Obsah obrázku tráva, exteriér, pole, pastviny Popis byl vytvořen automaticky Chemie v archeologii 1 Terénní prospekce Charakterizace dávných technologických postupů a výrob (metalurgie, výroba vápna, kolomazi, keramiky, apod.). Odhad provenience některých typů artefaktů (obsidián, kovy, keramika, …) Sledování degradace archeologických nálezů (kovy, kosti, organické materiály) pro diagnostiku poškození a východisko pro návrh optimálního postupu konzervace. Interpretace konkrétních archeologických nálezů či situací. Aplikace analytické chemie v archeologii Studium výrobních technologií Metalurgie železa a barevných kovů Výroba keramiky Výroba skla Výroba vápna Výroba adheziv (dehty) Využití borové pryskyřice Borová pryskyřice je výchozí surovinou pro výrobu terpentýnu (spolu s lněným olejem ho používají výtvarníci při olejomalbě), destilační zbytek je kalafuna, která se používala při zabíjačkách nebo v bednářství. KALAFUNA, 100 g - vad.sk Chromatogram chloroformového extraktu vzorku nativní pryskyřice (A kyselina abietová, PA kyselina pimarová, MD methyl dehydroabietát, D kyselina dehydroabietová, R reten, V vinylguajakol, I isovanilin). šipka typu Štramberk-Krnov, střední eneolit, povrchový sběr. Veletiny Obsah obrázku houba, skála, velké, jídlo Popis byl vytvořen automaticky Jantar Ambroid = lisovaný jantar (drobné kousky jantaru se hydraulicky slisovaly v ocelové formě) náustky dýmek cigaretové špičky - jde o mineralizovanou pryskyřici třetihorních jehličnanů starou nejčastěji kolem 50 milionů let Varianty zahloubených milířů Výroba dřevního dehtu a kolomazi Trnava (okr. Třebíč) Kolomazné kameny Výroba dřevního dehtu a kolomazi Dvouplášťové komorové pece Výroba dřevního dehtu a kolomazi Obsah obrázku exteriér, budova, kámen, strom Popis byl vytvořen automaticky Plzeň-Bolevec Dehtařské pracoviště Výroba dřevního dehtu a kolomazi Suchá destilace diterpenoidních pryskyřic Kolomaz Příměsi Terpentýn Lněný olej Lůj Síra = mazivo vzráběné z dřevního dehtu, používané v minulosti pro mazání kol dopravních prostředků. Během 19. století byla vytlačena oleji a plastickými mazivy, které mají výrazně lepší mazací vlastnosti. Chromatogram (Scan mod) chloroformového extraktu vzorku z Rynartic (DA dehydroabietin, R reten, MD methyl dehydroabietát, D kyselina dehydroabietová). Rynartice (SZ Čechy)‏ Vzorek hmoty ze dna rozkladné komory dehtářské pece (1. polovina 15. století)‏ Chromatogram (Scan mod) chloroformového extraktu vzorku z Mostku (DA dehydroabietin, R reten, MD methyl dehydroabietát, D kyselina dehydroabietová, L4 lupa-2,20(29)-dien, L3 lupa-2,20(29)-dien-28-ol, L2 lupenon, L1 lupeol, B2 betulon, B1 betulin). Mostek (V Čechy)‏ Vzorek z vnějšího povrchu keramického fragmentu z blízkosti dehtařské pece (14. stol.) Chromatogram (Scan mod) chloroformového extraktu vzorku z komorového kachle z Tábora (F fluoranthen, P pyren, R reten, MD methyl dehydroabietát). Zbytky kachlových kamen z 15. století. Tábor, dům čp. 308 Změny diterpenoidních pryskyřic za přístupu kyslíku Lignin The three main precursors of lignin (monolignols) and ... smrk bříza vzorek pol. 18. století - konec 18. / počátek 19 stol. Vzorek sazí ze zazděného komína nalezeného při stavebně historickém průzkumu v arcibiskupském paláci. Kroměříž fluoranthen pyren Dehet z březové kůry Aplikace březové kůry Obsah obrázku tráva, exteriér, rostlina, strom Popis byl vytvořen automaticky Výroba dehtu z březové kůry Různé varianty „metody dvou nádob“ Archeologický doklad technologie a pozůstatky nádob s perforovaným dnem (Meklenbursko). Suchá destilace triterpenoidních pryskyřic Krhovxx Chromatogram (Scan mod) chloroformového extraktu vzorku z Krhova (L4 lupa-2,20(29)-dien, L3 lupa-2,20(29)-dien-28-ol, L2 lupenon, L1 lupeol, B2 betulon, B1 betulin). Krhov V průběhu prací spojených s revitalizací rybníka Utopenec bylo lokalizováno sídliště šáreckého stupně kultury s lineární keramikou (střední neolit). Chromatogram (Scan mod) chloroformového extraktu vzorku z Ivanovic na Hané (L4 lupa-2,20(29)-dien, L3 lupa-2,20(29)-dien-28-ol, L2 lupenon, L1 lupeol, B2 betulon, B1 betulin). Ivanovice na Hané - výzkum eneolitického sídliště Brno–Modřice Obsah obrázku kniha, text, fotka, černá Popis byl vytvořen automaticky Chromatogram (Scan mod) chloroformového extraktu vzorku z Brna-Modřic (L4 lupa-2,20(29)-dien, L3 