Etapová hra RAPA NUl RAPA NUl Organizace Hry Námět této etapové hry zavádí účastníky na Velikonoční ostrov, do doby nedávné i trochu vzdálenější. Hra je určena pro střední a starší školní věk (12 a více let) či pro družstva, v nichž se nalézá alespoň jeden schopný organizátor. Důvodem je naprosto samostatné plnění úkolů, kde úspěch závisí již na správném výběru úkolu (zda členové družstva jsou či nejsou schopni úkol splnit). Pro hladký průběh hry je nutné počítat s několika vedoucími, kteří zabezpečují podmínky pro plněni jednotlivých úkolů, a dále s vedoucími v roli rozhodčích. Cílem etapové hry, která očima cestovatele a strakonického rodáka ing. Pavla Pavla seznamuje soutěžící s činností mezinárodní expedice pracující na Velikonočním ostrově roku 1986 (pod vedením Thora Heyerdahla) je podpora tvořivosti, spolupráce jednotlivců pro celek a podpora volních vlastností (vytrvalost, obětavost, překonávání překážek a problémů,...). Skrytým cílem této etapové hry je získání vědomostí o historii i současném životě obyvatel tohoto ostrova. Úkolem družstev je získat co nejvíce rapunů (platidlo). Pokud dvě civíce družstev získá stejný počet rapunů, je na tom lépe družstvo svíce splněnými úkoly. Rapuny se získávají splněním jednotlivých etap-úkolů. Prvních osm úkolů družstva plnive stejném programovém bloku, úkoly s vyšší rapunovou hodnotou si vybírají na ranním nástupu dle svého uvážení. Z 66 nabízených si může družstvo v jednom dni vybrat maximálně čtyři. Na splnění každého z nich je limit 48 hodin (na splnění úkolů vybraných v předposledním dnu tábora je limit 24 hodin). V uvedeném časovém limitu může družstvo v případě nezdaru většinu úkolů opakovat a to až do jejich splnění. O plněni konkrétního úkolu smí družstvo žádat pouze )ednou. Z předpokládaných pěti denních programových biokú (dva dopolední, dva odpolední a jeden večerní), je vhodné, aby nejméně dva z nich byly určeny k jiným činnostem, než k plnění úkolů etapové hry. Na základě tohoto omezení si v průběhu čtrnáctidenního táborového pobytu družstva nemohou vybrat všechny nabízené úkoly, ale pouze jejich část. Úkoly se tedy plní jen ve zbývajících dvou až třech programových blocích a v osobním volnu účastníků. Při splnění úkolu si družstvo svojí barvou vyplní okénko v mřížce s příslušnou rapunovou hodnotou. Mřížku obdrží před zahálením etapové hry všechna družstva a v jejím průběhu jsou všechny mřížky vyvěšeny na veřejně přístupném místě (napr. nástěnce). Zde jsou po celou dobu trvání hry vyvěšeny i názvy úkolů, jejích popis a hodnota v rapunech. Členové družstva, kteří se na splnění úkolu podíleli, získávají kartu se symbolem a rapunovou hodnotou úkolu. Okénka nesplněných úkolů, za které družstva nezískávají žádné rapuny. se proškrtávají křížkem. Družstvo, které jako první ze všech splní úkoly s rap u novým i hodnotami devět a více. získává za každý z nich pět rapunů navíc. Ty se vyznačí černou tečkou v pravém dolním rohu příslušného okénka v mřížce. Do okénka 67. úkolu, který družstva plní naprosto odlišným způsobem, se napíše počet získaných rapunů. ÚKOLY čísla značí rapunovou hodnotu i. I< resl LEGENDA Pokračovali jsme v cestě k Polke podél pobřeží. Je tu plno nerůznějších děr a jeskyň a u jedné z nich jsme se zastavili. Z trávníku se vcházelo přímo do velké síně osvětlené, kromě světla od vchodu, ještě jedním menším otvorem ve stěně. Strop zdobily pěkné zachovalé kresby i íaštovek -fregatek. Kresby mají na svědomí pastevci, kleň zde občas přespávají. ÚKOL Každý člen družstva nakreslí sochu moai, obydlí a okolí domorodce a znak domorodců. MATERIÁL Předloha