Stručný přehled vývoje evropské hudby
600 - 1600
Křesťanská hudba před rokem 600 n.l. navazovala na starší Egyptskou a orientální. Vývoj
pozdější evropské hudby se opíral o vyspělejší křesťanský zpěv, který kolem roku 600
reformoval papež Řehoř Veliký, po němž se tento zpěv nazývá Gregoriánský chorál. Papež
Řehoř Veliký není autorem uvedených písní. Jen nechal zpěvy sesbírat a setřídit.
https://www.youtube.com/watch?v=0G2j5qktpE4&list=PLjZLyioqJjMqH0q4ilyXmtP4jqVX
WlXiN
Všimněte si zde zvláštní notace na pouhých čtyřech linkách, která jen přibližně definuje
výšky a délky tónů.
Další vývoj evropské hudby se pak dělí na dvě rozsáhlá období (600 – 1600)
1. Jednohlasý chorál (600 – 950)
2. Raný vícehlas (950 – 1300)
3. Vyspělý vícehlas (1300 – 1600)
Letopočty jsou přibližné, během rozvoje vícehlasu vznikaly i nové formy jednohlasu – např.
rytířský zpěv (cca 1100 – 1350).
Walter von der Vogelweide (Minnesänger)
https://www.youtube.com/watch?v=yzXv7I-Zav8
Produkce potulných pěvců (Minnesängrů) bývá někdy přirovnávána k dnešní populární
hudbě.
Období raného vícehlasu se nazývá ars antiqua (staré umění)
https://www.youtube.com/watch?v=5e9m9k_ZHEo
Leonin: organum duplum
U této ukázky si všimněte, že slyšíte dva hlasy (proto organum duplum). Jeden je
pohyblivější, druhý statický (dlouhé tóny).
Vícehlas se po roce 1300 dále rozvíjí a bývá označován jako ars nova.
Philippe de Vitry: Motet
https://www.youtube.com/watch?v=7-
jXHNTdQm0&index=4&list=PLoNqS6OJ5iuU6OHjSbH4dVbzUSiG9VyqX
Všimněte si, že počet hlasů přibývá a ve své pohyblivosti a „melodičnosti“ jsou stále
rovnoprávnější.
Johannes Ockeghem: Déploration sur la mort de Binchois (Představitel Nizozemské
školy)
https://www.youtube.com/watch?v=R9tcg1VfKPs
Výraz „déploration“ znamená vyjádření smutku v lit. nebo hudbě. Z ukázky lze vysledovat na
svou dobu neobvyklý soulad charakteru hudby a obsahu textu.
V 16. století dozrává nový styl hudební řeči – harmonickomelodický styl. Polyfonně vedené
hlasy se začínají dělit na hlavní linii, která je ostatními hlasy doprovázena, objevují se první
akordy, následně dochází k doprovodu melodie pomocí akordů – k harmonizaci melodie.
Harmonickomelodický sloh má původ v Itálii – vznikal pronikáním lidové hudby do hudby
umělé a působením umělecké skupiny působící ve Florencii – tzv. Florentské cameraty.
Jedním z hlavních cílů bylo obnovit v hudbě srozumitelnost zpívaného slova. Uvedené
principy se uplatnily v písních a posléze v prvních operách.
Alme luci beate - Giulio Caccini
https://www.youtube.com/watch?v=v9eaL3jy4nc
Krásná jednohlasá melodie doprovázená akordy na loutnu. Za povšimnutí stojí bohaté a velmi
virtuózní zdobení melodie.
Kolem roku 1600 začínají dur a moll tóniny vytlačovat staré církevní mody, začíná se
důsledně diferencovat instrumentální a vokální sloh – zejména se začíná přesně určovat
obsazení instrumentálních souborů.
1600 – dnešek
Druhé období vývoje evropské hudby lze přibližně časově rozdělit:
Baroko (1600 – 1750)
Klasicismus (1750 – 1820)
Romantismus (1820 – 1900)
Styly první poloviny 20. století
Styly druhé poloviny 20. století
Baroko (1600 – 1750)
Provozování umělé hudby bylo v tomto období v rukou šlechty a církve. Jen pomalu do této
oblasti pronikají jiné stavy. Roku 1637 bylo otevřeno první veřejné divadlo v Benátkách.
