VYHÝBAVÉ CHOVÁNÍ V KOMUNIKACI
DOSPĚLÝCH OSOB S KOKTAVOSTÍ
AVOID BEHAVIOUR IN COMMUNICATION IN ADULTS WITH STUTTERING
Hlavní autor:
Renata Mlčáková1
Další autoři:
Filip Mikeska2
Vendula Hurtová3
Karel Tlamycha4
1	
PhDr. Renata Mlčáková, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Ústav speciálněpedagogických studií – Oddělení logopedie a studií komunikačního
procesu, Centrum podpory studentů se specifickými potřebami, Žižkovo nám. 5, 779 00 Olomouc, Česká republika. Tel.: + 420 585 635 318, mobil: + 420 605 107 943,
e-mail: renata.mlcakova@upol.cz. ORCID: 0000-0002-4051-2866.
2	
Mgr. Filip Mikeska, Meopta – optika, s.r.o. Přerov.
3	
Vendula Hurtová, OMEGA centrum zdraví a sportu Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, studentka studijního oboru Aplikované pohybové aktivity.
4	
Mgr. Karel Tlamycha, Základní škola a mateřská škola Jana Železného Prostějov.
Renata Mlčáková Filip Mikeska
Vendula Hurtová
Karel Tlamycha
Abstrakt
Článek upozorňuje na  projevy vyhýbavého
chování u dospělých osob s koktavostí.
Představeny jsou některé možnosti logopedické
práce v rámci terapeutických přístupů
tvarování plynulosti a  modifikace
koktavosti u dospělých osob s koktavostí.
Seznámíme s  aktivitami, které jsou nabízeny
a realizovány v rámci terapeutického
programu studentům s koktavostí v Centru
podpory studentů se specifickými potřebami
na  Univerzitě Palackého v  Olomouci.
Tři osoby, které se s  koktavostí samy potýkají,
26letá žena (Vendula), 26letý muž
(Filip) a 38letý muž (Karel), pojmenovaly
pro ně obtížné situace spojené se studiem
na vysoké škole i v běžném životě a podělily
se o své zkušenosti, prožité změny i pocity
na své životní cestě směrem k úspěšné
modifikaci koktavosti.
Abstract
The aim of this article is to present the
symptoms of Avoid Behaviour in adults
who stutter. The article describes the possibilities
of Speech and Language Therapy
within Fluency Shaping Therapy and
Stuttering Modification Therapy approaches
in adults who stutter. The author also
describes activities that are offered and implemented
in the therapeutic programme
for students with stuttering in The Support
Centre for Students with Special Needs at
Palacký University Olomouc. Three persons
who stutter – a  26-year-old female
(Vendula), a 26-year-old male (Filip) and
a  38-year-old male (Karel) – described
https://​doi​.org​/10​.36​8​33​/lkl​.20​21​.014 licensed under CC BY-NC
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 41HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
the challenging situations in their studies
at university and in everyday life. They
described their experiences, changes and
emotions on their journey towards a successful
modification of stuttering.
Klíčová slova
koktavost, vyhýbavé chování, terapie
tvarování plynulosti, terapie modifikace
koktavosti, komunikace, dospělost
Keywords
stuttering, Avoid Behaviour, Fluency
Shaping Therapy, Stuttering Modification
Therapy, communication, adulthood
Dedikace (zdroje financování)
Článek byl podpořen projektem Studentské
grantové soutěže Univerzity Palackého
v  Olomouci IGA_PdF_2019_017 Výzkum
edukace osob s  narušenou komunikační
schopností a  dětí se sluchovým postižením
– vybrané otázky a projektem ESF OPVVV,
CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002337, období
2017–2021.
Úvod do problematiky
Jakmile koktavost přetrvává do dospělosti,
je velmi nepravděpodobná úplná remise
(vymizení všech příznaků), s terapií nebo
bez ní. Lidé s koktavostí však hledají pomoc
a mají zájem na zlepšení své řeči v jakémkoli
věku. Dospělí ve svých dvacátých
a třicátých letech mnohdy přicházejí na terapii,
chtějí zlepšit svou plynulost řeči, aby
měli lepší kariérní vyhlídky. Starší dospělí
mohou vyhledat logopeda z  podobných
důvodů, ale stále častěji to může být snaha
osvojit si techniky naučené v dřívější terapii,
jejichž účinky se začaly vytrácet, nebo
chtějí zkusit nové terapeutické přístupy.
Lidé s koktavostí, kteří vyhledají odbornou
pomoc, mají rozdílné cíle a očekávání, například
někteří si přejí mluvit stoprocentně
plynule, jiní hledají způsob, jak překonat
své větší bloky, někteří se chtějí vyvarovat
vyhýbavého chování, někdo jiný si přeje
bez obtíží vyslovit své jméno, má-li se
představit do  telefonu. K  řešení této rozmanitosti
jsou zapotřebí flexibilní terapeutické
přístupy. V  logopedické terapii
můžeme kombinovat terapeutické přístupy
modifikace koktavosti (angl. Stuttering
Modification Therapy), techniky tvarování
plynulosti (angl. Fluency Shaping Therapy)
s  kognitivními a  behaviorálními faktory
(Ward, 2018).
Pravděpodobně nejvlivnější a  nejpoužívanější
ze všech přístupů modifikace
koktavosti vyvinul Charles Van
Riper, čestný emeritní profesor, vedoucí
katedry logopedie a audiologie na Western
Michigan University (Fraser, 2011), logoped,
uznávaný vědec v oblasti poruch plynulosti
a člověk, který se s koktavostí sám
potýkal. Jeho program Koktat plynuleji,
terapie úpravy bloku je popsán v knize The
Treatment of Stuttering a  má čtyři etapy:
identifikace, desenzibilizace, modifikace
a stabilizace. Van Riperův přístup zdůrazňuje
cíl upravit moment zakoktání tak, aby
bylo méně náročné, a také do určité míry
modifikovat negativní myšlení, které může
jít ruku v  ruce s  koktáním (Van Riper,
1973 in Ward, 2018).
Hlavním cílem Van Riperova programu
úpravy koktavosti je redukovat
strach, obavu před zakoktáním eliminací
vyhýbavého chování. Lidé s  koktavostí
často sdělují, že ze strachu z koktání, z neplynulé
řeči se mluvení vyhýbají a pociťují
zvýšenou úzkost, což na  druhou stranu
vede ke  zhoršení plynulosti řeči (obrázek
1). Van Riperův přístup spočívá v tom, že
úprava koktavosti na lehčí formu s menším
úsilím povede ke snížení strachu a nižšímu
výskytu vyhýbání se mluvení, což povede
ke  zmírnění koktavosti (Ward, 2018).
Významná je eliminace vyhýbavého chování
(obrázek 2).
Obrázek 2: Význam eliminace vyhýbavého chování
Lechta s Vaňharou (in Lechta, 2010) zkoumali
faktory působící na  plynulost řeči
dospělých osob s  koktavostí a  zjistili, že
psychická tenze, resp. z ní vyplývající dysfluence
se zhoršovala v situacích, v nichž
člověk s koktavostí už dopředu anticipoval
komunikační problémy, poněvadž v  analogických
situacích měl obtíže s  realizací
komunikačního záměru. V souvislosti s těmito
situacemi a psychickou tenzí, která se
na ně váže, často dochází k vyhýbavému
chování (angl. avoid behavior): snaze raději
se takovým komunikačním situacím vyhnout.
Škrabáková (2008, 2009 in Lechta,
2010) popisuje v  rámci vyhýbavého chování
i  „oddálení“ (z  angl. postponement):
při přiblížení se k obávanému slovu nebo
hlásce je často evidentní u člověka s koktavostí
moment zaváhání, případně pokus
o vytvoření dojmu, že přemýšlí nebo zapomněl,
co chtěl říct; přitom ve skutečnosti
může právě vyhledávat alternativní slovo
nebo myslet na  odlišnou strukturu věty
za  účelem vyhnout se obávanému slovu.
Wirth (in Lechta, 2010) hovoří v této souvislosti
o specifických „cue“ (angl. narážky,
signály), což je specifický znak, který
je signálem pro určité chování, v  tomto
případě vyvolává psychickou tenzi, strach.
Specifické hlásky, slova, situace působí
jako signály strachu, jako podněty pro
dysfluenci.
Mnozí dospělí jedinci s  koktavostí
se s  pro ně komunikačně náročnějšími
situacemi velmi osobně potýkají na  vysoké
škole, např. při jednání na studijním
oddělení, při prezentaci před spolužáky,
při argumentaci svého návrhu řešení, při
přípravě na  pohovor u  potenciálního zaměstnavatele.