sochy moai, kreslící potřeby (papír, pastelky, štětce, vodové barvy, voda) i. Šišky LEGENDA Východní cíp ostrova je tvořen mohutnou sopkou Poike. Je zajímavá tím, že zatímco celý ostrov je hustě poset kamenným mořem, povrch Poike je hladký a tvoří jej travnatý porost. Domorodci o tom mají pěknou legendu: Když začala válka mezi krátkouchýmx a dlouhouchými, což jsou nepříliš přesné překlady jmen různých ras, které v odlišných dobách ostrov osídlily a nějaký čas tu žily společně, opevnili se dlouhoušína Poike. Aby si mohli v nehostinné kamenité krajině pěstovat obživu, očistili prý celý povrch sopky od kamenů. Sesbírali jich tisíce a naházeli ze strmých srázu do moře. ÚKOL Členové družstva přinesou na určené místo 1000 šišek. Tu riste LEGENDA I prístavu byly stovky turistu a mezi domorodci propukl tvrdý boj o zákazníky. Taková lod u ostrova přistane jednou, nanejvýš dvakrát do měsíce, a zůstane jen na dcn či dva. Krátky pobyt musí ostrované využít, aby prodali co nejvíc suvenýrů, které pro podobne príležitosti vyrábějí. Tunsté. které sem dovážipravidelná letecká linka, představují jen zlomek přijmu proti takovému náporu. Kdo neprodává, snaži sc alespoň pronajmout koně, auto nebo motocykl k projížďce ostrovem. Nově příchozí jsou zvědaví na podivuhodné památky a na tom se musí vydělat živobytí pro několik dalších následujících týdnů. ÚKOL Každý člen družstva si zhotoví nejméně jeden výrobek z přírodních materiálů, či alespoň tři výrobky obsahující produkty společnosti (barvy, papír, sklo,...). Poté si výrobky ohodnotí cenami, za které se mohou prodávat turistům, tj. rodičům, případné dalším osobám za tzv. rapuny. Ty mohou získat dvoučlenná družstva tvořená jedním rodičem a jedním dítětem - účastníkem tábora v soutěžích s talířem z umělé hmoty. SOUTĚŽE 1) hod talířem do dálky (co nejdále) 2) hod talířem na přesnost 3) oba soutěžící si přihrávají dva talíře najednou. Vzájemně si majípŕihrát v co nejkratším čase pětkrát. 4) shazování pyramidy plechovek talířem 5) kutálení talíře do dálky 6) trefování talíře do otvoru lxl metr. 7) každý hráč se otočí kolem své osy tak, aby mu nespadl předmět položený na talíři 8) hráči v co nejkratším čase lOx chytí talíř 9) dva hráči přenášejí co nejrychleji talíř tak, že každý z nich sc ho dotýká jedním prstem.Talíř jun nesmí spadnout na zem. 10) co nc|rychleji projít trasu s talířem na hlavě, který nesmí spadnout. 4. Tabulky LEGENDA .Va ostrov časem zavítali i lidé, které zajímaly zbytky staré kullun Například francouzský spisovatel Piem 1/rli nebo ruský vědec N.N.Miklucho-Maklaj. kletý mimo jme získal tři z destiček kohau rongo-rongo. ľ roce 1880 tady pracoval také Američan Thomson. Podařilo se mu sestavit slovník domorodého jazyka, zaznamenal místní legendy a genealogii, posloupnost náčelníku. Jednou z ncjznámějších poslav zkoumání ostrova byla žena. Jmenovala sc Kathenne Routledgeová. ZÁskala si důvěru starců a zaznamenala jejich vzpomínky. Náhlá smít však přerušila její práci a z materiálu, které shromáždila, byl publikován jenom zlomek. Zbytek údajné zmizel. ÚKOL V terénu je rozvěšeno 15 tabulek se zašifrovanými texty. Úkolem družstev, která startují společně, je šifry najít a rozšifrované texty přinést nejdéle do hodiny do cúe. MATERIÁL 15 tabulek se zašifrovanými texty. Maíba LEGENDA Na vrcholu Runo-Kao jsme spatřili stavby, v nichž žili účastníci slavností. Vznikly poskládáním plochých kamenů a měly spoustu malých vchodů. Co vchod, to jedna samostatná místnůstka. Vstup dovnitř je návštěvníkům zakázán, aby nedošlo k porušeni zbytků kreseb, které tam dodnes na kamenných