Sociologie rodiny Lenka Slepičková http://img.poptower.com/pic-69504/the-simpsons.jpg?d=600 15. 10. 2024 •Diskuse k zadaným materiálům •Jaké vztahy mezi politikou, plodností, expertízou a intimitou dokument nastiňuje? • •Přetrvávají dosud, proměnily nějak svou podobu? • • Politika, experti a sex VGraphs Politikové o porodnosti Vox populi •Je to exemplární feministický žvást, naprosto nekorespondující s realitou. Nikdy v historii se české mladé potenciální matky neměly tak dobře jako nyní. Hlavními důvody současné nízké míry fertility vůbec nejsou atributy spojené s bydlením, které VŽDY v minulosti bylo "o řád horší" než nynější.... Plodnost to nikdy neovliňovalo, dokonce ani těžké válečné strasti. Těmi jsou: a) POHODLNOST až LENOST mladých českých žen plodného věku; b) (přechodně) snížený počet žen ve věku obvyklé plodnosti (věkových "kohort" mezi 20 a 40 lety) c) nepřiměřené a nenaplnitelné ambice "volných a svobodných" žen finančně zajištěných přehnaně sociálním státem, kdy jsou si vědomy, že SKUTEČNÁ chudoba je postihnout nemůže d) osobitá potřeba si co nejdéle užívat mládí, cestování a volný sex a (abych nebyl nařčen z "antifeminismu", což i tak zajisté budu) objektivní růst problémů s početím "klasickým způsobem". • •Není moc čemu se divit. Chemické jídlo, chemické léky, chemické vitamíny, stres, spěch, vyspělá technologie jako zábava místo pobytu na čerstvém vzduchu. Princip harmonické sounáležitosti rodiny, pochopení, spolupráce a především výchovy, již téměř vzácnost. Děti přebírají vzory svých rodičů a když se podíváme na denšní společnost, není čemu se moc divit. Harmonická rodina již není na pořadu dne, teď se především prosazuje LGBT a dalších 100 pohlaví. Zvrácená doba, asi se množit nemáme. • • Reprodukční plány mladých mužů (Kyzlinková, Šťastná 2016) Výzkum Štastné, Bohaté, Kocourkové (2017) •Proč respondentky nemají dítě, jak plánovaly? •1: Ty, které dítě měly později, než plánovaly •absence vhodného partnera (32 % případů), delší čas potřebný k otěhotnění, než původně předpokládaly (30 %) a zdravotní stav, ať již žen samých, nebo jejich partnerů (25 % případů). Vliv partnerské situace se projevuje nemalou měrou ještě v podobě rozpadu partnerství (hlavní důvod v 15 % případů) a nesouhlasu partnera s časováním narození dítěte (10 %). Další skupinou důvodů jsou bytové (16 %) a finanční (14 %) problémy, méně než 10 % žen pak uvádělo nemožnost skloubit rodičovství se studiem či prací a taktéž obavy spojené s jejich pozicí na pracovním trhu. •2: Ty, které dítě dosud neměly •Naopak u dosud bezdětných žen jsou primární důvody spojené s partnerským stavem, především absence vhodného partnera (41 %) a rozchod s partnerem, se kterým původně plánovaly potomka (22 %). U více než pětiny pak sehrává hlavní roli nedostatek peněz, častěji je zde zmiňována také nemožnost skloubit mateřství se studiem (15 %) a profesními aktivitami (13 %) a obavy z nezaměstnanosti, ztráty zaměstnání nebo zhoršení pracovní pozice (10 %). Zatímco některý ze zdravotních důvodů je zde oproti ženám, které se již staly matkami, uváděn méně často (30 % oproti 48 % u matek), dominují zde vedle partnerských (56 % oproti 38 % u matek) také důvody spojené s profesní drahou a ekonomickou situací (50 % oproti 30 % u matek). Návrat do historie sociologie Tradiční rodina •domácnost jako základní jednotka •soběstačnost •náboženský, církevní charakter •patriarchální hlava domácnosti .. http://www.stjoseph.cz/web/wp-content/uploads/2012/10/rodina.jpg •Nechtěla jsem, •mosela jsem, •K oltářu kleknúť, •dva prsty zvednúť, •plakala jsem. • •(Rusava) • •Žádnej neví, •jak je mně, • když mě starej obejme: •Jak bych šťovík, •trnky jedla, •do ostrého trní lehla, •Tak je mně, ach, •tak je mně. • •(Z Hradecka) Výsledek obrázku pro historické svatební fotografie Obálka titulu Narození a smrt v české lidové kultuře •Nepovinná četba: Jan Keller: Stát, který rozbil svůj základ. • •Všimněte si, jakým způsobem popisuje autor tradiční rodinu. Jakému termínu dává před pojmem „rodina“ přednost coby přesnějšímu? Co popisuje na vývoji moderní rodiny jako paradox, který přispívá k jejímu zániku? Uvědomme