civilizace dyz rano 28. zafi 1938 dustojnik Abwehru Friedrich Heinz vydaval V berlinskem konspiracnim byte peclive vybranym clenum sve uderne skupiny zbrane a munici, byl pfesvedcen, ze o par hodin pozdeji s timto komandem zabije Adolfa Hitlera. Nezdalo se, ze by tomu mohlo cokoli zabranit. Spiknuti se pfipravovalo dlouhe mesice a pfes obrovske mnozstvi ucastniku se jej podafilo udrzet v naprostem utajeni. Zbyvalo jedine - vyckat na signal k akci, kterym bude vypuknuti boju na ceskoslovenskych hranicich. Hralo se o hodne; byla to zfejme posledni pfilezitost, jak zabranit konfliktu, ktery brzy vstoupi do dejin jako druha svetova valka. Emil musi' z Olympu Pfipravy zacaly davno pfedtim a byly logickym dusledkem frustrace, kterou cast veleni nemecke armady pocit'ovala stale intenzivneji.Typickym pfedstavitelem byl podplukovnik Hans Oster - dustojnik se zkusenostmi z pole i generalniho stabu prvni svetove valky, ve tficatych letech pracovnik vojenske zpravodajske sluzby Abwehru. Kdyz se v roce 1933 chopil mod Adolf Hider, mel Oster ve svych petactyficeti dost zkusenosti, aby pochopil hrozici rizika totalitni vlady. I kdyz opatrne souhlasil s Hiderovou politikou narodni sily, s podacovanim pravniho statu vedoucim az k fyzicke likvidaci opozice se tento praktikujici kfest'an, vlastenec a monarchista smifit nemohl. Rozhodujicim momentem se zfejme stala noc dlouhych nozu v cervnu 1934, behem niz byla zavrazdena fada jeho byvalych spolubojovniku. O d te doby Hans Oster cekal na svou pfilezitost. A necekal pasivne.Trpelive daval dohromady osoby, ktere sdilely kriticky pohled na vladu nacionalnich socialistu. V polovine tficatych let slo zatim spise jen o vytvafeni prvotnich siti, ale nebezpeci takovych aktivit uprostfed policejniho statu bylo zjevne. Zacinaly se objevovat naznaky konspirace; v rozhovorech byla pouzivana kryci jmena - Hitler se stal „Emilem", kanclefstvi „01ympem", vznikala dokumentace nacistick^ch zlocinu. Kdyz pocatkem roku 1938 vypukly cistky na ministerstvu valky, Oster pochopU, ze naciste hodlaji zlikvidovat vedeni armady podobne, jen mene drasticky,jako pfed ctyfmi lety vedeni SA. Nekdy v te dobe se zacalo pfipravovat skutecne spiknuti, jehoz cilem se stalo odstraneni Hidera z cela statu. Osterovi tajni emisafi sondovali pfipadnou podporu u vehtelii dvanacti vojenskych oblasti, na ktere bylo Nemecko v te dobe rozdeleno. L o ajalitu generala Witzlebena, vojenskeho veUtele klicove oblasti Berlin, Oster zajistU osobne. Vyznamnou se stala i podpora Hjalmara Schachta, respektovaneho prezidenta Risske banky. Oster rPrisel jsem vas osvobodit. (Hitler v Karlovych Varech, 1938) 60 RESPEKT38 | 17. - 23. ZARI 2018 si totiz velmi dobfe uvedomoval, ze ma-li byt pfevrat lispesny, nemuze se opirat pouze o armadu, ale musi jej zastitit i uznavane osobnosti civilniho zivota. Jenze situace se nevyvijela pfiznive, Hitler byl silny soupef. A kdyz 12. bfezna Nemecko anektovalo Rakousko, popularita kanclefe vyletia tak vysoko, ze se Oster musel stahnout. Pochopil, ze V takove situaci nelze o odstraneni diktatora ani uvazovat. Valka s Anglii? Si'lenstvf! Zfejme i pod vlivem lispesneho anslusu Rakouska rozhodl Hitler o podzimnim utoku na Ceskoslovensko. Jenze demokraticka zeme ve stfedu Evropy pfedstavovala uplne jiny problem nez Rakousko, kde melo Nemecko - a koneckoncia i naciste - znacnou podporu. Bylo zfejme, ze obsazeni Ceskoslovenska se bez valk^ neobejde. Pro Ostera a jeho pomocniky to znamenalo novou nadeji. Nemecka generalita totiz chapala, ze sebevetsi oddanost veci nacionalniho socialismu nemuze zmenit