VERBÁLNÍ CHOVÁNÍ Mgr. Kateřina Chrapková, BCBA MUNI 2024 Komunikace z pohledu ABA Komunikace je druh chování, který lze učit jako kterékoli jiné chování Chování, které je posíleno prostřednictvím druhých osob (Skinner, 1957) Komunikace z pohledu ABA APLIKOVANÁ BEHAVIORÁLNÍ ANALÝZA (ABA) je věda, která se zabývá principy chování a učení Redukce náročného chování Rozvoj sociálních dovedností Rozvoj sebeobslužných dovedností Rozvoj komunikace VERBÁLNÍ CHOVÁNÍ VB/ABA A jiné Komunikace z pohledu ABA B. F. Skinner – publikace Verbální chování (1957) • Vymezil komunikaci jako specifický druh chování • Analyzoval řeč z behaviorálního pohledu Verbální chování Skinner uvádí jako jakýkoliv pohyb, který má schopnost ovlivnit druhý organismus Například: o řeč (vokální verbální chování) o psaná forma jazyka o znakový jazyk o gesta o obrázky či symboly (PECS) o Morseova abeceda o nebo přístroj s hlasovým výstupem (SGD) Srovnání dvou pohledů na rozvoj řeči ŘEČ Z POHLEDU LINGVISTIKY Rozvoj řeči je vrozený biologický proces Důraz na formu a struktur jazyka: syntax, pragmatickou rovinu, délku promluvy, slovní zásobu, gramatiku, slovní druhy… ŘEČ Z POHLEDU BEHAVIORÁLNÍ ANALÝZY Řeč je druh chování – verbální chování Důraz na funkci jazyka: žádost, popis, opakování slov, odpovídání na otázky, reakce na instrukce… Verbální operanty jako základ pro hodnocení komunikace ▪ Expresivní a receptivní složka řeči nepatří do behaviorální klasifikace řeči. Uvedené příklady jsou zde pouze pro srovnání. SLOŽKY ŘEČI RECEPTIVNÍ NON-VERBÁLNÍ CHOVÁNÍ chování posluchače EXPRESIVNÍ PRIMARNÍ VERBÁLNÍ OPERANTY mand, takt, intraverbál, echoická reakce/imitace znaku/opis textu, reakce na text - čtení, transkripce - diktát SEKUNDÁRNÍ VERÁLNÍ OPERANTY autoclitic Komunikace na základě funkce verbální chování • Analýza jednotlivých slov je na základě FUNKCE, nikoli formy • Jedno slovo může mít několik různých funkcí podle toho, v jakém kontextu je použito • Rozvoj řeči je dle formátu „ABC“ jako u neverbálního chování • Předmětem pozorování je FUNKČNÍ VZTAH mezi tím, co předchází chování (antecedent), reakcí (chováním) a důsledkem, který po chování následuje (konsekvent) Verbální a neverbální operanty Operant = kategorie odpovědí (chování) se shodnou funkcí MAND (požadavek) ECHOICKÁ REAKCE (vokální, znaky, text) REAKCE NA TEXT (čtení) NEVERBÁLNÍ REAKCE POSLUCHAČE TRANSKRIPCE (diktát) INTRAVERBÁL TAKT (popis) Elementární verbální operatny a neverbální chování posluchače dle Skinnera (In Cooper, Heron, Heward, 2014) Verbální a neverbální operanty Expresivní složka řeči MAND ŽÁDOST o předmět, aktivitu, informaci, odstranění averzního stimulu, apod. TAKT POPIS přítomného předmětu, části předmětu, vlastnosti, situace na základě smyslů (zrak, čich, sluch, hmat, chuť) ECHOICKÁ REAKCE OPAKOVÁNÍ slova – vokálně, ve znaku (mimetic) nebo formou opis textu INTRAVERBÁL OSOBA MLUVÍ O VĚCECH, KTERÉ NEVIDÍ, odpovídá na otázky nebo vede konverzaci