dlaždicích tvořících obklad stěn nalézáme. Hlídač udělal pro Thora a jeho výpravu výjimku, lak jsem mohl ukojit zvědavost a vsoukat se po loktech a kolenou do jednoho z otvorů. Uvnitř byla tma a nepříjemné vlhko Octl jsem se v oválné komůrce asi pět metrů dlouhé a přes dva široké. Strop tvořený falešnou klenbou byl tak nízký, že jsem nemohl ani v podřepu zvednout hlavu. V restaurátorské dílně v Santiagu jsme se pň prohlížení převezených dlaždic dozvěděli, že pod kresbou, kterou právě obdivuji, je ještě alespoň osm starších vrstev s jinými obrázky. ÚKOL Každé družstvo si ohraničí čtverec o straně jednoho metru, na kterém za pomoci přírodnin vytvoří mapu Velikonočního ostrova 6. Sport LEGENDA Množství lidi. kteří setady věnují sportu, mě překvapilo. Viděl jsem závody v hodu oštěpem, vrhu koulit urputné zápasy v házené a košíkové. Kopaná je na ostrově stejně oblíbená jako všude, jinde na světě. Jeden výjimečný rys jsem ale přece objevil. Tady sportují pro radost. Žádný postup do vyšší soutěže, nic takového tady vzhledem k odloučenosti ostrova od ostatního s\ěla neexistuje. Sportovci a sportovní družstva vesnice Hangaroa nemají na ostrově konkurenci, protože lady nikde jinde organizované kluby nejsou. ÚKOL Všichni členové družstva se zúčastní a dokončí všechny disciplíny sportovní olympiády (běh 60m a 800m, skok daleký, hod míčkem, talířem, vrh koulí, přeskoky švihadla snožmo za minutu). 7- Festival LEGENDA Právě dneska začal svátek Tápali Rapa Nui 86, festivalový týden. Skutečný festival se vším, co k němu patří. Řada sportovních soutěží, večerní galapředstavení zdejších folklórních souboru a jako zlatý hřeb volba královny ostrova. I)\a tisíce Rapanujců volí každoročně královnu krásy. Sedm dní soupeří o přízeň temperamentního publika taneční soubory, pěvecké sbory, hráči na kytary a harmoniky, ale i sportovci a třeba i lybáři. ÚKOL Všichni členové družstva vystoupí v připraveném programu, který obsahuje scénku, písničku a tanec. 8. Miss LEGENDA Volba královny krásy má svou organizaci a svůj ntuál. Celá vesnice je v té době rozdělena na několik částí a každá z nich vyšle do výběru svou favoritku. Z něj pak už vyjdou jen dvě finalistky. Centrum vesnice Hangarou zastupuje jedna kandidátka a předměstí vesnice a zbytek ostrova Moerou druhá kandidátka. Dívky mají jediný úkol: vystupovat po celý čas co nejelegantněji a nejreprezentativněji, aby na sebe strhly co nejvíce pozornosti a přízně poroty. Zvláštní komise totiž boduje všechny akce a soutěže v průběhu celého týdne. Body za nejlepíí umístění pak naskakují na konto té kandidátky, z jejíhož tábora je vítěz. ÚKOL Všichni členové družstva splní všechny disciplíny soutěže „Missamyšák tábora'. Disciplíny: 1. složit milostnou báseň; 2. vyznání lásky vylosovanému partnerovi; 3. dovednost - každý člen předvede ostatním to, co umí; 4. předvedení se v divošském odévu, který si sám zhotoví, a absolvování určené trasy v něm. 9. Puzzle LEGENDA Na obvodu zahrad se otvírají jeskyně. Ohromné kaverny opatřené ochrannými zdmi s úzkými chodbami pokrytými kobercem dlaždic, a tam, vzadu, podzemní jezero chráněnézábradlím, průhledné a skvoucí jako čistý křišťál. Na poloostrově Poikese nachází dvě jeskyně, jejichž východ je obrácen k zeměpisnému východu Tam se konaly nejpodiv nčjší rituální obřady, lam byly zavírány děli obojího pohlaví do přítmí, aby si podržely bílou plet. aby jim narostly dlouhé vlasy a dlouhé nehty, aby si uchovaly panenství a panictví a aby došly k jinému poznání. Říkalo se jim neru a je známá píseň, v níž jsou tato slova: Hlavo barvy země. kaverno starodávných neru, kaverno