skutecnost, ze Nemecko na valku neni pfipraveno. Kvetnova „vikendova krize", kdy Francie i Britanie varovaly Nemecko pfed dusledky pfipadneho napadeni Ceskoslovenska, potvrdila, ze invaze by mohla mit sirsi dusledky. Hitlera se snazila mirnit i fada jeho generalu vcetne sefa generalniho stabu armady Ludwiga Becka. Marne. Rostouciho odporu v nejvyssich vrstvach ozbrojenych sil nicmene dokazal Hans Oster vyuzit a rychle rozsifoval okruh vyznamnych spojencu. Nakonec pfesvedcil i sveho nadfizeneho, sefa Abwehru admiralaWilhelma Canarise.Tomu samozfejme Osterovy aktivity nemohly uniknout, ale podobne jako mnozi dalsi vysoci dustojnici zustaval pfesvedcen, ze Hiderovy valecne pfipravy jsou jen trikem, jak si na prezidentu Benesovi vynutit lepsi dohodu o Sudetech. V lete 1938 nicmene Canaris ziskal pfistup k informacim z Hiderova okoh, ktere pro nej musely znamenat trpke vystfizliveni - pfipravy na valku byly realne a navic v plnem proudu. Jakkoli sokujici zjisteni to muselo byt, Osterove iniciative pfineslo novy pfesvedcovaci argument. Zejmena diky vhledu do situace, ktery mel zmineny sef armady Ludwig Beck, dospeli spiklenci k zaveru, ze hlavnim duvodem Hitlerova pfesvedceni o snadnem vitezstvi je bezbfeha vira, ze zapadni spojenci sve zavazky vuci Ceskoslovensku nesplni. Jenze pro takove pfesvedceni neexistoval zadny dukaz, a rozpoutat v teto situaci valku povazovali zkuseni vojaci za silenstvi. Oster s Canarisem proto vyslali nekolik emisaru do Velke Britanie, mezi nimiz vynikal pravnik a odpurce nacistu Ewald von Kleist-Schmenzin. Podafilo se mu ziskat pfistup ke spickam britske exekutivy se zdanlive prostym navrhem: pokud da Britanie Nemecku striktne najevo svou ochotu Ceskoslovensko podpofit, muze to byt Hitleruv konec. Kleist sve britske hostitele ujistil, ze vyhlasovane pfipravy na valku jsou skutecne, a soucasne naznacil existenci spiknuti, ktere by diktatora mohlo v pfipade valky odstranit. Jenze britske vedeni se uz davno pfiklanelo k politice appeasementu, mezi nacisty a spiklenci nevidelo verohodny rozdil, a navic se ani pod pfilivem novych zprav nedokazalo zbavit chybneho nahledu na Hitlera jako pasivni figurku obklopenou ruznymi frakcemi, do jejichz sporu nehodlalo zasahovat. Generalove chteli Hitlera postavit pred soud, Oster se jej ale rozhodl zabit. Wilhelm Canaris (vievo) a Reinhard Heydrich V polovine tricatych let. Spiklencum tedy nezbylo nez se spolehnout sami na sebe. A tak se pomerne rychle zrodil odvazny plan: pfislusnici uderne 23. pechotni divize z Postupimi obsadi vsechna klicova ministerstva, rozhlasove vysilace, dulezite body policie, SS a gestapa po celem Berline. Prvni lehka divize zabrani navratu Hitlerovy osobni divize Leibstandarte-SS z pozic u ceskoslovenskych hranic do Berhna. Specialni liderna skupina obsadi fisske kanclefstvi, zadrzi Hitlera a odveze ho na tajne misto. V rozhodujicich dnech pfevratu bude vyhlasen vyjimecny stav a veskera moc pfejde do rukou armady, ale po stabilizaci situace vznikne civilni vlada se zminenym sefem centralni banky Hjalmarem Schachtem V cele, ktera odstavi od moci nacisty a dosadi do vedeni statu sve lidi. Spiklenci volne pfemysleH o budouci ustave, pfilisnymi detaily vsak nechteli ztracet cas. Shodu se nedafilo najit v debatach o Hitlerove osudu: zatimco vysoci generalove se pfiklaneli k uspofadani soudu, ktery by kanclefe poslal do vezeni ci do blazince, Oster si pfilis dobfe uvedomoval rizika, ktera by zivy diktator pfedstavoval. A tak zacalo vznikat jakesi „spiknuti uvnitf spiknuti". Oster si nemohl dovolit ztratit duveryhodnost pfed generaly, pro