Friedrich Nietzsche Slavomír Lesňák Obr.: Hans Olde Romány o voluntaristech ●YALOM, Irvin D. Když Nietzsche plakal:román o romantické posedlosti, osudu a lidské vůli. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003. 302 s. ISBN 80-7178-769-8 ●YALOM, Irvin D. Léčba Schopenhauerem. Translated by Helena Hartlová-Císařová. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 336 s. . ISBN 80-7367-087-9 Život ●15. X 1844 ●Rodina protestantského pastora ●Polská šlechta ●24 profesor filologie v Bazileji ●Tělesné a psychické zdravotné problémy od 30 let – konec profesury ●Starostlivost matky a sestry Elisabeth, ┼1900 https://www.pinterest.com/mattlkennedy/ Dílo ●Období geniálno – romantické –Zrození tragédie z ducha hudby, Filozofie v tragickém období Řeků, Nečasové úvahy –Dionýzovský génius ●Období pozitivistické –Radostná věda, Lidské, příliš lidské ●Období zarathustrovské –Tak pravil Zarathustra, Ke genealogii morálky, Mimo dobra a zla, Antikrist, Ecce homo https://comicvine.gamespot.com/action-philosophers-6-marx-nietzsche/4000-430395/ Předchůdci Etika Nietzscheho Etika podle Nietzscheho ●Nejde o vlastní morální konání – jde mu o morální výklad světa (Pavel Kouba) ●Rozporuplnost tvorby (osobnosti?) → trpělivost a existenciální ponor ●Je těžké byt pochopen, zvlášť když dělám všechno pro to, aby jsem byl srozumitelný těžko... (Mimo dobro a zlo) ●Ešte hodná doba uplynie, než budú moje spisy čitateľné (úvod ku Genealógii morálky) http://eppsnet.com/2018/02/nietzsche-cartoons/ Morálka nebezpečím ●O morálce mluvíme v souvislosti s dobrem a zlem – oba principy potřebné ●Kdo vynašel hodnocení dobré – zlé? ●Akú hodnotu má takové hodnocení? ●Dobro – hodnocené vždy lépe (výš) jako zlo ●Dobro může obsahovat i jed, narkotikum ●Je dobro dobré? ●Není morálka nebezpečná pro lidský rozkvět?! Dvojitá morálka ●Morálka pánů ●Morálka otroků ● ●Morálka - instinkt stáda – výtvor člověka od úsvitu jeho dějin ●Nástroj regulování vztahů mezi lidmi – měla opodstatnění – umožnila vývoj až ke dnešnímu způsobu života ●Morálka a etika ze slov – „mos“, „mores“ (latinsky), „éthos“ (řecky) – mrav, zvyk, obyčej Nedorozumění a omyly v chápání morálky ●Omyly dogmatiků – z Platonovho vynálezu čistého ducha a dobra osobě ●Izolované dobro a zlo? →víra metafyziků v protikladnost hodnot ●Neexistuje nic výlučně (raz a navždy) dobré/zlé ●Dobro/zlo vždy v souvislosti s interpretací nějaké události, činnosti a pod. ●Neexistují žádné morální jevy – existujú jen morální interpretace jevů. (Mimo dobra a zla) Relativismus ●Původu morálky ●Proměnlivost mravních norem ●Mravní relativismus – kulturní relativismus ●Prolívání se protikladů –při altruismu egoistické rysy a naopak: –altruismus matky – ne oběť pro dítě, ale pro sebe (svůj egoistický cit, nalezení své identity matky, existenciální plnost) Pověra anglických morálních „vědců“ ●Nesobecké konání neexistuje ●Spíše vnímáno ze zvyku slabých, nízkých ●Soud (hodnocení) nepochází od těch, kterým se dobro prokazuje – ale od těch, kt. ho prokazují (mocní, silní, výše postaveni) ●Dobré – proto vyšší ●Protiklad nižší – zlé (davové) ●Pathos vznešenosti – pocit vyššího druhu vůči nižšímu (soucit jako nástroj moci?) Etymologický důkaz ●Podle Nietzscheho ve více jazycích: –Dobré – předobraz vznešeného, ušlechtilého –Zlo – předobraz jednoduchého, nízkého, plebejského – ●Dobré - se neváže na nesobecké ●Nesobecké ≠ morální Dvě morálky ●Morálka slabých (otroků) – morálka poslušnosti, stáda ●Morálka silných (pánů) – vznešenosti – ne-morálka ve vztahu k první? ●Morálka otroků – výsledkem vzbury otroků ●Prosazení slabých hodnot jako obecných ●Ze židovsko-křesťanského náboženství ●Hodnoty v rozpore s vůlí k moci a k životu Morálka otroků/morálka resentimentu (ublíženosti) Křesťanské postuluje a axiologicky zdůvodňuje: ●soucit, poníženost, pokoru, trpělivost, lásku k bližnímu, smysl pro utrpení... ●Převrací a znehodnocuje hodnoty ●Ze slabosti a bezmocnosti – cnost → dobro ztratilo původní význam (cesta ke spáse) → vznešenost, síla, soběstačnost vnímáno jako zlo – neštěstí, prokletí, cesta k věčnému