Tamtěch ... ÚKOL Družstvo složí puzzle o padesáti dílcích nebo mapu Velikonočního ostrova rozstříhanou na nejméně 30 dflků. IO. Zchl azem LEGENDA Uměl jsem už správně také zvolit oblečení do zdejšího vražedného horka: Dlouhé plátěné kalhoty, košile s dlouhými rukávy a obě zápěstí omotaná kapesníky. Hřbet ruky je sice na ledacos zvyklý, ale ten úzký proužek kůže na zápěstí, který nechrání manžeta košile, je Achillova pata. Třetí kapesník jsem nosil uvázaný na krku. Někteří si jej dávali i přes ústa. Připomínali pak sice trochu bandity, ale zato měli chráněnou bradu a rty před útoky slunečních šípů. Na hlavě jsem nosil plátěný klobouk. 'Zachránil mě před nejhorším, ale nos to stejně odnesl. Říkal jsem mu loupáček a natíral ho vrstvou krémů a hojivých mastí. ÚKOL Všichni členové družstva se nechají polít studenou vodou, včetně hlavy. ii. Náhrdelník LEGENDA Stál /sem poblíž Thora Heyerdahla a závistivě pokukoval po pestrém chomoutu květinových věnců, které mu vítající ostrované postupně navlékali na krk. Na letišti panovala fantastická vřava, ale ]á měl dost času si všechno prohlížet. Jak /sem tam tak stál, komusi se mé zželelo a s vlídným „la oraná" {vítej mi) mi také navlékl jeden z květinových náhrdelníků. H i/ y U KOL Každý z členu družstva zhotoví z přírodních materiálů a nití náhrdelník o délce 50cm. MATERIAL Jehlv a nitě. 12. Květy LEGENDA Kromě nemnoha cizinek mají všechny ženy bohaté vrkoče krásných havraních vlasu a v nich s oblibou nosí vpletený purpurově rudé kiěty ibišku či něžné orchideje. Květiny ve vlasech tu ale nosí t chlapci a je to úplně normální. ÚKOL Všichni členové družstva si vzájemně ozdobí vlasy květinami, každá hlava třenu květy, které musí ve vlasech vydržet půl hodiny. MATERIÁL Nitě, nůž. LEGENDA 13. Ovoce a. zelenina Ostrov leží blízko obratníku Kozoroha a příroda tu nabízí spoustu nejrůznějšího subtropického a tropického ovoce. A tak se na stole pravidelné objevují banány, ananasy, žluté a červené melouny, papaje. Jí se bud bez úpravy nebo naopak důmyslně' nazdobené. Půlka či čtvrtka papaje zastupuje samotný předkrm a k vybírání oranžové dužiny lahodné osvěžující chuti přímo ze slupky stačí obyčejná lžíce. Umně přepůlená se zubatými okraji, naplněná šlehačkou a kousky pomeranče, banánu, ananasu a třešní hoří papaje jedinečný pohár na závěr běžného jídla i při slavnostních příležitostech. Mrkev, salátovou okurku, rajská jablíčka a další známou zeleninu jsem vítal /ako připomínku z domova. Proužky mrkve tu stravníci chroupají během jídla jako u nás slané tyčinky. ÚKOL Družstvo připraví ozdobný talíř z ovoce a zeleniny, které si samo sežene mimo tábořiště. 14. Te tovani LEGENDA Konečně jsem uviděl sochy známé z fotografií. Trčely v horku z prořídlé, sluncem zežloutlé trávy jak očouzené komíny vypálené vesnice. Strnulé, znetvořené zvětráním, všechny stejné. Počkal! „Co to má tamhleta moia na tváři? .1 na bradě laky! Arne, prosím tě. co znamenají ty dolíky na tvářích soch9" Obrátil jsem se na profesora Skjolsvolda... To jsou otvory po vysypaných kamenech Sám vidíš, jak povrch soch zvětrá vá. "A není to tetování?'' Sedal jsem pokoj. Kdesi jsem totiž jednou četl, že původní obyvatelé ostrova si na tetování potrpěli. Zvlášt aristokracie. A když sochy představovaly náčelníky nebo urozené osobnosti, proč by nemohly být podle nich také tetované? .,Xe, není to tetování," vmísil se do debaty Thor, který' nás mezitím došel. „ Tuf, ze kterého je tesali, obsahuje kousky tvrdších nerostů - xenolitů. Když tuf kolem nich zvětrá, kámen odpadne a zůstane po něm důlek. Je třeba co nejdříve získat prostředky na konzervaci soch. Jinak z nich za čas nic nezbude." ÚKOL Členové družstva si vzájemně namalují vodovými barvami nebo uhlem obrazce na celé tělo, kromě plavek. Namalované obrazce musí nesmyté vydržet čtyři hodiny. MATERIÁL Vodové barvy, štětce, nádoby na vodu, voda, uhel. 15. Rákos LEGENDA .\!áš první úkol spočíval v nasekání rákosu totora v kráterovém jezírku sopky Rano Raraku a ve výrobě rohoží na obalení namáhaných částí sochy. Svěže zelené stvoly totory měly nahradit nepříliš hezké obalení starými pytli, které jsme použili ph předcházejících pokusech. ÚKOL Družstvo přinese do tábořiště pět metrů dlouhý stvol z navázaných či do sebe zastrčených rákosu trav nebo rákosu. V tábořišti s ním projde padesátimetrovou trasu, aniž by se stvol dotknul země nebo se rozpadl na dvě a více částí. Stvol přenesou dva členové družstva, kteří se ho dotýkají na jeho koncích. LEGENDA I - / \ ió. Kráter První, co návštěvníka na vrcholku Rano Kao upoutá, je úchvatný pohled do stošedesátimetrové hloubky hrozivého kráteru po levé straně cesty. V průměru má víc než tisíc metrů a na jeho dně se rozprostírá pestrý koberec jezírka porostlého ostrůvky rákosu totora. Turistická stezka vede na ostrý okraj kráteru tvořený skoro kolmými stěnami jícnu na jedné straně a strmými skalisky na úbočí sopky padajícími do téměř třistometrové hloubky na straně druhé, kde se o ně tříští vody oceánu. Scnílu slyšet nic. než porny větru a křik ptáku. ÚKOL Členové družstva dohromady seběhnou a vyběhnou lOOx ..kráter, který je hluboký pět metrů a dlouhý 20 a více metrů. ij. Kostra LEGENDA 9 rřnj V muzeu Rapa Nuijsou vystaveny i nálezy lidských koster a několik lebek. Mají velký význam pro studium osídlení ostrova v dávné minulosti. Zaujala mě jedna z koster, zpola vykukující z písku, nasypaného uvnitř velkého kamenného hrnce. Vlastně, to byl jakýsi sarkofág, vytesaný z ceneného tufu, z něhož domorodci v době tesáni soch vyráběli jejich klobouky-pukaa. Netušil jsem, že tento způsob pohřbívání existoval již tady. ÚKOL Družstvo zhotoví z provázků, kulatiny i dalšího dřeva kostru, kterou pohřbi do země. Na místě pohřbu navrší mohylu, na kterou položí vlastnoručně zhotovenou misku s rozžatou svíčkou. MATERIÁL Provazy, nože, sekery, pily, hřebíky, svíčka, zápalky. 18. Rongo-rongo LEGENDA Edmundo, jeden z mých domorodých pomocníků, za polední přestávky vytáhl z tašky rezbárske náčiní. Samo sebou jsem využil příležitosti a šel okouknout, co to z malého tmavého prkénka vyřezává. Přidržoval si je jednou rukou na kolenou a dlátkem do něj cosi vyrýval. Srdce mi zaplesalo nadšením. Byly to znaky písma rongo-rongo. Pocit štěstí, že vidím skutečného maori rongo-rongo, zas\-ěcence ovládajícího toto tajemné písmo, a navíc ještě pň práci, se ale rychle rozplynul. Edmundo je neznal. Vyřezával jen tabulku s ním jako suvenýr pro tunsty a písmenka měl na dřevě předkreslená tužkou podle předlohy ze zahraničního obrázkového časopisu. ÚKOL Družstvo zhotoví z klacků či kulatiny nebo z jiného přírodního materiálu (navíc muže použít hřebíky) nápis svého názvu, který vyvěsí na určeném místě. MATERIÁL Fily, nože. sekery, hřebíky. LEGENDA 10. PiU Se získáváním kůlů je spojen jeden přímo z ukázkových příkladu mentality domorodců. K přípravě pokusu jsem jich dostal šest plus řidiče autobusu. Kuly isme jeli uříznout ze stromů jednomu z nich na zarostlou zahradu. Přijeli jsme na místo a čekali. Sedm, se mnou osm lidí, sedělo přes pul hodiny a nic se nedělo. Nebyla pila. Tedy, nebyla motorová pila. Tu přivezli až za hodnou chvíli dva objednaní mládenci na koních. Uříznout čtyři kůly