CVIČENÍ 6 Integrál racionální lomené funkce a některé podobné integrály Integrály typu / iř(cos x, sin x) dx Integrály, v nichž je integrand lomenou funkcí členů cos x a sin x: R(cosx, sinx) dx, (6.1) / kde R(u,v) je racionálně lomená podle u a v, lze s využitím tzv. univerzální trigonometrické substituce ř=tg| (6.2) vždy převést na integrál racionální lomené funkce anebo v určitých případech i vypočíst s pomocí elementárních úprav integrandu. Univerzální trigonometrická substituce Vzorce pro vykonání univerzální trigonometrické substituce: l-t2 2t 2 cosx = --, sinx = --, dx — —-dt. (o.i) l + t2 l + t2 t2+\ Speciální případy Užití univerzální substituce (6.2) je zpravidla spojeno s pracnějším výpočtem a proto je vhodné se napřed zamyslet, zda není možné integrál vypočíst snadněji. Často je užitečná následující rada. ÚVAHA 6.1. Je-li integrál ve tvaru (6.1), kde R je racionální lomená funkce dvou argumentů, mající jednu z vlastností: R(-u, v) = -R(u, v), R(u, -v) = -R(u, v), R(-u, -v) = R(u, v) (6.4) pro všechna (u, v), pak lze pro integraci využit jedné ze substitucí t — sin x, t — cos x resp. t = tg x. Substituce, doporučená úvahou 6.1, může být v praxi vhodnější než univerzální trigonometrická substituce. PŘÍKLAD 6.2. Vypočtěme 1 -dx. sinx l Řešení 6.2.1. Po úpravě lze využít substituce cos x = ř: /l f 1 siní f sinx f sinx -dx = /--dx = / —t—dx= /--5—dx sinx j smi sinx J sin x ./ 1 — cosz x r i ci i /• i i r i : - / -— d(cos x) = / -=-dř = - /-- dř--/-- J l-cos2x V 7 J t2-l 2/ f-1 2 J ř + 1 dř = | ln |ř - 1| - | ln |ř + 1| = |ln f - 1 f + 1 = -ln 2 cos x — 1 Řešení 6.2.2. Po úpravě lze využít substituce tg | = ř, dř = 2 cos2 f COSX + 1 dx: /—— dx = - í-J--rdi = - í C0S x2 dx = - ( —^-r^dx sinx 2J sin | cos | 2J £!Hx 2J tg § cos2 § COS 5 X tg2 Příklad 6.3. Vypočtěme / 1 sinx + 1 dx. Řešení. Dle vzorce tg2x + 1 = —— bude ° COS^ X í---dx = í--—-—--dx = í J sin x + 1 J 2 sin § cos § + 1 J Paktgf =ř,dř = ^iT?dx, s2f 2tg# H--tx b 2 cos2 f dx cos2 4- 2tgf +tg2f + 1 dx. /itgf+tg2f+ ldX 2/2tgf +tg2f + 12cos2f dX /tg2f+2tg| + ld(tg2) = 2 í--í-dt = 2 í-i—- dt = 2 í-—r d(ř + 2) i ř2 + 2ř + i y (ř + 2)2 y (ř + 2)2 ř + 2 tg § + 2 příklad 6.4. Vypočtěme / 1 2 sin x — cos x + 3 dx. 2 Řešení. Položme ř = tg ^; dle (6.3) bude Cl C 1 2 ľ 1 / -dx = / -;----dt =2--- J 2sinx-cosx+3 J iJM.__l=í£ + 3 ř2 + 1 J 4ř - 1 + ř2 + 3 1+í2 1+í2 ^ = 2Í-J----dř = í——i-dt J 4ř-l+ř2 + 3(ř2 + l) J 2ř2 + 2ř+2 = ^2arctg2 (t + 5) = arct§ (2t§ f + l) ■ PŘÍKLAD 6.5. Vypočtěme " sin x + cos x / cosx + 1 Řešení 6.5.1. Elementární úpravou obdržíme dx. /sin x + cos x f siní ľ cos x -dx = / -dx + / -dx cos x + 1 J cos x + 1 J cos x + 1 /(cosx + 1)' ľ cosx + 1 — 1 ---^dx + / COS X + 1 J COS X + 1 dx = — ln(l + cosx) + f dx — í-dx. J J cos x + 1 3S 2x + 1 =2 cos2 x a tudíž / c^7TTdx = / 2^f dx = / c^fd(f) = tgf ■ Ježto cos x — sin x = cos 2x, bude cos 2x + 1 = 2 cos x a tudíž Pak dostaneme sin x + cos x x ■ dx = x — ln(l + cos x) — tg —. / cosx + 1 2 Řešení 6.5.2. Položíme-li tg j = ř,bude /sin x + cos x ľ T7T2 + í,! 