lupa-2,20(29)-dien-28-ol, L2 lupenon, L1 lupeol, B2 betulon, B1 betulin). - v žárovém hrobě ze starší doby římské byla mezi kostmi nalezena hrudka tmavé organické hmoty. Lešany u Prostějova Obsah obrázku exteriér, skála, tráva, hora Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku skála Popis byl vytvořen automaticky Těšetice-Kyjovice Obsah obrázku zvíře, skála Popis byl vytvořen automaticky Hulín Březová smola / dehet Practical Primitive | Skill of the Month: Birch Tar Směsi s lipidy (plastifikátory) Bitumen, asfalt Bitumen Bitumen-painted ceramics from Tell Sabi Abyad (northern Syria, cca 6000 BC) Bitumen Obrázky z pitvy mumie Bitumen Bitumen Bitumen Bitumen Střední Amerika Rancho la Brea (JZ USA) See the source image Včelí vosk = sekret včely medonosné (Apis mellifera), materiál se získává přetavením plástů v horké vodě. Je tvořen zejména voskovými estery (72 %), zejm. myricylpalmitátem (C15H31COOC30H61), volné MK (cca 13 %) a uhlovodíky (12 %) s počtem uhlíků C25-C31. Bt 62-65°C Tel Rehov, S Izrael; cca 900 B.C. 30 intaktních úlů, včetně pozůstatků pláství a vosku Dosud nejstarší známé intaktní úly. Dolní Sukolom Hmotnostní spektrum (DIP-MS) vzorku organické hmoty z Dolní Sukolomi (A) a recentního vosku (B) pro energii ionizace 70 eV. Silicitový nožík s nánosem organické hmoty (pozdní eneolit). Parafín (též parafin, parafinový vosk) je bílá, v surovém stavu spíše nažloutlá až nahnědlá, amorfní směs vyšších nasycených alifatických uhlovodíků (alkanů). Je bez chuti a zápachu, ve vodě nerozpustný. Získává se při destilaci ropy nebo krystalizačním odparafínováním hnědouhelného dehtu, popřípadě se vyrábí katalytickou syntézou. Poprvé jej z dehtu izoloval Karel Ludwig von Reichenbach v Blansku v roce 1833. Teplota tání se pohybuje od 42 °C (parafin měkký) do 65 °C (parafin tvrdý) i výše, teplota varu je zhruba 300 °C. Parafin je směs pevných uhlovodíků řady CnH2n+2 (alifatických-rovinných) (alkanů). Parafín See the source image MS spektrum n-pentakosanu (C25H52, 5. pík zepředu) ze vzorku z helmice Boskovice, kostel sv. Jakuba (krypta Morkovských ze Zástřizl) Parafin patrně z doby otevření krypty r. 1912 Kamenouhelný dehet Suchou destilací černého uhlí Uhelný kreosot, kreosotový olej Kamenouhelný dehet Výroba vápna CaCO3 → CaO + CO2 ↑ (ΔH = 178 kJ.mol-1)‏ See the source image See the source image – jedna ze základních surovin ve stavebnictví Obsah obrázku text, mapa Popis byl vytvořen automaticky Hrubá Vrbka ("Za Bařinou„), (doba římská)‏ Kanálová pec pracuje na principu žíhání vápence (CaCO3) dlouhým plamenem (750 - 1000 °C), který pozvolna prostupuje samonosnou kamennou klenbou, zbudovanou rovněž z vápence. Vysoká teplota způsobuje únik CO2 za vzniku CaO. K výpalu jednokanálové pece o výrobním objemu cca 0,8 - 1,0 m3 vápence bylo spotřebováno cca 2 - 4 m3 dřeva. - osídlení ze starší a pozdní doby římské. Kromě zařízení na výrobu a zpracování vápna byl na lokalitě prozkoumán jednoprostorový zahloubený objekt s typickou šestikůlovou konstrukcí po obvodu (tzv. chata) s bohatým inventářem (např. skleněné korálky, hřeben atd.). Hrubá Vrbka (doba římská)‏ Pásy uhličitanu a křemičitanu indikují vysoký obsah křemene ve vzorku. Jde patrně o výrobní odpad. Infračervená spektrometrie Výsledek obrázku pro vyroba vapna Kruhová pec Teplo z vypáleného vápna se využívalo k předehřátí spalovacího vzduchu a tepla zplodin hoření se využívalo k předehřátí vápence. Peciště tvořil souvislý kanál, který umožňoval stálý a nepřetržitý postup ohně. Zdivo pece mělo v určitých místech navážecí a vyvážecí otvory, které pec rozdělovaly na určitý počet komor. Každá komora měla otvor pro odvádění spalin z pece. Palivo se přikládalo otvory v klenbě tzv. sypáky, které se uzavíraly litinovými poklopy. Pod sypáky se z vápence skládaly topné šachtice, ve kterých se přikládané palivo spalovalo. Jako palivo se používal uhelný prach. Poslední kruhové vápenky ukončily provoz v 60. letech 20. století. Šachtová pec Používá se ve dvou provedeních. První variantou je pec s vnějším topením, kdy je jako palivo použit plyn a jeho spalování probíhá v několika řadách hořáků v různé výšce. Druhou je pak pec s vnitřním vytápěním. Při použití tohoto způsobu se pec střídavě plní vrstvou koksu a vápence a nebo se plní jejich směsí. Šachtová pec vnější vytápění Šachtová pec vnitřní vytápění