Uměleckou hudbu tak bylo možné slyšet i jinde než při bohoslužbách a na šlechtických
panstvích.
Baroko přineslo nové hudební formy:
Opera
Zpočátku se jednalo o řadu oddělených aktů, které se dělily na samostatná čísla (árie,
recitativy, sbory, tance…). Opera mívala nějaké „téma“, ale neměla souvislý děj.
Prvním velkým mistrem opery byl Claudio Monteverdi (1567 – 1643)
Jeho opera Orfeo byla napsána roku 1607
https://www.youtube.com/watch?v=u0qkP1kvEdQ
V krátké ukázce je patrné, že rytmus melodie je v souladu s dikcí jazyka, dochází
k pravidelnému opakování jednotlivých motivů a hudba je tak snadno srozumitelná i
dnešnímu posluchači.
Jean Baptiste Lully (1632 - 1687)
autor opery Armide
https://www.youtube.com/watch?v=ZOI--uX2oRs
Jedná se o jedno z nekrásnějších děl své doby. Poslechněte si milostný duet Armidy a
Renauda. Nejlépe od začátku ukázky do stopáže 8:30. Nejdříve každý zpívá zvlášť
v pochybách o budoucnosti, obě melodické linie se významově spojí ve chvíli, kdy ani jeden
nepochybuje více o tom, že jejich láska vše překoná.
G.F. Händel (1685 – 1759)
Árie Ombra Mai Fu z Händelovy opery Xerxes
https://www.youtube.com/watch?v=OdeOyrLHdSg
Typický příklad schopnosti Händla složit líbivou, a přitom ani odborníka neurážející melodii,
což je jedním z hlavních důvodů dobového úspěchu jeho oper.
Triová sonáta
Základem komorní hudby v baroku je triová sonáta. Ač se jmenuje „triová“, interpretují ji
čtyři hráči. „Trio“ tvoří dva hráči na melodické nástroje (v následující ukázce housle a viola)
a hráč na cemballo. Čtvrtým hráčem je nejčastěji violoncellista, který zdvojuje basovou linii
v cemballu.
Georg Philipp Telemann (1681 – 1767) Triová sonáta h moll
https://www.youtube.com/watch?v=UkH4T7wJ6vE
Všimněte si typického prvku barokní hudby tzv. imitace. Jeden hráč jakoby napodobuje to, co
hraje ten druhý s určitým zpožděním.
Concerto grosso
Orchestr je v tomto případě rozdělen na dvě nestejné skupiny (concertino a tutti). Concertino
tvoří menší skupina sólových hráčů a tutti tvoří tzv. komorní orchestr (všechny smyčcové
nástroje). Dochází tak ke vzniku působivého barevného kontrastu při střídání ploch, kde hrají
jen sólisté, jen orchestr nebo obě skupiny dohromady.
J.S. Bach Braniborský koncert č. 5 D dur
https://www.youtube.com/watch?v=_V7oujd9djk
Poslechněte si první větu (do stopáže 9:10). Sólové nástroje jsou zde zastoupeny houslistou,
flétnistou a trochu netradičně cemballistou, který má v partu velmi působivou virtuózní
sólovou kadenci (těsně před koncem věty).
Instrumentální koncert
Objevují se první instrumentální koncerty. Jedná se o skladby pro nejčastěji jednoho sólového
hráče a doprovodný orchestr.
Antonio Vivaldi, cyklus houslových koncertů Čtvero ročních dob
https://www.youtube.com/watch?v=5v2ZGkOT43Q
Fuga
J.S.Bach: Fuga g moll
https://www.youtube.com/watch?v=6clTa8_QYQE
U fugy dochází k postupnému nástupu hlasů se stejným tématem v hlavní tónině a v tónině
dominantní. V tomto případě nastupují celkem 4 hlasy – poslední v pedálu nástroje. Téma se
dále zpracovává, tedy opakuje v drobných úpravách a různých tóninách, v závěru pak zazní
naposledy v hlavní tónině.
Mše
Vznikají rozsáhlé skladby, která již většinou nejsou určeny k liturgickým účelům, ale ke
koncertnímu provedení. Jedním z nejvýznamnějších děl tohoto žánru je:
J.S. Bach: Mše h moll
https://www.youtube.com/watch?v=lGAaTXMfg6g
Poslechněte si nesmírně efektní část Cum Sancto Spiritu, která je koncipována podobně jako
fuga. V ukázce si můžete všimnout použití dobových nástrojů (dřevěné příčné flétny, trubky
bez ventilů) a altový part je zpíván mužem, tzv. kontratenorem, což ve své době bylo obvyklé.
