Diplomová práce - Projekt

7. týden – Etika

Tento týden je věnován velmi podstatné součásti výzkumné činnosti – etice. Budeme o etice uvažovat nejen jako o sadě pravidel, ale zejména jako o zásadách, které provázejí veškerou práci výzkumnice/výzkumníka od volby tématu výzkumu přes zpracování dat až po komunikaci výsledků výzkumu. Studující budou uvažovat nad předloženými etickými dilematy a poskytovat zpětnou vazbu kolegyním/kolegům.


Každý výzkum, který provádíme, má své etické aspekty. To znamená, že bychom měli výzkum provádět tak, aby naše činnost přispívala k všeobecnému dobru. Týká se to nejen výsledků, ale i výzkumného procesu, kdy musíme přemýšlet nad tím, jak zacházíme s participanty výzkumu i se získanými daty. Zdá se to jednoduché, ale vždy to tak jednoduché není. Když například slíbíme účastníkům výzkumu anonymitu, musíme si být jisti, že neanonymizovaná data se nám nepovalují na místě, kde k nim mají přístup další lidé. Když řekneme, že účast na výzkumu je dobrovolná, musíme si být jisti tím, že osoby, které se snažíme pro výzkum získat, rozumějí tomu, co s nimi chceme dělat a co z toho vzejde. Ještě složitější to je, když se chceme věnovat ožehavým tématům, na která mají různé strany různý pohled. Např. tolik diskutované téma inkluze ve vzdělávání dokáže rozdmýchat hodně emocí. Etika není soubor nějakých jednoduchých rigidních pravidel, která musíme dodržet. Jde o proces zamýšlení se nad různými otázkami a dilematy, na která ve výzkumu narazíme.


Pomůckou při řešení těchto dilemat by nám měl být etický kodex. Ten, jak vysvětlují Průcha a Švaříček (2009), určuje mravní zásady, kterými se lidé ve svém jednání řídí. Pokud uvažujeme o etice v souvislosti s pedagogickým výzkumem, nenahlížíme na ni v tom nejširším smyslu, ale posuzujeme „morální konsekvence nějakého konkrétního výzkumu“ ve vztahu „k seznamu norem a principů respektovaných v rámci dané profesní skupiny“ (s. 90), tedy ve vztahu k etickému kodexu dané profese.

Již v roce 1979 byl v USA vydán Belmont Report, ve kterém najdeme zformulovány tři základní principy ve výzkumu s lidskými subjekty:

  • Respekt vůči účastníkům výzkumu: ochrana autonomie, slušnost a respekt k účastníkům výzkumu, zajištění dobrovolného poučeného souhlasu. Výzkumníci jednají čestně.
  • Prospěšnost: předcházení újmě způsobené účastníkům výzkumu.
  • Spravedlnost: zajištění rovnoměrné distribuce benefitů a zátěže spojené s výzkumem, což zahrnuje hodnocení metodologie výzkumu (Belmont Report, 1979).

Tyto tři principy jsou v různé formě podstatou všech současných etických kodexů a musí se jimi řídit každý výzkumník/výzkumnice ve všech fázích zpracování vlastního výzkumného šetření.

V souvislosti s výzkumem můžeme hovořit o dvou druzích etiky: procedurální etika a etika „v praxi“ (Guillemin & Gillam, 2004).

Procedurální etika představuje povinné náležitosti výzkumu, bez nichž by výzkumník neměl vůbec zahájit sbírání výzkumných dat. V případě závěrečné práce se jedná zejména o informovaný souhlas (viz 8. týden). U výzkumů, které vedou akademičtí a výzkumní pracovníci, je v některých případech nezbytný nebo doporučený také souhlas Etické komise pro výzkum. O Etické komisi pro výzkum na Masarykově univerzitě se více dozvíte více zde.


Etická výzkumná praxe však představuje mnohem více než jen vyřízení formálních náležitostí. Důležité je také to, jak se výzkumník po celou dobu výzkumu chová, jak o něm přemýšlí a jak je schopen vyvstalé etické záležitosti řešit. Výzkumník by měl své vlastní počínání hodnotit stejně bedlivě jako vlastní výzkumná data. Guillemin a Gillam (2004) v této souvislosti používají termín reflexivita, kterou popisují takto: „Být reflexivní v etickém smyslu znamená, že si je výzkumník vědom mikroetických stránek výzkumné praxe, a že je tedy ostražitý vůči případným etickým pnutím a je připravený je řešit. Jak jsme uvedly výše, reflexivita nepředepisuje žádné konkrétní způsoby reagování na výzkumné situace; spíš pěstuje citlivost, která etickou praxi zabydluje v sociálněvědním výzkumu, a to v celé jeho složitosti a bohatosti.“ (s. 47)

Průvodcem mohou výzkumníkovi/výzkumnici být etické principy uznávané v daném oboru.

