Barokní poutní místa Moravy v zrcadle mariánských atlasů, poutních příruček a dalších pramenů Mgr. Jiří Mihola, Ph.D. Katedra historie PdF MU, Brno •Poutní tradice představuje nejen na Moravě důležitou součást historie duchovní i hmotné kultury. •Naprosto nepřehlédnutelné postavení má poutní tradice jako součást barokní zbožnosti. Zejména proto, že se jedná o fenomén zasahující široké společenské vrstvy, které se ho nejen účastnily, ale v různé míře na něm participovaly. Mnohá poutní místa patří mezi architektonické skvosty, které nezřídka vtiskly nesmazatelný ráz místní krajině. •Zvláštní postavení: mariánská úcta •Moravě = mariánská země •„Ať tedy tomu buď jak chce, věřit tomu není nepravdivé…Když já říkám, že naše milá vlast, Markrabství Moravské má své jméno spíše od Marie, panenské rodičky Boží…“ • • Zakladatelské legendy •Příběhy spojené se zázračnou událostí (nejčastěji se jedná o uzdravení, pomoc v nebezpečí a nouzi, či pozoruhodnou událost spjatou s milostnou sochou, obrazem) a jejich aktéry však většinou nelze pro nedostatek pramenů spolehlivě historicky doložit a vzpomínané události datovat. • Tištěné podoby zakladatelských legend - až v barokní době, ze starší doby výjimečně rukopisy (např. Vranov 1608). •Přes své problematické historické ukotvení sehrály legendy významnou roli jako doklad starobylosti v barokní době, a to i přes příliš nápadnou vzájemnou podobnost některých z nich. • • V barokních podáních zakladatelských legend lze nalézt i pokusy o jednoduché typologické rozdělení poutních míst podle toho, jaká místa v krajině Maria svojí přítomností, zjevením nebo zásahem posvětila. •Zvláštní skupinky tvoří poutní místa, která vznikla na horách nebo kopcích (Svatý Kopeček, Vranov u Brna), v údolích (Křtiny, Sloup), na poli uprostřed obilí (Tuřany), mezi vinicemi (Žarošice), ve městech (Brno, Jihlava, Znojmo), v přísných klášterech, připomínajících pouštní samotu (kartouza v Králově Poli). • Nejstarší poutní místa? •Za nejstarší jsou obecně považována poutní místa spojující úctu cyrilometodějskou a mariánskou – Tuřany, Křtiny, Žarošice. Velehradský archivář, cisterciákAugustin Hermann (1673–1744) píše: „Ať ctitelé mariánští a stejně všichni, jichž se to týká,vědí, že Divotvůrkyně Žarošská, stejně jako tuřanská, pochází z údolí velehradského.“ •Ještě před ním označil František kardinál z Ditrichštejna Tuřany jako Domus in Moravia antiquissimum. Skrze zázračnou sošku Panny Marie jsou po staletí počátky tohoto poutního místa kladeny již do doby cyrilometodějské. Starobylosti Tuřan však příliš neubírá ani skutečnost, že podle současného stavu znalostí je uctívaná mariánská socha dílem umělce ze 13. století Tuřany J:\TUŘANY middle JPEG\jura__0004_orez_4.jpg J:\TUŘANY middle JPEG\Kopie - jura__0054.jpg Žarošice - Silničná G:\2009-04-26 Poutní místa - Morava jaro 2009\Poutní místa - Morava jaro 2009 107.JPG G:\2009-04-26 Poutní místa - Morava jaro 2009\Poutní místa - Morava jaro 2009 128.JPG Svatý Hostýn G:\Poutě\Poutní místa III. 007.jpg C:\Users\Jirka\Desktop\MZA BRNO - ATLAS MARIANUS MARCHIONATUS MORAVIE 282.JPG Vranov u Brna G:\Poutě\Barokní znázornění zakladatelské legendy - Vranov.JPG G:\Poutě\Vranov u Brna -originál sošky P.M. 2010 095.tif Sv. Tomáš - augustiniáni G:\Poutě\Madona svatotomská.jpg G:\POUTNÍ MÍSTA\Poutní místa - Morava\Obrázky-léto 2007 075.JPG Křtiny -Původní křtinské kostely na rytině F. Kiliána ze 17. století G:\Poutě\278.JPG G:\Poutě\284.JPG Nejvýznamnější a nejnavštěvovanější poutní místa •V průběhu barokní doby přibylo velké množství nových poutních kostelů a kaplí. Výsadní postavení si však nadále udržovala poutní místa s dávnou tradicí, jejichž areály se většinou dočkaly monumentální přestavby či obnovy. Archivní a tištěné prameny z tohoto období nám kromě bližšího nahlédnutí do historie jednotlivých poutních míst nabízejí určitou možnost srovnání jejich obliby, návštěvnosti a věhlasu. Atlas Marianus, slavné dílo jezuity W. Gumppenberga, vydané v pol. 17. století a mapující celý mariánský svět, zachycuje pouze sedm, resp. osm poutních míst Moravy. G:\VRANOV - zázraky\Mihola 001.jpg W. Gumppenberg – Atlas Marianus E:\Křtiny 2009 jaro + atlas marianus\101.JPG E:\Křtiny 2009 jaro + atlas marianus\102.JPG G:\POUTNÍ OBRÁZKY - ROYT\005.jpg •Mariánská Morava: •P.M. Tuřanská •P.M. Křtinská, •P.M. Vranovská •P.M. Mikulovská •P.M. Brněnská – u augustiniánů •P.M. Sněžná – u jezuitů •P.M. Svatokopecká •(P.M. Žarošická) • •G. GUMPPENBERG, Atlas marianus sive De imaginibus Deiparae per orbem Christianum miraculosis, Ingolstadt 1655. Nejslavnější mariánský atlas byl vydán také v němčině (Sartorius), českou verzi představuje práce: G. GUMPPENBERG - A. FROZÍN, Obroviště mariánského Atlanta…., Praha 1704 – nedokončeno. „Malé Mariánské atlasy“ • 1.Balbín, B. A.: Diva Turzanensis …, 1658 2.Kozmus Kroměřížský, J. B.: Pěkné poutnické P aneb Poklad skrytý v poli…, 1665 •3. Crugerius, J.: O lásce Blahoslavené Panny Marie (Přepodivná Matka Svatohorská 1666) •4. Oudolí Křtinské…, 1665, Olenius, G.: Mariophilus peregrinus…,1668 •5. Mons Praemonstratus…, česky 1680, předtím německy, latinsky •6. Holub, D. I.: Poklad nejpřednější, 1695 •7. Maria Lust-Garten…, 1704 •8. Aula Dominae Wranovii…, 1740 •9. Czermak, A.: Atlas Marianus Marchionatus Moraviae…, 2. pol. 18. st.,( MZA Brno, rkp.) •10. Consignatio Processionum…,1771 (ZA Opava, pobočka Olomouc) • •Milostná socha Panny Marie Tuřanské dosáhla společně s černou Madonou Svatotomskou, ochránkyní Brna a paládiem Moravy, loretánskou Pannou Marií Mikulovskou, Pannou Marií Křtinskou a Pannou Marií Vranovskou velmi vyrovnané čelné pozice na pomyslném „žebříčku“ nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších mariánských poutních míst Moravy. •Hojnou návštěvnost všech poutních míst uvedených v tabulce dokládají také archivní