48 Klára Případová studie Rodinná anamnéza Klára (9 let a 8 měsíců) navštěvuje 2. třídu. Diagnostikovány jí byly dyslexie, dysortografie, grafomotorická neobratnost na podkladě oslabené sluchové diferenciace, sluchové syntézy, zrakového vnímání a vizuomotoriky a výrazněji nerovnoměrně rozložené rozumové schopnosti. Dívka pochází z neúplné rodiny, v současnosti však žije v prostředí rodiny úplné se svojí matkou, jejím druhem a starší sestrou (10 let). Matce je 34 let, má středoškolské zdravotnické vzdělání, vystudovanou profesi však nevykonává. V současnosti je vedena na úřadu práce, přivydělává si formou úklidových prací. Biologickému otci dívky je 35 let, má vysokoškolské vzdělání. Pracuje jako technický pracovník u policie. U otce byla v dětství potvrzena diagnóza lehké mozkové dysfunkce projevující se přetrvávajícími obtížemi ve školním výkonu, problémy s pozorností a výkyvy nálad. Otec dále trpí krátkozrakostí kompenzovanou brýlemi. Rodiče dívky nežijí v současnosti ve společné domácnosti. Vztah mezi matkou a biologickým otcem dívky je však dobrý. Styk otce s dívkou je upraven soudně, a to v podobě pravidelného setkávání každý druhý víkend. Zdravotní stav obou rodičů je v současnosti dobrý. Dívka v současnosti žije v úplném rodinném prostředí se svým otčímem. Ten je v invalidním důchodu. S otčímem má dívka vztah neutrální. Dívka má velice silný a kladný vztah se svojí sestrou, která jí pomáhá s přípravou do školy a dalšími povinnostmi v domácím prostředí. I když sestra dívky pochází z prvního partnerství matky, tráví pravidelné víkendy u otce se svojí sestrou. Osobní anamnéza Dívka se narodila z druhého těhotenství matky. Raný vývoj byl zcela v normě. V psychomotorickém vývoji byly přítomny všechny fáze vývoje bez větších odchylek, vertikalizace asi kolem 10.měsíce. Mírné opoždění vývoje bylo patrné v motorických a řečových funkcích kolem 3 let. Dívce byla v té době zjištěna zásadní zraková ztráta na obou očích (levé oko 3 dioptrie, pravé 2,5 dioptrie) s tupozrakostí levého oka. Vada byla kompenzována klapkou a brýlovou korekcí s pleopticko-ortoptickou péčí. V řeči přetrvávala patlavá výslovnost a chudší slovní projev do 6 let. Dívka navštěvovala v předškolním věku logopedii, péče byla ukončena v 1. třídě základní školy. V PPP byla dívka poprvé vyšetřena před zahájením školní docházky. Doporučen byl odklad povinné školní docházky pro přetrvávající hravost, sníženou práceschopnost a grafomotorické a percepční nedostatky. Odklad byl posléze realizován. 49 Dívka se na školní prostředí po vstupu do 1. třídy adaptovala poměrně dobře a první třídu absolvovala s jedničkami. Opětovně byla v PPP vyšetřena ve druhém pololetí druhé třídy pro výukové potíže zejména v českém jazyce. U Kláry se projevují sezónní alergie a dermatologické obtíže. Od raného dětství se v různém rozsahu manifestuje atopický ekzém. Dívka vykazuje kolísavou váhu na úrovni obezity 1. stupně. V této souvislosti jí byl doporučen pobyt v ozdravovně. V předškolním věku se dále u dívky objevila enuréza přetrvávající do současnosti. Ta zásadně znesnadňuje účast dívky na společných akcích školy, jako jsou například škola v přírodě, výlety apod. Kláru to velmi trápí. Matka přisuzuje tento stav stresu ze školního neúspěchu a obtížím v socializaci. Psychologické vyšetření Rozumové schopnosti dívky jsou nerovnoměrně rozloženy, celkově však v pásmu průměru. Struktura nadání je nerovnoměrná, výrazně převažuje verbální složka, kterou lze hodnotit v pásmu vyššího průměru, názorová složka odpovídá dolní hranici pásma nižšího průměru. Obtíže jsou patrny v úlohách zaměřených na práci s vizuálně vnímaným materiálem, naopak na dobré úrovni je slovní porozumění sociálním situacím a všeobecné vědomosti. Klára potřebuje pracovat s vyšší mírou podpory a povzbuzení. Patrné jsou výkyvy pozornosti a potřeba delšího času k promyšlení složitějších