Do té doby jim v některých
případech byly na základní či střední škole
upravovány podmínky tak, aby mohli
upřednostnit psanou formu řeči, nemuseli
prezentovat před skupinou spolužáků, byli
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 42HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
zkoušeni písemně, zkoušeni ústně spíše
bez přítomnosti spolužáků (Mlčáková,
2019 in Jirsová, 2020). Je výhodou, pokud
student s  koktavostí na  vysoké škole má
zvládnuty efektivní strategie komunikace
mluvenou formou řeči, což u  některých
ne vždy bývá. Snížit citlivost k  prožívání
komunikačně obtížných situací můžeme,
pokud těmto situacím budeme klienty
s  koktavostí záměrně vystavovat reálným
životním situacím, avšak vždy s  garancí
a podporou odborníků, kteří se specializují
na  problematiku koktavosti (Mlčáková,
online sdělení, 1. dubna 2020 in Jirsová,
2020).
Podle Hurley (2020) děti musejí zažít
nepříjemné pocity, aby se s  nimi naučily
pracovat a  naučily se řešit problémy.
Dále doporučuje riskovat „zdravá rizika“.
„Tlačit“ dítě, aby vyšlo ze své komfortní
zóny (zóny pohodlí), ale v  případě neúspěchu
zažilo jen velmi malou újmu. Když
se děti vyhnou riziku, signalizujeme, že
nejsou dostatečně silné, aby zvládly problémy.
Když přijmou rizika, učí se pracovat
na  sobě. Hurley (2020) nabádá: naučte
děti, že všechny pocity jsou důležité
a označování pocitů jim pomůže pochopit,
co prožívají. Řekněte jim, že je v pořádku
cítit úzkost, smutek, žárlivost atd. Ujistěte
je, že špatné pocity obvykle odcházejí.
Vždy pojmenujte své emoce a mluvte během
řešení problému. Podporujte sport,
pohyb, fyzickou aktivitu u  svého dítěte.
Pokud se dítěti nelíbí týmové sporty, zvolte
jízdu na kole, houpání na houpačce apod.
Hra zvyšuje odolnost. Odolnost pomáhá
dětem orientovat se v překážkách, s nimiž
se ve  svém růstu setkávají. Být odolný
je způsob, jak se se stresem vypořádat
(Hurley, 2020). Podporujeme tato doporučení
nejen pro děti, ale i pro adolescenty,
dospělé či seniory (nejen) s koktavostí.
Logopedická intervence
u studentů s koktavostí
Na Univerzitě Palackého v Olomouci funguje
celouniverzitní zařízení Centrum
podpory studentů se specifickými potřebami
(dále též CPSSP nebo centrum).
Centrum poskytuje odborný poradenský,
technický a terapeutický servis studentům
se specifickými potřebami s  cílem zvýšit
studijní komfort studentů se specifickými
potřebami a  zmírnit případné obtíže při
studiu. Služeb centra využívají také studenti
Univerzity Palackého v  Olomouci
(dále též UP v Olomouci), kteří se potýkají
s  koktavostí. Jednou z  nabízených služeb
pro studenty s koktavostí je terapeutický
program, na  jeho tvorbě a  realizaci se
podílí koordinátorka studentů s  koktavostí,
speciální pedagožka a  logopedka
Mlčáková, ve spolupráci se studenty s koktavostí.
V programu propojují a kombinují
různé logopedické terapeutické postupy
s  kognitivními a  behaviorálními faktory.
Jedná se o  dynamický program, který
je pružně adaptován dle potřeb studenta
v  procesu úpravy obtíží. Předpokladem
cílené intervence je co nejpřesnější speciálněpedagogická
logopedická diagnostika
koktavosti. Při koncepci logopedické intervence
Mlčáková vychází z  otevřených
rozhovorů s  klienty, jejich životních příběhů,
postojů a  zkušeností s  koktavostí,
z  výsledků speciálněpedagogické logopedické
diagnostiky, ze studia výzkumných
statí, odborných publikací a  zdrojů,
např. Lechty (2010, 2013, 2016), Škodové
a  Jedličky (2007), Peutelschmiedové
(2000, 2005), Lechty a  Králikové (2011),
Lechty a  Lacikové (2002), Frasera
(2011), Fraserové (2010), Della (2004),
de Geuse (2002), Murray a  Edwardse
(2006), Koktavosti v  kazuistikách: úspěchy
a  nezdary terapie (2008), Mlčákové
a  Vitáskové (2013, 2014), Neubauera
(2018), Pospíšilové (2018), Dezorta (2019),
Warda (2018), Shapira (2010) i z vlastních
zkušeností z  logopedické a  pedagogické
práce s  klienty s  koktavostí (dětského,
adolescentního i  dospělého věku) a  jejich
rodinami. V uvedených publikačních
zdrojích lze nalézt cenná východiska pro
práci s osobami s koktavostí i terapeutické,
výzkumné programy proslulých autorit
v  oblasti terapie koktavosti. Jsou to např.
Van Riper, Fraser, Bryngelson, Guitar,
Bloodstein, Conture, Ramig, Manning,
Fraser, Sheehan, Webster, Onslow a mnoho
dalších.
Logopedická terapie s  klienty s  koktavostí
v CPSSP probíhá především individuálně
a kontaktně, jedno setkání s klientem
trvá zpravidla 60 minut, s  frekvencí během
prvních dvou měsíců terapie jednou
za  týden, pak obvykle jednou za  14 dní.
Skupinová setkávání (v  počtu 3 až 4 studentů)
jsou zatím nepravidelná, obvykle
před připravovanou společnou akcí typu
přednášky nebo semináře, avšak jsou ze
strany studentů s  koktavostí považována
za velmi přínosná. Nebyl-li možný osobní
kontakt, probíhala individuální i skupinová
setkání v on-line režimu. V logopedické
práci v  CPSSP jsou kombinovány terapeutické
přístupy modifikace koktavosti
(angl. Stuttering Modification Therapy)
a  techniky tvarování plynulosti (angl.
Fluency Shaping Therapy) s  kognitivními
a  behaviorálními faktory, přitom jsou respektovány
Guidelines for Practice in
Stuttering Treatment (1995).
Klienti CPSSP, studentka Vendy a absolventi
UP v  Olomouci, Filip a  Karel,
kteří se s koktavostí potýkají, pojmenovali
pro ně obtížné situace spojené se studiem
a sdílejí zkušenosti, změny i pocity na své
životní cestě nakročené směrem k úspěšné
intervenci koktavosti.
„Fluency Shaping Therapy“, terapie
tvarování plynulosti, se věnuje navozování
plynulého způsobu řeči, který postupně
fixujeme a  operačním podmiňováním
rozšiřujeme do  každodenního života.
Primárním cílem je nahradit dysfluence
plynulejší řečí. Jedná se o  behaviorální
terapii, pocitům člověka s koktavostí, jeho
postojům a vyhýbavému chování je věnována
malá pozornost.
Z aktivit, které jsou v terapeutickém programu
CPSSP realizovány, jde např. o tyto:
	› Technika zpomaleného tempa
řeči, lehký hlasový začátek,
hladké přechody mezi slovy.
	› Měkké hlasité čtení nebo společné
čtení ve dvojici 5–10 minut denně.
	› Vlastní výběr a zpěv oblíbených písní
s podporou melodie a zpěvákova
zpěvu písně z youtube.cz.
	› Rytmické a grafické prvky při mluvení,
např. při úpravě podmínek během
státních závěrečných zkoušek máme
dobré reference a doporučujeme,
v případě potřeby a zájmu studenta,
umožnit studentovi uplatnit 2.
etapu fonograforytmiky (Lechta,
2010) v podobě přičlenění grafiky
na úrovni slabik, grafické znázorňování
obloučků jako ekvivalentů slabik
a současnou ústní promluvu apod.
Této podpory u státní závěrečné
zkoušky, která představuje náročnou
komunikační situaci (situační
„cue“), s úspěchem využil Karel.
	› Méně často využíváme D.A.F. (Delayed
auditory feedback, Lee-efekt), neboť
studenti (např. Karel a další 3) sdělovali,
že při aplikaci D.A.F. pociťují určitý
psychický dyskomfort, zvýšené nároky
na pozornost a přesné koncipování
složitější odpovědi v časovém limitu.
„Stuttering Modification Therapy“, modifikace
koktavosti, směřuje k  modifikaci
stávající formy koktavosti na relaxovanější
koktavost. Snahou je pomoci člověku
s koktavostí upravit, modifikovat okamžik
zakoktání směrem k  fluenci. Jde o  práci
na  symptomech koktavosti a  cíleně se
zaměřujeme na  pocity a  postoje člověka
s  koktavostí při mluvení v  různých
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 43HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
komunikačních situacích (Lechta, 2010,
2016; Ward, 2018; Pospíšilová, 2018;
Škodová a Jedlička, 2007).
Představíme některé strategie, které jsou v terapeutickém
přístupu CPSSP zařazovány:
	› Studentům s koktavostí jsou
nabídnuty a vytvářeny příležitosti,
aby otevřeně vyjadřovali své pocity
a postoje k mluvené komunikaci,
mluvili o své koktavosti, o svých
pocitech i před jinými lidmi.