si, jak odlišně se v sociologii zachází s běžně používanými pojmy, jako je tradiční či moderní rodina. • Moderní rodina •zmenšení domácností •zúžení funkcí •oddělení prostoru práce a domova, prostoru veřejného a soukromého •doplňující se role muže a ženy •romantická láska jako základ vztahu Výsledek obrázku pro intellectual couples http://media.super.cz/images/gallery/0000000007991240/dUwn2Mdp9t5tOjZh-tG8uw/50cde1b14868e6f15b040b 00-38600 Výsledek obrázku pro karlos vémola a lela •Moderní společnost – vybíráme si kohokoli? Sňatkový trh a partnerská homogamie • •Polovina partnerů vstupujících do společného manželství má stejnou úroveň dokončeného vzdělání (2021: 53 %). Pokud má jeden ze snoubenců vzdělání vyšší, je to častěji nevěsta (31 %) než ženich (16 %; ČSÚ, 2022i). Zároveň platí, že ženich je častěji starší než nevěsta (2021: dvě třetiny sňatků) přičemž jejich věkový rozdíl představuje v polovině těchto případů méně než 5 let. • • • Ke změně dochází u rozložení sňatků, kde jeden ze snoubenců má vyšší vzdělání. Zatím co na přelomu 70. a 80. let minulého století bylo častější, že ženich měl vyšší vzdělání než nevěsta, od konce 90. let je již častější, že vyšší vzdělání má naopak žena. Z hlediska věku jsou stabilně nejčastější sňatky, kde muž je starší, kterých je více jak polovina. Postupně však narůstá zastoupení, v minulosti spíše neobvyklých svazků s mladším mužem. Zároveň také roste podíl sňatků snoubenců, kteří mezi sebou mají výrazný věkový rozdíl (10 a více let). Otázkou je, do jaké míry tyto změny budou mít vliv na rozvodovost, protože právě takové svazky vykazují nižší míru stability a větší část se jich rozvede v porovnání s těmi, kde jsou snoubenci stejně staří. Data z Belgie (Nomes, Bavel 2018) Obsah obrázku text, diagram, snímek obrazovky, Vykreslený graf Popis byl vytvořen automaticky Postmoderní (pozdně moderní rodina) • •pokles sňatečnosti a porodnosti, nárůst singles •nárůst věku při sňatku a porodu •nárůst mimomanželské plodnosti •růst rozvodovosti, nestabilita rodiny a křehkost partnerských vztahů •stárnutí společnosti a oslabené mezigenerační vztahy v důsledku rozpadu partnerství •různost forem rodinného soužití •různé časování přechodů do partnerství a rodičovství, nové životní fáze Výsledek obrázku pro rumcajs, manka cipísek Výsledek obrázku pro spejbl, hurvínek K-119-Káťa a Škubánek •Jaká je současná česká rodina? •Podle posledního sčítání z roku 2021 je každá čtvrtá rodina s dětmi neúplná. Mezi úplnými rodinami byly nově nejvíce zastoupeny dvoudětné (47 %), podíl vícedětných s oběma rodiči se také oproti předchozímu cenzu mírně zvýšil (z 8 % na 10 %). • Zpráva o rodině 2023 •Nejčastějšími formami alternativ klasického pojetí rodinného soužití, tedy partnerů, kteří uzavřeli manželství a mají spolu děti, jsou: •• kohabitace, tedy situace, kdy spolu žijí a příp. i vychovávají děti lidé bez uzavření manželství •• rodiny s jedním rodičem, tzv. sólo rodičem, označované též jako neúplné rodiny či rodiny samoživitele, a to jako důsledek rozpadu rodičovského partnerství, úmrtí jednoho z rodičů či dobrovolného rozhodnutí mít a vychovávat dítě či děti bez partnera či partnerky •• tzv. rodiny rekonstituované, založené na nevlastním rodičovství, příp. nevlastním sourozenectví •• rodiny tvořené rodiči stejného pohlaví, tzv. rodiny homoparentální •• život bez partnera a bez dětí • •https://csu.gov.cz/narozeni?pocet=10&start=0&podskupiny=133&razeni=-datumVydani#data-v-mape___podi l-zive-narozenych-mimo-manzelstvi-v- • • •https://csu.gov.cz/narozeni?pocet=10&start=0&podskupiny=133&razeni=-datumVydani Plodnost žen a vzdělání •https://csu.gov.cz/produkty/13-2130-03--3_4_plodnost_zen Věkové složení obyvatel ČR - projekce https://player.slideplayer.cz/106/17834635/slides/slide_7.jpg rovnaodmena.cz Vohlídalová, 2012 Proměny rodinného chování v ČR Kdy a jak se nejvíc měnilo rodinné chování v ČR? Hodnoty prvosňatečnosti v ČR Muži Ženy 1992 85 % 92 % 2002 66 % 72 % 2012 53 % 61 % 2016 56 % 64 % 2019 59 % 67,5 % Průměrný věk vstupu do prvního manželství v ČR 1992 24,8 22,6 2002 29,7 27,3 2012 32,3 29,6 2016 32,2 29,9 2019 32,1 29, 8