Ptáci Aves Unikátní a málo známí ptáci Běžci, tučňáci (versus alky), taboni, hoacinové, papoušci, kolibříci (versus strdimilové),myšáci, trogoni, zoborožci (v. tukani), rajky (v. lemčíci). vývoj ptáci Od plazů k ptákům Vývojově významní ptáci Starý systém: Podtř.: Praptáci Saururae Řád: ARCHEOPTERYXOVÉ Podtř.: Praví ptáci Ornithurae Nadřád: OZUBENÍ PRVOPTÁCI Protornithes Řád: HESPERORNITHIFORMES ICHTHYORNITHIFORMES ALEXORNITHIFORMES Nadřád: BĚŽCI Palaeognathae Ř.: KIVIOVÉ Apterygiformes Ř.: PŠTROSI Struthioniformes Ř.: EPYORNITIDI Aepyornithiformes Ř.: NANDUOVÉ Rheiformes Ř.: KASUÁŘI Casuariformes Ř.: DINORNITIDI Dinornithiformes Ř.: TINAMY Tinamiformes Nadřád: LETCI Neognathae Ř.: TUČŇÁCI Sphenisciformes Ř.: TRUBKONOSÍ Procellariiformes Ř.: POTÁPLICE Gaviiformes Ř.: POTÁPKY Podicipediformes Ř.: VESLONOZÍ Pelecaniformes Ř.: BRODIVÍ Ciconiiformes Ř.: PLAMEŇÁCI Phoenicopteriformes Ř.: VRUBOZOBÍ Anseriformes Ř.: DRAVCI Falconiformes Ř.: HRABAVÍ Galliformes Ř.: KRÁTKOKŘÍDLÍ Gruiformes Ř.: DLOUHOKŘÍDLÍ Charadriiformes Ř.: MĚKKOZOBÍ Columbiformes Ř.: PAPOUŠCI Psittaciformes Ř.: KUKAČKY Cuculiformes Ř.: SOVY Strigiformes Ř.: LELKOVÉ Caprimulgiformes Ř.: SVIŠŤOUNI Apodiformes Ř.: MYŠÁCI Coliiformes Ř.: TROGONI Trogoniformes Ř.: SROSTLOPRSTÍ Coraciiformes Ř.: ŠPLHAVCI Piciformes Ř.: PĚVCI Passeriformes Vývojově významní ptáci Nový systém: Podtř.: Praptáci Saururae Řád: ARCHEOPTERYXOVÉ Podtř.: Praví ptáci Ornithurae Nadřád: OZUBENÍ PRVOPTÁCI Protornithes Řád: HESPERORNITHIFORMES ICHTHYORNITHIFORMES ALEXORNITHIFORMES Nadřád: BĚŽCI Palaeognathae Ř.: PŠTROSI Struthioniformes (pštros, nandu, kasuár, emu) Ř.: NANDUOVÉ (n.) Ř.: KASUÁŘI (k.,e.) Ř.: KIVOVÉ Ř.: EPYORNITIDI Aepyornithiformes Ř.: DINORNITIDI Dinornithiformes Ř.: TINAMY Tinamiformes Nadřád: LETCI Neognathae Ř.: HRABAVÍ Galliformes Ř.: VRUBOZOBÍ Anseriformes Ř.: TUČŇÁCI Sphenisciformes Ř.: TRUBKONOSÍ Procellariiformes Ř.: POTÁPLICE Gaviiformes Ř.: POTÁPKY Podicipediformes Ř.: PLAMEŇÁCI Phoenicopteriformes Ř.: VESLONOZÍ Pelecaniformes Ř.: BRODIVÍ Ciconiiformes Ř.: DRAVCI Falconiformes Ř.: DLOUHOKŘÍDLÍ Charadriiformes Ř.: KRÁTKOKŘÍDLÍ Gruiformes Ř.: STEPOKUROVÉ Pterocliformes Ř.: MĚKKOZOBÍ Columbiformes Ř.: PAPOUŠCI Psittaciformes Ř.: KUKAČKY Cuculiformes Ř.: HOACINOVÉ Opisthocomiformes Ř.: SOVY Strigiformes Ř.: LELKOVÉ Caprimulgiformes Ř.: SVIŠŤOUNI Apodiformes Ř.: MYŠÁCI Coliiformes Ř.: TROGONI Trogoniformes Ř.: SROSTLOPRSTÍ Coraciiformes Ř.: ŠPLHAVCI Piciformes Ř.: PĚVCI Passeriformes !!!Změny v zažitém taxonomickém řazení ptáků!!! Nová koncepce vyděluje netradiční řády: Suliformes (asi) terejové (→ z veslonohých) zahrnuje tereje, anhingy, fregatky a kormorány tím veslonozí zahrnují pelikány, ale nově i volavky, člunozobce, kladivouše a ibisy s kolpíky protože do brodivých patří pouze čápi. Faetoni Phaetonidae vyjmuti také z veslonohých Leskovci Galbuliformes (leskovci a lenivky) vyjmuti ze šplhavců potáplice pěvci potápky tučňáci