	› Studenti jsou např. dotazováni: „Co vám
v souvislosti s komunikačními obtížemi
nejvíce vadí?“, „Napište, prosím, kdy
se vám lépe mluví?“, „Povězte, prosím,
ve kterých situacích se vám mluví
dobře/hůře?“, „Jak se chováte ve výuce
z hlediska příležitosti promluvit?“, „Jaké
pocity máte při hlasitém čtení?“, „Jak
překonáváte bloky?“, „Napište, prosím,
kterým hláskám a slovům se vyhýbáte?“,
„Přečtěte, prosím, kterým slovům se
vyhýbáte?“, „Uveďte příklady vět, v nichž
nejčastěji měníte pořádek slov?“.
	› Pozornost je věnována eliminaci
vyhýbavého chování. Studenti jsou
podporováni, aby si dovolili mluvit
neplynule, vyslovili slova, která mají
na mysli, i neplynule nebo záměrně
neplynule s lehkým opakováním
náslovné hlásky nebo slabik (technika
tzv. „bouncing words“), nevyhýbali
se problémovým hláskám a slovům,
neměnili pořádek slov ve větě, zprvu
alespoň před logopedkou, koordinátorkou
centra. Pro mnohé studenty je náročné
např. vyslovit skutečnou stanici, do které
chtějí cestovat vlakem, koupit si jízdenku
u řidiče v autobusu / u přepážky
na nádraží, nakupovat u pultového
prodeje, vystoupit před skupinou
spolužáků a těmto situacím se vyhýbají.
	› Pracuje se na desenzibilizaci, snížení
citlivosti k prožívání neplynulosti
a strachu ze zakoktání. V určité fázi
terapie je studentům navrhnuto
a umožněno vstupovat do pro ně
komunikačně náročných situací.
Pokud jsou studenti exponováni
do komunikačně obtížných situací,
je to vždy za osobní účasti, podpory
a monitorování celé situace logopedkou,
koordinátorkou studentů R. Mlčákovou.
Předpokladem je souhlas studenta,
jeho odvaha a touha vystoupit ze
své „komfortní zóny“. Akcím mimo
pracovnu koordinátorky vždy
předchází osvěžení strategií tvarování
plynulosti, zejména klidné tempo
řeči s lehkým prodlužováním vokálů
i konsonantů, zařazování pauz tak,
aby studenti dokázali tyto techniky
použít „tváří v tvář“ komunikačnímu
partnerovi/partnerům v reálných
komunikačních situacích.
	› Se souhlasem studentů jsou pořizovány
audionahrávky a videonahrávky
jejich promluvy. Komunikace je
dle audiozáznamu/videozáznamu
analyzována v oblasti dysfluencí
(např. prolongací, repetic, tichých
pauz, vkládání hlásky schwa,
přerušovaných slov, bloků), nadměrné
námahy (např. únikové chování, vývoj
narušeného koverbálního chování,
které je opakovaně zaznamenáváno
do záznamového archu dle Lechty, 2010,
s. 124), psychické tenze: zjišťuje se
anticipační chování, pocity při mluvení:
„Co vám přináší to, že se některým
slovům vyhýbáte?“; je pojmenováno
konkrétní vyhýbavé chování, např.
změna pořádku slov ve větě nebo pocity
při variantách „cue“ (Wirth in Lechta,
2010), specifika vnímání „percepčního
návyku“ (Sabol in Lechta, 2010) apod.
	› Při každém logopedickém setkání,
vystoupení, prezentaci před cizími
lidmi, street contacts student orientačně
sdělí své pocity, svoji psychickou
tenzi v dané situaci, na jejím začátku,
v průběhu i na konci. Uplatňují
škálu 1–5 (1 představuje velmi snadnou
komunikační situaci a 5 znamená velmi
obtížnou komunikační situaci, které by
se člověk s koktavostí nejraději vyhnul),
na níž student vyjádří – zvolené číslo
zvýrazní, zakroužkuje, zakreslí křížek
– aktuální míru obtížnosti konkrétní
prožívané situace. Tak je možné
sledovat změny a vývoj v hodnocení/
prožívání obtížnosti dané situace
v čase. Na této škále student hodnotí
také plynulost své řeči, kdy 1 znamená
velmi plynulá a 5 velmi neplynulá řeč.
	› Celkový čas, po který student
během dne mluvil, je sledován.
Studentovi je navrženo, aby si denně
zapisoval do sešitu, kolik minut, kde,
s kým mluvil, jaké měl při mluvení
pocity. Chceme získat přehled, kolik
minut za den člověk mluvil. Cílem
je, aby se čas strávený mluvenou
komunikací pozvolna přiměřeně
prodloužil, udržoval a komunikace
přinášela uspokojení a radost.
	› Studenti jsou podporováni, aby
vyhledávali komunikačně obtížné
situace, aktivně do nich vstupovali
a v komunikaci, bude-li to pro
ně možné, upřednostňovali
mluvení před psaním.
	› Studentům s koktavostí jsou nabídnuty
příležitosti aktivně se účastnit
akcí, na nichž mohou mluvit
o svých potížích s řečí, vstupovat
do komunikačně těžkých situací. Tyto
akce probíhají zpravidla mimo pracovnu
koordinátorky, např. formou diskuse
se studentkami logopedie, společné
prezentace s koordinátorkou (i on-line)
o koktavosti před auditoriem různého
počtu posluchačů, konkrétní ukázky
speciálněpedagogické logopedické
diagnostiky a intervence ve výuce
studentů nebo na kurzech, „street
contacts“, tj. zahájení komunikace
a pokračování v komunikaci s cizími
lidmi v reálných situacích, např.
na ulici se zeptat na cestu na nádraží,
asistovaný nákup jízdenky na vlak apod.
	› Na základě důkladné
speciálněpedagogické logopedické
diagnostiky je společně se studentem
koncipován plán, jaká jsou jeho
očekávání, co si přeje změnit a jakou
cestou ke snížení komunikačních
obtíží je možné jít. Navrhovaná řešení
jsou ověřována a upravována dle
potřeb studenta a vždy se zřetelem,
aby požadavky a plány byly přiměřené
a nepřestoupily určitou mez.
V  jisté fázi logopedické práce s  klientem
s koktavostí (je-li připraven, má-li zájem,
je to pro něj vhodné), a je-li to pro logopeda
možné, považujeme za  efektivnější
jít na  20–25 minut mimo logopedickou
ambulanci a  vytvořit klientovi příležitost
navazovat komunikaci s  neznámými lidmi,
např. formou „street contacts“. Během
posledních deseti let autorka obohacuje
tímto přístupem logopedickou intervenci
u  svých dospělých klientů s  koktavostí
a  dětí středního a  staršího školního věku
s  koktavostí. Možností je mnoho, např.
nákup jízdenek na nádraží, nákup u pultového
prodeje, objednání lístků do divadla,
rezervace míst v  restauraci, telefonování
do  knihovny. Klienti v  těchto činnostech
později pokračují samostatně nebo se svými
rodiči.
Logopedická intervence
(Filip)
Filip je 26letý muž, u  něhož se počátky
koktavosti, dle sdělení rodičů, objevily kolem
jeho čtvrtých narozenin, a  koktavost
jej životem provází již 22 let. Filip z  důvodu
svých komunikačních obtíží v listopadu
2016 požádal o  služby Centra podpory
studentů se specifickými potřebami
a projevil zájem o logopedickou intervenci.
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 44HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
Aktivně chtěl pracovat na zlepšení své řeči,
úpravě koktavosti s přáním dosáhnout plynulejší
promluvy. Od listopadu 2016 byla
Filipovi nabídnuta a  poskytována speciálněpedagogická
logopedická intervence.
Logopedická setkání probíhala během
semestru pravidelně v  intervalu jednou
za  14 dní v  časovém rozsahu obvykle
60 minut, ve zkouškovém období zpravidla
jednou za měsíc a během letních prázdnin
byla pauza. Podrobnější informace k  logopedické
intervenci popsala Mlčáková
(2019). Muž v  červnu 2020 úspěšně dokončil
magisterské studium Digitální a přístrojové
optiky na Přírodovědecké fakultě
Univerzity Palackého v Olomouci a pracuje
jako samostatný vývojový pracovník optiky,
optický designer a konstruktér ve společnosti
Meopta – optika, s. r. o., Přerov.
Spolupráce s  Filipem pokračuje nadále,
muž se aktivně účastní společných přednášek
o koktavosti.