nez byl fyzicky utok na nejvyssiho velitele ozbrojenych sil nepfedstavitelny. Proto jen v kruhu nejblizsich vyvinul vlastni plan, ktery zustal ostatnim utajen - v ocekavanych pfestfelkach s Hitlerovou osobni strazi v chodbach kanclefstvi vytvofit situaci, kdy bude kanclef „nest'astnou nahodou" zabit. Brzy se veci rozbehly necekanym tempem. Po Hiderove norimberskem projevu 12. zafi vypukly v Sudetech pfedem naplanovane nepokoje, ktere donutily ceskoslovenskou vladu vyhlasit stanne pravo a nechtene tak poskytnout Hiderovi zaminku pro „osvobozeni" utiskovanych sudetskych Nemcu. O pouhe dva dny pozdeji Hitler vydal mobilizacni rozkazy.Ty zpusobily skutecny sok, dokonce i mezi odhodlanymi nacisty, ktefi se v panice zacali obracet na generalitu s prosbami o zachranu pfed hrozici valkou. Pro Osterovy spiklence to byl ocekavany impulz. Zatimco ovsem probihaly posledni pfipravy, britsky premier Chamberlain oznamil, ze pfileti do Nemecka s Hitlerem jednat.To veskere chystane kroky zmafilo a neutralni vysledek schuzky v podvecer 15. zafi zadnou nadeji nepfinesl. Spiklenci opet museli cekat. RESPEKT.cz 61 ZADNA VEDA Resenim je dcera? Zuzana Boehmova V podkladech pro rozsahlou studii o situaci zen v Chorvatsku jsem si podtrhla nekolik vet: „Na povidani mam jen kufata. U nas na vesnici neni kam jit, nemam zadnou spolecnost. A na domov duchodcu penize nemam. Je to horor." Tristni situace se tyka hlavne zen, ktere zustaly samy. (Podobne nesnaze studie zachycuji take u starsich muzii, zejmena v pfipade, ze j i m zemfe druzka a zmizi tak nejen spolecnice, ale casto i neplacena pecovatelka.) Vsemi materialy se tahne urcite jednotici tema: zeny maji ve stafi mene penez. A to nejen v Chorvatsku, ktere si podobne jako Cesko prodelalo spoustu spolecensl^ch zmen a soucasna generace nebyla na duchod vycvicena si setfit. Dokonce i v Americe, zemi k setf eni si na duchod oproti socialne zabezpecenejsi Evrope mnohem vycepovanejsi, maji na konci kariery zeny nasetfeno na penzi o polovinu mene nez muzi. Nejen ze jsou zeny vsude hufe placene, a nemaji tedy moznost davat tolik penez stranou jako muzi, ale velmi casto take vydelecnou cinnost behem zivota minimalne jednou pozastavi ci omezi, aby zdarma pecovaly o deti nebo nemocne pfibuzne. A to dokonce i v pokrocUejsim veku a i pokud nemaji dost naspofeno. Zeny ve veku 55-67 let,jez se ve Spojenych statech musi starat o sve stare rodice, tak cini zdarma na likor placenych hodin a pracovni cas, za ktery by jim nekdo platil, redukuji o 41 procent. Kdyz ale pfijde fada na ne - potfebuji peci, s nekym si popovidat a penize na pfeziti - , jsou na tom nakonec velmi spatne, coz znovu potvrzuje take chorvatska studie. Spravedliveho na tom asi nebude nic. I kdyz V tradicnejsich spolecnostech se casto oslavuje narozeni muzskeho potomka a mnohdyjsou synove oproti dceram preferovani jakozto ti, kdo rodinu jednou zabezpeci, opak je pravdou. Zda se, jako by lepsi investici bylo mit deem, ktera na ukor vlastniho pfijmu a lispor zaopatfi sve rodice neplacenou peci, castejsimi navstevami a emocionalni podporou. Samozfejme se nabizi i dalsi feseni - uznat a vycislit cenu dosud neplacene pecovatelske prace a tem, kdo j i vykonavaji, odpovidajicim zpusobem zaplatit. ® Autorka pracuje jako konzultantka na mezindrodnich rozvojovych projektech. Jejich nadeje ozivila roztrzka, ke ktere doslo mezi Hitlerem a Chamberlainem behem jejich dalsi schuzky 23. zafi v Bad Godesbergu. Zatimco cely svet se zatajenym dechem pozoroval, jak se Evropa nezadrzitelne fiti do dalsi valky, Oster mel znovu na dohled spoustec, kterym