konceptů. V rámci vyšetření v PPP byla dívka hodnocena jako snaživá. Úkoly plnila klidně, soustředěně, v mírně pomalejším tempu. Některé odpovědi někdy déle promýšlí. Celkově byla spolupráce na dobré úrovni. Vzhledem ke kolísavému školnímu výkonu a výše uvedenému se u dívky začaly objevovat obtíže v socializaci a začlenění do skupiny spolužáků již v první třídě. Kláře se nedaří navazovat a udržovat dlouhodobě přátelství s vrstevníky. Samu sebe vnímá jako třídního šaška. Ve značné míře jí v této oblasti napomáhá starší sestra, která ji bere mezi své kamarádky. Motorické schopnosti V oblasti hrubé motoriky přetrvává u dívky celková neobratnost patrná například v tělesné výchově (chytání míče, běh) či při chůzi do schodů. Ta občas stále ještě není střídavá a při této aktivitě je u Kláry patrno také větší soustředění. V jemné motorice se u Kláry objevují nepřesnosti v manipulaci s předměty (nůžky, drobný materiál) a taktéž nesprávný úchop psacího náčiní. Výkon všech drobných manuálních činností je pomalejší a vyžaduje u dívky větší soustředění. To je doprovázeno různými grimasami. Nedostatky v jemné motorice ovlivňují také sebeobsluhu. Kláře činí při stravování problém správný úchop nože a vidličky, raději proto používá 50 ke stravování lžíci. V oblékání je patrná obtíž se zapínáním knoflíků a zavazováním tkaniček. Každá aktivita je doprovázena grimasami. Klára píše pravou rukou. Patrné jsou však (i výše zmíněné) nedostatky v úchopu a dále také v celkovém pojetí písemného projevu včetně nesprávného posazení a nepřiměřené vzdálenosti hlavy dívky od podložky při psaní. Matka dívky uvádí, že v batolecím období dívka při kreslení dlouho střídala úchop pravou a levou rukou. Pří prvním vyšetření v PPP byla potvrzena zkřížená lateralita a doporučen nácvik psaní pravou rukou, kterou dívka v daném období preferovala. Komunikační dovednosti Nedostatky v oblasti motoriky jsou patrné určitou artikulační neobratností vázanou zejména na delší slova a situace, v nichž má dívka reagovat bez přípravy. V oblasti výslovnosti se stále objevují chyby v podobě občasného přesmykování písmen a slabik v návaznosti na délku/náročnost a znalost daného slova. Klára navštěvovala soukromého logopeda a byla jí taktéž doporučena cvičení v domácím prostředí. Jak však matka uvedla, cvičení probíhala pouze po dobu docházení na logopedii a po ukončení péče stimulace dále neprobíhala. Zájmy Dívka se v současnosti věnuje hře na flétnu, která jí byla doporučena logopedem, hře na klavír a výtvarným aktivitám. Mezi její zájmy patří keramika, malování a vyrábění. Navštěvuje proto dva školní kroužky tematicky zaměřené na tyto aktivity. Pohybové kroužky by ji bavily, cítila by se v nich však vzhledem k ne zcela dobrým vztahům se spolužáky nepříjemně, a proto se jim ve volném čase nevěnuje. Zbylý volný čas dívka tráví zejména sledováním videí na YouTube. Tuto aktivitu také nadřazuje školní přípravě a dalším domácím povinnostem. Jak uvádí matka, do školní přípravy je třeba dívku často nutit. Edukační potřeby Druhé vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně ve druhém pololetí druhé třídy vycházelo ze záznamů ve školním dotazníku. Z pohledu třídní učitelky dívka vykazovala pomalejší tempo čtení a obtíže při čtení víceslabičných slov. Dále se projevovaly nedostatky v psaném projevu, jeho špatná čitelnost a pomalost v tempu psaní. Tyto problémy byly dále upřesněny v anamnestickém rozhovoru s matkou. Dívka přichází pro obtíže zejména v psaném projevu. Klára píše pomalu, nestíhá především zápis diktátů, ale i přepisy cvičení, zápisy probíraného učiva z prvouky apod. Z důvodu pomalého psaní pak nestíhá kontrolu napsaného. Úkoly, které nestihla 51 vypracovat ve škole, dopisuje každý den doma. V písemném projevu dle matky často chybuje, vynechává diakritiku a písmena, zaměňuje pořadí písmen, tvarově podobná písmena