Na  počátku logopedické práce byl posuzován
stupeň závažnosti symptomů
koktavosti u Filipa v oblastech dysfluencí,
nadměrné námahy a psychické tenze metodou
rozhovoru, spontánní promluvy,
hlasitého čtení v  jazyce českém i  anglickém,
zpěvu, čtení v  průběhu vyplňování
dotazníku zaměřeného na rozličné komunikační
situace. Symptomy koktavosti a jejich
závažnost jsme hodnotili na škále hodnocení
symptomů koktavosti podle Lechty
(2010, s. 125) – viz tabulka 1. Vybrané
symptomy koktavosti u Filipa a jejich závažnost
dokumentuje tabulka 2.
Škála Závažnost symptomu
0 Symptom se nevyskytuje: to je maximální cíl terapie.
1
Lehký stupeň (laikem je obvykle nepostřehnutelný, logoped jej při diagnostice identifikuje): obvykle si tohoto stupně
všimnou jen profesionálové (logopedi, příp. psychologové, lékaři); často si obtíží na tomto stupni není vědom ani člověk
s koktavostí.
2
Střední stupeň (je nápadný do té míry, že ho postřehne i laik): zde už jde o nápadný projev, jehož rušivý vliv ještě více
znásobuje vliv zakoktání, a je třeba ho akutně korigovat.
3
Těžký stupeň (interferuje s komunikačním záměrem až do té míry, že dostane posluchače do rozpaků): běžný komunikační
partner má dilema, jak správně zareagovat.
4
Velmi těžký stupeň (příznak je tak vystupňován, že může znemožnit realizaci komunikačního záměru mluvícího nebo
znemožnit dekódování informace ze strany posluchače). Opakovaná nerealizace komunikačního záměru může vést k velmi
vážné frustraci člověka s koktavostí, ale i jeho nejbližšího okolí.
Tabulka 1: Škála hodnocení symptomů koktavosti (Lechta, 2010, s. 125)
Symptom koktavosti Stupeň závažnosti listopad 2016 Stupeň závažnosti březen 2021
Prolongace vokálů a konsonantů 3 1
Repetice vokálů, konsonantů a slabik 3–4 1–2
Obavy, strach z komunikace 4 1–2
Vyhýbání se obtížným slovům a situacím 3–4 1–2
Změny pořádku slov ve větě (dle situace, s kým mluvil) 4 1–2
Tabulka 2: Závažnost symptomů koktavosti u Filipa
Z projevů vyhýbavého chování se u Filipa objevovaly zejména změny pořádku slov ve větě (viz tabulka 3), tento jev Filip u sebe hodnotil
jako velmi těžký, a to stupněm 4.
Původní věta: Změněno na:
Dobrý den, u telefonu Filip Mikeska. Rád bych si u vás
zarezervoval stůl na …
Zdravím, tady Filip Mikeska. Bylo by možné si u vás udělat
rezervaci na …
Jmenuji se Filip. No, já jsem Filip.
Poprosím Vás o 15 dkg dušené šunky. Vezmu si 12 dkg tady této šunky.
Tabulka 3: Příklady změn pořádku slov ve větě
Na  každém logopedickém setkání jsme
hodnotili a zaznamenali aktuální obtížnost
komunikačních situací, které Filip považoval
za problematické v souvislosti s jeho
studijní prací na  přednáškách a  seminářích
na  univerzitě. Autorka uplatnila pětibodovou
škálu: 1, 2, 3, 4, 5 (1 představuje
snadnou komunikační situaci a 5 znamená
velmi obtížnou komunikační situaci, které
by se člověk s koktavostí nejraději vyhnul).
Připravila dotazník s  28 komunikačními
situacemi, vycházela z  dotazníku a  modifikovala
jej: „Adolescent Communication
Questionnaire“ (in Shipley a McAfee, 2008,
s. 383), který je adaptací „The Relationship of
Self-Efficacy and Depression to Stuttering,“
(Bray, Kehle, Lawless a  Theodore, 2003 in
Shipley a McAfee, 2008, s. 383). Úroveň obtížnosti
některých situací (na  začátku
logopedické intervence v  listopadu
2016 a v březnu 2021) dokumentuje tabulka
4. Pozorujeme zlepšení, všechny sledované
komunikační situace Filip vnímá jako snazší
než na začátku logopedické intervence.
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 45HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
Situace Stupeň obtížnosti listopad 2016 Stupeň obtížnosti březen 2021
Říct informaci pedagogovi/spolužákovi 2–3 1
Položit pedagogovi otázku před spolužáky 3–4 1–2
Mluvit v cizím jazyce 2–3 1
Přihlásit se a říct odpověď během přednášky/cvičení 4 1–2
Prezentovat 3–4 1–2
Pedagog nebo jiná osoba za mě dokončuje slova 3 2–3
Tabulka 4: Úroveň obtížnosti komunikační situace spojené se studiem na univerzitě
Filip se vyjádřil k  situacím v  tabulce 5:
„Všechny tyto situace spojuje nutnost okamžité
odpovědi, není prostor s  odpovědí
otálet. Požadavkem na okamžitou odpověď
se zvyšuje míra stresu, tedy i  náročnost
situace. V hlavě jsem měl připraven plán,
co řeknu, ale při prvním zadrhnutí byla
pro mě subjektivně každá sekunda třikrát
delší, proto jsem dříve volil změnu pořádku
slov větě.“
Situace Stupeň obtížnosti listopad 2016 Stupeň obtížnosti březen 2021
Komunikace ve skupině (neformální s blízkými lidmi) 2–3 1–2
Situace pod časovým tlakem (např. zavolat záchranku) 3–4 3
Nákup jízdenky u řidiče autobusu / u přepážky
na nádraží
4–5 2–3
Objednávka/rezervace přes telefon 3–4 2
Výběr přílohy v menze nebo v restauraci 3–4 2
Street contacts – zahájení komunikace s cizími
lidmi na ulici
5 2–3
Tabulka 5: Nejobtížnější situace pro Filipa
Přepis audionahrávky nákupu jízdenky Filipa a e-mail z 1. 11. 2019 (strach 3; pocit 2,5) (obrázek 3):
Filip: „Ee bbudu platit kartou. E student Huštěnovice. Student student Huštěnovice nad osmnáct.“
Prodavačka u přepážky na nádraží: „Student Huštěnovice nad osmnáct a kartou, ano?“
Filip: „Ehm kartou.“
Prodavačka u přepážky na nádraží: „Dvacet čtyři kartou.“
Filip: „V pořádku. Jo, děkuju. Nashle. Pěkný den.“
Obrázek 3: E-mail s nahrávkou nákupu jízdenky a vyjádřením pocitů při mluvení
Během logopedické terapie v CPSSP byly Filipovi nabídnuty aktivity, jejichž výběr předkládáme v tabulce 6. Filip neváhal, všech příležitostí
se iniciativně s pokorou chopil a velmi si jich považoval.
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 46HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
Aktivita Počet
Záměrné vystavování se komunikačním situacím (při souběžném klidném tempu řeči, hladkých přechodech mezi
slovy, měkkém hlasovém začátku, dovolit si mluvit neplynule, zařazovat častěji pauzy)
denně
Diskuse o koktavosti se studentkami logopedie během přednášek a cvičení 10
Společná prezentace na Dni dobrovolnictví na Univerzitě Palackého v Olomouci 1
Společná prezentace na téma „Podpora studentů s koktavostí na Univerzitě Palackého v Olomouci“ pro vysokoškolské
poradenské pracovníky z center podpory studentů se specifickými potřebami z České republiky
1
Společné prezentace „Student s koktavostí na Univerzitě Palackého v Olomouci“ na dvou mezinárodních vědeckých
konferencích (1 prezenční a 1 videokonference) Olomoucké speciálněpedagogické dny
2
Audionahrávky a videonahrávky Filipa z logopedické diagnostiky a intervence připravované do výuky, kurzů,
přednášek
průběžně
Společné vedení kurzu „Student s narušenou komunikační schopností“ pro studenty a zaměstnance Univerzity
Palackého v Olomouci
3
Společná prezentace v anglickém jazyce „Support of Communication with Pupils and Students with Stuttering“ pro
studenty z Youngstown State University z USA
1
Praktický asistovaný trénink nákupu jízdenky na vlak. Filip si na nádraží kupoval jízdenku na vlak a logopedka stála
vedle něj. Po dokončení nákupu proběhla ihned před nádražím analýza Filipovy promluvy, a to např. jak se cítil
během mluvení, zda měnil pořádek slov ve větě, zda se vyhýbal některým slovům, jak mu odpovídala prodavačka
za okýnkem, zda se prodavačka pozastavovala či vůbec nepozastavovala nad plynulostí jeho promluvy, co může
upravit směrem k plynulosti (např. klidnější tempo promluvy, hladší přechody mezi slovy, neměnit pořádek slov
ve větě apod.)