Jedná se o muže zpívajícího tzv. falsetem.
Oratorium
Oratorium je forma podobná opeře, ale neprovádí se scénicky (žádné kostýmy, žádné kulisy,
žádná herecká akce), námět je většinou liturgický a děj „dopředu“ posouvá mluvené slovo
(vypravěč).
Georg Friedrich Händel (1685 – 1759)
Oratorium Mesiáš
Slavná (obecně známá) sborová část této skladby:
https://www.youtube.com/watch?v=usfiAsWR4qU
Klasicismus (1750 – 1820)
Odklon od náboženství, návrat k prostotě. Klasicismus ztrácí zájem o složitou polyfonii
(předivo samostatných hlasů), vyznačuje se zejména jasnou a zřetelně členěnou melodikou a
přehlednou stavbou skladeb.
Objevuje se v pravém slova smyslu tematický kontrast – dvě i více melodických myšlenek
v jedné skladbě, které lze navzájem sluchově snadno odlišit – vzniká sonátová forma, která je
součástí nově vzniklé cyklické formy zvané symfonie. Symfonie je následníkem concerta
grossa. Na vzniku této formy se podílel v Mannheimu Jan Václav Stamic (1717 – 1757).
Sonátová forma se stává nedílnou součástí nejen symfonie, ale také sonáty, instrumentálního
koncertu, smyčcového kvarteta. Častou klasicistní formou jsou i variace – buď jako
samostatná skladba nebo jako součást cyklické (vícevěté) formy (sonáta, symfonie, smyčcový
kvartet…)
Hlavní představitelé klasicismu (tzv. První vídeňská škola):
Joseph Haydn (1732 – 1809)
https://www.youtube.com/watch?v=wJpHHAutlS4
Smyčcový kvartet D dur („Skřivánčí“) – napsal jich 68
Smyčcový kvartet není v pravém smyslu slova novou formou, z hlediska tvaru (formy) se
blíží sonátovému cyklu, ale jede o ustálené seskupená čtyř hráčů, tj. dvou houslistů, jednoho
violisty a jednoho hráče na violoncello.
V ukázce se objevuje tzv. zvukomalba, tj. napodobování nehudebních zvuků hudebními
prostředky. V tomto případě skřivánčího zpěvu (první věta).
Symfonie – více než 100
Oratorium Stvoření
Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791)
Autor řady symfonií – vrcholem Symfonie C dur (Jupiter) a koncertů (klavírní, houslové,
ad.)
Koncert d moll (klavír a orchestr)
https://www.youtube.com/watch?v=yM8CFR01KwQ
Koncert je v ukázce hrán bez dirigenta, což bylo v dané době v případě instrumentálních
koncertů obvyklé. Úlohu dirigenta přebírá v klíčových místech sólista.
Klavírní sonáta č. 11 A dur (variace jako první věta sonáty)
https://www.youtube.com/watch?v=vp_h649sZ9A
Tento nejzákladnější druh variací (variace formální) je koncipován následujícím způsobem:
Odezní téma (krátká výrazní skladbička), která se několikrát opakuje. Délka i akordy
zůstávají stejné, jen se vyzdobuje melodická linka a mění se doprovod.
Autor řady oper, např.: Figarova svatba, Don Giovanni
Ludwig van Beethoven (1770 – 1827)
9 symfonií
9. symfonie – druhá věta Scherzo.
https://www.youtube.com/watch?v=p5favl2Qtx0
Ukázka je doprovázena grafickým (zcela přesným!) znázorněním znějící hudby.
Napsal 5 klavírních koncertů
Autor jediné opery Fidelio
32 variací c moll pro klavír
https://www.youtube.com/watch?v=gPG31OT1mY0
Princip je stejný jako u Mozartových variací, tentokrát se ale jedná a samostatnou skladbu.
Všimněte si, že nejednou stojí vedle sebe 2–3 podobně koncipované variace. Tyto pak tvoří
ucelenou skupinku, jakoby jeden celek. Autor tak eliminuje možný pocit roztříštěnosti celé
skladby, který by mohl vyplývat z velkého počtu krátkých variací.