apod. Klára čte pomalejším tempem, zaráží se u delších slov. Doma čtení procvičují asi 2–3× týdně po dobu 10 min. Matka dále uvádí zrcadlový zápis čísel v matematice a obtíže při odečítání. Klára má dosud samé výborné. Domácí příprava je s donucením, trvá něco přes hodinu, z toho hodně času dívka stráví dopisováním nedokončených úkolů. Z výsledků vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně vyplynula následující zjištění. Klára čte pomalým tempem, čtení je těžkopádné. Slabiky čte plynule, při čtení smysluplného textu čte slova delší a méně známá tichým skladem. Slova, která zná, přečte plynule. Při čtení bezobsažného textu slabikuje. Při čtení chybuje (inverze dlouhých slabik, domýšlení, komolení slov), v textu se neorientuje, přeskakuje řádek. Po přečtení vlastními slovy správně na základě návodných otázek reprodukuje obsah čteného. Dívka píše pravou rukou s nesprávným úchopem psacího náčiní blízko hrotu. Psaní je namáhavé a pomalejší. Klára píše psacím písmem, které je méně úhledné, občas má problém udržet písmo na řádku, kolísá sklon i velikost písma. Diakritiku píše Klára až po dopsání celého slova. Při psaní si chyby opravuje – používá zmizík, čímž se její tempo výrazně zpomaluje. Diktované si pamatuje bez chyb. V psaném projevu převažují specifické chyby v podobě obtíží s hranicí slov, měkčením, diakritickými znaménky a záměnou písmen. Fonologické uvědomování dívky je v oblasti sluchové analýzy a fonologické manipulace v normě. Výrazné oslabení je patrné v oblasti sluchového rozlišování, mírněji oslabena je oblast sluchové syntézy. Výrazné oslabení je patrné v oblasti zrakového vnímání. Prostorové vnímání je v normě. Vnímání prostorových vztahů je podprůměrné, identicky tak jejich zapamatování a znovuvybavení. V matematice je jmenování i čtení čísel bezchybné, Klára s jistotou jmenuje také číselné řady vzestupné i sestupné. Rozklady čísel jsou bez chyb a stejně tak matematické operace, které jsou upevněny. Správně tvoří slovní úlohy, ví, kdy a jakou operaci použít. Z výsledků vyšetření vyplynula diagnóza dyslexie, dysortografie a grafomotorická neobratnost na podkladě oslabené sluchové diferenciace, sluchové syntézy, zrakového vnímání a vizuomotoriky. Pro Kláru byla v doporučení školského poradenského zařízení stanovena podpůrná opatření 2. stupně s vypracováním IVP pro klíčové předměty. Doporučení zahrnovala respektování individuálního pracovního tempa s případným navýšením časového limitu na vypracování úkolu. Třídní učitelce bylo dále doporučeno napomáhat dívce při orientaci v úkolech a průběžně sledovat její koncentraci na vypracování zadaného. Vhodné 52 je systematické ověřování pochopení zadání a pravidelná zpětná vazba. Vzhledem k dysortografickým obtížím je vhodné se zaměřit na obsahovou stránku jazyka a nehodnotit specifické chyby. Při nezdařilé práci bylo doporučeno ověřovat znalosti ústní formou a případně volit formu doplňovacích cvičení. V těchto by se měl ověřovat vždy pouze jeden gramatický jev. V matematice je vhodné používat názorné a korekční pomůcky. Při hodnocení vycházet z toho, co žákyně zvládla vypracovat, a využívat motivačních prvků. Hodnocení by mělo zohledňovat využívaný postup, nejen správnost výsledků. Stanovena byla dále doporučení ke stimulaci dílčích funkcí a motoriky v rodinném prostředí, a to formou krátkodobých intenzivních, optimálně každodenních aktivit. Diskuse Výše uvedená případová studie poukazuje na základní charakteristiky specifických poruch učení a jejich vliv na vzdělávání žáka nejen z hlediska školního výkonu, ale taktéž jeho úspěšného začlenění do kolektivu vrstevníků a motivace pro celoživotní vzdělávání. Je tak možné sledovat určitý vzorec projevů vázaných na přítomnost SPU. Ty se pokusíme shrnout níže. Nerovnoměrný výkon ve školních dovednostech, zejména v oblasti trivia Jedná se o jeden ze základních důvodu k