2
Praktický samostatný nákup jízdenky na vlak nebo na autobus. Filip si kupoval jízdenku a při tom si nahrával svoji
promluvu na mobilní telefon. Pak na stupnici 1–5 analyzoval úroveň svého strachu z mluvení při nákupu jízdenky
a pocity z mluvení, jak se mu mluvilo, co činilo potíže a proč. Nahrávku i vyhodnocení strachu a pocitu na stupnicích
1–5 zaslal R. Mlčákové e-mailem a společně vše vyhodnotili a diskutovali o možnosti úpravy. Ukázku přepisu
Filipovy promluvy ze dvou nákupů jízdenky a text e-mailu jsme uvedli výše.
2× týdně
Společné „street contacts“ – trénink zahájení a pokračování v komunikaci s cizími lidmi na ulici. Při společné pěší
cestě Olomoucí s logopedkou měl Filip za úkol oslovit jednoho cizího člověka, později dvě osoby jdoucí společně
a také skupinky větší než dvě osoby. Filip se měl dotázat např.: „Prosím, jak se dostaneme na nádraží?“, „Prosím,
mohl byste nám poradit, jak se dostaneme k Šantovce / na Dolní náměstí?“. V průběhu jedné pěší vycházky v délce
30 minut se nám podařilo obvykle navázat cca 5 „street contacts“. Ihned po každém „street contact“ jsme analyzovali
komunikační situaci, strach, pocity, úspěch či případný neúspěch, možnosti další úpravy směrem k lepšímu pocitu
i plynulosti. Některé „street contacts“ jsme si nahrávali na mobilní telefon, abychom měli přesný záznam komunikace
k diagnostické analýze.
30
Skupinové „street contacts“ Filipa a Vendy za doprovodu logopedky a 4 studentek logopedie (60 minut). 7
Aktivní účast (společně s Vendy, další studentkou a studentem s koktavostí) na celodenní vyžádané přednášce R.
Mlčákové „Možnosti speciálněpedagogické logopedické intervence koktavosti“ pro krajské koordinátory logopedické
péče ve školství organizované Národním ústavem pro vzdělávání v Praze (04/2019)
1
Aktivní účast (Filip společně s Vendy, Karlem a Ríšou – žákem 6. třídy ZŠ) na vyžádané přednášce R. Mlčákové
„Koktavost – vybrané otázky k logopedické intervenci“ pořádané Asociací logopedů ve školství na MŠMT ČR
(11/2019) (obrázek 4)
1
Společná on-line prezentace formou videokonference v anglickém jazyce „Support of Communication with Pupils
and Students with Stuttering in Inclusion“ pro studenty a pedagogy z gruzínských univerzit
1
Tabulka 6: Přehled aktivit, které byly Filipovi nabídnuty a realizovány během terapie v CPSSP od 11/2016 do 02/2021
Obdobná nabídka byla učiněna i  Karlovi
a  Vendy. Karel nabídku ihned přijal.
Vendy odmítla se sdělením, že ne, že je
to pro ni velmi těžké, že nedokáže nyní
vystoupit ze své komfortní zóny a  mluvit
o  svých obtížích s  řečí před studentkami
logopedie nebo před cizími lidmi,
exponovat se do  komunikačně obtížných
situací. Logopedka samozřejmě respektovala
studentčino rozhodnutí, avšak upozornila
Vendy, že v  případě jejího zájmu
je připravena s Vendy pracovat na úpravě
jejích obtíží s řečí. Po půl roce Vendy napsala
e-mail, projevila zájem a  aktuálně
(od ledna 2018) je aktivní v terapeutickém
programu.
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 47HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
Obrázek 4: Odborná vyžádaná přednáška pro logopedy ve školství. Praha, MŠMT –
listopad 2019 (zprava Filip, Vendy, Karel, R. Mlčáková a Ríša)
Jak se vyvíjely pocity u Filipa na jeho cestě koktavostí představujeme na obrázku 5.
Obrázek 5: Pocity na mé cestě koktavostí (Filip; 1 znamená nejmírnější, 5 nejsilnější
stupeň a 0 tato situace nenastává, není pro ni důvod)
Sdělení logopedům (Filip): „Za svůj život
jsem byl klientem pouze jednoho klinického
logopeda. Vyhledala ho má matka,
když mi bylo asi 13 nebo 14 let. V té době
byla má koktavost už skutečně nezanedbatelným
problémem, který se od mých 4 let
postupně jen zhoršoval. Terapie, kterou se
mnou logoped praktikoval, stála zpravidla
na měkkých hlasových začátcích a rytmizaci
řeči. Snad poprvé jsem tehdy okusil,
jaké to je záměrně mluvit plynule. Zdálo se
to jednoduché, jenže se ukázalo, že nebude.
Praktikované metody fungovaly, avšak
bohužel mnohdy pouze v rámci ordinace.
Jakmile jsem překročil práh a ocitl se zpět
ve  ‚skutečném světě‘ a  v  situacích s  ním
spojených, logopedické praktiky bylo velice
obtížné aplikovat a mnohdy se to jednoduše
nedařilo. Měkké hlasové začátky
i rytmizaci většinou hravě přebila psychická
tenze, navíc když jsem tušil, že některé
slovo nedokážu vyslovit, a o to víc jsem se
to ze sebe snažil na sílu ‚vyhrknout‘. Napětí
vítězilo a nedovolovalo mi dát si více času
na vyslovení problémových slov. Navíc mi
vadilo, že kvůli rytmizaci řeči mluvím skoro
jako robot, bez emocí, a cítil jsem se tak
před cizími lidmi divně. Neustále jsem si
domýšlel, co všechno si o mně musí myslet,
když mluvím takto mechanicky, a že
určitě působím jako někdo s  psychickou
poruchou. Připadalo mi, že logoped to celé
vidí mnohem jednodušeji, než to ve skutečnosti
u  mě bylo. V  odbornou pomoc
jsem postupně ztrácel víru, až jsem nakonec
s touto terapií po roce skončil, jelikož
jsem cítil, že se nikam neposouvám a že mi
už možná není pomoci.
Rád bych vyzdvihnul tzv. ‚tvrdou terapii‘,
která konkrétně u mě znamenala velký posun
v dlouhodobém zlepšení řeči v běžných
každodenních situacích. Čím více jsem byl
exponován do komunikačně obtížných situací,
tím více jsem si na ně zvykl a mohl
jsem si říct např.: ‚Když jsem tehdy zvládl
prezentaci před desítkami cizích lidí, zvládnu
si i koupit jízdenku na vlak u okýnka.‘
Psychická tenze klesla a  obtížnost komunikační
situace jsem vnímal o něco méně.
Jakmile tedy budete mít pocit, že je váš klient
připraven, zkuste mu nabídnout, že se
např. půjdete projít ven a oslovíte náhodné
kolemjdoucí či zavoláte na nějakou infolinku.
I když to napoprvé nemusí dopadnout
nejlépe, může klient zjistit, že i to ho někam
v terapii posouvá, a časem to přinese plody
v  podobě zmírnění strachu z  obdobných
situací. U  mě přišla ‚tvrdá terapie‘ s  doktorkou
Mlčákovou v pravý čas a jsem za to
dodnes velice vděčný.“
Život s koktavostí očima
Vendy
„Je mi 26 let a  studuji bakalářský studijní
obor Aplikované pohybové aktivity
na  Fakultě tělesné kultury Univerzity
Palackého v  Olomouci (4. ročník kombinovaného
studia) a v současné době pracuji
na pozici obsluha kavárny v OMEGA
centru sportu a zdraví v Olomouci.
Podle rodičů jsem začala koktat asi
ve čtyřech letech, ale tuto skutečnost jsem
si začala uvědomovat až zhruba ve čtvrté
třídě základní školy. S jistotou můžu tvrdit,
že do  té doby mi nijak nevadilo, že koktám.
Koktavost mě neomezovala, a  i  tak
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 48HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
jsem měla spoustu kamarádů, čtení mi šlo
dobře a recitování básniček také. Nedávalo
mi tehdy smysl trávit minimálně hodinu
týdně v  logopedické ambulanci, když mi
nevadilo, že koktám. Ale zjevně mé okolí si
myslelo, že trpím a jsem na tom psychicky
špatně. Vlastně se mě nikdo nezeptal, jestli
mi koktavost vadí nebo ne. Se snahou rodiny
moji koktavost eliminovat se mi více
a více vkrádala do hlavy myšlenka na to, že
koktavost je velký problém.
V mých sedmnácti letech jsem na popud
rodiny zahájila farmakologickou léčbu.
Užívala jsem lék proti úzkosti, ovšem
ve  větší dávce, než bylo potřeba. Myslela
jsem si, že psychoterapeut je člověk, který
se mnou bude mluvit otevřeně o koktavosti
a o tom, jak s ní lépe žít. Bylo pro mě
zklamáním, když jsem byla za deset minut
venku z  ordinace s  receptem na  anxiolytika.
