Nabízím vám odborný článek, který jsme na toto téma vydali v odborném časopise Štúdie zo specialnej pedagogiky v roce 2019 (https://www.unipo.sk/public/media/26527/%C5%A0t%C3%BAdie%20zo%20%C5%A1peci%C3%A1lnej%20pedagogiky%202019,%20ro%C4%8D.%208,%20%C4%8D.%202.pdf)

Vizuální systém má velmi složité a komplexní uspořádání. Jeho správná funkce umožňuje zpracovat a vyhodnotit zrakový vjem. Interakcí různých nervovými oddílů mozku si „viděné“ uvědomujeme a učíme se jej interpretovat. Pokud však dojde i v průběhu vývoje k narušení některé z úrovní zpracování zrakového vjemu, nastává limitace získaných informací. To má dopad především na proces učení. K hlavním projevům patří potíže při čtení číslic a písmen, ztráta pozornosti a nezájem o konkrétní aktivitu. 

Cílem speciální pedagogiky je stanovení takových postupů, které povedou ke zlepšení projevů a terapii specifických poruch učení. Současným trendem je interdisciplinární spolupráce odborníků z oblasti speciální pedagogiky, psychologie a zdravotnických oborů, která rozšiřuje dosavadní možnosti zavedených rehabilitačních postupů (Vrubel, 2015). 

Jednou ze základních složek funkčního vidění je kromě zrakové ostrosti a kontrastní citlivosti také barvocit. Je dokázáno, že barvy významně ovlivňují lidské vnímání a mají vliv též na naše chování (Šikl, 2012). Proto je již dlouhou dobu v zájmu vědecko-výzkumných týmů zjistit, jaký vliv má barevnost např. tištěného textu na rychlost a přesnost čtení. Změna barevnosti textu je v těchto případech většinou docílena předložením barevných fólií a filtrů před nebo na čtený text (srov. Odvárková, 2015; Odvárková, 2017). V případě specifických poruch učení se jedná o omezení, která mají projev ve všech kognitivních a sociálních složkách, především při procesech učení se, jakými je čtení, počítání a psaní. Takto znevýhodnění jedinci se často ve svém okolí cítí nekomfortně, trpí pocity snížené sebedůvěry, která se pak projevuje i v jejich ostatních činnostech (srov. Pokorná, 2010; Pipeková, 2010). 

Specifickými poruchami učení se proto zabývají široké týmy pedagogů, psychologů a pracovníků ve zdravotnictví (hlavně neurologové). Jedním z výstupů takovýchto týmů je užití barevných filtrů. Využití barevných filtrů a fólií se úspěšně aplikuje u jedinců s dyslexií. Ta je charakterizována určitými omezeními hlavně při učení se číst, a to i při adekvátně korigovaných refrakčních vadách (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatizmus). Projevem bývá neporozumění čteného textu a s tím souvisejících aktivit, jakými jsou například zapamatování si přečtených údajů, záměna písmen při čtení, vynechávání písmen, slabik, slov, apod. Pro zlepšení lze využít terapii pomocí barevných filtrů a fólií. 

Filtry mohou být např. v podobě speciálně zabarvených brýlových čoček, které změní vlastnosti procházejícího světla. Tím dojde k přechodu spektrálních vlastností viditelného světla, změně v jasu a kontrastu sledovaného textu. Pro znevýhodněnou osobu to znamená možnost srovnat čtený text s filtrem a bez něj. U brýlí je výhoda možné kombinace zvolené barvy filtru a dioptrické čočky korigující případnou refrakční vadu. V současné době se užívá několik druhů filtrů. Jednou z možností je použití tzv. ChromaGen čoček, a to jak brýlových, tak kontaktních (Harris, 2012). Návyk na tento typ pomůcek je však náročnější, neboť se hledá specifický odstín filtru pro každé oko zvlášť, což vyžaduje ze strany osoby s dyslexií větší trpělivost (Odvárková, 2015). Další typ filtru vychází z teorie poruchy magnocelulárního prostoru, na který má vliv užití modro žlutého filtru (Stein a Flower, 2012). V současné době je však v popředí výzkumů nejvíce používání jednoduchých fólií, které se položí na sledovaný text. Při jejich výběru se nabídne jedinci sada filtrů, které jsou postupně před čtený dokument předřazovány. Preferován je následně takový odstín fólie, který subjektivně zlepší čtení, a to ve více aspektech (rychlost, chybovost, plynulost). Používá se stejný odstín pro obě oči. V praxi se lze setkat se systémy známými podle jejich „zakladatelů.“ Jedná se tak např. o Irlen systém – autorkou je Helen L. Irlen (Odvárková, 2015). 

Barevné folie Cerium

příklad barevných folií použitelných při odstraňování projevů vizuálního stresu

Pro stanovení vhodného odstínu lze podstoupit řadu exaktních vyšetření, kterými se eliminují případné patologie zrakového aparátu. Selekce odpovídajícího filtru je čistě subjektivní a individuální záležitostí. Volba daného odstínu nebývá stacionární, očekává se změna i vzhledem k fyziologickým změnám zrakového systému v čase (např. zakalování oční čočky). 

Pokud vás zajímá, jak probíhalo výzkumné šetření na využití filtrů a jakých výsledků jsme se dopracovali, podívejte se do časopisu Štúdie zo specialnej pedagogiky v roce na strany 101 - 110 odkaz na článek v časopisu