Co se do prezentace „Funkce jazyka“ nevešlo
Jazyk a myšlení/cítění
Jazyk není jen prostředkem pro komunikaci, ale také nástrojem, který ovlivňuje naše myšlení
a cítění. Karl Bühler ve své teorii zdůraznil, že jazyk slouží jako most mezi vnímáním světa
a jeho porozuměním. Pomocí jazykových funkcí, jako je reprezentativní (referenční) funkce,
jsme schopni pojmenovávat a popisovat svět kolem nás, což formuje naše myšlení. V praxi to
znamená, že struktura jazyka ovlivňuje, jak přemýšlíme a jak interpretujeme různé situace.
Rovněž expresivní funkce, která umožňuje vyjadřovat emoce a pocity, má zásadní vliv na
naše cítění a sebepoznání. V kontextu humanistické psychologie, která klade důraz na
sebevyjádření, podporuje právě tato funkce osobní růst a autentické mezilidské vztahy.
Jazyk a společnost
Jazyk je základním prvkem, který spojuje jednotlivce a formuje společnost. Bohuslav
Havránek v rámci Pražského lingvistického kroužku (PLK) zkoumal, jak různé jazykové
útvary, například nářečí nebo odborné jazyky, plní různé společenské funkce. To umožňuje,
aby jazyk nejen přenášel informace, ale také aby utvářel sociální normy, hodnoty
a komunikační vzorce.
Expresivní a konativní funkce jsou důležité pro společenskou interakci, protože umožňují
vyjadřovat emoce, názory a ovlivňovat chování druhých. Dále je zde fatická funkce, která
slouží k udržování komunikace a sociálních vazeb. Zajišťuje, aby konverzace probíhala
hladce, ať už jde o formální nebo neformální kontext.
Gender a etnicita/kultura v jazyce
Z pohledu genderové lingvistiky se zkoumá, jak jazyk reflektuje a utváří genderové role ve
společnosti. Například použití určitého slovníku, oslovování nebo přídavných jmen může
podporovat určité stereotypy nebo normy, což má dopad na společenské vnímání genderu.
Zde se uplatňuje metajazyková funkce, která může reflektovat a kriticky zkoumat, jaký
význam jazykovým výrazům přikládáme.
Rovněž kulturní a etnická identita se v jazyce odráží. Například různé jazyky a dialekty nesou
specifické kulturní prvky, což ovlivňuje, jak jednotlivci vnímají svět a komunikují. Poetická
funkce může přispět k vyjádření kulturní identity prostřednictvím literatury, poezie nebo
hudby, kde se pracuje s formou, rytmem a metaforami. Přesah do kulturních kontextů je
zřejmý, například při užívání idiomů, přísloví či jiných jazykových prvků, které mají
specifický kulturní význam.
Pražský lingvistický kroužek rozvinul koncepty, které zdůrazňují, že jazyk je dynamický
systém, který reaguje na kulturní a společenské změny, a právě tím se přizpůsobuje potřebám
různých skupin ve společnosti.