Pamatuji si, že po  lécích mi bylo
hodně špatně. Měla jsem asi týden závratě,
nemohla jsem se trefit do dveří a nemohla
jsem chodit do  školy. Při této léčbě jsem
nepocítila žádnou změnu. Mluvila jsem
pořád stejně a  můj psychický stav se naopak
ještě zhoršil, protože jsem začala být
hodně unavená a špatně se mi přemýšlelo.
Trvalo další čtyři měsíce, než jsem léky pod
dohledem doktorky postupně vysadila.
Postupně jsem vystřídala tři logopedky,
než mi byla doporučena paní doktorka
Mlčáková. Byla jsem nadšená z  jejího jiného
přístupu, ze zajímavých a pro mě nových
technik, i když jsem zprvu intervenci
vzhledem k  náročnosti odmítla. Její přístup
je, podle mě, ojedinělý a může se zdát,
že osobu s koktavostí často i zaskočí. Ale je
efektivní, účinný a smysluplný. Také jsem
si mohla o své koktavosti konečně s někým
otevřeně popovídat a něco se o ní dozvědět.
Měla jsem spoustu otázek, na  které
jsem díky paní doktorce našla odpověď.
Při studiu na střední škole jsem si neustále
kladla otázku, jaké zaměstnání budu
moci s koktavostí vykonávat. Porucha řeči
mě dříve opravdu hodně omezovala ve výběru
povolání a  v  utváření budoucnosti.
Mé první zaměstnání, které mě následně
přesvědčilo o skutečnosti, že nechci pracovat
mimo sociální kontakt, bylo ve skladu.
K zaměstnání v kavárně vedla dlouhá cesta
a  zpočátku nebylo jednoduché překonat
strach a  poslat alespoň životopis. Zjistila
jsem, že intenzita a  náročnost komunikace
znamená pomalé zlepšování se
v komunikaci.
Jaké mám plány do  budoucna? Velký
problém mi dělá komunikace v  cizím jazyce,
hlavně tedy v anglickém. Proto bych
chtěla jít těmto obtížím vstříc a zapracovat
na  sobě i  po  téhle jazykové stránce. Už
v  minulosti jsem vážně uvažovala o  zaměstnání
v zahraničí a nyní máme stejné
plány i s přítelem. Vlastně bych se chtěla
vypracovat na  úroveň kvalitního řečníka,
naučit se lépe formulovat myšlenky, mluvit
srozumitelně a pomalu a umět lépe navazovat
kontakt s lidmi.“
Jaké pocity při mluvení prožívala Vendy:
	› „Pamatuji se na období, kdy jsem
při každém svém bloku předstírala,
že přemýšlím nad svým sdělením
a zrovna si nemůžu vzpomenout
na slovo nebo nějakou skutečnost. Moje
známá zareagovala doporučením,
abych si zašla k lékaři, protože na svůj
věk opravdu hodně zapomínám.“
	› „Pamatuji si, když jsem jezdívala
na střední internátní školu. Téměř
každou neděli večer jsem měla
stažený žaludek z kupování jízdenky
následujícího rána. Název cílové zastávky
Strážnice se mi snad nikdy nepodařilo
vyslovit. Vždy jsem ukázala studentskou
kartičku s nadepsanou cílovou stanicí.“
	› „Myslím si, že kdyby koktavost byla
viditelná, ohromně by se nám ulevilo.“
Vendy projevila zájem aktivně vstoupit
do terapeutického programu v lednu 2018.
Logopedická setkání probíhala po  dobu
60 minut dvakrát do  měsíce s  pauzou
během letních prázdnin. Na  obrázcích
6–9 jsou ukázky záznamů z deníku. Vendy
souhlasila s  návrhem logopedky a  denně
si zapisovala komunikační situace, kolik
minut, kde, s kým mluvila, jaké měla při
mluvení pocity, jak se jí mluvilo. Zpočátku
Vendy během dne mluvila krátce, např.
10 až 20 minut denně, postupně i  hodinu
nebo několik hodin denně. Méně komunikačních
příležitostí mimo domov
přinesla protiepidemická opatření v  roce
2020 a 2021 v souvislosti s epidemií onemocněním
COVID-19.
Obrázek 6: Deník Vendy, zápis z 6. 7. 2018
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 49HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
Obrázek 7: Deník Vendy, zápis z 6. 7. 2018 a záznam pocitů z mluvení na stupnici 1–5 (pokračování)
Obrázek 8: Deník Vendy, zápis z 12. 12. 2019, délka promluvy v minutách a pocity při mluvení 1–5
Obrázek 9: Deník Vendy, zápis z 3. 2. 2020
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 50HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
Nejobtížnější situace pro Vendy, tak jak je sama pojmenovala, stejně jako u Filipa i Karla, představují ty, je-li vyžadována okamžitá
odpověď „teď hned“ (tabulka 7).
Situace Stupeň obtížnosti leden 2018 Stupeň obtížnosti březen 2021
Komunikace ve skupině (neformální s kamarády) 3–4 1–2
Situace pod časovým tlakem (např. zavolat záchranku) 4 2
Nákup jízdenky u řidiče autobusu / u přepážky
na nádraží
4–5 1
Komunikace s nadřízenými 4–5 3
Výběr přílohy v menze nebo v restauraci 4 1
Street contacts – zahájení komunikace s cizími
lidmi na ulici
4 2
Telefonování 5 2–3
Tabulka 7: Nejobtížnější situace pro Vendy
Obrázek 11: Jaké pocity nejčastěji prožívá Vendy v souvislosti s koktavostí? (1 znamená
nejmírnější a 5 nejsilnější stupeň)
Karel a jeho cesta životem
s koktavostí
Karel je 38letý muž, osmým rokem pracuje
jako učitel matematiky a  výpočetní
techniky na 2. stupni základní školy běžného
typu a jako koordinátor ICT (informačních
a  komunikačních technologií).
Počátky koktavosti se u něj objevily kolem
sedmého roku věku. V průběhu života byl
muž v péči sedmi logopedů. Komunikační
obtíže ve  smyslu koktavosti má Karlova
matka, starší bratr a mladší dcera Karlovy
sestry.
Své komunikační potíže Karel na  základní,
střední škole i během bakalářského
studia řešil tím, že převážně mlčel a  vyhýbal
se mluvení. Rodina se v  průběhu
základní školy dvakrát stěhovala. Po nástupu
na novou školu někteří učitelé Karlovy
komunikační obtíže vůbec nezjistili. Půl
roku až celý školní rok skrýval koktavost,
u ústního zkoušení mlčel, často byl hodnocen
známkou 5, což bylo pro něj přijatelnější
než projevit výrazné potíže s řečí.
V  15 letech byl Karel po  dobu šesti
týdnů hospitalizován na  Foniatrické klinice
v  Praze v  Žitné ulici. Logopedické
činnosti, které Karel uvedl a  činil na  foniatrické
klinice, bychom mohli zařadit
do klasického přístupu tzv. cvičné terapie
podle Alberta Gutzmanna, jíž dále rozvíjeli
např. Seeman, Sovák, Bubeníčková, a  šlo
např. o: pomalé dýchání vsedě i vleže, zpěv
písní, četbu básní, měkké čtení příběhů,
spojování slov napsaných na  kartičkách
do  věty, komentované třídění kartiček se
slovy dle kategorií. Mladý muž vypověděl,
že při cestě z kliniky domů byl jeho mluvní
projev s otcem plynulý. Po týdnu se potíže
pozvolna začaly vracet. Ve 27 letech muž
podstoupil medikamentózní léčbu, inhaloval
lék Formoterol, bez trvalého efektu
(Mlčáková, 2013).
Karel studoval na  Západočeské univerzitě
v  Plzni bakalářský studijní obor
Kybernetika a  řídící technika, avšak pod
psychickým tlakem z komunikačních potíží
studium nedokončil. Ke  studiu téhož
oboru se přihlásil podruhé, obor úspěšně
vystudoval, ale navazující magisterské
studium z  důvodu komunikačních obtíží
nedokončil. Svá vysokoškolská studia
nevzdal a v roce 2013 úspěšně vystudoval
navazující obor učitelství matematiky
pro 2. stupeň základních škol a  učitelství
technické a  informační výchovy pro
2. stupeň základních škol a  pro střední
školy na  Pedagogické fakultě Univerzity
Palackého v  Olomouci. Důvodem volby
učitelského oboru byla skutečnost, že při
komunikaci s  dětmi se u  muže komunikační
problémy téměř nevyskytovaly.
Původně měl zájem studovat obor logopedie,
ale vzhledem k těžkému stupni koktavosti
mu studium nebylo doporučeno.
