zákonné a opatrovnictví. Zákonné zastoupení i opatrovnictví sleduje ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv. Zákonné zastoupení vzniká přímo ze zákona - tj. případy zastoupení stanoví přímo zákon (viz 4. téma, například rodič zastupuje dítě v rámci rodičovské odpovědnosti). Opatrovnictví vzniká rozhodnutím soudu (nesporné řízení). Současně určí rozsah opatrovníkových práv a povinností. Osoba, které byl opatrovník jmenován, se na dobu trvání opatrovnictví stává opatrovancem. Pozor, zákonný zástupce nebo opatrovník není oprávněn za zastoupeného právně jednat v záležitostech týkajících se vzniku a zániku manželství, výkonu rodičovských povinností a práv, jakož i pořízení pro případ smrti nebo prohlášení o vydědění a jejich odvolání.

Pokud dochází ke střetu zájmu zákonného zástupce/opatrovníka se zájmem zastoupeného, nebo pokud takový střet hrozí, jmenuje soud tzv. kolizního opatrovníka (řeší "kolizi" zájmů).

Rozlišujeme opatrovnictví člověka a právnické osoby. Pokud jde o člověka, soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svéprávnosti omezil, tomu, o kom není známo, kde pobývá, neznámému člověku zúčastněnému při určitém právním jednání nebo tomu, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv.

PO SEMINÁŘI

Klíčová slova

zastoupení, zástupce, zastoupený, smluvní zastoupení, dohoda o plné moci, plná moc, zmocnitel, zmocněnec, generální plná moc, speciální plná moc, zástupčí oprávnění, prokura, zákonné zastoupení, opatrovník, kolizní opatrovník

Kontrolní otázky - teoretické

  1. Uveďte smysl zastoupení v právu.
  2. Jaké druhy zastoupení soukromé právo rozlišuje?
  3. Odlište od sebe dohodu o plné moci a plnou moc. 
  4. Kdo to je zmocnitel a kdo zmocněnec?
  5. K čemu všemu může zmocnitel zmocnit zmocněnce? V této souvislosti vysvětlete pojmy generální plná moc a speciální plná moc. Zkuste vymyslet situace, ve kterých byste někomu udělili generální plnou moc a ve kterých speciální plnou moc.
  6. Můžete být zastoupeni jak fyzickou, tak právnickou osobou?
  7. V jaké formě byste udělili plnou moc? Lze i v ústní formě? Má ústní forma nějaká rizika?
  8. Co byste udělali v pozici zmocnitele, kdyby Váš zmocněnec překročil oprávnění?
  9. Jak zaniká plná moc?
  10. Pro které právní odvětví je typická prokura?
  11. Jaký je smysl zákonného zastoupení? Jaký je typický příklad zastoupení ze zákona?
  12. Kdy soud jmenuje člověku opatrovníka?
  13. Kdy soud jmenuje kolizního opatrovníka?

ODPOVĚDNÍK

Bude doplněn.

DISKUSNÍ FÓRUM

Otázky můžete položit do diskusního fóra, nebo poslat email.