materiály. Na základě rozboru a srovnání Seznamu poutí a procesí (v originále Consignatio Processionum), vyhotoveného k roku 1771 zvlášť pro Moravu a zvlášť pro Slezsko, byl vypracován přehled návštěvnosti poutních míst. Žebříčku vévodí Křtiny, druhý Svatý Kopeček u Olomouce a třetí Tuřany se nacházejí v těsném závěsu. • Basilius Carpineto: Historia Imaginis Gloriosissimae Virginis Mariae a Divo Luco depictae quae habetur Brunae, Brunae 1607. PERLA MORAVY, DIVOTVŮRKYNĚ BRNĚNSKÁ G:\Poutní místa - obrázky a texty - Staré tisky MZK\ST2_243.603\2.jpg G:\Poutní místa - obrázky a texty - Staré tisky MZK\ST2_243.603\1.jpg Augustiniáni - 1745 G:\Poutní místa - obrázky a texty - Staré tisky MZK\ST3_5.870\04.jpg G:\Poutní místa - obrázky a texty - Staré tisky MZK\ST3_5.870\11.jpg G:\Poutní místa - obrázky a texty - Staré tisky MZK\UB_128\1.jpg Diva Tursanensis, vydaná roku 1655, věnovaná synovi Ferdinada II., pasovskému, štrasburskému, olomouckému a vratislavskému biskupovi Leopoldu Vilému Habsburskému, je příkladem Balbínova vlasteneckého a náboženského cítění a vzhledem k zastoupení hagiografických i přírodních motivů je považována za první regionální moravskou vlastivědnou publikací. G:\Poutní místa - Tuřany, Diva tursanensis 001.jpg G:\2011-10-06 DIVA TURZANENSIS ČESKY\DIVA TURZANENSIS ČESKY 004.JPG Tuřany dnes G:\TUŘANY middle JPEG\jura__0004_orez_2.jpg Vranov u Brna •V chronologickém pořadí byly sepisovány knihy pojednávajících o poutním místě a jeho dějinách. •Franciscus Talbert, učitel teologie a filosofie pocházející z Burgundska je autorem prvního díla Wranovium, seu Aula Virginis… (Vranov, neboli dvůr Panny…), vydané ve Vídni roku 1652 a věnované knížeti Karlu Eusebiovi z Liechtensteina •Koncem 17. století na Talberta navázala další osobnost paulánského řádu, Vitus Burchardt. Několikanásobný korektor a provinciál ve své knize Rubus incombustus… (Keř hořící nezhořelý…), vydané roku 1691, doplnil známé skutečnosti o nové zázraky a rozsáhlou modlitební část. •Do třetice se vranovské zázraky dočkaly tištěné podoby určené početným zástupům poutníků vydáním spisu anonymního autora nazvaného Aula Dominae Wranovii… (Dvůr paní ve Vranově…), v jubilejním roce 1740. Vranov - Talbert G:\STARY NOTEBOOK\jura\P5215020.JPG G:\STARY NOTEBOOK\jura\P5215019.JPG Vranov G:\2009-02-26 MZK-staré tisky Vranov\MZK-staré tisky Vranov 007.JPG Vranov 1740 G:\2009-02-26 MZK-staré tisky Vranov\MZK-staré tisky Vranov 030.JPG Vranov u Brna G:\STARY NOTEBOOK\Vranov - obrazy konvnetů+dok\Vranov - obrazy konvnetů+dok. 089.jpg Multiplikace -Šamorín G:\Vranov - dodatky\4. Šamorín - P-M-Vranovská.jpg Dnešní VRANOV u BRNA G:\Vranov u Brna -poutní místo, publikace 2010\Přílohy-Vranov II.JPG Křtiny G:\Poutní místa - obrázky a texty - Staré tisky MZK\ST1_25.222\Křtiny.jpg G:\Poutní místa - obrázky a texty - Staré tisky MZK\ST1_25.222\1.jpg Sv. Kopeček u OLOMOUCE G:\Poutní místa - obrázky a texty - Staré tisky MZK\ST4_2.265\1.jpg G:\Poutní místa - obrázky a texty - Staré tisky MZK\ST4_2.265\3.jpg Atlas Marianus – 18. století G:\2011-06-29 MZA BRNO - ATLAS MARIANUS MARCHIONATUS MORAVIE\MZA BRNO - ATLAS MARIANUS MARCHIONATUS MORAVIE 004.JPG G:\2011-06-29 MZA BRNO - ATLAS MARIANUS MARCHIONATUS MORAVIE\MZA BRNO - ATLAS MARIANUS MARCHIONATUS MORAVIE 010.JPG Autor rukopisu •Clemens de Elpidio Janetschek v Necrologia patrum et fratrum Ordinis Eremitarum calceat S. Augustini in Vicariatu Moraviae ab anno 1363-1888 defunctorum, Brunae 1894, s. 30 uvádí: •P. Alipius Čermak, Tišnoviensis, prior et supprior Gevicii, sacrista et bibliothecfarius, Brunae obiit 3. Oct. 1763, aet 63, rel. 46. Milostné sochy a obrazy v rukopise •Sv. Tomáš v Brně, Žarošice, Tuřany, Vranov, Křtiny, Sv. Kopeček u Olomouce, Dub na Moravě, Rychnov na Moravě, Sv. Tomáš v Brně – Panna Maria Bolestná, Jevíčko, Jezuité v Brně, Dominikáni ve Znojmě, Sv. Jakub v Jihlavě, Přibyslavice, Telč, Pavlíni v Moravském Krumlově, Lechovice, Královo Pole, Sloup, Líšeň, Koryčany, Jívová, Mikulov, Provodov, Štípa, Hostýn, Zašová, Dominikáni (dnes sv. Michal) v Olomouci, Strážek, Montserat, Kostelní Vydří. •Celkem 31 •Poutní obrázek (měďrytina) chybí pouze v pojednáních o Žarošicích, Rychnově na Moravě, Sloupu a Jívové. Augustiniáni – sv. Tomáš G:\Atlas Marianus - obrázky\Atlas Marianus - obrázky 001.jpg G:\Atlas Marianus - obrázky\Atlas Marianus - obrázky 009.jpg Sv. Tomáš, Jevíčko G:\2011-06-29 MZA BRNO - ATLAS MARIANUS MARCHIONATUS MORAVIE\MZA BRNO - ATLAS MARIANUS MARCHIONATUS MORAVIE 009.JPG G:\Atlas Marianus - obrázky\Jevíčko.jpg G:\Atlas Marianus - obrázky\Atlas Marianus - oMikulov.jpg Votivní obraz kardinála Ditrichštejna, zakladatele mikulovské kolegiátní kapituly (1625) J:\Ditrichstein\Ditrichstein 001.jpg Znojmo - Líšeň G:\Atlas Marianus - obrázky\Znojmo-dominikáni.jpg G:\Atlas Marianus - obrázky\Líšeň.jpg G:\Atlas Marianus - obrázky\Atlas Marianus - obrázky 004.jpg G:\Atlas Marianus - obrázky\Jihlva.jpg G:\Atlas Marianus - obrázky\Atlas Marianus - obrázky 018.jpg Olomouc - Mor. Krumlov G:\Atlas Marianus - obrázky\Olomouc.jpg G:\Atlas Marianus - obrázky\M. Krumlov.jpg Brno-KP - Strážek G:\Atlas Marianus - obrázky\KP.jpg G:\Atlas Marianus - obrázky\Strážek.jpg G:\STARY NOTEBOOK\Obrázky\Poutní místa\Poutní místa 005.jpg G:\STARY NOTEBOOK\Poutní tradice\Pieta-obr..jpg Jevíčko G:\Obrázky\Liechtenstein-návštěva aj. 013.jpg G:\Obrázky\Liechtenstein-návštěva aj. 022.jpg Jevíčko – kniha zázraků G:\STARY NOTEBOOK\100OLYMP\P9097215.JPG G:\STARY NOTEBOOK\100OLYMP\P9097203.JPG G:\STARY NOTEBOOK\Obrázky\Poutní místa - výběr\Poutní místa - výběr 003.jpg G:\STARY NOTEBOOK\Obrázky\Poutní místa - výběr\Poutní místa - výběr 002.jpg Moravský Krumlov G:\STARY NOTEBOOK\Obrázky\Moravský Kru,mlov\Moravský Kru,mlov 018.jpg G:\STARY NOTEBOOK\Obrázky\Moravský Kru,mlov\Moravský Kru,mlov 005.jpg