o průměru 15 centimetrů jim trvalo jen pár okamžiků. Ruční pilou, která celou dobu visela na verandě domu, by to bývalo bylo podstatně dřív, ale té práce s tím. ÚKOL Členové družstva přeřežou kulatiny o celkovém průměru jeden metr. Každá kulatina musí mít průměr nejméně deset centimetrů. MATERIÁL Pila. zo. Ceíenka LEGENDA Běžné jsou čelenky z nejrůznějších materiálů. Ty nejjednodušší spletené ze zelených větviček, se používají například pň práci, aby místo klobouku stínily před žhavými slunečními paprsky. Při sportu přicházejí ke slovu čelenky z látky. A při slavnostních příležitostech krásné bohaté květinové věnce. Ty se ale nevážou. Základem je vždy pletená čelenka z palmových listů a do ní dovedné prsty domorodých žen vplétají stonky květů. ÚKOL Družstvo zhotoví z papíru či přírodních materiálů pro každého svého člena čelenku o šířce nejméně pět centimetrů. Všichni členové družstva pak čelenky nosí hodinu na čele, aniž by jim spadly. MATERIÁL Papír. Socha LEGENDA 21. Začal jsem pečlivě prohlížet jednotlivé sochy. Chtěl jsem vědět, jak vznikaly. Sochán nejprve označili celkový obrys a potom vymodelovali tvář a přední část trupu. Pak následovaly boky, opracování dlouhých uší a nikou s dlouhými prsty složenými na břiše. Poté odstranili ze všech stran odlesaný matenál a jenom ve spodní části zad ponechali spojeni s mateřskou skálou. Rozbitím tohoto kýlu byla moai osvobozena. Následovalo její spuštění po svahu dolů a zarovnání nedodělaných zad. To už ale socha stála. U KOL Družstvo ..vymodeluje" z kamenů, bláta, hlíny a dalších přírodních materiálů sochu o nejmenšívýšce 50cm. Postava musímit hlavu a ruce. 22. Pukao TRANSFORMAČNÍ ŠIFRA LEGENDA V minulosti tu pod údery sekerek toki z ceneného tufu vznikaly podivuhodné ozdoby soch - klobouky pukao. Co lato niášt ní pokrývka hlavy představovala, to jc dnes záhadou. Čelenku, paruku ptačího muže. neobvyklý účes či něco úplně jiného. Většinou šlo o válec nebo komolý kužel, na vrcholku často zakončený ještě jedním menším výstupkem. Pii našich cestách po ostrově jsme je často viděli opodál roz\-al ených ahu i na hlavách nové vztyčených soch. ÚKOL Družstvo zhotoví z přírodních materiálů klobouk a jeden jeho člen se s kloboukem na hlavě projde dvacet metrů, aniž by mu klobouk spadnul nebo si ho přidržoval jakoukoliv částí těla. LEGENDA SBK1 2-3- Sif ra Jazyk Polynésanů je ve světě ojedinělý. Je možné, že nejstarši obyvatelé ostrova mluvili kdysi jinak, než Polynésané. Nasvědčovala b\ tomu skutečnost, že na ostrově byly zaznamenány dvoje číslovky. Od jedné do devíti znějítakto.: ko tana, korema, kogokut, kirokt, ma hanajeulo, f e tgea, mo rokr, viko nki. Dnešní poly néské zní tahi, rua. toru. ha, nma, ono, hitu, varu, iva. Je jasné, že prv ni číslovky pocházejí z jiného jazyka, než polyněského. Pokud srovnáme dnešní číslovku pět, která zároveň znamená ruka u různých jazyků, najdeme zajímavou shodu. Pět řeknou obyvatelé Velikonočního ostrova „nma", stejně tak jako na Novém Zélandu (maorština) a v tahitštině. Na druhém konci světa, na Madagaskaru, se pět řekne „lima ', stejné jako na ostrově Samoa, Havaji a Indonésii. ÚKOL Družstvo rozluští pět zašifrovaných zpráv, z nichž jedna je transformační. Z R 1 C E N 1 N Y V E S N 1 C E O R O N G O Ř D O D T D C 1 O M 1 O L H É S H T R Y 1 Á O 0 o S Ý P L í T O C T R N K H L E Y A V S T H E R A L U Y A V Z O R Š U K Z A P 0 O Ř A Á U R C Z L A N H E C T O U A O N V P K L H Ř K P O A C M C D C E E H L H E P C N Ý H N A L A R Y D M M Ě Č T A Ě T í 1 Y N M B K K H U E M K 1 A S U E R Z M J N V Y A O Š L N M R Á O Á V B E N U E Ě Y Č T