trubkonosí terejové veslonozí brodiví plameňáci vrubozobí dravci hrabaví krátkokřídlí dlouhokřídlí stepokurové měkkozobí papoušci Změna řazení!!! myšáci kukačky sovy lelkové svišťouni trogoni šplhavci srostloprstí hoacinové leskovci faetoni Některá třídění jdou ještě dál a vydělují další řády: Perepelové Turniciformes (z krátkoklřídlých, hrabavých a dlouhokřídlých) Turakové Musophagiformes (z kukaček) Kolibříci Trochiliiformes (ze svišťounů) P8260172 P8310283 Řád: PŠTROSI Největší současní nelétaví (afričtí) ptáci Pštros dvouprstý (africký) Struthio camelus nandu pamp Rhea amer BioLib Řád: PŠTROSI (nanduové, kasuáři) nelétaví běžci z rozdílných kontinentů Kasuár přílbový – N. Guinea, Austrálie (deštné lesy) Emu hnědý – Austrálie Nandu pampový – J.Amerika P1080497 PB270117 tinama inambu Rhynchotus rufescens biolib Řád: TINAMY létaví Běžci se znaky blízko nanduů a kiviů s cristou sterni a pneumatizovanými kostmi. Podobní nepříbuzným kurům. Chybí výběžky na žebrech, kostrční žláza. Mají zvláštní stavbu krycího peří. Pohlavní dimorfismus je slabý, F větší, M s penisem. Monogamie až polyandrie, péče M. Pampy, buš i deštné pralesy S a J Ameriky. Semeno- a plodožraví, velmi málo živočišné potravy. Tinama inambu (Rhynchotus rufescens) Expanze kormorána velkého – kormorán jako problémový pták Evropská populace poddruhu Ph. c. sinensis v polovině 20. století téměř vyhynula. Zavedení ochranářských opatření v různých evropských zemích v letech 1965 až 1981 vedlo k expanzivnímu růstu, místy až o 18% ročně. K šíření hnízdišť kormorána velkého k severu přispělo jistě i oteplování moří; v Grónsku nyní hnízdí i na sever od polárního kruhu a velikost místní populace přímo souvisí s kolísáním povrchové teploty moře. Výskyt kormorána v Česku V ČR se kormoráni pokoušeli neúspěšně zahnízdit již v minulosti, první stálá kolonie vznikla na jižní Moravě až v roce 1982. Od té doby počty hnízdících ptáků nejdříve prudce narůstaly, ale později zpět prudce poklesly, proto je ohroženým druhem. Kormoráni osídlili také další oblasti (V letech 2001-2003 hnízdilo na našem území 200-232 párů, což je výrazné snížení proti 500-660 párům v letech 1985-89; pokles byl jistě způsoben regulací početnosti. V roce 2010 u nás v šesti koloniích hnízdilo přibližně 350 párů kormoránů. Během zimního období k nám pak zavítalo 10 000 – 15 000 ptáků ze severských zemí. korm vel 050531b Ro C oř Graf počet korm v ČR http://www.birdlife.cz Rok N párů Poznámka 1960 4 000 kontinentální Evropa 1970 6 500 Celá E. (bez ssp.carbo) 1980 49 000 Celá E. 1981 15 000 S a stř. E. (28 kol.) 6 500 Obl. Baltu 1985 47440 Celá E. 1991 51 000 Obl. Baltu 62 500 Něm., Niz., Dán., Švéd. 1992 81 000 S a stř. E. (170 kol.) 208 000 Celá E. 1995 188 000 Celá E. (mimo Ruska) 2000 310- 370000 Celá E. 2006 157 000 Obl. Baltu (410 kol.) Vývoj evropské subpopulace kormorána velkého (upraveno dle cs.wikipedia.org) kormoran-velky-_Hr Terka Rok Korm. Vydra