KLASIFIKACE JAZYKŮ SVĚTA Úvod do studia ruštiny 1 Záznam přednášky: https://youtu.be/AQAyqJe2uZc. A. Sokolova KLASIFIKACE JAZYKŮ SVĚTA Klasifikace může vycházet z různých hledisek: 1) AREÁLNÍ (Geografická) 2) GENEALOGICKÁ (Genetická) 3) TYPOLOGICKÁ (lingvistická typologie) 1) AREÁLNÍ (GEOGRAFICKÁ) KLASIFIKACE • třídí jazyky podle geografické kontinuity, je provázána s klasifikací genealogickou a typologickou • nejčastějším kritériem je počet mluvčích (uživatelů) • nejrozšířenějšími jazyky jsou následující: 1. Čínština (1,3 miliardy mluvčích) 2. Angličtina (514 milionů) 3. Arabština (422 milionů – ale jako liturgický jazyk ji užívá více než miliarda) 4. Hindština (366 milionů) 5. Španělština (322 milionů) 1) AREÁLNÍ (GEOGRAFICKÁ) KLASIFIKACE Dle údajů UNESCO existuje 7102 živých jazyků: https://www.informationisbeautifulawards.com/showcase/710-a-world-of-languages 1) AREÁLNÍ (GEOGRAFICKÁ) KLASIFIKACE Dle CIA World Factbook v r. 2020 žije na Zemi 7 684 292 383 lidí, kteří používají 7 100 jazyků. Nejpoužívanějšími jazyky jsou následující (most-spoken first language): • čínština – 12,3 %, • španělština – 6 %, • angličtina – 5,1 %, • arabština – 5,1 %, • hindština – 3,5 %, • bengálština – 3,3 %, • portugalština – 3 %, • ruština – 2,1 %, • japonština – 1,7 %. Největší počet jazyků se vyskytuje v Asii (2 300), dále pak – v Africe (2 140), Tichém oceánu (1 310), Americe (1 060), Evropě (290). Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/xx.html#field-anchor-people-and-society-languages Bengálská abeceda. URL: https://www.youtube.com/watch?v=VXLykGE4Fgs 2) GENEALOGICKÁ (GENETICKÁ) KLASIFIKACE • Je spojena s diachronní jazykovědou. • Třídí jazyky podle jejich původu: jazyky příbuzné, které vznikly diferenciací společného prajazyka, tvoří jednu skupinu. • Tyto jazyky nesou zpravidla stopy společného původu. • Základní jednotkou genealogické klasifikace je jazyková rodina (čeleď), která se dále dělí na jazykové větve (skupiny), ty pak případně na podskupiny atd. • Za jazykové rodiny pokládáme jen ty skupiny jazyků, jejichž genetická sounáležitost je spolehlivým způsobem prokázána. 2) GENEALOGICKÁ (GENETICKÁ) KLASIFIKACE V současnosti se uvádí kolem 20 jazykových rodin, do kterých je možno všechny jazyky světa na základě příbuznosti roztřídit. Alternativní názory viz např.: https://www.ethnologue.com/browse/families. Dle (Čermák 2011, 69–76) existuje 17 jazykových rodin: 1. Indoevropská (450 jazyků, cca 2 mld. mluvčích, cca 46 % všech lidí). 2. Různé vymřelé jazyky Blízkého východu a Středomoří (10 a více, např. sumerština, minojština, ligurština). 3. Kavkazská (40 jazyků, cca 7 mil. mluvčích) – gruzínština, adygejština, čečenština. 4. Tibetočínská (450 jazyků, cca 21 % všech lidí, přes 1 mld. mluvčích) – čínština, barmština, pwo, sgaw. 2) GENEALOGICKÁ (GENETICKÁ) KLASIFIKACE 5. Thajská (přes 40 jazyků, kolem 60 mil. mluvčích) – thajština, laoština. 6. Paleoasijská (přes 10 jazyků, přes 100 tisíc mluvčích; Sibiř, Aljaška, Grónsko) – čukotština, eskymáčtina. 7. Drávidská (přes 30 jazyků, cca 160 mil. mluvčích) – jižní a západní Indie. 8. Semitohamitská (500 jazyků, přes 200 mil. mluvčích) – arabština, ivrit, somálština, maltština. 9. Uralská (20 jazyků, 24 mil. mluvčích) – finština, estonština, udmurtština, maďarština, mansijština. 2) GENEALOGICKÁ (GENETICKÁ) KLASIFIKACE 10. Altajská (50 jazyků, přes 100 mil. mluvčích) – turečtina, uzbečtina, kazaština. 11. Austroasijská (170 jazyků, cca 100 mil. mluvčích) – jihovýchodní Asie, Vietnam, Laos, Kambodža. 12. Austronéská (700 jazyků, 210 mil. mluvčích) – Indonésie, Malajsko, Filipíny, Oceánie, Madagaskar. 13. Papuánská (cca 1000 jazyků, 6–7 mil. mluvčích) – Nová Guinea. 14. Australská (přes 250 jazyků). 15. Africká (přes 2200 jazyků, 776 mil. mluvčích) – střední a jižní Afrika. 16. Americká indiánská (500 jazyků, 25 mil. mluvčích). 17. Izolované jazyky – baskičtina, japonština (115 mil. mluvčích), korejština. 