zatracení Judea › Řím •slabost překroucena na - zásluhu, •bezmocnost na - dobrotivost, •ustráchána nízkost na - pokoru, •zbabělost na - trpělivost •neschopnost pomsty na - ochotu odpouštění (Genealogie morálky) ●Důsledek: převrácení hodnot – bezmocní jsi podřídili silných Morálka silných ●Produkt přirozené ambice života (jako nejvyšší hodnoty) - zachování a prosazení vůle k sobě samému ●soulad s přírodou: přežije jen skutečně silné, vznešené, soběstačné ●Nadřazené všemu nemocnému, nízkému, bezmocnému, slabému ●Morálka pánů – distancování se od jednostranného chápání altruismu Nadčlovek ●Morálka pánů – k vlastní (pozitivní) realizaci ●K naplnění svého poslání a smyslu ●Nepotřebuje kromě vůle k životu a moci nic jiné ●Morálka pánů -oslavou nenásytné vůle k dosahování vyšších cílů ●Nositelem jen skutečný aristokrat – jediný určuje věcem hodnotu ●Sám nadčlověk nejen hodnotí – je sám nejvyšší hodnotou, smyslem země https://glreview.org/article/the-case-of-nietzsche/ ●Aristokrat – musí být egoistou ●Působí však vznešeně, důstojne a vážně ●Nemá povinnosti vůči ostatním, jen vůči sobě rovným ●Aristokrat – vznešená bestie ●Vítězí za jakoukoliv cenu ●„Požadovat od síly, aby se neprojevovala ...jako síla – bláznovství.“ (i naopak) https://www.cartoonstock.com/directory/f/friedrich_nietzsche.asp Nihilismus ●Krízový stav v evropské kultuře utvářené křesťanstvím ●Signalizuje bezmocnost a bezperspektivnost křesťanské kultury –vyschlý pramen zdroje rozvoje a energie –odsouzen na zapomnění ●Stav když absentuje smysl ●Když ve všem hledáme smysl, který tam není ●Stud před sebou samým, člověk se sám dlouho podváděl... (Fragmenty o nihilismu) ● ●Stádovitost nacionalismu, křesťanství, socialismu, nesmyslnost obchodu a zaměstnání? ●Postuluje bytí bez autonomnosti individualit ●Individuum tu ztrácí víru ve svou hodnotu ● ●Víra v celek a vyšší (metafyzický) smysl nefunguje Nihilismus ●Pasivní –ignoruje chápání života jako tvořivé energie a Síly ●Destrukční –destruuje platnou, tradiční hierarchii hodnot –na tvorbu, prosazení hodnot nových už nemá Sílu ●Aktivní –odmítá křesťanský systém hodnot –normální stav myšlení Přehodnocení všech hodnot ●Neodmyslitelná součást Nietzscheho reflexe morálky ●Instinkt stáda – poslušných byla vždy v dějinách většina ●Dnes má v sobě každý zabudovaný instinkt poslouchat – „máš udělat“ - svědomí ●Deděný na úkor schopnosti rozkazovat ●Poslední příchod rozkazujícího - Napoleon ●Přetvoření je ve prospěch vyšších hodnot (vyšších- aristokratických, ne křesťanských) Gott ist tot ●Konec jeho nejvyšších hodnot → hodnotové prázdno ●Musí padnout celá evropská morálka, neboť její nejvyšší garant byl odstraněn ●ohlašuje „pomatenec“, - nastávající stav– „otevřený nihilismus“ – člověka vrhá do zmatku, bere půdu pod nohama ● bláznům vždy přináleželo privilegium říkat nepříjemnou pravdu ● ●Nevyhnutnost přecítění – přežití prázdnoty ●Obnovení pohanství? ● Jaké přehodnocení ●Egoismus namísto lásky k bližnímu ●Strach z bližního ●Nové perspektivy morálního hodnocení ●Motor k nejvyšším pudům nad průměr stáda – posilnění vůle k moci ●Cílem přehodnocení – obnovení egoistických instinktů na úkor neegoistických ●Smyslem překonání dobové morálky - vyšší ●Místo morálky pro morálku – morálka pro budoucího člověka https://www.toonpool.com/cartoons/Nietzsche_241680 Imoralismus ●Smyslem není návrat k před-morálnímu světu ●Ale produktivní nahrazení novou, vznešenou, silnou, důstojnou ●Ne amoralizovat, ale vystupňovat (Kouba) ●Imoralismus – přerůst v nový pozitivní princip hodnocení ●Nietzsche – první imoralista Vliv ●K. Jaspers, M. Heidegger, E. Fromm, J. Derrida, M. Foucault, G. Deleuze ●Zbořil tradiční hierarchii mravních hodnot i genealogii ●Nestojí tradiční náboženství na překonaných hodnotách? ●Je bůh mrtvý? ●Je tradiční morálka jen užitečný omyl? ●Filozofie existence, antropologie, postmoderní filosofie, psychoanalýza Zdroje ●Dupkala, R.: Genealógia morálky podľa Friedricha Nietzscheho. In Dejiny etického myslenia. Kalligram, Bratislava, 2008. ●Nietzsche, F.: Duševní aristokratismus. Votobia, Olomouc 1993.