Epilepsie

•       je chronické postižení mozkové tkáně, které se projevuje opakovanými záchvaty různého charakteru, spojenými se změnou v oblasti prožívání, uvažování a chování, motorickými projevy a často i s poruchami vědomí.

•       Příčiny: bývají multifaktorové, genetická dispozice, následek poškození mozku

•       Idiopatické – příčina není přesně známá, dědičně podmíněná neuronální abnormalita, ložisko nebývá lokalizováno

•       Symptomatické – příčina je známa (následek nádoru, traumatu), ložisko je lokalizováno, tato forma bývá závažnější

Typy epileptických záchvatů

Parciální záchvaty (částečné) – přesné ohraničení části mozku, jako následek úrazu se vytvoří epileptické ložisko a odtud se šíří, podle tohoto místa to mou být motorické, senzomotorické, pachové poruchy – nejsou provázeny celkovým bezvědomím

Generalizované záchvaty - v průběhu záchvatu dochází k bilaterálnímu (oboustrannému) porušení korových funkcí – porucha vědomí,

•       absence – krátkodobý výpadek vědomí (20-30 vteřin) – časté přes den u děti (i vícekrát), nevidí, neslyší, nereaguje, někdy mohou být součástí záškuby svalů, mohou ucházet pozornosti okolí – hodnotí dítě jako ponořené do svého světa

•       tonicko-klonické záchvaty – dříve Grand Mal, dochází ke ztrátě vědomí, k pádu, typické křeče, dochází k uvolnění svěračů, nebezpeční zapadnutí jazyka, někdy může přecházet aura – senzorické pocity, dojmy a vjemy, nepamatuje si záchvat, je slabý a malátný

•       akinetické – v dětském věku, spojené s krátkou úplnou ztrátou vědomí a svalového tonu -) dítě padá

•       příznaky záchvatu lez pozorovat někdy až 2 dny předem – neklid a nepozornost

•       záchvat přestavuje náhlé, prudké zatížení nervové soustavy nemocného, reakcí na záchvat je únava, vyčerpanost, ospalost či amnézie, psychomotorické záchvaty -) dezorientace, vnímání může být narušeno, iluze i halucinace

Změny v oblasti psychiky u epilepsie

•       Aktivační úroveň – pomalejší (závislé na době vzniku)

•       Sekundární důsledky – nutnost užívání antileptik (léky stanovuje neurolog, musí brát přesné dávky, postupem času se mohou léky snižovat pokud záchvaty ubývají, léky musí být přesně vyváženy) pomalejší myšlení, zvýšená dráždivost, snížená kvalita pozornosti

•       V oblasti psychiky nacházíme řadu typických příznaků

•       výkyvy v oblasti emičního prožívání, prožitek viny, myšlení je bez MR

•       je chorobou stigmatizující, snížené sebehodnocení,

•       mohou být i poruchy řeči /pokud je porucha v oblasti sluchu/, poruchy učení, apatie, pasitivita, útlum

•       frustační tolerance je snížená – zda pacient dodržuje léčbu a zda je jeho stav závažný

•       Děti nevyčleňovat z  kolektivu – někdy vyřazují dospělí v důsledku vlastních obav – např. učitel a škola v přírodě

Mozková obrna

•       neurovývojová porucha, postižení mozku v raným stádiích vývoje, hybná porucha, v důsledku postižení mozku – pre,peri, postnatální, narušení a další vývoj mozku

•       je neprogresivní postižení motorického vývoje vzniklé na podkladě poškození nebo dysfunkce mozku v rané fázi jeho vývoje (nedonošenost, asfyxie – nedostatečné okysličení)

základní formy MO

•       spatická – zvýšené svalové napětí, narušena orofatická oblast, dysatrie

•       dyparetická – postižení dolních končetin

•       hemiparetická – jednostranné poškození horní a dolní končetiny

•       kvarduparetická – postihuje horní i dolní končetiny

•       diskyneticko- disparetická – vzácnější, nebývá kombinována s MR, často příčinou výrazná poporodní žloutenka, projevuje se mimovolními, pomalými a kroutivými nebo záškubovitými pohyby různých svalových skupin

•       ataktická (mozečková) forma – postihuje především pohybovou koordinaci, problémy s udržením rovnováhy, častá kombinace s MR

•       hypotonický syndrom – svalový tonus bývá snížen, čím déle hypotonická fáze trvá, tím závažnější postižení lze očekávat, formuje se konečný obraz MR

•       nutnost znalosti přesné diagnostiky dítěte a podle není stanovení práce s dítětem

Důsledky MO

•       Nápadnost emočních projevů

•       Narušení rozvoje rozumových schopností

•       Deprivace v oblasti stimulace, učení a sociální zkušenosti

•       Poruchy pozornosti, paměti a poruchy učení

•       Časté  bývají poruchy řeči (artikulace)

•       Větší dráždivost, méně adekvátní reakce, sklon k afektivním výbuchům, poznávací schopnosti, nedostatek stimulace se může projevit rozumových schopností, může trpět určitým druhem deprivace, poruchy fonematické sluchu, dopad na edukaci dítěte ve škole, problémy v oblasti koncentrace, pozornosti, přesouvání pozornosti, snížená úroveň paměti, dysatrie – porucha hybnosti – orofaciální oblast, zvýšená salivace – první signály.

•       U spastických forem – narušené formy dýchání – špatný mluvený projev, dítě lépe chápe, ale působí horší než je kvůli mluvenému projevu, nedostatečná sociální zkušenost