Nealkoholové závislosti, konopné drogy
KONOPNÉ DROGY
Úvodní informace
Nejznámější rostliny pěstované pro psychotropní efekt jsou:
· konopí indické
· konopí seté
Z hlediska množství psychotropních látek jsou důležité samičí rostliny. Konopné látky jsou velmi mastné – dobře se váží na tuky a jsou hydrofobní. Z toho důvodu je konopí detekované v těle člověka po delší dobu.
Účinnou látkou jsou kanabinoidy. Z nichž nejaktivnější je THC (delta-9-trans-tetrahydrocannabinol). Obsah THC se v každé rostlině liší a liší se i v jednotlivých částech rostliny. Množství THC závisí na mnoha faktorech (místo, způsob pěstování, atp.). Co se týče obsahu látky THC v jednotlivých částech rostliny, její největší množství je obsaženo v neoplodněných květech rostliny. Od spodní části rostliny potence listů vzrůstá, tedy stonek a kořen rostliny obsahují minimální koncentraci látky THC. Obsah účinných látek není pevně daný, odvíjí se od stále propracovanějších technik pěstování konopí. Uvádí se, že v průměru obsahuje marihuana pěstovaná v evropských zemích 2–8 % THC.
Statistiky
Mladí Češi nadále vedou evropské statistiky uživatelů konopných drog. Marihuanu nebo hašiš užila v posledním roce alespoň jednou více než pětina lidí ve věku 15 až 34 let. Ve skupině od 15 do 16 let má zkušenost s konopím dokonce 42 procent Čechů – podle výroční zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).
Zatímco mladí Češi ve věku 15 až 34 let evropskou statistiku zneužívání konopí s 28,7 procenta vedou, s rostoucím věkem jejich zájem o konopné drogy klesá a v kategorii od 15 do 64 let skončilo Česko až na šestém místě z 30 sledovaných zemí.
Typy konopných drog
- marihuana, hašiš, konopné mléko, shit, syntetické a faramceutické drogy.
- Marihuana
je léčivá, ale též psychotropní látka, která se získává usušením květenstvím samičích rostlin konopí s obsahem tetrahydrocannabinolu (THC) nad 0,3 %. V České republice je legální pouze na lékařský předpis.
Výraz marihuana pochází pravděpodobně z mexické španělstiny (Marí a Huane – poukazuje na dvoudomost rostliny), o přesném původu se ale stále spekuluje. Slangově, zvláště pak jejími uživateli, bývá označována mnoha různými názvy jako např. tráva, ganja, skéro či skunk (původně název konkrétní odrůdy). Označení marijánka je archaismus a v současné době se příliš nepoužívá.
- Hašiš
Pryskyřice, obsah účinných látek je kolem 40 %. Slisovaná hmota připomíná vzhledem čokoládu. Užívá se kouřením (obvykle)
- Hašišový olej
Vzniká destilací marihuanových listů. Nejčastěji se užívá kouřením ve skleněné dýmce, nebo se nakape na cigaretový papírek. Nebývá u nás dostupný.
- Syntetické kanabinoidy
Patří do tzv. „designer drugs“, jejichž výrobci se snaží obejít současné kontrolní mechanismy. Jsou to psychoaktivní látky, které mají imitovat účinky těch přírodních. Jsou vyráběny v nelegálních laboratořích a můžeme se s nimi setkat pod různými názvy: například „chemikálie pro výzkumné účely“, „koupelové soli“ a „výživa pro rostliny“, „dárkové či sběratelské předměty”. Za hlavní zdrojové země jsou označovány Čína a v menší míře Indie. Produkty bylo možné v České republice zakoupit v tzv. „Amsterdam shopech“, „Crazy shopech“ (v současnosti „Euphoria shopech“). Obsah všech produktů není dostatečně znám a neustále se mění. Obecná rizika
Účinky: složení, kvalita a rizika jsou neznámé. Většina zdrojů, které o těchto látkách máme k dispozici, nejsou zcela objektivní. Zejména se jedná o subjektivní popisy uživatelů. Nelze určit „doporučenou denní dávku“. Euforie, lepší nálada, smích, doba účinku je 0,5–1,5 hodiny, silnější účinky v porovnání s marihuanou; syntetický kanabinoid se na „marihuanové receptory v mozku“ váže rychleji než THC, mírné počáteční povzbuzení podobné „nájezdům“ halucinogenů, zrakové halucinace, např. intenzivnější barvy, intenzita rauše – halucinogenní efekt – je podobný účinkům marihuany v jídle, fyzické účinky (např. tlukot srdce) převyšují psychické, účinky mohou končit únavou až tvrdým spánkem.
Rizika: neklid až úzkost, nepravidelný tlukot srdce a jeho intenzivní vnímání, zvyšovaní tolerance.
Doporučení vedoucí k minimalizaci rizik spojených s jejich užíváním: set a setting – neužívat je v psychické nepohodě, v neznámém prostředí, při pochybnostech a obavě z účinků, konzumenti, kteří neměli zkušenosti s užíváním marihuany a halucinogenů, častěji popisují nepříjemné pocity – je třeba zvážit svoje zkušenosti, vyhnout se užití těchto produktů při psychických a fyzických problémech (EXTC, 2012).
Jak přestat s hulením?
1. Zbav se všeho konopí.
2. Nenavštěvuj místa a lidi, které máš spojené s hulením trávy a navštěvuj místa a lidi, kteří jsou „bezpeční“.
3. Vyplň si volný čas vhodnými aktivitami.
4. Připrav se, jak budeš reagovat, když ti někdo nabídne jointa.
5. Zamysli se nad tím, co budeš dělat, když dostaneš chutě.
6. Nechej se pochválit od svého okolí za své rozhodnutí. Odměň se, když zvládneš chutě a rizikové situace.
7. Sleduj na sobě, v kterých situacích chutě přichází a co ti pomáhá je zvládnout.
8. Vyhýbej se alkoholu a jiným drogám.
Zdroje:
Miovská, L. & Miovský, M. (2006): Kognitivní deficity způsobené užíváním konopných drog. In Neuropsychologie v psychiatrii. 1. vyd. Praha: Grada Publishing.
Hum London [online cit. 11. 02. 2019] Dostupné z https://tonydagostino.co.uk/wp-content/uploads/2018/06/cannabis_information_and_workbook.pdf
Kalina, K. (2015): Klinická adiktologie. Praha: Grada Publishing.
Zákon č. 40/2009 Sb.
Zákon č. 200/1990 Sb.
Zákon č. 167/1998 Sb.
Zbylé informace vycházejí z přednášek Jana Veselého.
Video:
https://www.youtube.com/watch?v=zQvKTT7cgro&t=8s (jak mluvit s dětmi o drogách)