Úvod do studia ruštiny 1 A. Sokolova Syntax, základní syntaktické jednotky Aktuální větné členění Syntax (skladba) se zabývá skladbou věty, mj. se také zabývá způsoby, jakými se v jazyce tvoří slovní spojení. Věta je jednotka gramatická a může být definována jako „slovní vyjádření určité myšlenky“ (Černý 1998, 121), „elementární komunikativní jednotka textu, která je intonačně uzavřená a má svou obvyklou strukturu“ (Čermák 2013, 167). Syntax v klasickém pojetí se zabývá skladbou (stavbou) věty, syntax v moderním pojetí může být chápána jako disciplína, která zkoumá skladbu (stavbu) textu – tzv. textová syntax / syntax textu (Hoffmanová 2017, online). Slovní spojení (a také věty) mohou být parataktická (souřadná) – В магазине мы купили молоко, масло, хлеб и колбасу. Slovní spojení (a také věty) mohou být hypotaktická (podřadná) – большой дом, встретить друга; v těchto spojeních je jeden prvek hlavní a určuje gramatické kategorie (koncovky, pád) druhého slova. Obr. 1. Druhy slovních spojení v RJ (URL: https://www.youtube.com/watch?v=TbVlFjY-ie8). Úvod do studia ruštiny 1 A. Sokolova Podřadná slovní spojení mohou být tvořená pomocí (Flídrová, Žaža 2013, 22): • shody (kongruence) – новый дом, интересная книга, чистое окно, большие города • řízenosti (rekce) – отвечать на вопросы, заведующий кафедрой, читать книгу • přimykání1 – говорить громко (тихо, непонятно), курить в коридоре (на лестнице, перед зданием). Syntax se zabývá slovosledem, který může být volným a/nebo pevným, např. slovanské jazyky ve srovnání s jazyky germánskými mají poměrně volný slovosled, avšak mimo to obsahují prvky slovosledu pevného. Obr. 2. Pevný slovosled v němčině (URL: http://germanfox.ru/poryadok-slov-v-nemeckom-predlozhenii.html). Obr. 3. Volný slovosled v češtině (Černý 1998, 123). 1 Termín je přejat z ruštiny (Karlík 2017a, online). Úvod do studia ruštiny 1 A. Sokolova Obr. 4. Pevný slovosled českých příklonek (Černý 1998, 124). Věta může být jednoduchá nebo složená (souvětí). Obr. 5. Základní typy jednoduché věty a juxtapozice (Černý 1998, 127). Úvod do studia ruštiny 1 A. Sokolova Obr. 6. Příklady souvětí v RJ (URL: https://en.ppt-online.org/386202). Větné členy jsou základní (podmět, přísudek) a rozvíjející (předmět, přívlastek, příslovečné určení, doplněk). Podrobněji o větných členech viz (Karlík 2017b, online). Obr. 7. Větný rozbor v ČJ (URL: https://skolaposkole.cz/vetny-rozbor-1). Obr. 8. Větný rozbor v RJ (URL: https://globallab.org/ru/project/cover/razbor_prostogo_predlozhenija_po_sostavu.ru.html#.XfnXYWRKhPY). Úvod do studia ruštiny 1 A. Sokolova Syntaktický rozbor se může provádět automaticky, např. v jazykových korpusech (tzv. parsing). Vznikají tzv. syntaktické stromy: Obr. 9. Syntaktická struktura věty Úkol vybrat tu nejkrásnější dívku čeká na porotu (Oliva, Jelínek, Petkevič 2017, online). Obr. 10. Syntaktická struktura věty Сегодня студенты а вслед за ними и преподаватели пытаются идти в ногу с бурно развивающимися информационными технологиями (URL: http://ruscorpora.ru/syntax//2006/informtekhnologii_3.pdf). Úvod do studia ruštiny 1 A. Sokolova Vysvětlení pojmů závislostní analýza češtiny a syntaktická analýza češtiny najdete zde: • https://ksvi.mff.cuni.cz/~holan/gram/ • https://wiki.korpus.cz/doku.php/pojmy:syntakticka_analyza Aktuální větné členění (AČ) Termín byl uveden do lingvistiky V. Mathesiem v důsledku funkčního náhledu na jazyk, díky němuž se věta dělí na „to, o čem se v ní mluví“ (téma) a „to, co se o tom vypovídá“ (réma). Podrobněji viz (Hajičová 2017, online). V návaznosti na teorii AČ vznikly teorie textu (jak je text uspořádán), kde jsou hlavními pojmy koheze (formální spojitost vět v souvětí) a koherence (soudržnost textových jednotek v procesu porozumění textu), viz (Hoffmanová 1993; Nekula 2017a, online; Nekula 2017b, online). Obr. 11. Struktura textu (URL: https://shard-copywriting.ru/structure/). Úvod do studia ruštiny 1 A. Sokolova Literatura • ČERMÁK, F. Jazyk a jazykověda. Přehled a slovníky. Vyd. 4. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-1946-0; 978-80-246-2360-3 (online : pdf). • ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 1998. ISBN 80-85839-24-5. • FLÍDROVÁ, H., ŽAŽA, S. Синтаксис русского языка в сопоставлении с чешским. Brno: Tribun EU, 2013. ISBN 978-80-263-0355-8. • HAJIČOVÁ, E. Aktuální členění větné. In Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017. URL: https://www.czechency.org/slovnik/AKTU%C3%81LN%C3%8D%20%C4%8CLEN%C4% 9AN%C3%8D%20V%C4%9ATN%C3%89. • HOFFMANOVÁ, J. Koherence, koheze, konexe…? In Slovo a slovesnost. Ročník 54 (1993), č. 1, s. 58–64. URL: http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3503. • HOFFMANOVÁ, J. Syntax textu. In Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017. URL: https://www.czechency.org/slovnik/SYNTAX%20TEXTU. • KARLÍK, P. (a) Přimykání. In Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017. URL: https://www.czechency.org/slovnik/P%C5%98IMYK%C3%81N%C3%8D. • KARLÍK, P. (b) Větný člen. In Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017. URL: https://www.czechency.org/slovnik/V%C4%9ATN%C3%9D%20%C4%8CLEN. • NEKULA, M. (a) Koherence. In Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017. URL: https://www.czechency.org/slovnik/KOHERENCE. • NEKULA, M. (b) Koheze. In Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017. URL: https://www.czechency.org/slovnik/KOHEZE. • OLIVA, K., JELÍNEK, T., PETKEVIČ, V. Parsing. In Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017. URL: https://www.czechency.org/slovnik/PARSING.