Y A Z L U K T P H E O 0 E V S K Z E Ý C B O H U S C Ř L V 1 A R M U U J C E u S 1 N O N É T D N A Ě K S Ř 1 1 E E N A R L D A H Č Y T A Á P V K J Ě V Y M É T T P A A N A O Z H Y N U P U M O Z R A Ý O A V K A M M Á P T 1 K H Á Z N C L M T J O Ř P E A H D Á B O P L V O Y Y E P C M 1 Y Ě Č O Ú í C T Á M D D 1 Ř O 1 P R D K A K H R D C Y L Á A V Ž H P C Ř L 1 P í Š T T E A U U Y C S O S D H S M E L A O Y L V N N T U E í O N M A N í U S D É E Y S J H K Ě Y í O É R U A T f T D L M H A H D L Y M A T E V B L Ě L D K O O N O E Y C Ě D V M í E Á R C O U H Z O U T A 1 V A M B V O A Á Y L E A J L i E Č V S Y O L Š E N B Ě V P T Y O E Ě Y M P T A A S U Ř K B Z U [ A V V U K E T L P D S O S D 1 R L O R E M E B A O O T V U K E U L T U O u M N É V T Á í N A í Á M J Ř E E R O H o O p í V N P J Č A S V T o L A N J Ž 1 É 1 L T E D P E O E T Ŕ T U 1 s í M K Á C Z A H N B L A T V R Ý M Č T D R A 1 Ů R Y 1 U E T O í K ! K L P V Ř U Á B C T R ! M U E O Ě D S 1 É N K P N J M R D T O É Y S Ě S O A O D O C V A D T 1 R S O R Ě O P M N N L S S Á T P A L 1 E B Y V C 33 m =-i ez: m c~j ~i m c: -r] -_j _j cc en lj a =j t= rn ez e= - j -^t-iĽFlUrrarriĽnDrjnrrnaUEUn-aE: ^C3nc:EiiU3nrrTi3]ĽjuDaĽJUE;^i^n CľC3 lj en i_J ^1 £z -rj lj Lľ_ tu ljzei -nm ej ez QcnE: -n ~i i_i n _u P" zo lj rr e; t-j m c3 o ezj ez r-i lj or a^n UZjcZF^z^EJ^iu^Ezii^r-^^crľrc:^ i_jr^it_j-nr3n~i~ni_i_d r3Fc^^;3~nEz_jr~Ej' r^r^ca n ^j lj n r-: _jj n ej ez m u a lj ez t-j ez "n ~i zz -r-? a lj ízz t~i ^j m ez: m u_ a lj a lj ez ez m q □ u ~n —7 jmj rr m aer) cCt r^^-)i_ijízzrz m zad lj ^—iín_jlj cz? ej -n -i ^-i ez ~n -^i ej rj m lj tj eh rn rcj i=j u =3 LjnucunQĽnríPiijQizrTiiJDnjjrjn ijrz3n—^^z^r^^zrj^Lj^^aLj^^r-cz^iuJ^i rz3 lj rr u rzc u ej ej n~ u ez rn ez: un'ir'^CL.J —iluľqet; zJ ~ri ^:—1 rn;—i ej rr~rrj_j llí í ~ csz " /ez "^1 ^^7 uuan-JDzírrnjE^-iriri^J^cr-nErFin-u rr -r, 3 .„, n" fzj or tzz ej c3 lj m -n -m jormtJ ÍTZr^EZľ^-i ljcd dalsi šifry ^ Htt-Hf » * m » * s s m Éf # * gs 0 48= $ H-2ítt«fflw«M+SS+^Sf-** + ■ # » # * íWffl»-f ■# w «r -+ ffif f f+ *lil* + «*##i**f+ »mmm m -+ * -» ffiž -t t»*fí S* # # ^ fl^ «(= +HÍJft«-*ÍäfíSí^ÍÍ+)f*íífi''fr^ m-$L» -+ ^ ff 4fr # ^ W ^ * Sŕ ^ ^ & 4# $í= iä| §Ě ^ ffltjgf ■Wt- -f- ^ + ff #Ät»#«-t*-«#t##ffI 4t-Í|^ W-H-#S-«»Í ft## +f«««*f 1113 ^=^^ + ^^1^,« -tu-m-m -f # # #*=&-+ _n_^ rj^ +. ^ m^=.-4- ž^^wt^ -+ im -i-^ m #st*n**-n-W -+ * * m $9 + -»- *» =*= W äE^FK*^í Ií# S 14 24. Signalizace LEGENDA A^' večeni jsem si zaskočil do úřadu s teletextem. Cekalo mě tam milé překvapení. Ze Santiaga povolili používání mé legitimace. Odeslal jsme okamžitě do Prahy krátkou zprávu s prosbou o potvrzení příjmu a vzal s sebou zásobu čistých blanketů. Vyplňoval jsem je pak přímo v terénu a pň nejbližšípříležitosti je odesílal. ÚKOL Družstvo se rozdělí na dvě části. Ta jedna za pomoci baterky nebo praporku vysílá zprávu v morseovce či semaforové abecedě, úkolem druhé je zprávu přijmout a vyluštit. MATERIÁL Text zprávy, praporky, baterky. 15- Veršíky LEGENDA Legenda o stvoření světa liter. plyn. prázdno. Moře, kolem nicota. Temnoty, Pr\ní záchvěv, pivní slovo - a bylo světlo. Kwhi-kuaha (zaklínadlo). Nechť se vysuší země! Ncchtse stáhnou mořské vody! Pnšloslunce, velkés\čtlo. Přišel měsíc, malé sxětlo. Přišly hvězdy. Kuihi-kuaha. Přišel Maka-Make. pivní člověk. Ve i i konoc ni o> ť-o vy - i;; n.o, ^ri riePOtrL- Legenda o stvoření člověka Make-Make vzal kalebasu, nastavil jí tvář Spatřiv se a vzkřikl: „Nejstatšísyn Make-Mukeův." Přiletěl bílý ptáček. Posadil se mu na pravé rameno. Vzkřikl: „Kuihi-kuaha te anga a Make-Make." (zaklínadlo) Make-Make uhnět! hroudu hlíny: Doprostřed udělal prstem díru. Do té pak foukl. Vystoupil z ní mladý muž, H e Repa. Make-Make pravil: ..To není dobře." Poslal na íle Repu spánek. Make-Make vzal výhonek banánu. Otevřel na levé straně H e Repův hrudník. Krev tekla na výhonek banánu. Tu foukl Make-Make na zakrvácený výhonek banánu Narodila se Uka, mladá žena. UKOL Družstvo napíše veršovanou báseň nejméně o dvaceti řádcích o činnosti na tábore (Alespoň každý sudý řádek se musí rýmovat). 