obtížné dýchání
tlak na hrudi
pocit na omdlení
bolest břicha - sevřený žaludek, nevolnost
brnění a třes končetin
pocity zmatenosti a ztráty kontroly
obrovský strach ze smrti
potřeba utéct (např. v otevřených
prostorách, kde je hodně lidí)
depersonalizace (pocit, že jsme mimo své
tělo, myšlenky a emoce)
Mladší děti mohou mít potíže s popsáním
svých pocitů a zážitků. Dospívající mají často
tendenci se více zdráhat podělit se o to, čím si
zrovna procházejí. Někteří mohou naopak
symptomy prožívat a projevovat intenzivně.
Panická ataka je záchvat ohromujícího strachu a
úzkosti, který je doprovázen intenzivními
fyzickými příznaky. Tyto záchvaty obvykle trvají
pár minut až zhruba půl hodiny a mohou se
přihodit znenadání. Panická ataka představuje
sérii automatických reakcí našeho těla, které
jsou aktivovány nervovou soustavou. Jelikož se
jedná o nevědomou reakci našeho organismu,
panickou ataku nelze na povel zastavit. Ačkoliv
jsou panické ataky velice nepříjemné a člověku
se může zdát, že ho ohrožují na životě, není tomu
tak. Je proto důležité pokusit se dítě nebo sám
sebe zklidnit a nechat příznaky odeznít.
Panická
ataka
Nejčastější projevy panické
ataky
Co způsobuje panickou
ataku
Za panickou atakou stojí náš nervový systém a
obranná reakce nazvaná “útok nebo útěk”. Tato
reakce je důležitým mechanismem pro přežití,
který máme všichni - kdykoliv nám hrozí
nebezpečí, náš nervový systém tělem vyšle signál,
abychom buď utekli, anebo bojovali. K panické
atace ale mnohokrát dochází ve chvílích, kdy
člověku žádné reálné nebezpečí nehrozí. V
momentech, kdy dlouhodobě prožíváme velký
stres, cítíme se vyčerpaně nebo jsme v minulosti
zažili vysoce stresovou událost (např. úmrtí blízké
osoby, rozvod rodičů, válečný konflikt), se naše
tělo může začít cítit v ohrožení a opakovaně
spouštět reakci “útok nebo útěk”. Mozek tedy v
dané situaci nedokáže rozlišit mezi skutečným a
vnímaným nebezpečím. Více o tom, jak a proč
reakce “útok nebo útěk” vzniká, se můžete dočíst
v materiálu Nervový systém.
Pamatujte: Ačkoliv dítěti nehrozí žádné
bezprostřední nebezpečí, dítě zažívá intenzivní
strach, jako by v ohrožení bylo. Vidět dítě vyděšené
a mimo svou kontrolu u vás může vyvolat
nepříjemné emoce a pocity, což je naprosto
přirozené. Mějte na paměti, že záchvat paniky je
dočasný a nakonec přejde. Zůstaňte s dítětem,
pokuste se zachovat klid, zhluboka a pomalu
dýchejte a mluvte na dítě milým a tichým hlasem.
To dítěti navodí pocit bezpečí, což může zmírnit
příznaky paniky. Existuje celá řada technik, kterými
můžete dítěti (nebo sám sobě) během záchvatu
paniky pomoci, více o nich se můžete dočíst v
materiálu Jak pomoci dítěti, které zažívá
panickou ataku nebo intenzivní stres.
Během panické ataky spotřebovává tělo velké
množství energie. Proto po odeznění příznaků
dochází k velké únavě a vyčerpání. Zůstaňte proto
s dítětem, ujistěte ho, že jste tu pro něj, a dopřejte
si společně něco dobrého (například čokoládu
nebo oblíbený film). Dítě zároveň může pociťovat
velký strach, že se ataka bude opakovat, což může
vést k tomu, že se začne naschvál vyhýbat
místům, se kterými má ataku spojenou. Tento
strach z další panické epizody může dítě (i
dospělého) limitovat v jeho každodenním životě.
Pokud se panické ataky pravidelně opakují či
strach z další epizody negativně narušuje
každodenní život dítěte, nebojte se obrátit na
odborníka. Více se můžete dočíst v materiálu
Kam se obrátit o pomoc pro děti i dospělé.
A co nastane potom?