Ruština a čeština jako jazyky slovanské
RJ1019 Úvod do studia ruštiny 1
A. Sokolova
Zakládací listina kapituly litoměřické z r. 1057 obsahuje český přípisek z počátku 13. století. URL:
https://www.citarny.cz/knihy-lide/vzdelavani-a-souvislosti/historie-knihy/nejstarsi-ceske-vety
Ostromirův evangeliář, str. 127. lícní. URL:
http://expositions.nlr.ru/ex_manus/Ostromir_Gospel/index.
php.
Rekonstrukce praindoevropského jazyka, kořen ʼruk(a)ʻ.
URL: http://www.hjholm.de/Holm%20IE%20SLRD%20tree%20'hand'.jpg.
Slovanské jazyky jsou skupina příbuzných jazyků
(geneticky spjatých), užívaných primárně v areálu střední
a východní Evropy a sekundárně v severní Asii, např.
ruština jako dorozumívací jazyk v zemích bývalého SSSR a
v Mongolsku (Karlíková, Skalka, Večerka 2017, online).
Slovanské jazyky na lingvistické mapě světa.
URL: https://www.britannica.com/topic/Slavic-languages
Trichotomická klasifikace slovanských jazyků.
URL: https://www.britannica.com/topic/Slavic-languages
Tradiční a nejpoužívanější klasifikací slovanských jazyků je trichotomická
klasifikace, která uplatňuje diachronně typologické hledisko
(Blažek 2017, online).
Sv. Cyril (Konstantin) a Metoděj, URL: https://www.irozhlas.cz/node/5940159.
Radziwillský letopis 15. st., r. 6406 (898) Ob ugrach,
URL: http://radzivilovskaya-letopis.ru/index.php?id=33#sel
„…na Velkou Moravu přinesli Konstantin a Metoděj r. 863
staroslověnštinu jako jazyk liturgický a nástroj nejstaršího
slovanského písemnictví vůbec.“ (Večerka 2014, 10)
• Cyril a Metoděj (kreslený film):
https://www.youtube.com/watch?v=9NPkwutR5H4
STAROSLOVĚNŠTINA
СТАРОСЛАВЯНСКИЙ ЯЗЫК
V současné češtině standardní
označení pro nejstarší slovanský
jazyk dochovaný v textech z 10.
a 11. stol., který měl status
odpovídající dnes jazyku
spisovnému. (Hansack, Večerka
2017, online)
Hlaholská a cyrilská abeceda
(Večerka 2006, 132-133)
Kyjevské listy, psány hlaholicí, IX./X. st. Porovnání hlaholice a cyrilice.
URL: http://manuscripts.ru/
Čteme staroslověnské texty. URL: https://www.youtube.com/watch?v=hOYibhbQONU.
(spustit v čase 0:22)
Ostromirův evangeliář (1056-1057). URL:
http://expositions.nlr.ru/ex_manus/Ostromir_Gospel/index.php
Novgorodský žaltář (988-1030).
(Зализняк, Янин 2001, 12)
Jak zněla stará ruština? URL: https://www.youtube.com/watch?v=Yc9JiEsQ54Q&t
Kyjevská Rus (Zubov 2014, 18)
Stará ruština byla jazykem východoslovanských národů / kmenů
Kyjevské Rusi (od poloviny 9. st. do poloviny 12. st.) a ruských
zemí a knížectví ve 12.-14. st.; jedná se o společný jazyk pro
současnou ruštinu, ukrajinštinu a běloruštinu.
(Крысько 2018, online)
Jak vznikl termín Rus (Русь):
a) normanská teorie: fin. ruotsi ‘Švédsko’
b) indoárijská teorie: kořen ruksa-/ru(s)sa znamená ‘světlo,
světlý’, tím pádem Rus = bílá, světlá strana
c) slovanská teorie: kořen rud-/rus- znamená ‘červený, zrzavý’,
slovo Rus pochází z názvu řeky Ros (Рось) – pravého přítoku
řeky Dněpr.
Církevní slovanština
(церковнославянский язык)
Stará ruština (древнерусский язык,
бытовой древнерусский язык)
Liturgické texty (evangeliáře, mineje,
sborníky).
Listiny (gramoty), kroniky (letopisy),
zákony, stará ruská literatura (např. Slovo o
pluku Igorově z 12. st., cestopisy, např.
Putování tverského kupce Afanasije Nikitina
za tři moře z 15. st.).
Diglosie v Kyjevské Rusi
Vývoj češtiny (Kosek 2017, online)
Vokabulář webový, URL: https://vokabular.ujc.cas.cz/default.aspx.
Abeceda současné ruštiny.
URL: Obrázky Google.
Abeceda současné češtiny.
URL: Obrázky Google.
Cyrilice.
URL: Obrázky Google.
Rozhovor s V. Merunkou, autorem mezislovanského jazyka.
URL: https://www.youtube.com/watch?v=72pEEijmVyk.
Je mezislovanštině rozumět? Rozhovor s prof. Nečunajevovou (Estonsko).
URL: https://www.youtube.com/watch?v=yLwSIU3LIpo&t.
Co je mezislovanština? URL:
https://www.youtube.com/watch?v=whLyHzXImuI.
Literatura
• BLAŽEK, V. Klasifikace slovanských jazyků. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL:
https://www.czechency.org/slovnik/KLASIFIKACE SLOVANSKÝCH JAZYKŮ.
• HOLM, H. J. URL: http://www.hjholm.de/.
• KARLÍKOVÁ, H., SKALKA possible Homeland of the Indo-European Languages And their Migrations after the extended Separation Level Recovery Method
(Separation Level Recovery under Two Distributions, SLR2D). A, B., VEČERKA, R. Slovanské jazyky. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy Nový
encyklopedický slovník češtiny, 2017. URL: https://www.czechency.org/slovnik/SLOVANSKÉ JAZYKY.
• KOSEK, P. Periodizace vývoje češtiny. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017. URL:
https://www.czechency.org/slovnik/PERIODIZACE VÝVOJE ČEŠTINY.
• VEČERKA, R. Otázka lokalizace Velké Moravy. In: Velká Morava a velkomoravská staroslověnština. M. Vepřek (ed.). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci,
2014. s. 10-22.
• VEČERKA, R. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci; Praha: Nakladatelství Euroslavica, 2006. 273
s. ISBN 80-244-0889-9 (Univerzita Palackého v Olomouci), 80-85494-71-X (Nakladatelství Euroslavica).
• ZUBOV, A. (ed.) Dějiny Ruska 20. století – díl I. Vydání první. Praha: Argo, 2014. 949 s. ISBN 978-80-257-0921-4.
• ЗАЛИЗНЯК, А. А., ЯНИН, В. Л. Новгородский кодекс первой четверти XI в. – древнейшая книга Руси. In: Вопросы языкознания. 2001 (5), с. 3-25.
• КРЫСЬКО, В. Б. Древнерусский язык. In: Большая российская энциклопедия. Электронная версия (2018). URL: https://bigenc.ru/linguistics/text/2631460.