15 i 20. Píseň LEGENDA Kdo jednou slyšel potynéské písně, propadl jejich kouzlu. A kdo navíc měl to štěstí a slyšel je přímo v podání půvabných ostmvanek víncích svými boky v smyslném tanci hula, je lapen do osidel Polynesia navždy. Temperamentní rytmus je strhující a melodie chvíli tichá jako j_ j vánek ševelící v koninách palem vzápětí vybuchuje jako příboj tříštící se o pobřežní skaliska. V písních Polynesia je ukiyto množství starých legend i skutečných historických událostí. Podle informací různých autorů prýph zpěvu seděli muži i ženy na bobku ve dvou rovnoběžných řadách. Všechny písně měly své jméno a to podle toho, čemu byly věnovány (např. k sňatku, úmrtí, ukončení tetování, dostavbě shromaždovací budovy). Doprovázely je pohyby rukou a rytmické pohupování v bocích. ÚKOL Družstvo složí a nejméně dvě třetiny jeho členů zazpívá píseň o Velikonočním ostrově či dění na táboře (nejméně o čtyřech slokách). Melodie může být převzatá. 27. Hudební nástroj LEGENDA f Předchůdci dnešních kytar, mandolín a bubnů byly námořnické harmoniky zanechané lady pivními návštěvníky. Jaké ale byly ty skutečně pravé rapanujské nástroje? Jeden z domorodců mi jako svátost ukazoval pěkně pomalovanou a rytou spodní čelist krávy. To prý je velice starodávný nástroj používaný jako chřestidlo. Kdysi byl nalezen 1 velmi zvláštní bicí nástroj, snad jediný tehdy existující kamenný buben. Kromě tleskání a foukání do mořské mušle byl kamenný buben většinou doprovázen velmi podivným nástrojem: byla to na kousek dřeva položená lidská čelist se zachovalými zuby, do kterých se všeobecně ťukalo. ÚKOL Družstvo zhotoví buben, chřestidlo a další dva nástroje podle svého výběru. Nástrojú členové družstva použijí při zpěvu písně dle svého výběru. Materiál na výrobu se může použít jakýkoliv, ale nesmí se používat předměty společné pro celý tábor. .8. Moai LEGENDA Tváří v tvář ležícím obrům a samozřejmě 1 té největší soše, která měří 21.80 metru, jsem si náhle připadal stísněně. Tady mi moat připadaly nejčistší, obři zkamenělíY okamžiku zrození. Neokázali, neokoukaní, světa neznalí a přesto majestátní, jak tu leželi jeden přes druhého. Jejich obdivuhodní tvůrci je totiž tesali ve všech možných pozicích - hlavou nahom, dolů či na stranu, jak jim to právě nejlépe vycházelo. ÚKOL Členové družstva ze dřeva vyřežou a nabarví sochu moai, která je vysoká nejméně 5Qcm a sama stojí. MATERIÁL Nože, sekery, pily, vodové či jiné barvy, metr. 29. Znakové písmo LEGENDA Bezpočet badatelů by dalo půl království za odpověď na rozluštění záhady písma rongo-rongo. Vzniklo tady nebo šije domorodci dovezli odjinud? A jest-lt ano, tak odkud? Jak se vlastně čte? Co je zaznamenáno na jedenadvaceti posledních tabulkách, které badatelé zachránili a dnes jako oko v hlavě střeží několik slastných muzeí světa? ÚKOL V terénu jsou rozházeny lístečky. Na každém z nich je písmeno a znak, který písmeno zastupuje. Úkolem družstva je v terénu najít, přinést na určené místo a za pomocí přinesených karet vyluštit obrázkovou zprávu. MATERIÁL Obrázková zpráva, karty s písmeny a znaky. A S I Ô s Hi Á I í í š § b § J w t ft C Q k