Receptivní složka řeči REAKCE POSLUCHAČE RECEPTIVNÍ REAKCE na instrukci druhé osoby 1 slovo učíme ve všech funkcích MAND TAKT REAKCE POSLUCHAČ INTRAVERBÁL ZÁKLADNÍ PRINCIPY CHOVÁNÍ formát učení ABC ANTECEDENT podnět - situace, která předchází vyskytnutému chování CHOVÁNÍ Dítě něco řekne nebo receptivně reaguje na instrukci KONSEKVENT následek - situace, která následuje bezprostředně po vyskytnutém chování ANTECEDENT (antecedent) Pán má žízeň (motivace pro vodu) CHOVÁNÍ (behavior) Požádá si o vodu KONSEKVENT (consequence) Dostane vodu VODU… A B C ANTECEDENT To, co předchází chování CHOVÁNÍ KONSEKVENT To, co následuje po chování Motivace (MO) dítě je 2 hod. bez vody a má žízeň MAND Řekne „voda“ SPECIFICKÉ POSÍLENÍ Dostane vodu Neverbální stimul dítě vidí letět letadlo TAKT Řekne „letadlo“ Generalizované posílení Verbální stimul dítě slyší slovo „máma“ ECHOICKÁ REAKCE řekne „máma“ Generalizované posílení Verbální stimul dítě slyší „kočka dělá…?“ INTARVERBÁL dítě řekne „mňau“ Generalizované posílení Verbální stimul (antecedent a reakce spolu korespondují*, ale nemají formální podobnost) (dítě vidí napsané slovo „jablko“) TEXTOVÝ OPERANT (dítě řekne „jablko“) Generalizované podmíněné posílení Verbální stimul (antecedent a reakce spolu korespondují*, ale nemají formální podobnost) (dítě slyší slovo „jablko“) TRANSKRIPCE (dítě napíše „jablko“) Generalizované podmíněné posílení ABC formát při učení komunikace Volba vhodné komunikační metody u nevokálních nebo málo vokálních dětí Např.: • Využití znaků ke komunikaci • PECS (picture exchange communication system) MAND (požadavek) ▪ Odvozeno z angl. slova „command“, „demand“ - přikazovat nebo si o něco žádat. ▪ Žádost o předmět, aktivitu, informaci, odstranění averzního stimulu, apod. Příklad: student řekne: „SLON“ , když chce hračku slona. ANTECEDENT Motivace student chce slona CHOVÁNÍ Verbální chování student řekne: „SLON“ KONSEKVENT student dostane hračku slona TAKT (popis) ▪ Odvozeno z angl. slova „contact“ ▪ Popis přítomného předmětu, části předmětu, vlastnosti, situace, apod. ▪ Verbální reakce na neverbální stimul identifikovaný smysly (zrakem, čichem, sluchem, hmatem, chutí) Příklad: Dítě vidí v ZOO slona, ukáže na něj a řekne: „SLON“ ANTECEDENT Neverbální stimul Dítě vidí slona CHOVÁNÍ Verbální chování Dítě řekne: „SLON“ KONSEKVENT Generalizované sociální posílení Okolí reaguje na komentář dítěte ECHOICKÁ REAKCE ▪ Verbální opakování slova – vokálně, ve znaku (mimetic) nebo formou opis textu Příklad vokální: Učitel řekne: „SLON“ Studen zopakuje: „SLON“ ANTECEDENT Verbální stimul Učitel řekne: „SLON“ CHOVÁNÍ Verbální chování Dítě řekne: „SLON“ KONSEKVENT Generalizované sociální posílení Učitel studenta pochválí INTRAVERBÁL ▪ Osoba mluví o věcech, které nevidí, odpovídá na otázky nebo vede konverzaci ▪ Promluva je evokována verbálním projevem komunikačního partnera Příklad: Máma se zeptá: „Co jsi dneska viděl v ZOO?