cele to silenstvi bude moci zastavit. D o pfedem vybranych konspiracnich domu v Berline a okoli uz byly dopraveny zbrane pro udernou skupinu Friedricha Heinze, a nyni nastal cas jeji cleny povolat. Hiderovy dny se zdaly byt secteny. Okamzik rozhodnutf Osterovi se to potvrdilo odpoledne 27. zafi, kdy pompu milujici Hitler nafidil jedne ze sedmi pine vyzbrojenych motorizovanych divizi projet pfi pfesunu na ceske hranice Berlinem. Jenze na rozdil od roku 1914, kdy narod zahajeni konfliktu vital, tentokrat se lide k valce staveli vlazne. Kolemjdouci vetsinou prchali do podchodu metra, odvraceli oci, a tech par lidi, ktefi nekonecny pruvod vojsk pfece jen sledovali, stalo tise a nehnute. Hitler tak nemohl vychutnat svuj pfedpokladany uspech a uprostfed pfehlidky vztekle zmizel z balkonu kanclefstvi. Behem noci, kdy svet ocekaval vyhlaseni valky, Friedrich Heinz soustfedil svoje komando, vydal jeho clenum zbrane a seznamil je s jejich skutecnym ukolem - zabit fisskeho kanclefe. Pote je rozmistil v pfipravenych konspiracnich bytech a stejne jako uderne divize cekal na vydani posledniho pokynu k akci. Vyckaval i dalsi Osteruv kontakt v budove kanclefstvi, ktery Heinzovu oddilu otevfe zadni vchod. V situaci, kdy Ceskoslovenska armada stala v pine sile V pohranicnim opevneni, britska flotUa mobilizovala, Francie se zdala byt pfipravena splnit sve spojenecke zavazky a Osterovi spiklenci cekali na posledni signal, pfisla zdrcujici zprava. Britsky premier s podporou italskeho diktatora Mussoliniho pfesvedcil nemeckeho kanclefe k souhlasu s mezinarodni konferenci v M n i chove, ktera by situaci definitivne vyfesila. Vysledkem konference z 29. zafi byla zjeyna kapitulace zapadnich demokracii, byt' prezentovana jako „mir pro nasi dobu". Kdyz Ceskoslovensko ostudnou dohodu nasledujiciho dne akceptovalo, byl to konec pfiprav i nadeji - H i t ler dosahl sveho bez jedineho vystfelu, vzbudil respekt u armady a jeho popularita opet vzrosda. Tretiho fijna se Oster s nejblizsimi spiklenci sesel ve Witzlebenove dome a pfipravene plany spalHi v krbu. O vyznamu spiknuti se dodnes vedou spory. Shoda vetsinou panuje ve veci kvality pfiprav, vlastm' puc by se nejspis povedl. Uspel by ale trvale? Podle nekterych historiku mozna ano, podle jinych by vzpoura proti legalne zvolenemu kanclefi nemusela ve spolecnosti najit dostatecnou podporu a mohla by zemi uvrhnout do chaosu. Ale rozhodne neslo o jakysi salonni odboj, ktery se s Hiderovymi lispechy tise rozplynul, jak se take nekdy ozyva. Lze to dovodit uz z proste skutecnosti, ze fada akteru - napfiklad Erwin von Witzleben, Ludwig Beck a dalsi - hrala vyznamnou roll i ve spiknuti plukovnika StaufFenberga v roce 1944. Prave vysetfovani Stauffenbergova atentatu na Hidera odhalilo i existenci pfiprav z roku 1938 a vedlo k poprave Hanse Ostera i admirala Canarise V koncentracnim tabofe Flossenbiirg zacatkem dubna 1945. Cinsky strateg Sun-c've svem traktatu Umeni valky napsal: „Valka je nejvetsi veci statu - je mistem zivota a smrti, cestou k pfeziti a zkaze; a tak je tfeba j i zkoumat." Tezko fici, jestli Oster a jeho spojenci znali uceni mistra Sun-c', ale jeho poucku V zajmu sve zeme aplikovali nejlepe, jak mohli. Chapali, ze Hitlerova valka bude znamenat pro Nemecko zkazu, a pokusili se ji odvratit. Ze jim to historic podobne jako Ceskoslovenske armade znemoznUa, nebyla jejich chyba. • Autorjepublicista a spisovatel. Za svou prvotinu Dva proti Rtsi ziskalLiterdrnt cenu Knizniho klubu. Pfibeh Osterova spiknuti zpracoval v romdnu Zrddci. © WWW.RESPEKT.cz/AUDIO 62 RESPEKT 38 | 17. - 23. ZARI 2018