Ideologie vládnoucí třídy, která chce zachovat sexismus a nejrůznějším způsobem z toho těžit, je
tento historický moment, ideologií kapitalistické třídy a těchto jejích spojenců: všech mužů,
kteří, ať už vědomě, nebo nevědomky, za použití jistého násilí a zcela podle svých zájmů, využívají
třídního postavení, které jim zajistila kapitalistická společnost a které my nemáme. Tuto nadvládu,
která je typickým třídním postojem mužů, Američané nazývají „mužský šovinismus“. Řádí úplně všude.
Dělníci v továrnách jsou naši skuteční spojenci a systém je utlačuje stejně jako nás, přesto se
nechali zkorumpovat vládnoucí třídou. Stejně jako ona s námi velmi často zacházejí jako se
sexuálními objekty. Ano, v továrnách jsme za kurvy, jako by kolektivní podvědomí dělnické třídy
hluboce poznamenalo Proudhonovo „uklízečka nebo kurtizána“. Buď jsme v očích mistrů a
zaměstnavatelů kurvy dělníků, nebo kurvy mistrů a zaměstnavatelů v očích dělníků. Při příchodu do
továrny se nám říká: „dej si pozor, kterou stranu si vybereš“, ale vždy platíme za virtuální kurvu.

Už před mnoha lety mladé dělnice, zapálené feministky, psaly v prvním politickém deníku žen: „Blíží
se doba, kdy se ženy a lid, ruku v ruce, společně zbaví nerovnosti.“

Během národního sjezdu žen v Oxfordu, který stál na začátku hnutí za osvobození žen v Anglii,
pronesla jedna z delegátek tato slova: „Když se můj muž vrátí domů, utiskuje mě, protože byl celý
den utiskován svým zaměstnavatelem.“

Naši páni si tak proti nám vždy našli nějakou zbraň, a to i ti nejubožejší z ubohých, protože si
vždy dokazovali, že nejsou těmi nejposlednějšími lidmi, protože i pod nimi je někdo, koho mohou
utiskovat, tedy jejich ženy. Tímto způsobem vládnoucí třída narušuje vztahy mezi ostatními lidmi a
lid rozděluje.

Boj za osvobození žen, L’idiot international, č. 6, květen 1970