Bobr Los Vlk Medv. Rys Celk. 2000 0 0 0 0 0 0,2 0,01 0,2 2001 1,7 2,4 0,01 0 0 0,04 0,01 4,1 2002 3,1 3,2 0 0,02 0,01 0 0,01 6,3 2003 8,7 4,6 0 0,0 0,05 0,01 0,09 13,4 2004 23,5 7,1 2,4 0,06 0,2 0 0,05 33,3 2005 21,3 7,9 4,2 0,06 0 0 0,05 33,6 2006 23,6 5,8 6,9 0,01 0,02 0 0,01 36,3 2007 26,5 6,4 5,1 0,05 0,04 0 0,07 38,2 2008 36,0 8,4 6,7 0,05 0,06 0 0,02 51,1 2009* 32,2 5,8 3,8 0,01 0,01 0 0,06 41,8 Celk. 176,6 51,4 29,04 0,27 0,43 0,24 0,37 258,3 Kormorán velký a další problémové druhy Tab. 1 Přehled částek vyplacených pro jednotlivé druhy (v mil. Kč). Jedná se souhrn dat poskytnutých MF a KÚ 200? Plašení na nocovištích 2010,11 někde povolený odstřel (Liberec, Hodonín …) 1.4. 2013 vyřazení kormorána ze seznamu ohrožených druhů A co dál? P8220065 Řád: TUČŇÁCI Antarktičtí nelétaví plovoucí ptáci s mnoha adaptacemi (tučňák skalní) papuchalk ploskozobý Fratercula arctica BioLib Pros alkoun obec Cepphus grylle BioLib Podřád: Alky Arktičtí létaví bazaroví vikarianti (papuchalk ploskozobý a alkoun obecný) tuč patag A p 100106c Akv Melb Aus tuč malý park Tom tuč malý zmat Tom „Barevní“ tučnáci - velcí: t. císařský t. patagonský - střední (s pírky): r. Eudyptes (t. královský, t. snarský, t. žlutooký, t. skalní) „Černobílí“ t.: t. oslí další: t. galapažský, t. kroužkový, t. Humboldtův, t. nejmenší (j. Austrálie) - nahoře t. brýlový (růžová skvrna – j.Afr.) R015-035 HRABAVÍ – taboni – inkubace vajec v hromadách tlejícího listí (výjimečně v písku u horkých sopečných pramenů nebo sopečném písku). Samci střeží a udržují teplotu v hnízdech. Velká vejce. Vyvinutá mláďata bez rodičovské péče. Lesy a křovinaté oblasti Austrálie, Nové Guineje, Indonésie. tabon oranžovonohý Magapodius reinwardt biolib Tabon oranžovonohý Megapodius reiwardt P1020443 tabon lesní Alectura lathami oř Tabon lesní Alectura lathami hoko čer F 060201 Zoo Gua C Další hrabaví Hoko černý Crax rubra F krocan amer 040426b Ro Krocan americký Meleagris gallopavo P1010334 Guan guyanský Penelope marail kroc paví 060201 Zoo Gua C Krocan paví Meleagris ocellata frankol 040825b JAR Frankolín kapský Francolinus capensis perl 040910 I ořez JAR Perlička kropenatá Numida meleagris páv bílý Md Páv korunkatý bílý Řád: HOACINOVÉ Hoacin chocholatý Opisthocomus hoazin pospolitý pralesní pták Jižní Ameriky. Hnízdní plošiny nad vodou, mláďata v křídlech dva volné prsty s drápky, pomocí kterých lezou ve větvích. Později mizí (70-90 d.). Jediný druh. hoacin chocholatý Opisthocomus hoazin BBrezina biolib PAPOUŠCI stromoví dutinoví ptáci s vyvinutým zobákem. Hákovitá horní čelist je kloubně spojena s mozkovnou. Zygodaktylní šplhavá noha i podává potravu. Nápadný jazyk, velké vole, často chybí kostrční žláza (drobivý prach). Vyvinutý koncový mozek. Rostlinná potrava (plody, semena, ořechy, pyl, nektar). Výjimky: nestor kea – maso ovcí (sekundárně). Kakadu žlutočečelatý Cacatua galerita – stromové porosty Austrálie 4 Mt Buff 329 kak růž Eoloph