realizaci komplexní diagnostiky ve školském poradenském zařízení. Žák dlouhodobě vykazuje horší výsledky v procesu osvojování, upevňování a aplikace vědomostí v oblasti předmětů trivia. Ve výkonu žáka je však patrná diskrepance mezi výkony v oblasti trivia a dalšími předměty (Matějček, 1995; Selikowitz, 2000). Podkladové deficity v oblasti percepčních funkcí (zrakové a sluchové vnímání, fonologické uvědomování a manipulace, prostorová a pravolevá orientace). Pokladové deficity v oblasti kognitivních funkcí (pozornost, paměť, automatizace). Deficity v oblasti percepčních a kognitivních funkcí jsou podstatou nerovnoměrného školního výkonu žáka. Tyto deficity mohou být způsobeny například nerovnoměrným vývojem centrální nervové soustavy či genetickými dispozicemi (Bartoňová, 2012; Hardman, Drew, & Egan, 2005; Heward, 2014; Lerner & Kline 2006; Zelinková, 2015). Deficity v oblasti motoriky V návaznosti na etiologické příčiny vzniku specifických poruch učení se u těchto žáků vyskytují drobné nepřesnosti v motorice, zejména v oblasti grafomotorických dovedností a manipulačních činností. Vyskytovat se však mohou také nedostatky v hrubé 53 motorice, projevující se například při sportu, i oromotorice, projevující se artikulační neobratností. V neposlední řadě se neobratnost žáka projevuje v sebeobsluze (Lerner & Kline, 2006; Jucovičová & Žáčková, 2014; Zelinková, 2015). Deficity v oblasti komunikace Poměrně typickým příznakem specifických poruch učení je tzv. specifický logopedický nález. Ten zahrnuje již výše zmiňovanou artikulační neobratnost a tzv. specifické asimilace charakteristické záměnou tvrdých a měkkých slabik či sykavek (Žáčková, 2010; Zelinková, 2015). Obtíže v socializaci ve smyslu navazování a udržování vazeb s vrstevníky, jejichž důsledkem může být pozice žáka na okraji kolektivu (Friend & Bursuck, 1999; Lovey, 2002). Snížená motivace ke vzdělávání a snížené sebehodnocení Důsledkem dlouhodobého neúspěchu může být snížená motivace žáka k učení. Školní neúspěch má za následek taktéž budování negativního sebeobrazu žáka (Lerner & Kline, 2006; Šauerová, Špačková, & Nechlebová, 2012). Potenciální vznik problémů v chování coby důsledku dlouhodobého školního neúspěchu. Vzhledem k přítomnosti behaviorálních a emociálních obtíží (Forness & Kavale, 1996) byl u žáků se specifickými poruchami učení prokázán také vyšší sklon k úzkostlivosti, osamělosti a depresi, která může vést například k záškoláctví či jiným projevům sociálněpatologických jevů v chování (Gresham & Elliott, 1989). Výskyt sociálněpatologických projevů v chování je u těchto žáků prokazatelně vyšší než v běžné populaci (Bender & Wall, 1994; Hardman, Drew, & Egan, 2005). Jak je z výše uvedeného patrné, vliv specifických poruch učení na vývoj žáka v průběhu vzdělávání může být značný. Pro překonání sekundárních obtíží spojených s prožíváním školního neúspěchu je velice důležitá podpora ze strany učitele a dalších pedagogických pracovníků, optimalizace podpůrných opatření s potřebnou flexibilitou a spolupráce školy s rodinou žáka. Pouze s dlouhotrvající podporou žáka je i přes jeho přetrvávající obtíže možné napomoci mu budovat přiměřené sebevědomí a zájem o další vzdělávání (Bartoňová, 2012; Šauerová, Špačková, & Nechlebová, 2012; Zelinková, 2015). zdroj: BYTEŠNÍKOVÁ, Ilona, Lenka DOLEŽALOVÁ, Ilona FIALOVÁ, Radka HORÁKOVÁ, Barbora CHLEBORADOVÁ, Veronika JÁNSKÁ, Petr KACHLÍK, Petr KOPEČNÝ, Michaela KRISTLOVÁ, Štěpánka LAUKOVÁ, Martina MALENOVÁ, Ivana MÁROVÁ, Jiří MARTINEC, Jarmila MÁTLOVÁ, Eva MATULOVÁ, Dagmar OPATŘILOVÁ, Kristýna PIPALOVÁ, Jarmila PIPEKOVÁ, Pavla PITNEROVÁ, Petra RÖDEROVÁ, Dita ŠIMÁČKOVÁ, Dagmar TRCHALÍKOVÁ, Mária VINDIŠOVÁ, Věra VOJTOVÁ a Dana ZÁMEČNÍKOVÁ. Tady jsme! Kazuistické studie ve speciální pedagogice - speciální pedagog a jeho role. Brno: Masarykova univerzita, 2019. 250 s. ISBN 978-80-210-9562-5.