Romantismus (1820 – 1900)
Romantismus je výrazem rozporu mezi ideálem, který si umělec představuje a mezi
skutečností, kterou vidí kolem sebe. Tématem se stává citový život jedince – láska ve všech
podobách, venkovský člověk, mytologie, pohádky.
V hrubých obrysech lze romantismus v 19. století rozdělit na dvě období – raný romantismus
a novoromantismus. S nimi se prolínají tzv. národní školy.
Raný romantismus – typické jsou malé formy, idealizované tance, skladby pro klavír často
s programním názvem.
Franz Schubert (1797 – 1828)
Písňové cykly Krásná mlynářka, Zimní cesta (zpěv s doprovodem klavíru)
Wasserflut z cyklu Zimní cesta:
https://www.youtube.com/watch?v=hNf62hXl95k
smyčcový kvartet Smrt a dívka
Začátek 2. věty 15:35
https://www.youtube.com/watch?v=9i5D4ZW8O9o
Doporučuji si poslechnout velmi energický začátek skladby, pak 2. větu, která je ve formě
variací.
Robert Schumann (1810 – 1856)
Klavírní skladby: Karneval, Kreisleriana
Kreisleriana:
https://www.youtube.com/watch?v=J5FayGAxTf0
Poslechněte si, co vydržíte. Jedná se o jednu z nejkrásnějších virtuózních skladeb pro klavír,
posluchačsky je však poněkud náročnější. Bez dostatečné zkušenosti se soustředěným
poslechem to není jednoduchý úkol.
písňový cyklus Láska a život ženy
Fryderyk Chopin (1810 – 1849)
téměř výhradně klavírní tvorba: koncertní etudy, Valčíky, Polonézy, Mazurky
https://www.youtube.com/watch?v=aC_HAwp2vs0
polonéza As dur
Jedná se o příklad virtuózní klavírní skladby, zcela výjimečná je skladba od 3:00. Všimněte si
neskutečně rychlé hry ve dvojhmatech v levé ruce (oktávy) na velmi dlouhé ploše.
Carl Maria von Weber (1786 – 1826)
opera Čarostřelec (pohádkový námět)
https://www.youtube.com/watch?v=OiBBFM60RiM
Velmi působivý Sbor lovců ze jmenované opery. Logická je výrazná úloha lesních rohů.
Novoromantismus
směřuje k velkým formám interpretovaným velkým symfonickým orchestrem.
Hector Berlioz (1803 – 1869)
Fantastická symfonie – první programní symfonie. Není založena pouze na zvukomalbě, což
je používáno odedávna, ale formu skladby autor podřizuje formě příběhu.
Richard Wagner (1813 – 1883)
opera Tristan a Isolda – Wagner zde používal příznačné motivy, tj. každá výrazná postava,
nebo významná událost je doprovázena stále stejnou, pro danou postavu nebo událost
„příznačnou“ hudbou.
Tristan und Isolde – konec 3. jednání
https://www.youtube.com/watch?v=OAEkTK6aKUM
V dramatických momentech má zpěv blízko mluvenému slovu. Wagnerovy opery jsou
nesmírně dramatické, dramatický profil děje byl pro něj nesmírně důležitý.
Franz Liszt (1811 – 1886)
otec symfonické básně – podobný princip jako programní symfonie, ale je to jednovětá
skladba.
např. symfonická báseň Prometheus,
Liszt byl klavírní virtuóz, je autorem např.: 12 Transcendentálních etud pro klavír, Uherské
rapsodie
Bludičky – Jedna z Transcendentálních etud
https://www.youtube.com/watch?v=LsggmCF1Cys
Jedna z nejtěžších krátkých skladeb pro klavír, co kdy byla napsána. I bez interpretační
zkušenosti je možné si všimnout extrémní rychlosti, která je spojená s hrou dvojhmatů (dva
tóny jednou rukou zároveň) a obrovskými skoky. V 19. století právě hra na klavír prodělala
velmi výrazný kvalitativní posun.
Blízko novoromantickým ideám byli:
Bedřich Smetana (1824 – 1884)
Cyklus symfonických básní Má vlast (Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů,
Tábor, Blaník)
Klavírní virtuóz, z díla pro klavír lze uvést např. České tance, koncertní etudu Na břehu
mořském
Etuda Na břehu mořském
https://www.youtube.com/watch?v=k1JO3dvI7sc
Velmi oblíbená skladba u posluchačů i interpretů. Je zde použito snadno čitelné zvukomalby.
