Sociální pedagogika - subkultury doc. Michal Kaplánek, Th.D. Mládež – skupina s vlastní kulturou? ldo 50. let 20. století se mladí lidé přizpůsobovali kultuře dospělých, ldocházelo k celkové enkulturaci do tradiční kultury, lenkulturace je významná stále, ale už není samozřejmá, lmladí lidé žijí v mnoha kulturách, které jsou velmi rozdílné; lmůžeme pouze identifikovat základní společné (a někdy i protikladné) trendy; jedná se opět o trendy ovlivněné formováním vztahů v postmoderní společnosti Postmoderní znaky kultur mládeže lPostmaterialismus lEstetizace lVliv médií a sociálních sítí lSebeinscenování lPovrchnost (Design statt Dasein) lHledání alternativ (vzdor) lTouha po originalitě lTouha po přijetí do referenční skupiny Subkultury lPojem „parciální kultura“zavedl na začátku 70. let Robert R. Bell. Je to „relativně koherentní kulturní systémy, které představují v rámci celkového systému národní kultury „svět sám pro sebe“ lSubkultury jsou další „světy“, které si vytvořily takové strukturální a funkční vlastnosti, které jejich členy do jisté míry odlišují od ostatní společnosti lPodle Baackeho synonyma Dvojí pojetí subkultury Subkultura = parciální kultura Subkultura vybočuje z „normálu“ Postavení subkultur v rámci národní kultury Scéna l Pojem scéna vznikl ve Velké Británii, a to ve městech. Oproti subkultuře je pro scénu charakteristická aktualita a (virtuální) orientace na určité centrum (město, místo, čtvrť, hospoda). Dnes – díky médiím a sociálním sítím – může ke scéně patřit jednotlivec, který se s dalšími účastníky scény fyzicky nikdy neviděl a na místě, kde scéna vznikla, nikdy nebyl. Patří ke scéně většinou virtuálně,fyzicky pak v symbolických okamžicích. Ani subkultury, ani scény, ale kmeny lTekutá identita, surfování mezi subkulturami lSubkultury jsou mrtvé. Teď žijí kmeny - Underwebtribes. (…) Nejste součástí jednoho či druhého kmene, ale účastníte se života celé řády různých kmenů. lProtože každý z nás je originál, je každý členem rozdílných kmenů, které spoluvytváří naši osobnost. l https://trendwolves.com/blog/browsing-the-margin-of-youth-culture A přece subkultury! lSubkultury 70. – 90. let se staly širokými hnutími, které ovlivňují současné styly lNejedná se ani tak o retrostyly, jako spíše o revival (oživení původní myšlenky v nové formě) lNadhled: nihil novum sub sole! lHledání autentických hodnot v kulturách mládeže; komunikace s mládeží Subkultury I. – Hip hop lZnaky: rap – graffiti – break dance lKořeny: New York – Bronx – 70. léta lPodstata rapu: recitace (vykřikování) textu do mixované hudby (Cool Herc) lMalé skupiny – crew lPříklady: Subkultury II. – Techno lZnaky: hudba – rave lHlavní myšlenka: love – peace – unity lProstředek: davová extáze pomocí silné rytmické hudby (minimum melodie) lFestivaly, koncerty open air lPovzbuzující prostředky: nebezpečná droga extasy lPříklady: l Subkultury III. - Skinheads lZnaky: tvrdá rocková hudba, holé lebky lPůvod: anglický proletariát 60. let lIdeály: „právo a řád“, mužná síla lPravicoví skinheads lLevicoví skinheads lRasisté a antirasisté (S.H.A.R.P.S) lUkázka: Subkultury IV. – Punk rock lKořeny: 2. polovina 70. let – Anglie lZnaky: oblečení (pytle, řetězy, PVC, zavírací špendlíky), hudební styl pohrdající estetickými zásadami, odmítání formalit lMyšlenky: anarchie, negace, odmítání elit, kultury a státu lKolem r. 2000: fun punk, hardcore lPříklady: l Subkultury V. – Girl Power lJe to „nápadný barevný puntík“ v subkulturách Generace X (90. leta 20. století), který znamená: „trochu svobody a trochu drzosti“ lSměs emancipace a popového designu – dívky, které chtěly být tvrdé, silné, rebelující lKořeny: USA – Riot Girls, Madonna lUkázky: Subkultury VI. - Freestyle lSpolečný prvek: fyzická znatnost, adrenalin, sebeprezentace, rychlost, volnější, ale domluvená pravidla lZahrnuje například: skate, inline, parktour lOblečení (u skejťáků): streetstyle lPříklad: Společné trendy dnešních subkultur 1.Rozmazané životy 2.Podle: https://trendwolves.com/blog/browsing-the-margin-of-youth-culture 1 – Rozmazané životy lMladí lidé si chtějí sami „slepovat“ svoji identitu (patchwork identity) lNechtějí být zařazeni do škatulek lOčekávání různých referenčních skupin se přizpůsobují jen částečně lZpochybnění identity – gender 2 – Tvorba vlastního „superjá“ lMladý člověk chce v něčem vynikat a nechce dostávat ocenění „zadarmo“ lChce se prezentovat špičkovým výkonem, v oblasti, kde je „expertem“ lZískávání uznání prostřednictvím sociálních sítí lRostoucí význam informální edukace lTestování sebe sama l 3 – Touha „někam patřit“ lKmeny: příslušnost do komunity, nejprve virtuální, zpravidla navazuje skutečné setkání (akce), které může nabýt pravidelnosti a silně ovlivnit životy jednotlivců lPřijímací rituály, někdy dost náročné lOdpověď pedagogiky: vytvářet společenství, aby mladí lidé mohli někam patřit 4 – Celistvé vnímání lVnímání všemi smysly lNávrat k sobě samému – meditace lNávrat k lidem kolem mě lNávrat k živé hudbě lNávrat k přírodě lDiscover your emotions! (Sebepoznání) lNebojí se projevit svou zranitelnost 5 – Na hranici lidské psychiky lTestování: co dokáže lidská mysl lJak souvisí psychično a tělesno? lDosáhnout a pokusit se překročit hranice 6 – Překračování hranic lMainstream není cool lOriginalita až do extrému lDělat si legraci ze všeho lPřekračovat hranice normality (včetně ošklivosti) lMůže to být projev existenciální nejistoty lReakce pedagoga: ničemu se nediv! Co s tím? lDon Bosco: „mít rád to, co mají rádi mladí lidé“ lSoučasně: zachovat svou roli, reprezentovat tradiční kulturu lNASLOUCHAT lPOCHOPIT lANIMOVAT lKULTIVOVAT