Během studia na  Pedagogické fakultě
UP v  Olomouci se muž rozhodl změnit
své řešení obtíží s řečí, kterým bylo mlčení
a vyhýbání se mluvení. Oslovil autorku
a po dobu 17 měsíců podstupoval integrativní
logopedickou terapii jednou týdně
nebo jednou za  14 dní obvykle v  délce
60–90 minut, s  pauzou během letních
prázdnin. Podrobnější anamnestická data,
informace ke  koncepci, průběhu, obsahu,
hodnocení výsledků logopedické diagnostiky
a  intervence popisuje Mlčáková
(2013). Některé okolnosti, které u  Karla
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 51HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
ovlivňovaly plynulost řeči, uvádí Mlčáková
(2014).
Karel byl např. v  rámci diagnostické
terapie požádán, zda by si mohl napsat
problémová slova, která mu činí potíže.
Na  dalším setkání slova přečetl a  logopedka
nahrála jeho promluvu na diktafon.
Muž vyslovoval problémová slova s  prolongacemi,
repeticemi, interjekcemi hlásky
schwa, bloky, s projevy nadměrné námahy
a  narušeného koverbálního chování doprovázeného
neobvyklým rytmem řeči,
zvýšením hlasitosti, tremorem rtů, spasmy
dolní čelisti. Karel sám uvedl, že problémy
mu činí slova víceslabičná, se shluky
souhlásek, přičemž neplynulosti v  těchto
slovech dopředu očekává. Na otázku, jaká
cítí pozitiva a negativa vyhýbání se problémovým
slovům, Karel odpověděl, že pozitivní
dopad vnímá takto: „mám klidnější
pocit z řeči, méně komunikačních problémů,
aktuální dobrý pocit nad plynulejší
řečí“. Negativa popsal takto: „neřeknu vše,
v budoucnu budu mít problémy s nepoužívanými
slovy“ (Mlčáková, 2013).
Rozhodovali jsme se, jak přistoupíme
k  problémovým slovům, a  dohodli jsme
se, že na logopedických setkáních se Karel
problémovým slovům nebude vyhýbat.
Trvalo rok, než muž sdělil, že se na setkáních
s  logopedkou problémovým slovům
téměř nevyhýbá a zjišťuje, že jejich vyslovení
se mu daří snáze.
Transkripci a  analýzu Karlova čtení
problémových slov z audiozáznamu z ledna
2012 a srovnání se čtením stejných slov
v dubnu 2021 dokumentuje tabulka 8.
Slovo Realizace leden 2012 Dysfluence leden 2012 Realizace duben 2021
1 protože protože bez dysfluence protože
2 který kkkterý P P který
3 krajíc kkkkk-kkrajíc P P P P R krajíc
4 pastva pastva bez dysfluence pastva
5 cvrček sssvrček P P cvrček
6 Praha Praha bez dysfluence Praha
7 křižovatka kkřižovatka P P křižovatka
8 Karel ____ákákákákákarel b I I I I I Karel
9 auto au-auto R auto
10 europoslanec eu-eeuroposlanec R P europoslanec
11 břicho pp-p-p-pbřicho P R P břicho
12 strouhat ststtrouhat P P P P strouhat
13 dveře dd-dveře P R dveře
14 králík kkkkkkkkkkrálík P P P P P P P P P P králík
15 hloupost ahlahahahahahahloupost I I I I I I I hloupost
16 skrz skrz bez dysfluence skrz
Počet prolongací 28 0
Počet repetic 4 0
Počet interjekcí 12 0
Počet všech dysfluencí 44 0
Počet bloků 1 0
Stupeň závažnosti dysfluencí 3–4 0
Čas čtení 85 sekund 24 sekund
Tabulka 8: Transkripce a analýza čtení problémových slov z audiozáznamu (Karel)
Legenda k tabulce 8:
P	 prolongace hlásky (v trvání minimálně 1 sekundu)
R	 repetice hlásky/slabiky
I	 interjekce hlásek/slabik
b	blok
Podle škály hodnocení symptomů koktavosti
(tabulka 1) (Lechta, 2010, s. 125)
byly symptomy koktavosti u  mladého
muže na  začátku terapie (leden 2012)
hodnoceny stupněm 3 (těžký stupeň)
(tabulka 9), na konci terapie (červen 2013)
stupni 1–2 (lehký až střední stupeň).
Aktuálně (březen 2021) symptomy koktavosti
hodnotíme průměrně stupněm
1 (lehký) a Karlova promluva má charakter
spontánní fluence, ojediněle akceptovatelné
dysfluence bez nadměrné námahy
a psychické tenze.
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 52HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
Symptom koktavosti Stupeň závažnosti leden 2012 Stupeň závažnosti březen 2021
Prolongace vokálů a konsonantů 3–4 0–1
Repetice vokálů, konsonantů a slabik 3 0–1
Interjekce hlásky schwa 3 0
Obavy, strach z komunikace 3–4 1–2
Vyhýbání se obtížným slovům a situacím 3–4 1–2
Narušené koverbální chování – tremor rtů, přetrvávání
otevřených úst během prolongací, spasmy dolní čelisti
3–4 0–1
Tabulka 9: Závažnost symptomů koktavosti u Karla
V tabulce 10 uvádíme situace, které Karel sám pojmenoval a zhodnotil ze svého pohledu jako nejobtížnější.
Situace Stupeň obtížnosti listopad 2012 Stupeň obtížnosti březen 2021
Komunikace ve skupině (neformální s kamarády) 2–3 1–2
Situace pod časovým tlakem (např. zavolat záchranku) zřejmě 5 zřejmě 3–4
Nákup jízdenky na autobus u řidiče autobusu 4–5 2
Nákup jízdenky na vlak u přepážky na nádraží 4–5 2–3
Telefonování telefonem (audiohovor) 4–5 2
Street contacts – zahájení komunikace s cizími
lidmi na ulici
4 2
Tabulka 10: Nejobtížnější situace pro Karla
Obrázek 12: Příklady emocí, které Karel cítí v souvislosti s koktavostí (1 znamená nejmírnější a 10 nejintenzivnější stupeň)
Poselství (Karel): „Já jsem postupně navštívil
sedm logopedů, zejména z důvodu
častého stěhování. Teprve poslední logoped
porušil komfortní zónu uzavřeného
prostředí. Vlastně jsme byli na  nejhorší
možné startovní pozici, kdy se koktavost
po  desetiletí udržovala a  prohlubovala.
V  dospělosti se s  koktavostí bojuje velmi
těžko, a my ji přesto porazili. Díky aktivní
spolupráci s využitím moderních postupů
a  metod v  reálném prostředí. Umím si
představit, jak snadno by se podobné postupy
využily již v mém mládí, a na to je
potřeba upozornit. Ze mě je dnes učitel
na  základní škole, což považuji za  jedno
z  nejtěžších povolání z  pohledu člověka
s koktavostí. Mluvím každý den před větším
počtem osob, před žáky, dalšími učiteli,
rodiči žáků, což bych si před 10 lety
nedokázal vůbec představit, že jednou
zvládnu, a  jsem tomu velmi rád. Bylo by
dobré, kdybychom tímto článkem alespoň
náznakem přispěli k osvětě mezi logopedy.
Věřím, že práce s dětmi mimo logopedickou
ordinaci má obrovský smysl, a hlavně
čas hraje v boji s koktavostí velkou roli.“
Co vzkázat závěrem lidem
s koktavostí?
	› Filip (26 let): „Práce s koktavostí je
zpravidla velice dlouhodobá záležitost.
Jakmile začnete s terapií i vy, může ze
začátku přijít prudké zlepšení a je to
velice hezký pocit, avšak není třeba
se zaleknout, pokud přijde i období
zhoršení, je to normální. Někdy
vám může připadat, že se ta období
střídají skoro ve vlnách. Důležité ale
je neztrácet naději a s terapií a s prací
sám na sobě i přesto pokračovat.