2 2 f 2ř + 1 — t2 -Z-dx = / -i±í—--dř = 2 / -^---dt cosx + 1 J -2t +1 ř2 + l J (2ř + ř2 + l)(ř2 + 1) 7 (M 1+í2 f2 - 2t - 1 dř, (ř + l)2(ř2 + 1) což vyžaduje rozkladu na několik částečných zlomků. Preferujeme tedy předešlé řešení. PŘÍKLAD 6.6. Vypočtěme integrál / cos2 x sin3 x dx. Řešení 6.6.1. Využití univerzální substituce t = tg ^ dle vzorců (6.3) vede na integrál i-ř2\2 8ř3 2 rt3(i-t2)2 ľ 2 • 3 , /Y1-' V 8ř 2 , ^ /"ř ( / cos x sin xdx = /-- I--dř = 16 / — J J \l+t2) (1+ř2)3ř2 + l J (1+,2)< dř. Dostáváme tedy integrál neryze lomené funkce, přičemž i po vyčlenění ryze lomené části zůstává úloha výpočetně náročnou jakožto integrace parciálního zlomku s vysokým stupněm jmenovatele bez reálných kořenů. Zkusme proto raději najít jinou cestu. Řešení 6.6.2. Daný integrál má tvar (6.1) s R(u, v) = u2v3. Funkce R je lichá podle v a tudíž dle úvahy 6.1 použijme substituci t = cos x. Dostaneme dt = — sin x dx, sin xdx = —dt, -dt j cos2 x sin3 x dx = j cos2 x sin2 x sin x dx = — j t2 (l — f2) dt = j f4 dt — j t2 dt 1 5 1 3 1 5 1 3 = -t--1 = - COS x--cos x, 5 3 5 3 což je výrazně jednodušší než příslušná integrace v řešení 6.6.1. □ PŘÍKLAD 6.7. Vypočtěme / sin2 x cos5 x dx. Řešení. Integrand obsahuje lichou mocninu výrazu cos x. Substituce sin x = t,dt = cosxdx, sin xcos xdx= / sin x(l — sin x) cosxdx = / sin x(l — sin x) d(sinx) -/,»C,-,»)»d,./,»Cl-2,» + ,*)d,./(,»-2<* + ,«)dí = -t--1 H—t = - sin x--sin x H— sin x. 3 PŘÍKLAD 6.8. Vypočtěme tg4 x dx. f Řešení. Integrand tg4 x = ^"4^ se nemění při současném nahrazení cos x a sin x výrazy — cos x a sinx. Položme tgx = t. Bude dt = —\— dx = (1 + tg2 x) dx = (1 + ř2) dx, dx = * 2 dt, COS JC i. \~T /tg4xdx = /^Tdř ř2 + 1 ŕ -ŕ-t2 -t2 t2 +1 i Obvyklým způsobem pak dostaneme f tg4 x dx = | tg3 x — tg x + x. PŘÍKLAD 6.9. Vypočtěme ľ e2x dx. í e3x + 1 4 Řešení. Položíme-li ex = t, bude dř = ex dx, dx = j dt, n2x c ti 1 ľ (2 ľ ezx C t1 1 ľ J ^TTdx = J ^TT7dí = i dt. t (t + l)(f2-f + 1) Rozklad na částečné zlomky bude ve tvaru f^+1^ff2_f+ 1) = 7 + 7^7 + fí^+i > P° výpočtu ř2 ř + 1 1 ř(ř + l)(ř2-ř + 1) 3(ř2-ř + l) 3 (ř + 1) a tudíž /• t2 1 í t + 1 1 /" 1 / -=-dt = - -7T-dř--/ -dř. ; ř(ř + i)(ř2-ř +1) 3jř2-ř + i 3y ř +1 Integrace částečného zlomku II. typu dává f ř + 1 1 /" 2ř +2 1 /" 2ř- 1 + 3 / -dř = - / -dř = - / -dř Jř2-ř + l 2Jř2-ř + l 2Jř2-ř + l 1 f (ř2 - ř + IV 3 f 1 = - / ^--dř + - / -z-dř 2J ř2-ř + l 2J ř2-ř + 1 1 7 3 Z1 1 - + 1> + 2/p^7jd' = Iln(t2-t + 1) + |^arctg(^(,_I = ^ ln(ř2 - ř + 1) + V3 arctg ^^J-^ . Po dosazení do (6.5) dostaneme / ř2 1 , 1 /2ř-l\ 1 , dř = - ln(ř2 - ř + 1) + — arctg ——--ln |ř + (6.5) ř(ř + l)(ř2-ř + 1) 6 v 41 V V3 ) 3 = iln(^_e« + 1) + _Larct8(?ílri)_Iln(e- + 1). 5