Sociální pedagogika Neorganizovaná mládež II. doc. Michal Kaplánek, Th.D. Přednáška předmětu Teoretické koncepty sociální pedagogiky 1 Individuální pedagogické doprovázení – Informal Education lÚstřední role pedagoga: Informální pedagog“ vytváří atmosféru dialogu a je vnímavý k situaci mladých lidí, tzn. 1)vytváří a podporuje „forked road situations“ 2)řídí se třemi principy: be with – be open – go with the flow 3)předává znalosti, schopnosti a ctnosti, které jsou předpokladem politické participace 4)realizuje procesní kurikulum 5)jeho metodou je „learning by doing“ 6)provádí pravidelně sebereflexi a sebehodnocení 7)má jasné poředí hodnot 8) Zásady sociálně-pedagogické práce s neorganizovanou mládeží 1.Doprovázet v autonomním vytváření vlastního života 2.Vycházet z aktuální osobní situace mladého člověka 3.Rozvíjet kritické myšlení 4.Vytvářet podmínky k budování silné vnitřní identity 5.Pracovat na základě profesionálního pomáhajícího vztahu 6.Pracovat se skupinou a její dynamikou 7.Poskytnout mládeži prostor k interakci se společností 8.Umožnit získat volnočasovou kompetenci Doprovázet v autonomním vytváření vlastního života lIndividualizace = každý je režisérem vlastního života lDoprovázení = Hilfe zur Selbsthilfe lAutonomie = rostoucí nezávislost na rodičích, ale také na vlivu referenční skupiny, reklamy a dobových trendů lAutonomie je vždy relativní. Svoboda neznamená život bez závazků. Vycházet z aktuální osobní situace mladého člověka lVýchodisko: detailní životní analýza situace mladého člověka, z níž pak vycházejí požadavky, cíle a úkoly lPředpoklad (viz inf.education): be with lOtázka pedagoga: Čím můžeme přispět k osobnostnímu růstu a rozvoji tohoto mladého člověka? lPomoc k vytvoření „životního projektu“ Rozvoj kritického myšlení lRozvoj kritického myšlení = učit se rozlišovat (pravé od falešného) lRozvoj morálního úsudku (Kohlberg) lSoustředit se na existenciální otázky: lKdo jsem? lJaké vztahy chci mít s ostatními lidmi? lV jaké společnosti chci žít? lPředpoklady pedagoga: lKritické myšlení a autentický vztah Budování silné vnitřní identity lMladý člověk je již od mládí stavěn před úkol zvládat více identit. Chová se jinak v různých rolích. l„Identita přestupní stanice“, kdy chování je úzce spojené s právě hranou rolí, vyvolává otázky a nároky: lOtázky: Kdo opravdu jsem? Jaké je moje pravé já? lNároky: zvládnout tzv. multiidentitu na základě stabilního obrazu intrapersonální identity, která je tvořena vědomím totožnosti sebe sama: „Já jsem zde, a takový/á tady budu i zítra.“ lKerry Young: Self-image – Self esteem lKonfrontace s náboženskými a kulturními kořeny Profesionální pomáhající vztah lVytváření identity je celoživotní úkol, v němž hrají významnou roli tzv. „significant others“ lKdo jsou „significant others“ v mém životě? (Podnět k rozhovoru ve skupině) lMůže být sociální pedagog „significant other“? lMá být sociální pedagog „significant other“? Otázky pro diskusi l1. část diskuse (10 + 10 min.) lKterý člověk měl (nebo má) na mě největší vliv? V rodině? Mimo rodinu? lHraje pracovník s mládeží někdy tuto roli? Pokud ano, uveďte příklady. l2. část diskuse (10 + 10 min.) lJe to tak dobře? lJaké poučení si z toho vezmeme pro vztahy k těm, kdo jsou nám svěřeni? Práce se skupinou a její dynamikou lRole sociálního pedagoga je zde v práci „sociálního architekta“, který přiměřeně ovlivňuje skupinové procesy a buduje atmosféru prostředí (Robertson) lPředpoklady: lznalost rolí a vztahů ve skupině (sociogram) lznalost pravidel vývoje skupiny lovládání metod zaměřených na změnu obrazu skupiny, jako např. metoda systemické konstelace Interakce skupiny mládeže se společností lUmožnit „přivlastnění sociálního prostoru“, ale přitom zůstat v komunikaci s vnějším prostředím (obcí, komunitou) lKompenzace formální výchovy výchovou neformální a informální, aby nebyla škola jediným místem participace lParticipace na životě obce, kraje, státu („strukturovaný dialog s mládeží“) Volnočasová kompetence lPedagogika volného času je také výchova „pro volný čas“ lCílem je získání „volnočasové kompetence“ lUmět svobodně zacházet s úseky života, v nichž se mohu svobodně rozhodovat lDosáhnout kompetencí, které mi umožní plnohodnotně prožívat také ty životní období a chvíle, kdy nevykonávám placenou práci