ÚKOL

Přečtěte si nástin několika situací etických dilemat, na jaká lze při výzkumu narazit. Napište pak krátkou úvahu (minimálně 250 slov) k těmto situacím. Co vás k této situaci napadlo, co hraje roli při rozhodování, jak by bylo vhodné postupovat?


Situace 1

Výzkumník přichází do třídy, kde plánuje dělat výzkumné aktivity zaměřené na funkční gramotnost s dětmi ve druhé třídě. Děti budou číst krátké texty s různou grafickou úpravou a výzkumníka zajímá, zda tato úprava (barevnost, obrázky, font) bude mít nějaký vliv na porozumění textu. Má v plánu získat od dětí informovaný souhlas, že s participací na výzkumu souhlasí. Když ale přijde do školy, třídní učitelka mu řekne: „To není potřeba. Máme už souhlasy rodičů, ti jsou za ně zodpovědní.“

Zamyslete se, jak by se měl výzkumník dále zachovat. Má riskovat, že učitelka ztratí ochotu s ním spolupracovat, když jí bude oponovat? Nebo se má snažit dál trvat na svém záměru? Jak by to měl udělat?


Situace 2

Výzkumnice vede rozhovor s žákyní páté třídy. Výzkum se týká efektivity podpůrných opatření a jsou v rámci něho realizovány rozhovory s vyučujícími, kteří vyučují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, s těmito žáky a se speciálními pedagogy ze škol i poraden. Žákyně během rozhovoru několikrát řekne: „Já jsem prostě úplně blbá. Nejde mi to a nikdy nepůjde. Jsem k ničemu.“ Když to zopakuje potřetí, výzkumnice řekne: „Nejsi blbá, jen potřebuješ speciální přístup. Já vidím, že jsi úžasná a upřímná mladá žena.“

Zamyslete se, zda se výzkumnice zachovala eticky. Je vhodné, aby výzkumník komentoval a hodnotil odpovědi participantů a participantek výzkumu? Má intervenovat, když cítí, že participant/ka prožívá něco těžkého?


Situace 3

V rámci výzkumu dětí a mládeže s mezinárodní migrační zkušeností vedl výzkumný tým rozhovory s dospívajícími. Šlo o sérii rozhovorů v průběhu dvou let, jejichž cílem bylo mapovat proces integrace. K rozhovorům získali informované souhlasy od rodičů i nezletilých. Jeden z teenagerů během rozhovorů odpovídal poměrně stručně, avšak po skončení rozhovoru navázal s týmem ještě konverzaci přes messenger. Nejdřív šlo o pozdravy a zaslání písniček, které měl rád. Jak se ale vztah prohluboval, začal tímto způsobem psát velmi otevřeně o svém životě, pojmenoval mnohem detailněji různé problematické body svého školního i rodinného života. Výzkumný tým měl souhlas k využití rozhovorů, nyní ale stál před etickým dilematem, zda využít také mnohem podrobnější report od tohoto chlapce, který obsahoval citlivé informace.

Přemýšlejte o tom, zda je etické tyto informace využít, případně za jakých podmínek. Hrálo by podle vás roli v tomto rozhodování, zda je chlapci 14, nebo 17 let?



Situace 4

Výzkumnice vede rozhovory s osobami, které trpí Alzheimerovou nemocí, ale s pomocí rodiny a pečovatelů žijí v domácím prostředí. Rozhovory po přepsání zasílá účastníkům k autorizaci. V jednom případě rozhovor informant přepis schválil a souhlasil s využitím jeho částí v popularizačním textu, ve kterém bude uvedeno i jeho skutečné jméno a fotografie. Rodinní příslušníci však s podobou rozhovoru nesouhlasí a kontaktují výzkumnici s žádostí o jeho stažení.

Jak se má výzkumnice zachovat? Má respektovat přání rodiny, na jejíž pomoci je informant závislý? Má říci, že k uveřejnění má souhlas informanta, a rozhovor, který obsahuje velmi podstatné informace, do textu zahrnout? Jak byste postupovali?



Pro své úvahy se můžete inspirovat četbou textů z doporučené literatury k tomuto tématu.

Doporučená literatura:

Department of Health, Education, and Welfare. (1979). Belmont Report. https://www.hhs.gov/ohrp/regulations-and-policy/belmont-report/read-the-belmont-report/index.html

Guillemin, M., & Gillam, L. (2004). Etika, reflexivita a „eticky důležité okamžiky“ ve výzkumu. Biograf, (35), 47 odst. 

Livingstone, S., & Locatelli, E. (2014). Ethical dilemmas in qualitative research with youth on/offline. International Journal of Learning and Media, 4(2), 67–75. https://doi.org/10.1162/IJLM_a_00096

Průcha, J., & Švaříček, R. (2009). Etický kodex české pedagogické vědy a výzkumu. Pedagogická orientace, 19(2), 89–105. .

Woodgate, R. L., Tennent, P., & Zurba, M. (2017). Navigating ethical challenges in qualitative research with children and youth through sustaining mindful presence. International Journal of Qualitative Methods, 16(1), 1–11. 


Předchozí
Následující