"Jazyk je arbitrárním, konvencí ustáleným spojením mezi symbolem a významem; není zde spojení mezi významem slova a tím, jak je reprezentováno v jazyce (vyslovováno, značeno či psáno."
Lingvistika
Jazyk a řeč, komunikace
Tato kapitola se věnuje základní lingvistické terminologii.
Obsah:
(Klíčové pojmy jsou zvýrazněny)
- vývoj jazyka, diferenciace, integrace, synchronie, diachronie, fylogeneze, ontogeneze
- jazykový znak, semióza, sémiotika, struktura jazykového znaku, denotát, dezignát, vehikulum, Ogden- Richard - model znaku - trojúhelník reference, Ch. S. Peirce - triadické pojetí znaku, ikony, indexy, symboly, F. de Saussure - signifiant, signifié, vlastnosti jazykové znaku
- jazyk vs řeč, komunikace, funkce jazyka, schéma komunikativní situace, langage, langue vs parole, kompetence vs performance, struktura jazyka
Cílem je seznámit se se základními lingvistickými pojmy z oblasti obecné lingvistiky, sémiotiky.
Po prostudování kapitoly se budete orientovat v základní lingvistické terminologii.
Časová náročnost: 1,5 hodiny
Seznamte se s pojmy uvedenými v obsahu - studijní opora viz Čermák, F. (2001). Jazyk a jazykověda: přehled a slovníky (Vyd. 3., dopl). Karolinum. - kapitola 1, 3 a 4.
Povinné zdroje:
Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/ped/podzim2024/SP2714/155310667/CERMAK_2001__Jazyk_a_jazykoveda.pdf
Ontogeneze řeči - Ontogenetický vývoj řeči - zahrnuje vývoj řeči jedince během jeho života. Jedná se o proces, který je ovlivněn různými faktory - socializace, vývoj senzorického vnímání, motoriky či myšlení.
Fylogeneze - proces vzniku, vývoje a zániku jazyka v celém chronologickém průřezu.
F. de Saussure: Kurs obecné lingvistiky (1996)
- bilaterální pojetí znaku
- základním vztahem je označování
- znak se skládá ze dvou neoddělitelných složek: pojmu jako psychického obrazu skutečnosti a psychického obrazu akustické stránky lidské řeči
- jazyk = komplex jevů fungující ve dvou navzájem propojených plánech: výrazovém a významové
Jazykový znak
- jazyk jako systém znaků
- znak = zástupný model něčeho jiného
- má označovací funkci, jež se v něm reflektuje jako význam
Vlastnosti jazykového znaku:
- arbitrárnost (konvenční charakter) - mezi oběma složkami jazykového znaku není žádná souvislost
- diskrétnost a lineárnost: znak má pevný tvar, rozsah a lineární, jednorozměrnou podobu; má tedy svůj začátek i konec.
- duálnost - dvojí artikulace - členění proudu mluvy na znaky, znaky členěny na další jednotky
- sémantičnost (funkčnost) - znak není samoúčelný, má vždy vztah k významu
- přenosnost v čase a prostoru - lze adresovat do budoucnosti, vzdálenému příjemci
- kulturní přenosnost - znaky jsou naučitelné
- neproměnlivost, stabilnost (relativní): znaky jsou ustálené
- negativnost a diferenčnost - žádný znak není nikdy izolovaný, vždy stojí v systémových vztazích
- prevarikace - možnost dvojznačnosti
JAZYK - ŘEČ LANGUE - PAROLE KOMPETENCE - PERFORMANCE
F. de Saussure: Kurs obecné lingvistiky (1996)
„Jazyk je sociální, řeč je individuální; jazyk je statický, řeč je dynamická; jazyk je obecné, řeč je zvláštní; jazyk je abstraktní, řeč je konkrétní; jazyk je potencionální, řeč je aktuální.“
Kontrolní otázky
1. Co je to jazyk a k čemu nám slouží?
2. Jaké jsou základní teorie vzniku jazyka?
3. Co je charakteristické pro vývoj jazyka? Jaké principy lze ve vývoji jazyka spatřit?
4. Vysvětlete rozdíl mezi synhronním a diachnronním pohledem na jazyk?
5. Popište jednotlivé složky Ogden- Richards trojúhelníku a vztahy mezi nimi.
6. Co to je bilaterální pojetí znaku?
7. Uveďte příklad - ikony, indexy, symboly.
8. Vyjmenujte jazykové funkce.
9. Vysvětlete pojmy langue - parole.
10. Jak strukturalisté chápou jazyk?
Doporučené zdroje: