FRANCOUZSKÁ VOJENSKÁ STRATEGIE 1918-1938 zpočátku důsledná kontrola mírových smluv, spojenecký systém (mj. Malá dohoda vč. Československa) obrat v 30. letech – obavy z další světové války, důraz na defenzivu (Maginotova linie) a tradiční způsob boje (ne de Gaulle a tanky) 30. 9. 1938 Mnichovská dohoda – poznamenala poválečnou francouzskou strategii – zejména armáda již nebude chtít nikdy ustoupit (proto nesmlouvavost v Indočíně a Alžírsku) 1. 9. 1939 podivná válka květen-červen 1940 Němci překročili Ardenny a bitva o Francii, kapitulace v Compiègne (kde kapitulovalo Německo 11. 11. 1918) 1940-1944 de Gaulle a Svobodná Francie – význam kolonií 1949-1958 Francie zakládající člen NATO, naopak neúspěch projektu Evropského obranného společenství (strach ze společného velení, v němž i Němci, zbytečné, když existuje NATO) hlavní strategií je obrana země a koloniální říše – vývoj atomové bomby 1958-1969 de Gaulle a politika více azimutů – 1960 jaderná zbraň (force de dissuasion), Francie opouští vojenskou složku NATO dekolonizace – vojenská přítomnost v bývalých koloniích (neokolonialismus?) a intervence (nedávno například v Mali) 1965 únos Mehdiho Ben Barky TERORISMUS období jakobínského teroru (La Terreur 1793-1794) 19. století – cílem akcí zejména politické osoby a motivace politické: 1800 bombový útok na Napoleona (roajalisté) 1893 bombový útok na parlament (anarchisté) 1954-1962 alžírská válka: útoky Fronty za národní osvobození (FLN) – přes 10 000 obětí do roku 1962 Organizace tajné armády (OAS) od roku 1961 – krajní pravice, snaha o udržení Alžírska (duben 1961 puč generálů, poté několik atentátů na de Gaulla (Frederick Forsyth: Den pro šakala) 70. a 80. léta krajně levicový terorismus (Action directe – mj. zavražděn PDG Renaultu) – vliv anarchismu a maosimu, blízké Rudým brigádám 90. léta občanská válka v Alžírsku: 1995 vlna atentátů ve Francii 11. 9. 2001 útoky na New York a Washington – začátek války proti terorismu (Al-Káida) 2015: leden Charlie Hebro (12 mrtvých) a rukojmí v Hyper Cacher (4 mrtví) listopad několik útoků v Paříži (zejm. v klubu Bataclan, střelba na zahrádky restaurací a útok u Stade de France, kde se nacházel prezident Hollande: 130 mrtvých) – Daeš neboli Islámský stát 14. 7. 2016 Nice (86 mrtvých), poté už zejména útoky na vojáky nebo policisty, často „jen“ chladnou zbraní