S několikaletým ohlédnutím se zpět
zjistíte, že vaše nynější špatné období
řeči je i tak o poznání lepší než to,
které jste zažívali v minulosti.“
	› Vendy (26 let): „Není třeba ztrácet
motivaci nebo naději, pokud se vaše
řeč zhorší, protože vždy je šance
na zlepšení. Terapie je dlouhodobým
procesem na celý život.“
	› Karel (38 let): „Receptem na spokojený
život je překonávání překážek. Náš
problém boje s koktavostí vyžaduje
soustavnou komunikaci a získávání
pozitivních zkušeností s mluvením
v reálném prostředí. Člověk musí
počítat s faktem, že se i přes jeho
veškerou snahu budou střídat
období s lepšími a horšími projevy
komunikace. Po letech ovšem přichází
skvělý pocit, že dlouhodobá práce
na zlepšení komunikace přináší své
ovoce a boří všechny předsudky
vůči vlastní neschopnosti běžné
řeči, které jsme jako mladí měli.“
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 53HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
Závěr
Koktavost je komplexní a  komplikovaná
porucha komunikace. Ke  skutečnému
úspěchu a  zmírnění potíží v  dospělosti
může kromě jiného vést soustavná práce,
velké úsilí i  přijetí potíží. Každý člověk
s  koktavostí se vyrovnává se svými obtížemi
jiným způsobem, mimo jiné záleží
na  závažnosti koktavosti, délce trvání
obtíží a v neposlední řadě také na náplni
a  intenzitě odborné logopedické pomoci,
případně na podpoře okolí. Co je však
skutečnou podporou okolí pro člověka
s  koktavostí? K  podpoře okolí se vyjádřila
Vendy: „Alespoň z  mého pohledu
je podpora okolí poměrně komplikovanou
skutečností. Jsem si jistá, že mě okolí
podporuje, ale podle mého to není tak důležité
jako vlastní pocit vítězství, když se
mi něco podaří plynule vyslovit. Další
skutečností je, že okolí, které nežije s koktavostí,
mnohdy neví nic o samotné problematice
a neví, jak správně podpořit osobu
s koktavostí. V mém případě jsem se,
doslovně, s podporou od okolí, jakou bych
potřebovala, snad nesetkala.“
Domníváme se, že přístup k  dětem
s koktavostí na základní škole by mohl více
směřovat ke  snížení vyhýbavého chování
a  vytváření příležitostí k  ústní promluvě,
neboť preference písemného zkoušení
a  zkoušení bez přítomnosti spolužáků
z  dlouhodobého hlediska může přinášet
žákům s  koktavostí i  negativa v  podobě
narůstajícího vyhýbavého chování.
V logopedické práci s dospělými lidmi
s koktavostí se snažíme komplexně proměnit
všechny oblasti syndromu koktavosti,
vyhýbavé chování, přístup k  prožívání
potíží, psychickou tenzi, nadměrnou námahu,
dysfluence, zapojit člověka s koktavostí
aktivně do rozhodování a procesu své
terapie. Snažíme se flexibilně propojovat
terapeutické techniky tvarování plynulosti
i  modifikace koktavosti při mluvení
v  reálných životních situacích. Máme
radost, je-li výsledkem spontánní fluence
a akceptovatelná dysfluence, kdy se může
vyskytnout občasné lehké zakoktání, ale
bez nadměrné námahy a psychické tenze.
Literatura
American Speech-Language Hearing Association, 1995. Guidelines for Practice in Stuttering Treatment. Special Interest on Fluency and
Fluency Disorders. [online]. [cit. 27.3.2021]. Dostupné z: http://www.sld.cu/galerias/pdf/sitios/rehabilitacion-logo/guia_de_tm.pdf
DELL, C. W., 2004. Koktavost u dětí školního věku: manuál pro logopedickou intervenci. Brno: Paido. ISBN 80-7315-075-1.
DEZORT, J., 2019. Koktavost – návrh komplexního diagnostického a  terapeutického programu pro dospělé s  koktavostí s  důrazem
na desenzibilizaci, recidivu a následnou péči. Disertační práce. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Školitel doc. PaedDr. Jiřina
Klenková, Ph.D. [online]. [cit. 27.3.2021]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/169872/?lang=cs
FRASER, J. H., ed., 2010. Účinné poradenství při terapii koktavosti. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-689-6.
FRASER, M., 2011. Svépomocný program při koktavosti: informace, zásady, postupy. 3. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-899-9.
DE GEUS, E., 2002. Někdy koktám: knížka pro děti ve věku 7–12 let. Brno: Paido. ISBN 80-7315-018-2.
HURLEY, K., 2020. Resilience in Children: Strategies to Strengthen Your Kids. Psycom. [online]. [cit. 27.3.2021] Dostupné z:
https://​www.psycom.net/build-resilience-children?ic=psycomrelatedcontent&utm_medium=germane&utm_campaign=germane_5dc299b87​
a999968d2108981_10722
JIRSOVÁ, T., 2020. Životní zkušenost dospělých jedinců s koktavostí. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Filozofická
fakulta, Katedra psychologie. Vedoucí práce PhDr. Jan Šmahaj, Ph.D. [online]. [cit. 27.3.2021]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5kyevd​
/37168269
Kolektiv autorů., 2008. Koktavost v kazuistikách: úspěchy a nezdary terapie. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2478-2.
LECHTA, V., 2010. Koktavost: integrativní přístup. Vyd. 2., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-643-8.
LECHTA, V., 2013. Diagnostika poruch fluence. In: CSÉFALVAY, Z. a LECHTA, V. et al. Diagnostika narušené komunikační schopnosti
u dospělých. Praha: Portál, s. 23-55. ISBN 978-80-262-0364-3.
LECHTA, V., 2016. Koktavost. In: LECHTA, V., ed. Inkluzivní pedagogika. Praha: Portál, s. 339-342. ISBN 978-80-262-1123-5.
LECHTA, V. a  KRÁLIKOVÁ, B., 2011. Když naše dítě nemluví plynule: koktavost a  jiné neplynulosti řeči. Praha: Portál, 2011.
ISBN 978-80-7367-849-4.
LECHTA, V. a LACIKOVÁ, H., 2002. Terapia zajakavosti. In: LECHTA, V. et al. Terapia narušenej komunikačnej schopnosti. Martin:
Osveta, s. 171-200. ISBN 80-8063-092-5.
MLČÁKOVÁ, R., 2013. Logopedická kazuistika muže s koktavostí. Bratislava: Efeta, roč. XXIII, č. 3, s. 21 (1. část), č. 4, s. 15-18 (2. část).
ISSN 1335-1397.
MLČÁKOVÁ, R. a VITÁSKOVÁ, K. 2013. Narušení plynulosti řeči – vstup do problematiky. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013.
ISBN 978-80-244-3719-4.
MLČÁKOVÁ, R., 2014. Koktavost, breptavost a kombinované formy narušení plynulosti řeči. In VITÁSKOVÁ, K. a MLČÁKOVÁ, R.
Student s narušenou komunikační schopností na vysoké škole. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 12-22. ISBN 978-80-244-4213-6.
MLČÁKOVÁ, R. (2019, listopad). Koktavost – vybrané otázky k logopedické intervenci. Odborná nepublikovaná přednáška přednesená
na 13. sněmu Asociace logopedů ve školství, MŠMT Praha.
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 54HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC 
MLČÁKOVÁ, R., 2019. The Case Study of the University Student Who Stutters. In 5th International Conference on Lifelong Education
and Leadership for All-ICLEL 2019 Conference Proceeding Book. [online]. Sakarya: Sakarya University Faculty of Education, s. 773-780.
[cit. 27.3.2021]. ISBN: 978-605-66495-7-8. Dostupné z: https://faf348ef-5904-4b29-9cf9-98b675786628.filesusr.com/ugd/d546b1_f4189​
0cc64204060b07dc34405e47250.pdf
MURRAY, F. P. a EDWARDS, S. G., 2006. Příběh jednoho koktavého. Brno: Paido. ISBN 80-7315-116-2.
NEUBAUER, K., 2018. Přetrvávající, akcelerovaná a získaná koktavost u dospělých osob. In: NEUBAUER, K. et al. Kompendium klinické
logopedie. Diagnostika a terapie poruch komunikace. Praha: Portál, s. 390-401. ISBN 978-80-262-1390-1.
PEUTELSCHMIEDOVÁ, A., 2000. Aktuální problémy balbutiologie. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 80-244-0050-2
PEUTELSCHMIEDOVÁ, A., 2005. Techniky práce s balbutiky. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1234-9.
POSPÍŠILOVÁ, L., 2018. Vývojová koktavost. In: NEUBAUER, K. et al. Kompendium klinické logopedie. Diagnostika a terapie poruch
komunikace. Praha: Portál, s. 372-390. ISBN 978-80-262-1390-1.
SHAPIRO, D., 2010. Ukázky práce prof. Davida Shapiro se studenty s koktavostí včetně teorie a výzkumů, z nichž vychází. Mezinárodní
den porozumění koktavosti v České republice. Brno. Hlavní organizátoři Občanské sdružení Logo, Soukromá klinika LOGO, s.r.o.
SHIPLEY, K. G. a McAFEE, J. G., 2008. Assessment of Stuttering and Cluttering. In SHIPLEY, K. G., McAFEE, J. G., Assessment in
Speech-Language Pathology. Delmar: Cengage Learning, 356-387. ISBN 978-1-4240-6425-0.
ŠKODOVÁ, E. a JEDLIČKA, I., 2007. Narušení plynulosti řeči. In: ŠKODOVÁ, E. et al. Klinická logopedie. 2., aktualiz. vyd. Praha:
Portál, s. 257-301. ISBN 978-80-7367-340-6.
WARD, D., 2018. Stuttering and Cluttering. Frameworks for Understanding and Treatment. Second Edition. London and New York:
Routledge. ISBN 978-1-84872-201-9.
LISTY KLINICKÉ LOGOPEDIE    1/2021 55HLAVNÍ TÉMA / MAIN TOPIC