2) GENEALOGICKÁ (GENETICKÁ) KLASIFIKACE Mapy genetické klasifikace jazyků: • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f7/Human_Lang uage_Families_Map.PNG • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3e/Human_Lan guage_Families_Map_%28Wikipedia_CS%29.PNG 2) GENEALOGICKÁ (GENETICKÁ) KLASIFIKACE Je prokázáno, že se všechny tyto jazyky vyvinuly ze společného základu, z tzv. prajazyka indoevropského, a jsou tedy navzájem příbuzné. ROZDĚLENÍ INDOEVROPSKÝCH JAZYKŮ DO 12 PODSKUPIN: 1. Indoíránské 2. Arménština 3. Řečtina 4. Balkánské 5. Italické 2) GENEALOGICKÁ (GENETICKÁ) KLASIFIKACE 6. Románské 7. Keltské 8. Germánské 9. Baltské 10. Slovanské 11. Anatolské – vymřelé 12. Tocharské – vymřelé 2) GENEALOGICKÁ (GENETICKÁ) KLASIFIKACE VÝVOJ A KLASIFIKACE SLOVANSKÝCH JAZYKŮ: Přehled viz (Blažek 2017, online): https://www.czechency.org/slovnik/KLASIFIKACE%20SLOVANSK%C3%9 DCH%20JAZYK%C5%AE Medžuslovjansky jezyk — Меджусловjaнскы jезык (Interslavic): http://interslavic-language.org/ http://steen.free.fr/interslavic/ Lexikální vzdálenost mezi jazyky Evropy (genealogické dělení jazyků + dělení dle počtu mluvčích). URL: http://www.openculture.com/2017/08/a-colorful-map-visualizes-the-lexical-distances-between-europes-languages.html Lexikální vzdálenost mezi jazyky Evropy (genealogické dělení jazyků + dělení dle počtu mluvčích). URL: http://www.openculture.com/2017/08/a- colorful-map-visualizes-the-lexical-distances- between-europes-languages.html Jazyky Ruska a sousedních zemí. URL: http://lingvarium.org /maps/asia/russia-lg- families.png Báseň A. Puškina. Jazyky národnostních menšin Ruska. URL: https://www.youtube.com/watch?v=qBs0D1r2WBA. 3) TYPOLOGICKÁ KLASIFIKACE JAZYKŮ • Třídí jazyky pouze na základě typů jejich gramatiky (zvláště pokud jde o stavbu a způsob spojování morfémů). • Jazyky i velmi blízce příbuzné a sousední mohou náležet k rozdílným typům a naopak k jednomu a témuž typu často patří jazyky velmi vzdálené v prostoru, u nichž nemůže přicházet v úvahu žádný kontakt a patrně ani žádná příbuznost. • Vladimír Skalička (1909–1991) - Skalička, V. 1935. Zur ungarischen Grammatik. Praha. (Facultas Philosophica Universitatis Carolinae Pragensis. Práce z vědeckých ústavů. 39.) - Skalička, V. 1941. Vývoj české deklinace. Praha. - Skalička, V. 1946. Über die Typologie der Bantusprachen. Archiv orientální 15, 93–127. 3) TYPOLOGICKÁ KLASIFIKACE JAZYKŮ Rozlišujeme následující typy jazyků (podrobněji viz Černý, 1998 s. 60– 62): 1) AFIGUJÍCÍ (s afixy) a) Aglutinační b) Flexivní 2) AMORFNÍ/ IZOLAČNÍ (bez afixů) 3) TYPOLOGICKÁ KLASIFIKACE JAZYKŮ 1a) AGLUTINAČNÍ (finština, maďarština, turečtina) - Gramatické kategorie se vyjadřují pomocí afixů (předpona, přípona), které se připojují ke slovnímu základu. Maďarština: • könyvem „kniha moje“, könyved „kniha tvoje“, könyve „kniha jeho/její“ • ház „dům“ – házak „dům + mn.č. (domy)“ házban „dům + v (v domě)“ – házakban „dům + mn.č. + v (v domech)“ házhoz „dům + k (k domu)“ – házakhoz „dům + mn.č. + k (k domům)“ 3) TYPOLOGICKÁ KLASIFIKACE JAZYKŮ 1b) FLEXIVNÍ (slovanské jazyky) – typický je pro ně volný slovosled, ohýbání (časování, skloňování) pomocí různých afixů. - Flexivní jazyky dále dělíme na: • Syntetické (např. čeština, ruština – škola, školy, škole…) • Analytické (např. angličtina, němčina – die Schule, der Schule, der Schule…) • Polysyntetické (např. paleoasijské jazyky, čukotština): Тымэйӈылевтпыгтыркын – „Hrozně mě bolí hlava“ 3) TYPOLOGICKÁ KLASIFIKACE JAZYKŮ 2) IZOLAČNÍ (angličtina, čínština) – typická jsou pomocná slova, chybí ohýbání, velkou roli hraje slovosled, tón a intonace hlásek/slov. ZDROJE • BLAŽEK, V. Klasifikace slovanských jazyků. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/KLASIFIKACE%20SLOVANSK%C3% 9DCH%20JAZYK%C5%AE. • Úvod do studia jazyka. Edited by Jiří Černý. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 1998. 243 s. ISBN 8085839245. • ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda : přehled a slovníky. Vyd. 3., dopl. V Praze: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2001. 341 s. ISBN 8024601540.