“ Dítě odpoví: „SLONA“ ANTECEDENT Verbální stimul Máma se zeptá: „Co jsi viděl v ZOO?“ CHOVÁNÍ Verbální chování Dítě řekne: „SLONA“ KONSEKVENT Generalizované sociální posílení Máma reaguje na odpověď dítěte REAKCE POSLUCHAČE (receptivní porozumění) ▪ Student reaguje na to co slyší, např. následuje instrukci Příklad: Učitel řekne: „Kde je SLON?“. Student ukáže na SLONA. ANTECEDENT Verbální stimul Učitel řekne: „Najdi slona“ CHOVÁNÍ Neverbální chování student ukáže na slona KONSEKVENT Generalizované sociální posílení Učitel studenta pochválí Otázka 1. Dítě chce modelínu, řekne: „modelína“ a dostane modelínu. Jaký druh verbálního operantu je slovo „modelína“? a) takt b) intraverbál c) echoická reakce d) mand 2. Máma řekne synovi: „podej mi modelínu“. Syn ji podá modelínu. Synovo chování (podal mámě modelínu) je jaký verbální operant? a) mand b) takt c) reakce posluchače d) intraverbál Otázka 3. Máma si s dítětem prohlíží obrázkovou knihu, přitom ukáže na obrázek kočky a zeptá se dítěte: „Co je to?“. Dítě odpoví: „kočka“. Reakce dítěte (odpověď kočka) je a) Mand b) Takt c) Echoická reakce d) Intraverbál 4. Hanička se učí anglicky. Paní učitelka jí řekne, aby po ní zopakovala nové slovo dog. Hanička řekne: „dog“. Verbální reakce Haničky je a) Mand b) Takt c) Echoická reakce d) Intraverbál Otázka 5. Dítě uslyší venku zaštěkat psa a řekne: „pes“. Máma, řekne:“Ano, venku štěká pes“. Chlapcova reakce (vyslovené slovo „pes“) má jakou funkci? a) takt b) intraverbál c) echoická reakce d) mand 6. Schopnost požádat si o předmět, aktivitu, pozornost nebo informaci se dle analýzy verbálního chování nazývá: a) mand b) takt c) verbální imitace d) intraverbál Otázka 7. Pokud hodnotíme schopnost dítěte doplňovat slova v písničce nebo odpovídat na otázky, o jaký operant se jedná? a) mand b) takt c) verbální imitace d) intraverbál 8. U jakého verbálního operantu je antecedentem motivace a konsekventem přímé posílení (dítě dostane to co chce)? a) mand b) takt c) verbální imitace d) intraverbál UČENÍ ŽÁDOSTÍ (MANDŮ) 3 základní kategorie počátečních mandů MANDY jídlo aktivitapředmět Mandy dle úrovně 1. Jednoslovný mand – podstatné jméno s promptem 2. Jednoslovný mand – podstatné jméno bez promptu 3. Jednoslovný mand – sloveso 4. Mandy od vrstevníků - jednoslovně 5. Jednoslovný mand – chybějící předmět 6. Spontánní mandy 7. Mand o pomoc, odstranění averzivního stimulu 8. Dvouslovné mandy – sloveso + podstatné jméno 9. Dvouslovné mandy – přídavné jméno + podstatné jméno 10. Vícečetné mandy obsahující příslovce, předložky, zájmena 11. Otázky – kdo, co, kde, kdy, jak, proč… 12. Mand o účast vrstevníků ve hře 13. Mand pro sdílení pozornosti Učení mandů - motivace • MANDY SE VYBÍRAJÍ PODLE NEJSILNĚJŠÍ MOTIVACE. • Učí se pouze, když je přítomná motivace (MO) studenta. • Studen musí ukázat motivaci (např. natahuje se po předmětu, oční kontakt) • Studenta se neptáme „Co chceš?