Není jistě těžké si při poslechu představit mořský břeh…
opery: např. Braniboři v Čechách, Libuše, Prodaná nevěsta
Petr Iljič Čajkovskij (1840 – 1893)
opery – Evžen Oněgin, Piková dáma, balety – Labutí jezero, Louskáček
Další díla, např.: 6 symfonií, Klavírní koncert b moll
Labutí jezero
https://www.youtube.com/watch?v=Xd2nTXsivHs
Postava labutě se objevuje i v jiných případech – Camille Saint-Saëns: Karneval zvířat,
Umírající labuť
https://www.youtube.com/watch?v=IW3GAjAKges
Zde doporučuji vaší pozornosti neskutečně perfektní výkon baletky.
Ke klasickým formám a částečně i k jazyku dřívějších epoch se obraceli:
Johannes Brahms (1833 – 1897), skladatel a klavírní virtuóz
Dílo: např. Sonáty (3), Klavírní koncerty (2), slávu mu přinesl jeho Houslový koncert D
dur
https://www.youtube.com/watch?v=KXdGk-at29w
Doporučuji poslech alespoň části finální věty: stopáž od 31:45.
Antonín Dvořák (1841 – 1904)
Napsal celkem devět symfonií, velké skladby instrumentální (Slovanské tance), vokálněinstrumentální
(Stabat Mater, Svatá Ludmila), množství komorních skladeb (nejznámější je
Smyčcový kvartet F dur, zvaný Americký), 3 koncerty pro sólový nástroj a orchestr
(houslový, violoncellový a klavírní), 10 oper (např. Rusalka, Jakobín, Čert a Káča).
https://www.youtube.com/watch?v=4gs-vhwBrD0
Doporučuji alespoň část finále od 26:25. Jedná se o jeden z nejhranějších instrumentálních
koncertů na světě.
20. století
Pro hudbu 20. století je příznačné, že ve stejném období tvořili skladatelé na základě zcela
odlišných principů. Zatímco jedni zůstávali ve velké míře věrni tradicím historické hudby,
hledali jiní nové cesty, nebo dokonce záměrně odmítali jakoukoli souvislost soudobé tvorby
s historickou hudbou.
Hlavní styly:
Pozdní romantismus
Podobný hudební jazyk jako v romantismu 19. století, jen více disonancí (nezkušené uši
rvoucí souzvuky) a uvolněnější formy.
Richard Strauss (1864 – 1949)
opera Salome
https://www.youtube.com/watch?v=ildwhas43sY
Doporučuji od stopáže 32:50. Vydržte alespoň chvíli a všimněte si na některých místech
(právě zde) přetrvávající romantické melodičnosti, která výrazně kontrastuje s agresivitou
dramatických momentů.
Gustav Mahler (1860 – 1910)
9 dokončených symfonií
Typický je pro něj obrovský aparát nástrojů. V orchestru např. někdy používá až 10 lesních
rohů. Standardně se ve velkém symfonickém orchestru používají čtyři.
Impresionismus
Barva je pro impresionisty důležitější než melodie a harmonie.
Claude Debussy (1862 – 1918)
https://www.youtube.com/watch?v=DHsXN-pfX7g
12 etud pro klavír (etuda Pro osm prstů)
Krátká skladbička je hrána s vynecháním palců. Není to samoúčelné, tyto pasáže ani jinak
(pohodlněji) zahrát nelze. Nehledejte melodii a známé akordy a nechte se opájet zajímavou
barvou. Etuda trvá jen minutu a půl…
Další významné dílo např. opera Pelleas a Melisanda
Maurice Ravel (1875 – 1937)
Bolero
https://www.youtube.com/watch?v=igWt_WnqmUw
Jedná se o rozsáhlou skladu, kde je nebývalým způsobem využito gradace pomocí
instrumentace, tj. postupného přidávání nástrojů. Téma skladby je jen jedno
(monotematismus) a toto se s malou obměnou před koncem neustále doslova opakuje. Nuda
to není, dokladem budiž skutečnost, že se jedná asi o nejpopulárnější skladbu 20. století,
známou i mezi lidem obecným.