rosei oř Kakadu růžový Eolopheus roseicapillus 4 Omeo 207 kak žlutočečel Cacat galer Žijí papoušci volně i u nás? Papoušek mniší a andulka vlnkovaná. P. mniší si jediný staví kulovitá hnízda P1010303 Amazoňané rudočelí a a. pomoučení Amazona a. autumnalis, A. farinosa guat. P1000220 upr Střetnutí s amazońanem ve volné přírodě Guatemaly P1020635 Nejčastější chovanec: andulka vlnkovaná Melopsittacus undulatus z Austrálie Ze stř. Ameriky amz modročel upr 060119 ?? Urči: Rosela Pennatova Platycercus elegans PC300143 l m P1060254 pap král a ros p oř 4 Mt Buff 277 ros Pen Platycercus elegans Papoušek královský Alisaterus scapularis Lori mnohobarvý Trichoglossus haematodus Další australští papoušci P1010110 P1010113 Ara arakanga Ara macao (stř. Amerika) P1010061 Řád: SVIŠŤOUNI Kolibříci Drobní ptáci se schopností vířivého letu (na místě), dozadu, nahoru a dolů. Anizodaktylní noha, trubicovitý zobák. Ornitofilie. Celá Amerika. k fialk Campylopterus hemileucurus BioLib k kubánský BioLib k subtrop Heliodoxa jacula BioLib k nachovohrdlý Eulampis jugularis BioLib K. kubánský K. subtropický K. fialkový K. nachovohrdlý Can 10-17 324 Podobný způsob výživy mají i strdimilové (nectarinie) (pěvci Starého světa). Strdimil kamerunský Cyanomitra oritis Strdimil žlutý N.jugularis (Austr.) strd žl Nectarinia jugularis 100101 Cair Aus MYŠÁCI Coliiformes Hebké peří připomíná srst, a umožňuje pohyb v křovinách. Rostlinnou potravou mohou škodit. Pohyblivé prsty nohou. Can 10-17 312 upr ž-myšák 380 svi Myšák hnědokřídlý Colius striatus – střední až jižní Afrika TROGONI Trogoniformes Barevně výrazní dutinoví ptáci, dlouhý ocas, převážně hmyzožraví quetzal Quetzal – kvesal chocholatý Pharomachrus mocinno - symbol Guatemaly Guatemala_1067_[1] Pozor! Momot černolící – již srostloprstí Zoborožci x tukani SROSTLOPRSTÍ – zoborožci Dutinoví ptáci s velkým zobákem a hrbolem, zazdívají F v hnízdní dutině, M ji krmí. Afrika, méně j. Asie. Hmyzo- a plodožraví P2160202 Zoborožec zobor kafe Bucorvus caferr dvojzobor žlutozobý Buceros bicornis Z. kaferský Bucorvus cafer Dvojzobor. žlutozobý Buceros bicornis Zoborožci x tukani ŠPLHAVCI tukanovití Plodožraví dutinoví pralesní ptáci Střední a Jižní Ameriky se zygodaktylní nohou. Zobák jako identifikační znak druhu pomáhá i při šplhu. Dlouhý třásnitý jazyk Arasari obojkový Pteroglossus torquatus P1010438 uprupr P1000179 Tukan žlutoprsý Ramphastos sulfuratus Rajky vers. lemčíci Rajky – M s nápadným zbarvením a nadměrně vyvinutými pery. Nenápadné F volí nejzdatnějšího samce, o mláďata pečují samy. Nápadný skupinový tok. Centrum rozšíření: Nová Guinea. raj vel Parad apoda Google raj vel Paradisaea_apoda Goo lemčík plavý Chlamydera cerviniventris BioLib Rajka velká Paradisaea apoda Lemčíci – Nová Guinea – Austrálie – stavěči loubí (proutí, besídek) jako tokaniště samců. Dlouhodobá činnost. Druhová specifičnost násobená barevnými předměty. Lemčík plavý Chlamydera cerviniventris