“ Pokud vidíme jeho zájem o předmět či aktivitu, ihned studentovi „napovíme“ co má říct (verbální prompt nebo prompt gestem). UČENÍ MANDŮ - PROMPT • Při učení studentovi poskytneme dostatečnou míru pomoci. Využíváme hierarchii nejméně intruzivního, ale zároveň nejefektivnějšího promptu: ➢ plný fyzický prompt (vedeme ruku studenta - znak) ➢ částečný fyzický prompt (snížíme fyzické vedení - znak) ➢ prompt gestem (modelujeme znak) ➢ verbální prompt (řekneme mand) ➢ prompt pomocí předmětu (student vidí předmět a proto manduje) • Při učení mandu se postupně snižuje míra pomoci. NÁCVIK MANDŮ U NEVOKÁLNÍCH STUDENTŮ Příklad učení mandu ve znaku: “kostka” 1. Vytvořte motivaci (MO) k hraní si s kostkami 2. Jakmile student kostku chce, demonstrujte znak + vokální prompt “kostka” 3. Podejte studentovi kostku “zadarmo” (opakujte první 3 kroky 2-3x, abyste posilnili MO) 4. Opět vytvořte MO k žádosti o kostku 5. Demonstrujte znak + vokální prompt “kostka” 6. Ihned poskytněte plný fyzický prompt (chyťte studentovi ruce a pomozte mu se znakem “kostka” + vokální prompt “kostka“) 7. Ihned studentovi dejte kostku (posílení) + verbální prompt “kostka” 1. Vytvořte motivaci (MO) k hraní s kostkami 2. Časová prodleva 2-3 sekundy, pokud student nezaznakuje do 3 sek., poskytněte prompt během 3 sek. + vokální prompt “kostka“ 1. Pokud student zaznakuje správně “kostka” do 3 sekund, ihned doručte kostku (posílení) + vokální prompt “kostka” 2. Diferencujte posilnění – za spontánní mand dejte více než jedenu kostku, za mand s pomocí dejte jen jedenu kostku Postupné snížení promptu v dalším kroku (časová prodleva nebo méně intrusivní prompt) UČENÍ MANDU – OPRAVA CHYBY Chybný mand ve znaku: 1. Jiný znak 2. Sebekorekce (chybný a poté správný znak) 3. Sekvence několika znaků 4. Bez reakce nebo reakce až po 3 sek. Oprava mandu ve znaku • Dáme studentovi ruce do neutrální pozice (podél těla nebo do klína), znovu modelujeme znak a poskytneme plný fyzický prompt bez časové prodlevy. • Při několika dalších mandech studentovi poskytneme plný fyzický prompt bez časové prodlevy, aby neměl možnost udělat chybu (metoda bezchybného učení). • Pokud se student snaží zaznakovat správný mand, ale provedení není zcela přesné, tak do znaku vkročíme a poskytneme fyzický prompt (tvarujeme). Zdroje ▪ COOPER, HERON, HEWARD. Applied Behavior Analysis. Second Edition. Pearson, 2014. ISBN 978-1-292-02321-2. ▪ SKINNER, B. F. Verbal behavior. XanEdu, 1957. ISBN 13: 978-0-87411- 591-4. ▪ CARBONE, V. Teaching Verbal Behavior to Children with Autism and Related Disabilities. Unpublished workshop Manual, 2016. ▪ SUNDBERG, M. VB-MAPP Verbal Behavior Milestones Assessment and Plecement Program: A language and Social Skill Assessment Program for Children with Autism or Other Developmental Disabilities-Guide. Concord: AVB Press, 2008. ISBN 978-0-9818356-1-7. ▪ CHRAPKOVÁ, K. Rozvoj komunikační schopnosti u dětí s autismem pomocí verbálního chování – aplikované behaviorální analýzy. Praha, 2016. Diplomová práce.