Expresionismus
Typické jsou napětí, hrůza, nejvypjatější city. Často se jedná o atonální hudbu, tj. hudbu, která
postrádá tóninu, nějaký čitelný systém vztahů, nějaké centrum, kam se můžeme neustále
vracet.
Alban Berg (1885 – 1935)
https://www.youtube.com/watch?v=OdinmlIdnYw
opera Wojcek
Velmi agresivní a těžko srozumitelná hudba. Poslechněte si alespoň kousek od začátku, je zde
rozvinutý tzv. Sprechgesang (zač. po 1 min. stopáže), což je způsob „zpěvu“, kdy nejsou
výšky tónů přesně určeny, určena je jen přibližná poloha a směřování (nahoru nebo dolů).
Dodekafonie
Jedná se o zrovnoprávnění všech 12 tónů. Které má běžná hudby k dispozici a to
(zjednodušeně) tím způsobem, že se ve skladbě v neobvyklých intervalech nejdřív musí
zopakovat všech 12 tónů, aby se mohl některý z nich opakovat. Výsledek je zcela
nesrozumitelná hudba, které příliš neholdují ani odborníci.
Hlavní představitel je Arnold Schönberg (1874 – 1951)
Neofolklorismus
Neofolkloristé se obracejí k lidové hudbě, berou si z ní rytmické prvky, melodické postupy,
ale pracují s nimi po svém. Hudba neofolkoloristů je poměrně srozumitelná, v některých
případech až líbivá.
Leoš Janáček (1854 – 1928)
Řada oper, např.: Její pastorkyňa
Glagolská mše
Postludium z Glagolské mše
https://www.youtube.com/watch?v=FO2A6cgkg88
Ukázka je z rozsáhlé vokálně instrumentální skladby (zpívá se tu i hraje). Jedná se o
instrumentální kontrast, kdy pár minut zní pouze varhany. Skladba je velmi efektní a
technicky náročná.
Dalším významným představitelem neofolklorismu je Béla Bartók (1881 – 1945)
Neoklasicismus
Typický je příklon k přehlednosti a „stravitelnosti“ starší hudby.
Sergej Prokofjev (1891 – 1953)
balet Romeo a Julie – některé části se hrají i koncertně (bez tance)
https://www.youtube.com/watch?v=Z_hOR50u7ek
Bohuslav Martinů (1890 – 1959)
opera Hry o Marii
oratorium Gilgameš
cyklus kantát Otvírání studánek
Hudba témbrů
Témbr je výraz označující barvu tónu, podstatou hudby témbrů není melodie nebo téma, ale
to, aby byla hudba „barevná“, hraje se na nástroje netradičním způsobem (např. na klavír –
tyčky, šrouby, řetězy bývají pokládány přímo na struny), krajní polohy hlasu a nástrojů,
klepání, pískání, skřípání.
Krzysztof Penderecki (1933)
Jedno z jeho nejvýznamnějších děl je Památník obětem Hirošimy
https://www.youtube.com/watch?v=HilGthRhwP8
Poslechněte si alespoň část a všimněte si netradičního přibližného zápisu. Délky jsou
určovány povětšinou formou tzv. proporční notace. Zcela dole jsou zapsány vteřiny a podle
nich se dirigent řídí…
Minimalismus
Hudební plochy, které se mnohokrát opakují a velmi pozvolna se proměňují.
Steve Reich (1936)
Piano Phase
https://www.youtube.com/watch?v=AnQdP03iYIo
Excelentní výkon mladého pianisty, který hraje na dva klavíry zaráz. Všimněte si oné velmi
pozvolné proměnlivosti. Pokud vydržíte, budete možná pociťovat až hypnotické účinky
takových hudebních struktur.
John Cage (1912 – 1992)
4:33
https://www.youtube.com/watch?v=Oh-o3udImy8
https://www.youtube.com/watch?v=JTEFKFiXSx4
Vtip, který může udělat jen jeden skladatel a jen jednou. Variant existuje mnoho. Myslím, že
po shlédnutí alespoň části obou ukázek každý pochopí, oč se jedná.
Příkladem humoru v hudbě je i následující ukázka
György Ligeti (1923 – 2006)
Mysteries of the Macabre
https://www.youtube.com/watch?v=QttUcKZ8NMU
Za povšimnutí stojí hlasové dispozice zpěvačky.