Definice

Terminologie je v této oblasti velmi nejednotná, což svědčí o tom, že je to problematika poměrně nová. Závislost na internetu může najít pod termíny netoamnie/netolismus/internet addiction disorder. Někteří odborníci se snažili zařadit závislost na internetu do 5. revize diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DMS). Tyto snahy jsou však zatím neúspěšné. Problematikou závislosti se ve velké míře zabývají v Číně a Severní Koreji. Uvádějí, že až 30 % osob mladších 18 let je ohrožených závislostí na tomto médiu. Vznikly zde tak různá poradenská centra, v Číně mohou hrát pouze online hry 3 hodiny denně, potom je systém odhlásí (Závislost na internetu, 2012).

Obecně lze závislost na internetu definovat jako nadměrné používání internetu, které negativně ovlivňuje jedince v oblasti psychologické, sociální, pracovní nebo školní. Některé výzkumy ukázaly, že neexistuje závislost na internetu obecně, ale spíše na jednotlivých aplikacích či webech, nejčastěji na těch, které umožňují obousměrnou komunikaci (online hry, online komunikace, stránky s pornografickým obsahem) (Závislost na internetu, 2012). Peele (1991) popisuje psychologickou stránku závislosti jako něco, co nám dává příjemné pocity, které neumíme získat jinak. Tyto pocity v nás na chvíli zablokují nepohodu, nejistotu či bolest. Právě vnímání toho, že jsme „v bezpečí a v pohodě“ vede k tomu, že se neustále vracíme k tomu, co nám tyto příjemné pocity dává. Pocity vzrušení, euforie a radosti typicky posílí návykové vzorce užívání internetu. Lidé závislí na internetu se cítí jinak, když jsou off-line a když jsou on-line. Tyto pocity je vhodné využívat při hledání spouštěčů, které vedou k nadměrnému užívání internetu. Spouštěčem mohou být aplikace na internetu, city, poznání sebe sama a životní událost (Young, 1999).

Diagnostika závislosti

Neexistují přesná kritéria pro diagnostiku závislosti na internetu, jelikož je to zcela individuální. Existuje ale skupina příznaků, které závislost na internetu spojuje. Jedná se o ztrátu pojmu o čase stráveném na internetu, izolace od rodiny a přátel, potíže s dokončováním úkolů, pocit viny a zároveň pocit euforie při trávení času na internetu. Mezi fyzické nežádoucí účinky, které závislost na internetu přináší, patří poruchy zraku a suché oči, či napjaté vidění, syndrom karpálního tunelu, poruchy spánku, nadváha či obezita, poruchy a bolesti krční páteře a zad. Léčba bývá náročná, zejména je důležité rozpoznat základní problémy, které vedly ke vzniku závislosti na internetu. Je nutné u jedince vybudovat nové zájmy a činnosti, posílit jeho sociální podpůrné sítě v rámci rodiny a přátel. Nejčastěji se jedná o psychoterapii a kognitivně-behaviorální terapii, která je dlouhodobá, stejně jako u patologického hráčství, tak i u závislosti na internetu, je důležité již od dětství pěstovat jiné zájmy a zdravý životní styl, kontrolovat práci dětí na počítači, využívat rodičovské zámky a působit preventivně v rodině i ve škole (srov. Abreu, C. N., Young, K. 2011; Nešpor, K. 2011; Saisan, J., Smith, M., Robinson, L., Seagal, J. 2016).

Rizika vzniku

Specifika nad

měrného užívání internetu u dětí ve školním věku (Blinka, 2015).

• 6-12 let
• Ve větší míře začínají užívat internet
• Problematika závislosti se objevuje v menší míře x nadměrné užívání je poměrně časté
• Pokud je, tak je problémem rodinného systému
  • Rodiče věnují minimální pozornost potřebám dětí
  • Dysfunkční vztahy
  • Neúspěšnost v oblasti výkonu

Nadměrné užívání u dospívajících (Blinka, 2015).

• 13-20 let
• Nejvyšší prevalence závislosti i nadměrného užívání internetu
• Internet se stává spolehlivým a přístupným prostředkem ke zvládání emoční přecitlivělosti a lability
• Nejčastěji se závislost/nadměrné užívání spojuje se sledováním videí, častým navštěvováním chatu, sociálních sítí a hraním online her